S Davidem Havlíčkem o americké ploché dráze v Čechách
Text: Petr Czyž | Foto: Archív Davida Havlíčka | Zveřejněno: 25.1.2015 | Zobrazeno: 5 140x
Čtyřiatřicetiletý David Havlíček je z Vysočiny a flattrack jezdí od roku 2011. K tomuto sportu ho přivedl Ondřej Hrůza tím, že tento celkem neznámý sport v Čechách pomáhal rozjet a pak už následovala stavba první motorky, první závod.
Zmiňovaný první závod byl v rámci Eurobikefestu 2011 a jak #77 David Havlíček prozradil, startoval v třídě Vereán s motocyklem NSU 251 OS z roku 1931 proti péráku a Halley VLA. Výsledkem bylo, že mu to tehdy oba nandali. Dnes už to nemají jeho soupeři tak snadné. Letos byl David Havlíček v kategorii FT Classic celkově šestý a kromě toho, že je dobrým jezdcem, rád všem pomůže i se stavbou závodní motorky.
David Havlíček v rozhovoru pro web Motorkáři.cz uvedl, že každá informace o flattracku je užitečná, protože si tento sport postupně získává nové příznivce, což sebou přináší zájemce o tento sport nejen z řad závodníků, ale také sponzorů. Nejčerstvější informace bude možné získat přímo ve stánku flattracku na Bohemian Custom Bike ve dnech 5. až 8.března 2015 v Praze.
Sezona 2014 byla v rámci mezinárodního mistrovství České republiky Flat Track teprve čtvrtá v pořadí. Tato sportovní disciplína je tak mladá nebo se o ni v Čechách dlouho nevědělo?
David Havlíček: „Flattrack není nic nového, ba právě naopak. Závodění na oválech je staré jako motorky samy. To pouze u nás, jak říkáte, se toho o tomhle sportu moc nevědělo. Je to kvůli tomu, že v Čechách je tak dobře známá dokonalejší varianta tohohle sportu, což je klasická plochá dráha. Ta se z tohoto sportu vyvinula tím, jak se závodní stroje postupem času zdokonalovaly ve snaze dosáhnou co nejlepších výsledků. Bohužel právě díky špičkovým technologiím a s tím spojenými vysokými náklady na provoz plochodrážního speciálu se tento k dokonalosti dotažený sport dostal z dosahu obyčejných smrtelníků s touhou závodit. No a proto je tu flattrack, sport který nám díky USA tak krásně zakrněl a je díky tomu dostupný široké veřejnosti. Flattrack si nehraje na plochou dráhu jak ji známe, nebo dokonce na něco lepšího, flattrack je tady pro ty co chtějí závodit a chtějí si to užít.“
Mezinárodní mistrovství České republiky znamená, že u nás závodí také jezdci ze zahraničí. Jak moc je Flattrack rozšířen třeba mezi našimi nejbližšími sousedy? Kde má v Evropě asi ty nejhlubší kořeny?
David Havlíček: „Ty nejsilnější kořeny má Flattrack asi v severských státech, kde se historicky projevoval také největší vliv Spojených států na Evropu. Trochu si ho tam ale přizpůsobili a tím obohatili motocyklový sport o Grasstrack, závody na travnatých oválech. V současné době zažívá flattrack celoevropský boom. K nám se dostal díky partě nadšenců Dutch Brothers z Holandska. Ti si české ovály velice oblíbili a díky tomu nám mohli předat tolik svých zkušeností. České ovály si oblíbili také jezdci z Rakouska, což dokládá i letošní mistr České republiky Hanson Schruf. Asi největší rozmachu se Flattracku dostává v Itálii a Španělsku, a to zejména díky třem slavným osobám kterými jsou Maco Belli, Marc Márquez a Valentino Rossi. Poslední jmenovaný provozuje svůj vlastní flattrackový ranč, který slouží nejen k tréninku, ale rovněž se tam odehrává spousta zajímavých flattrackový akcí. Naposledy trénoval pod Rossiho dohledem Guy Martin, když se připravoval na prosincové Superprestigio v Barceloně. Poslední větší akcí na tomto okruhu se spoustou levých i pravých zatáček byl závod “100 kilometrů rančem“, jehož se kromě evropských flattrackových jezdců zúčastnila také spousta známých motocyklových tváří.“
Jezdci flat tracku sice závodí na plochodrážním oválu, ale klasická plochá dráha to není. Jaké jsou největší rozdíly mezi plochou dráhou a flattrackem?
