Road racing 2014 - 300 Zatáček Hořice

Seznamovací let


V Hořicích se začíná z kopce dolů do města.
Hned za úrovní mechanického mikrodepa začíná lehká levá a hned za ní trojice důležitých a pro diváky hodně atraktivních zatáček.
Takže - pokud je hned po startu, záleží další průjezd jednak na tom jestli startuješ zprava nebo zleva a pak taky na tom, jak se všechno semele. Já se určitě budu
snažit do té první mírné levé najet buď úplně vnitřkem, nebo úplně venkem, protože zůstat uprostřed balíku je k ničemu. Pokud je to v rychlém kole, je lepší dostat se na cílovce vpravo, proletět kousek od balíků depa, do té první levé být na vnitřku a držet se tam.
. Další trojice zatáček, de facto druhá , Na Cikánce a U garáží, je hodně důležitá, protože následuje dlouhý padák z Borku do města. Celý úsek je nutné podřídit poslednímu výjezdu, V Cikánce se nenechat vynést, zvenku najet Garáže, pěkně trefit vnitřek a tahat.

Na výjezdu se obvykle motorka dostane vlevo až mimo vozovku, na rozšířenou krajnici která asi po třiceti metrech končí bigbagem a značkou. Přeparádní místo, máte tam full gas, letíte proti sousoší Cedule s pytlem a doufáte, že to na konci dá ...




Dolů z kopce jak jinak než pod parou, najet si doprava, na plných brzdách to střihnout vlevo a najet si vingl Pod Borkem. To je taková neoblomná zatáčka. Brzdíš proti paneláku (jo, tady jsem se už taky válel), na vnitřku víko kanálu a dost vysoký betonový obrubník, pečlivě natřený bílou a červenou barvou, údajně s podílem aviváže ... Na výjezdu se prostor na moment rozšiřuje o přilehlou vedlejší ulici, aby se hned zase zavřel hromadou bigbagů a kandelábrem a páskem taky natřených, ale tentokrát zapuštěných obrubníků. Tenhle kout se vymetá hodně často ...


U hračkárny taháš, řadíš čtyři a míříš zleva doprava na roh zelené lékárny. V tom místě je dolík do kterého najíždíš cekem slušně rozmotanou čtyřkou .... solidní pecka. Celou tuhle pseudorovinku míříš přímo do veliké bílé stěny rohového baráku na horním konci náměstí. Je nezbytně nutný ji netrefit. Hned za tímhle bílým domem se musí najet doleva na další rozšířenou krajnici, to už ale na plných brzdách. U Koruny už musíš mít dvojku, přesně trefit vnitřek pravé zatáčky a z té se nenechat moc vynést. Hned totiž následuje levá U hasičárny a v té se nesmí ztratit rychlost do dalšího úseku. Tím je krátká rovinka končící pravou zatáčkou U schodů ... V ní tě od dlouhého letu do přilehlého údolí dělí opona z pytlů slámy a členů místního gangu. Takže doleva a se zatočením nespěchat, protože když tě to vynese moc, máš problém ...

Pokračuješ rovinkou, na jejímž začátku během tréninku a dojezdového kola většina závodníků zvedá ruku k pozdravu ... jsi tu s námi Matesi ...


Vykřičená trojka tě odpálí do Jabloňáku, ostré levé zatáčce, na jejímž konci máš na vnitřku hlavu ale jen takovejhle kousek od železný štangle. To je nejen pro diváky luxusní místo, tady to umí hodně žít. Naprosto po hmatu pokračuješ mírnou pravou, pravý loket v trávě, držíš trojku a čekáš až se ti otevře nájezd k Vodojemu. Ještě moment full.... brzdy, dvojka ... a teď to trefit. Když jedeš sám, je asi nejlepší brzdit dýl, zleva motorku rychle zlomit a trefit apex vlastně až za rohem. Kouzlo místa je v tom, že je to strašně pomalá zatáčka a tak z ní chtějí všichni rychle pryč ... docela pastička. Padá se tady na brzdách, na předek, na výjezdech, na zadek, na ruce, na prdel... Jako speciální bonus máme flek za horka tekoucího asfaltu přesně v apexu.


Hodně se tady předjíždí, proto když seš s někým ve fajtu, víc si hlídáš vnitřek.
... a celou dobu, co se tady motáš, slyšíš trumpety, klaksony, řehtačky a řev nejslavnějšího hořického gangu ... vítej na území Vodojem Teamu.


Pokračování je dlouhotáhlou levou. Jsou to vlastně tři slepence, ale jedou se na jeden nádech. V tom jednom oblouku se tak třikrát zvenku přitáhneš na vnitřek ... dlouho nevidíš nic ... ono taky pod tebou celou dobu, kromě rokle kde žijí lamy a jeleni nic není... Výjezd na konci si musíš pohlídat ze dvou důvodů. Prvním z nich je zastávka autobusu - jízdní řád máš přesně v tečně a druhým je následná dlouhá rovina. Tady je rychlost zákonem i modlou. Kdo to tady umí, obvykle hodně vydělá.



Letíš do kopce, pětka ječí, najíždíš si vlevo a chystáš se na horizont U Křížku.
Psychopatický, úžasný místo. Skočíš ze světa světla do tmy úplně jinýho světa, často vlhce klouzajícího. Ona je to vlastně pravá zatáčka, ale tím, že si nalítneš zleva a horizont dáš vpravo, tak tě rychlost vynese zase doleva, to vše poměrně v náklonu a okolo stromy, mech a kapradí... Motorka skoro letí, s brzděním musíš vteřinu počkat než je zase pevně na zemi, sklepnout na čtyři a další dvě pravé vyřešit jedním obloukem.... Tohle místo má taky svého patrona .. tady se mává Robinovi ....


Dlouho jedeš naslepo, než se ti otevře Lošánka. Brzdy, dvojka a hodně zprava a nebát se ... no, i tady jsem už hledal motorku.
Blíží se Lukavecký vracák .. taky moje místo ;)




Když jedeš sám, jede se zvenku, úplně na vnitřek... i tady za vedra teče asfalt ...



...ve Stašově esíčku je nelepší první zatáčku zavřít maličko později a držet si stopu do té druhé. Trefený výjezd z ní ti dá potřebnou rychlost do Dachovské spojky. Na jejím konci jdeš na brzdách z pětky na trojku a do Dachovského esa.



Zase platí to samé ... první trochu prodat, do druhé maličko počkat a co nejtěsnější trefit její vnitřek trošku za rohem. Je tam takový dolík a profil silnice v tom místě tě ideálně přibije do silnice ... takže tahééj.

Na výjezdu se na hrbu krásně zvedá předek, za tři a mírným obloukem míříš na dachovskou křižovatku. Tohle je jeden z nejdůležitějších výjezdů okruhu, tady musíš trefit vnitřek přesně, full dát co nejdřív a vypadnout pryč. I tady je hrb, který ti pošle motorku na zadní, takže většinou se tady řadí s předkem v luftě.



Dlouhý kopec před tebou ti hned poví, jak se dole všechno povedlo ...
Visíš na plynu a na pětku nalítáváš Kudrnáčovku. Levá, překlopit, pravá a šest... další místo, odkud je někdy na svah vlevo akurňa blízko...


... a stále pod plným a kolo je za námi.

Informace o redaktorovi

Tomas Mysliveček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE