Největší hvězdy československé silnice (16)
Text: Motorkáři.cz | Zveřejněno: 4.12.2005 | Zobrazeno: 4 456x
Seriál o legendách naší silnice pokračuje Slovákem Františkem Srnou sr., který tragicky zahynul při závodech v Bratislavě.
SRNA František
*15.05.1932 Pezinok - + 06.10.1973 Bratislava
Opatija, Brno 72-7.Jawa 350
Klasifikace MS:
1971 – 46.místo (Jawa 250cc)
1972 – 22.místo (Jawa 350cc)
Kdybychom měli klasifikovat mezi sebou slovenské jezdce, pak by si první místo zasloužil právě populární Fero Srna z Pezinoku. Srna měl recept na dlouhověkost a byl vždy pověstný kvalitní přípravou stroje. Mistrovství republiky jezdil nepřetržitě od roku 1955 až do své předčasné smrti v roce 1973. Hned na začátku kariéry se zabývá vyššími třídami. V roce 1955 obsazuje deváté místo ve třídě 350 se svojí Jawou. Této značce pak bude vlastně nejvěrnější. V roce 1959 už s ČZ vítězí na VC v Brně - dosti nečekané ale naprosto šokující vítězství v silně obsazeném závodě. Obě továrny se o něj začínají dosti zajímat. Na zahraniční starty to stačí, ale Ferovi se zde příliš nedaří. Na konci padesátých let je ale ve formě a získává svůj první titul ve třídě 250. Vyhrává závod ve Štramberku a pracuje pro čízu. Patří do okruhu širších favoritů - přesto napřesrok stagnuje - končí ve „350“ až pátý za velkými hvězdami. Malý neúspěch je roku 1961 vynahrazen testmanem u Jawy. Další titul ve třídě 250 a vítězství v Táboře zdůrazňují jeho pozici. Dostává se do stínu tria Štastný-Havel-Slavíček s tím, že v případě absence za ně zaskočí. Kariéra se mu poněkud bortí roku 1962, a tak se vrací do sedla ČZ. Pouze na rok.
V polovině šedesátých let je celkově u nás pátý ve třídě 350 a startuje ve stejné třídě v Belfastu a na Monze. Obě poruchy mu ovšem příliš radosti neudělaly. Srna se jako většina z našich jezdců těší na GP do Brna. První start ale pro něj nedopadl nejlépe, když po nevýrazném výkonu musel odstoupit ze závodu třídy 250. Nadále jej zajímají jen silnější třistapadesátky. Usilovně pracuje a inovuje stroj, což mu vynáší doma lichotivý bronz za továrním duem Štastný-Havel v roce 1966. O rok později přichází známá krize, které se nevyhne ani Fero.
Skvěle se mu alespoň vyvedl závod půllitrů v Brně, kde s převrtanou Jawou konči na vynikajícím sedmém místě (1967) - to ovšem na body do MS těsně nestačí.
Továrna Jawa se ovšem dostává do obtíží a na rok 68 tak Ferovi nezajistí stroj. Jezdec se dostává na hranu první desítky a klesá ke dnu. V té chvíli se již zdá, že Srna snad i skončí. Paradoxně mu pomáhají nesnáze Fr.Šťastného a jeho nedobrovolný odchod z továrny. Srna dostává jeho motocykly a letí vstříc lepší budoucnosti. Navíc se Jawa skutečně spoléhá pouze na něj - Bíma havaruje v Novém Mestě nad Váhom a Grassetti se nedohodl s továrnou na další smlouvě. Za této konstelace přichází dvě skvělé sezóny - 1971 a 1972. V prvním roce znovu titul - již potřetí ve třídě 250 a ve třistapadesátkách se sklání pouze před Stašou. Na domácí VC končí ve třídě 250 desátý. Ještě lépe si Fero vede v roce 1972 a právě v tomto roce je zřejmě naším nejlepším závodníkem. Se Stašou si přesně obráceně obmění své pozice. V silnějších třistapadesátkách zachraňuje Fero skomírající čest značky Jawa dvěma sedmými místy - v Brně a Opatiji. Celkově 22.místo do tabulek mistrovství světa patří mezi opravdu solidní počiny. Ani on ale nemůže zabránit narůstající konkurenci, hlavně ve světě. Tam přes snahu, na body již nedosáhne a myslí o konci kariéry. Před osudným závodem u Bratislavy všem říká, že jede skutečně poslední závod. Netuší, že si s ním osud krutě zahraje a v nesmyslném retardéru končí svou životní dráhu skvělého jezdce.
„Nad tratí GP Jugoslávie vlála i čs.vlajka. Krásné 7.místo Fr.Srny na Jawě bylo více než příjemným překvapením ve chvíli, kdy jsme už nechtěně zvykli, že postupně vyklízíme mnoho let zadané pozice“.