David Havlíček: „V první řadě je to typ motocyklu. Speedway může jezdit pouze plochodrážní speciál, v případě flattrack téměř cokoliv. Druhou nejzásadnější odlišností jsou pneumatiky. Ve speedway se používají drapáky, ale flattrackové obutí připomíná spíše mokré silniční pneumatiky. A za třetí je to i samotný závod. Ve speedway startují většinou čtyři jezdci, na dlouhé ploché dráze šest jezdců na čtyři kola. Při závodech flattrack, a podotýkám, že na stejných oválech, na kterých se jezdí klasická Speedway, startuje až osmnáct závodníků v několika řadách za sebou a hlavní závod se jede na patnáct kol!“
Republikový šampionát tvoří tři kategorie – FT 1, FT Classic a Veterán. Můžete nám tyto kategorie blíže popsat?
David Havlíček: „Třída FT1 - Motocykly s jedno a dvouválcovými motory 250-1200ccm, zjednodušeně moderní krosové a enduro motocykly. Třída FT Classic jsou motocykly s jedno a dvouválcovými motory, plněnými pomocí karburátorů, což jsou zjednodušeně řečeno stará endura a silniční motorky, které se začali vyrábět nejpozději v roce 1989. Je docela možné, že se letos pojede i vepsaná kategorie Big Twins, motocykly s dvouválcovými motory o obsahu 600 - 1200 ccm. Zjednodušeně H-D Sportster, Ducati, a tak dále. Tyto motocykly by měly startovat nejspíše společně s kategorií Classic. Třída Veterán jsou všechny motorky vyráběné do roku 1962. Nicméně přesné znění pravidel je možné si nastudovat na našich webových stránkách - original-flattrack.cz.“
Jaké musím splnit podmínky, abych mohl nastoupit do republikového šampionátu ve flattrack? Máte pro možné zájemce nějakou radu?
David Havlíček: „Stačí zajít k doktorovi na prohlídku, zaplatit si roční licenci u AČR (1000Kč), pořídit homologovanou přilbu a vysoké boty. To je vše, co se týče samotného závodníka. Motorka pak musí být bez světel, ostrých hran a přední brzdy. Levá stupačka musí být opatřena gumou. Na motorce musí být předepsané flattrackové pneumatiky a musí být dovybavena vytrhávacím vypínačem zapalování. Kategorie veterán není součástí republikového šampionátu, takže tam vám stačí jen stará motorka s deaktivovanou brzdou a můžete závodit. Zůstává tam ale povinnost mít homologovanou přilbu a vysoké boty.“
Jak náročný sport je to na techniku? Myslím tím náklady spojené s pořízením a celoročním provozem.
David Havlíček: „Záleží na tom, jak kdo to pojme. Když odhadnu přestavbu motorky kategorie FT1, standardní motokros, kde se musí přenastavit tlumiče, pořídit devatenáctipalcové přední kolo a závodní pneumatiky, tak se pohybujeme kolem dvaceti tisíc za přestavbu na špičkový flattrackový motocykl. Náklady na sezonu jsou pak standardní podle najetých kilometrů nebo spíše motohodin a jedny závody jsou přibližně jedna motohodina. Pozor, majitelé supermoto motocyklů můžou nastoupit s motorkou beze změn.“
„V třídě Classic je to o něco rozmanitější. Povoleny jsou jak osmnáctipalcová, tak devatenáctipalcová kola a pneumatiky, takže ve většině případů stačí jen přezout. Investice se pak vejdou do pěti tisíc. Když si to ale rozhodneme pořádně užít, pořídíme široké devatenáctipalcové ráfky pět tisíc za kus, výplety do obou kol za tři tisíce, sadu závodních pneumatik Maxxis za osm tisíc, přední tlumiče a brýle ze silničního motocyklu za osm tisíc a lepší zadní tlumič, řekněme za tři tisíce plus něco, aby to trochu vypadalo, tak máme krásnou motorku, kterou jsme sice koupili za třináct tisíc, ale do její přestavby vrazili pětatřicet.“
„Provozní náklady těchto klasických motorek jsou zanedbatelné. Po každých závodech vyčistíte vzduchový filtr a v polovině sezony vyměníte olej, ale to jenom proto, abyste měli pocit, že jste pro motorku opravdu něco udělali.“
„Veterán je kategorie gentlemanů. Jezdit můžete téměř na čemkoli. Nemusíte sundávat světla, dokonce ani licenci nepotřebujete … stačí jen přijet na závody a zaplatit 200 korun startovné.“
„S přestavbou motorky samozřejmě každému zájemci rád osobně poradím. Mohu pomoci jak se sháněním dílů, spoustu jich máme skladem, tak s realizací kompletní motorky. Ta se dá sehnat buď hotová, přestavěná na flattrack, nebo můžeme nabídnout kompletní přestavbu jakéhokoli motocyklu na fattrack nebo streettracker. Za čtyři roky závodění a neustálého vývoje motocyklů s tím máme bohaté zkušenosti.“
Jaký prostor nabízí český šampionát ve flattracku pro výrobce, prodejce motocyklů nebo potenciální sponzory?
David Havlíček: „Jak již bylo řečeno, tak jen s čtyřletou historií je tento sport u nás zatím ještě v plenkách, takže si neustále, ale dle mého velice úspěšně, své příznivce hledá. A to jak v řadách závodníků, tak v řadách diváků a samozřejmě i v řadách mecenášů. Tím chci říct, že prostor pro sponzory je veliký a já doufám že tu v blízké budoucnosti bude společnost, která využije této příležitosti a bude první, která vezme tento sport pod svá křídla, jako to udělal Harley – Davidson, Dunlop a Sunoco v USA.“
Jak dlouhá je závodní sezona, kolik podniků ji tvoří a jak vypadá závodní víkend?
David Havlíček: „Závody jsou jednodenní a formát závodního dne vypadá zhruba takto. V 09:00 hodin příjezd; 10:00 technické přejímky; 10:30 je rozprava s jezdci; 11:00 volné tréninky, 12:00 - 13:00 přestávka; 13:00 - 15:00 jsou rozjížďky, kde má každá kategorie celkem tři rozjížďky, podle nichž se určuje pořadí na startu ve finále; 15:30 jsou finálové jízdy a 16:30 slavnostní vyhlášení.“
Získal si flattrack za tu krátkou dobu nějaké fanoušky. Kde všude vás během sezony můžou diváci přijít povzbudit a zároveň si vychutnat ostré závody bez počítačů a elektroniky?
David Havlíček: „Své fanoušky flattrack rozhodně má. Kalendář závodů pro letošní ročník tvoří celkem sedm podniků v rámci mezinárodního mistrovství republiky – 10.května .. Mariánské Lázně, 6.června .. Svitavy, 18.července .. Pardubice, 22.srpna .. Liberec, 12.září .. Svitavy, 10.října .. Chabařovice, 17.října .. Divišov.“
Jak jste se k tomuto sportu dostal vy?
David Havlíček: „Jak už jsem řekl, v mém případě je příčinou Ondřej Hrůza, v té době redaktor ČMN. On totiž Ondřej stál u vzniku tohoto sportu v České republice a bez něj by tady dneska nebylo o čem se bavit, takže ani psát.“
Letos jste byl celkově šestý v kategorii FT Classic. S jakým motocyklem závodíte. Jaké máte zázemí? Kdo tvoří váš tým?
David Havlíček: „No ... s týmem to byl takový řekněme omyl. Měl jsem za to, že ve dvou se to lépe táhne, ale to platí bohužel jen za předpokladu že táhnou oba, takže pro letošní rok je tým jednočlenný. Co se týče zázemí, tak vzhledem k tomu, že se u všech závodníků jedná jen o koníček, je na prvním místě samozřejmě rodina, ta vás v první řadě musí podpořit a pak už jsou to jen drobnosti jako vlastní slušně vybavená dílna, bedny náhradních dílů a spousta iniciativy se v tom neustále vrtat a vylepšovat.“
„Já začal závodit na NSU 251 OS z roku 1931 v kategorii veterán, pak přišla Suzuki DR 400 do kategorie Classic a pak už moje stávající závodní motorka Yamaha XT 550 z roku 1983. Za ty tři roky závodění se podařilo myslím dokonale vychytat podvozek a z velké části i motor, ale na motoru je pořád co zlepšovat. Ke konci loňské sezony jsem dokončil i motorku do kategorie veterán, Jawu 350 FT. Tu jsme ještě kvůli nastavení převodů stihli otestovat v Březolupech a po finálním nastavení jsem s touhle “Muší váhou“ velice spokojen! V současné době pracuji na přestavbě Yamahy YZ 450F z roku 2007, a rád bych v letošní sezoně, společně s Michalem Špačkem, také zkusil kategorii FT1.“
Jaký byl pro vás nejlepší moment loňské sezony nebo závodění na americké ploché dráze vůbec?