*15.05.1932 Pezinok - + 06.10.1973 Bratislava
Opatija, Brno 72-7.Jawa 350
Klasifikace MS:
1971 – 46.místo (Jawa 250cc)
1972 – 22.místo (Jawa 350cc)
Kdybychom měli klasifikovat mezi sebou slovenské jezdce, pak by si první místo zasloužil právě populární Fero Srna z Pezinoku. Srna měl recept na dlouhověkost a byl vždy pověstný kvalitní přípravou stroje. Mistrovství republiky jezdil nepřetržitě od roku 1955 až do své předčasné smrti v roce 1973. Hned na začátku kariéry se zabývá vyššími třídami. V roce 1955 obsazuje deváté místo ve třídě 350 se svojí Jawou. Této značce pak bude vlastně nejvěrnější. V roce 1959 už s ČZ vítězí na VC v Brně - dosti nečekané ale naprosto šokující vítězství v silně obsazeném závodě. Obě továrny se o něj začínají dosti zajímat. Na zahraniční starty to stačí, ale Ferovi se zde příliš nedaří. Na konci padesátých let je ale ve formě a získává svůj první titul ve třídě 250. Vyhrává závod ve Štramberku a pracuje pro čízu. Patří do okruhu širších favoritů - přesto napřesrok stagnuje - končí ve „350“ až pátý za velkými hvězdami. Malý neúspěch je roku 1961 vynahrazen testmanem u Jawy. Další titul ve třídě 250 a vítězství v Táboře zdůrazňují jeho pozici. Dostává se do stínu tria Štastný-Havel-Slavíček s tím, že v případě absence za ně zaskočí. Kariéra se mu poněkud bortí roku 1962, a tak se vrací do sedla ČZ. Pouze na rok.
V polovině šedesátých let je celkově u nás pátý ve třídě 350 a startuje ve stejné třídě v Belfastu a na Monze. Obě poruchy mu ovšem příliš radosti neudělaly. Srna se jako většina z našich jezdců těší na GP do Brna. První start ale pro něj nedopadl nejlépe, když po nevýrazném výkonu musel odstoupit ze závodu třídy 250. Nadále jej zajímají jen silnější třistapadesátky. Usilovně pracuje a inovuje stroj, což mu vynáší doma lichotivý bronz za továrním duem Štastný-Havel v roce 1966. O rok později přichází známá krize, které se nevyhne ani Fero.
Skvěle se mu alespoň vyvedl závod půllitrů v Brně, kde s převrtanou Jawou konči na vynikajícím sedmém místě (1967) - to ovšem na body do MS těsně nestačí.
Továrna Jawa se ovšem dostává do obtíží a na rok 68 tak Ferovi nezajistí stroj. Jezdec se dostává na hranu první desítky a klesá ke dnu. V té chvíli se již zdá, že Srna snad i skončí. Paradoxně mu pomáhají nesnáze Fr.Šťastného a jeho nedobrovolný odchod z továrny. Srna dostává jeho motocykly a letí vstříc lepší budoucnosti. Navíc se Jawa skutečně spoléhá pouze na něj - Bíma havaruje v Novém Mestě nad Váhom a Grassetti se nedohodl s továrnou na další smlouvě. Za této konstelace přichází dvě skvělé sezóny - 1971 a 1972. V prvním roce znovu titul - již potřetí ve třídě 250 a ve třistapadesátkách se sklání pouze před Stašou. Na domácí VC končí ve třídě 250 desátý. Ještě lépe si Fero vede v roce 1972 a právě v tomto roce je zřejmě naším nejlepším závodníkem. Se Stašou si přesně obráceně obmění své pozice. V silnějších třistapadesátkách zachraňuje Fero skomírající čest značky Jawa dvěma sedmými místy - v Brně a Opatiji. Celkově 22.místo do tabulek mistrovství světa patří mezi opravdu solidní počiny. Ani on ale nemůže zabránit narůstající konkurenci, hlavně ve světě. Tam přes snahu, na body již nedosáhne a myslí o konci kariéry. Před osudným závodem u Bratislavy všem říká, že jede skutečně poslední závod. Netuší, že si s ním osud krutě zahraje a v nesmyslném retardéru končí svou životní dráhu skvělého jezdce.
„Nad tratí GP Jugoslávie vlála i čs.vlajka. Krásné 7.místo Fr.Srny na Jawě bylo více než příjemným překvapením ve chvíli, kdy jsme už nechtěně zvykli, že postupně vyklízíme mnoho let zadané pozice“.
Informace o redaktorovi
Jak se Vám líbil tento článek?