David Havlíček: „Jednoznačně jsou to chvíle, kdy vám to při závodech perfektně sedne a vy přijedete do depa s úsměvem na rtech bez ohledu na to v jakém pořadí jste projel cílem. No a kecal bych, kdybych tvrdil, že stoupnout si na bednu za to nestojí !!!“
Co plánujete na letošní sezonu 2015?
David Havlíček: „Zúčastnit se a užít si to! Jo a kdyby se podařilo najít někde na Třebíčsku místo, kde by se dalo trénovat, tak to už bych si snad příště k Vánocům ani víc nepřál.“
Sezona 2014 byla v rámci mezinárodního mistrovství České republiky Flat Track teprve čtvrtá v pořadí. Tato sportovní disciplína je tak mladá nebo se o ni v Čechách dlouho nevědělo?
David Havlíček: „Flattrack není nic nového, ba právě naopak. Závodění na oválech je staré jako motorky samy. To pouze u nás, jak říkáte, se toho o tomhle sportu moc nevědělo. Je to kvůli tomu, že v Čechách je tak dobře známá dokonalejší varianta tohohle sportu, což je klasická plochá dráha. Ta se z tohoto sportu vyvinula tím, jak se závodní stroje postupem času zdokonalovaly ve snaze dosáhnou co nejlepších výsledků. Bohužel právě díky špičkovým technologiím a s tím spojenými vysokými náklady na provoz plochodrážního speciálu se tento k dokonalosti dotažený sport dostal z dosahu obyčejných smrtelníků s touhou závodit. No a proto je tu flattrack, sport který nám díky USA tak krásně zakrněl a je díky tomu dostupný široké veřejnosti. Flattrack si nehraje na plochou dráhu jak ji známe, nebo dokonce na něco lepšího, flattrack je tady pro ty co chtějí závodit a chtějí si to užít.“
David Havlíček: „Ty nejsilnější kořeny má Flattrack asi v severských státech, kde se historicky projevoval také největší vliv Spojených států na Evropu. Trochu si ho tam ale přizpůsobili a tím obohatili motocyklový sport o Grasstrack, závody na travnatých oválech. V současné době zažívá flattrack celoevropský boom. K nám se dostal díky partě nadšenců Dutch Brothers z Holandska. Ti si české ovály velice oblíbili a díky tomu nám mohli předat tolik svých zkušeností. České ovály si oblíbili také jezdci z Rakouska, což dokládá i letošní mistr České republiky Hanson Schruf. Asi největší rozmachu se Flattracku dostává v Itálii a Španělsku, a to zejména díky třem slavným osobám kterými jsou Maco Belli, Marc Márquez a Valentino Rossi. Poslední jmenovaný provozuje svůj vlastní flattrackový ranč, který slouží nejen k tréninku, ale rovněž se tam odehrává spousta zajímavých flattrackový akcí. Naposledy trénoval pod Rossiho dohledem Guy Martin, když se připravoval na prosincové Superprestigio v Barceloně. Poslední větší akcí na tomto okruhu se spoustou levých i pravých zatáček byl závod “100 kilometrů rančem“, jehož se kromě evropských flattrackových jezdců zúčastnila také spousta známých motocyklových tváří.“
David Havlíček: „V první řadě je to typ motocyklu. Speedway může jezdit pouze plochodrážní speciál, v případě flattrack téměř cokoliv. Druhou nejzásadnější odlišností jsou pneumatiky. Ve speedway se používají drapáky, ale flattrackové obutí připomíná spíše mokré silniční pneumatiky. A za třetí je to i samotný závod. Ve speedway startují většinou čtyři jezdci, na dlouhé ploché dráze šest jezdců na čtyři kola. Při závodech flattrack, a podotýkám, že na stejných oválech, na kterých se jezdí klasická Speedway, startuje až osmnáct závodníků v několika řadách za sebou a hlavní závod se jede na patnáct kol!“
Republikový šampionát tvoří tři kategorie – FT 1, FT Classic a Veterán. Můžete nám tyto kategorie blíže popsat?
David Havlíček: „Třída FT1 - Motocykly s jedno a dvouválcovými motory 250-1200ccm, zjednodušeně moderní krosové a enduro motocykly. Třída FT Classic jsou motocykly s jedno a dvouválcovými motory, plněnými pomocí karburátorů, což jsou zjednodušeně řečeno stará endura a silniční motorky, které se začali vyrábět nejpozději v roce 1989. Je docela možné, že se letos pojede i vepsaná kategorie Big Twins, motocykly s dvouválcovými motory o obsahu 600 - 1200 ccm. Zjednodušeně H-D Sportster, Ducati, a tak dále. Tyto motocykly by měly startovat nejspíše společně s kategorií Classic. Třída Veterán jsou všechny motorky vyráběné do roku 1962. Nicméně přesné znění pravidel je možné si nastudovat na našich webových stránkách - original-flattrack.cz.“
David Havlíček: „Stačí zajít k doktorovi na prohlídku, zaplatit si roční licenci u AČR (1000Kč), pořídit homologovanou přilbu a vysoké boty. To je vše, co se týče samotného závodníka. Motorka pak musí být bez světel, ostrých hran a přední brzdy. Levá stupačka musí být opatřena gumou. Na motorce musí být předepsané flattrackové pneumatiky a musí být dovybavena vytrhávacím vypínačem zapalování. Kategorie veterán není součástí republikového šampionátu, takže tam vám stačí jen stará motorka s deaktivovanou brzdou a můžete závodit. Zůstává tam ale povinnost mít homologovanou přilbu a vysoké boty.“
David Havlíček: „Záleží na tom, jak kdo to pojme. Když odhadnu přestavbu motorky kategorie FT1, standardní motokros, kde se musí přenastavit tlumiče, pořídit devatenáctipalcové přední kolo a závodní pneumatiky, tak se pohybujeme kolem dvaceti tisíc za přestavbu na špičkový flattrackový motocykl. Náklady na sezonu jsou pak standardní podle najetých kilometrů nebo spíše motohodin a jedny závody jsou přibližně jedna motohodina. Pozor, majitelé supermoto motocyklů můžou nastoupit s motorkou beze změn.“
„V třídě Classic je to o něco rozmanitější. Povoleny jsou jak osmnáctipalcová, tak devatenáctipalcová kola a pneumatiky, takže ve většině případů stačí jen přezout. Investice se pak vejdou do pěti tisíc. Když si to ale rozhodneme pořádně užít, pořídíme široké devatenáctipalcové ráfky pět tisíc za kus, výplety do obou kol za tři tisíce, sadu závodních pneumatik Maxxis za osm tisíc, přední tlumiče a brýle ze silničního motocyklu za osm tisíc a lepší zadní tlumič, řekněme za tři tisíce plus něco, aby to trochu vypadalo, tak máme krásnou motorku, kterou jsme sice koupili za třináct tisíc, ale do její přestavby vrazili pětatřicet.“
„Provozní náklady těchto klasických motorek jsou zanedbatelné. Po každých závodech vyčistíte vzduchový filtr a v polovině sezony vyměníte olej, ale to jenom proto, abyste měli pocit, že jste pro motorku opravdu něco udělali.“
„Veterán je kategorie gentlemanů. Jezdit můžete téměř na čemkoli. Nemusíte sundávat světla, dokonce ani licenci nepotřebujete … stačí jen přijet na závody a zaplatit 200 korun startovné.“
„S přestavbou motorky samozřejmě každému zájemci rád osobně poradím. Mohu pomoci jak se sháněním dílů, spoustu jich máme skladem, tak s realizací kompletní motorky. Ta se dá sehnat buď hotová, přestavěná na flattrack, nebo můžeme nabídnout kompletní přestavbu jakéhokoli motocyklu na fattrack nebo streettracker. Za čtyři roky závodění a neustálého vývoje motocyklů s tím máme bohaté zkušenosti.“
David Havlíček: „Jak již bylo řečeno, tak jen s čtyřletou historií je tento sport u nás zatím ještě v plenkách, takže si neustále, ale dle mého velice úspěšně, své příznivce hledá. A to jak v řadách závodníků, tak v řadách diváků a samozřejmě i v řadách mecenášů. Tím chci říct, že prostor pro sponzory je veliký a já doufám že tu v blízké budoucnosti bude společnost, která využije této příležitosti a bude první, která vezme tento sport pod svá křídla, jako to udělal Harley – Davidson, Dunlop a Sunoco v USA.“
Jak dlouhá je závodní sezona, kolik podniků ji tvoří a jak vypadá závodní víkend?
David Havlíček: „Závody jsou jednodenní a formát závodního dne vypadá zhruba takto. V 09:00 hodin příjezd; 10:00 technické přejímky; 10:30 je rozprava s jezdci; 11:00 volné tréninky, 12:00 - 13:00 přestávka; 13:00 - 15:00 jsou rozjížďky, kde má každá kategorie celkem tři rozjížďky, podle nichž se určuje pořadí na startu ve finále; 15:30 jsou finálové jízdy a 16:30 slavnostní vyhlášení.“
David Havlíček: „Své fanoušky flattrack rozhodně má. Kalendář závodů pro letošní ročník tvoří celkem sedm podniků v rámci mezinárodního mistrovství republiky – 10.května .. Mariánské Lázně, 6.června .. Svitavy, 18.července .. Pardubice, 22.srpna .. Liberec, 12.září .. Svitavy, 10.října .. Chabařovice, 17.října .. Divišov.“
Jak jste se k tomuto sportu dostal vy?
David Havlíček: „Jak už jsem řekl, v mém případě je příčinou Ondřej Hrůza, v té době redaktor ČMN. On totiž Ondřej stál u vzniku tohoto sportu v České republice a bez něj by tady dneska nebylo o čem se bavit, takže ani psát.“
David Havlíček: „No ... s týmem to byl takový řekněme omyl. Měl jsem za to, že ve dvou se to lépe táhne, ale to platí bohužel jen za předpokladu že táhnou oba, takže pro letošní rok je tým jednočlenný. Co se týče zázemí, tak vzhledem k tomu, že se u všech závodníků jedná jen o koníček, je na prvním místě samozřejmě rodina, ta vás v první řadě musí podpořit a pak už jsou to jen drobnosti jako vlastní slušně vybavená dílna, bedny náhradních dílů a spousta iniciativy se v tom neustále vrtat a vylepšovat.“
„Já začal závodit na NSU 251 OS z roku 1931 v kategorii veterán, pak přišla Suzuki DR 400 do kategorie Classic a pak už moje stávající závodní motorka Yamaha XT 550 z roku 1983. Za ty tři roky závodění se podařilo myslím dokonale vychytat podvozek a z velké části i motor, ale na motoru je pořád co zlepšovat. Ke konci loňské sezony jsem dokončil i motorku do kategorie veterán, Jawu 350 FT. Tu jsme ještě kvůli nastavení převodů stihli otestovat v Březolupech a po finálním nastavení jsem s touhle “Muší váhou“ velice spokojen! V současné době pracuji na přestavbě Yamahy YZ 450F z roku 2007, a rád bych v letošní sezoně, společně s Michalem Špačkem, také zkusil kategorii FT1.“
David Havlíček: „Jednoznačně jsou to chvíle, kdy vám to při závodech perfektně sedne a vy přijedete do depa s úsměvem na rtech bez ohledu na to v jakém pořadí jste projel cílem. No a kecal bych, kdybych tvrdil, že stoupnout si na bednu za to nestojí !!!“
Co plánujete na letošní sezonu 2015?
David Havlíček: „Zúčastnit se a užít si to! Jo a kdyby se podařilo najít někde na Třebíčsku místo, kde by se dalo trénovat, tak to už bych si snad příště k Vánocům ani víc nepřál.“
Informace o redaktorovi
Jak se Vám líbil tento článek?