Jawa 650 Classic (2006)

Kdysi poruchová, dnes bezproblémová krasavice s výrazným vábivým efektem, vysokou exkluzivitou (skoro nikdo to nemá a druhá taková šílenost se těžko hledá), slušným výkonem, hrubým chodem, velmi jednoduchou údržbou typu "zvládnu to sám".

Výška jezdce: 185 cm

První dojmy - Příšerné. podělala se hned ze startu, vibrovala, učit se na ní jezdit bylo jakoby odznovu, protože velký jednoválec s karburátorem je neotesaná darda, co se musíte učit krotit.

Motorku bych doporučil pro - Magorovi, co mu nevadí, že by si musel překopat elektriku, aby fungovala. Někomu, komu nevadí vibrace a nestabilita ve vysokých rychlostech (nad 130). Někomu, koho těší, že se k mašině musí prodírat shlukem čumilů, protože 650ka láká hlavně důchodce "jó, to já měl kdysi taky péráka, to sis, chlapče, předělal sám?".

Doplňky na motorce - 2x boční kufr, 1x zadní kufr (ale ten se aktuálně nachází ve stavu "utrhl se", tak jezdím bez něj)

Recenze

Vezl jsem si ji do Brna a když bylo na tachometru celých 67km, tak shořela elektřina a šlus. Závada byla tak závažná, že motorka byla vrácena do Jawy v Týnci. To bylo dvacátého června 2006. Měli to dovézt opravené v pondělí dvacátého šestého. Nepřivezli. Slíbili, že ve čtvrtek, to byla zácpa na dálnici a taky to nepřivezli. Dnes, třicátého, čekám, jestli zavolají. Jímá mě trochu obava, že to dovezou až po víkendu, čímž mi zcela zbourají dovolenou. Chtěl jsem to o víkendu zajíždět, abych v pondělí, maximálně v úterý mohl na garančku po pěti stech kilometrech (výměna oleje) a pak bych měl mít cca 1000km k dobru na to, aby se mohlo vyjet někam dál. Ach jo, nemám radost. Přitom bych tu tak rád popisoval, jak je to skvělé a úžasné svezení. Doufám, že když už tu motorku ve fabrice trápili celý týden, tak že aspoň bude hodně spolehlivá dobudoucna. Neztrácím nadšení - stačí se podívat na fotky a ničeho nelituju

Tak dnes, 3. 7. 2007 jsem jel z Brna do Přerova (a zpět) na garančku po pěti stech km. V Chropyni mi motorka zdechla - zničeho nic. Tak jsem si dal cigárko a pak to normálně nastartovalo - jako by se nechumelilo. Nevím, o co šlo, ale bylo to divné (update 19. 8. 2006: byl to konektor rozepínání zapalovacího okruhu na spojce).

Teď mám najeto asi 600km a už vím pár věcí:

- tenhle velký jednoválec je dost náročný na ovládání. Rozhodně se s vámi nebude bavit v nízkých otáčkách ... A je docela nepříjemné, že když jedu třeba po městě padesátkou (předpisy se snažím dodržovat), tak na dvojku je to jaksi přílišný tyjátr pro čumily a na trojku je to o fous podtočenější, než by bylo Rotaxu příjemné - takže má tendence cukat (co tendence - prostě cuká, no...). Je to pitomé, ale nevím co s tím. Neporadíte někdo? (Update: teď už jezdím padesátkou i na čtyřku a je to OK, chtělo to dát motoru čas na zajetí a sobě na naučení se pracovat řádně s plynem)

- dílenské zpracování jednotlivých detailů této Jawy je na můj vkus dost slabé (sjíždějící rukověti řídítek, více než podivné uchycení spojkového lanka na páčce na řídítkách, zranitelný podvozek - jsem zvědav, kdy tam něco urazím. Našlo by se toho víc, ale tohle mě tak asi nejvíc překvapuje)

- upadl mi za jízdy levý kryt chladiče. Je pěkně odřený, jak se kutálel po silnici. V podstatě jde o prd, ale nepotěší to.

- tahle motorka JEDE. Když tomu člověk naloží, tak prostě táhne a je jedno, jestli je to po rovině nebo do kopce. Prostě výkonově je to trochu jinde než jakákoli Jawa, na jaké jsem kdy jel.

- dávejte si pozor na rychlejší průjezd zatáčkami. Pokud tam jsou nerovnosti (vyjeté koleje), tak je to "vo hubu", motorka se trochu jakoby vlní - a mám pocit, že už to i někde někdo psal. Ale ono je to na motorce "vo hubu" skoro pořád, takže tohle je zbytečné psát.

Když bylo najeto 1000km, tak koukám (v Polici nad Metují na náměstí) jak blázen - pod pákou zadní brzdy loužička. Jal jsem se prozkoumávat situaci a ona to nebyla na(ne)štěstí brzda, ale uchcával výpustný šroub olejové nádrže. Je v něm imbus a zvenčí drážky. Děkuji tímto vedení polického hotelu (v tom rozrušení jsem zapomněl jméno) za zapůjčení sikovek. Chtěl jsem to utáhnout - ale bylo to tak nafest, že jsem s tím ani nehnul - tam ani zpět. Zkontroloval jsem hladinu oleje - a ta byla OK, tak jsem se na to vykašlal a nechal téct. Kupodivu až do Brna se to dostalo jen fous pod horní rysku - takže pohodička. Teda pohodička - nepříjemné, ale ne zásadně.

Když jsem měl najeto asi 1100km, tak si to takhle prdíme asi čtyřicítkou s mou ženou po ne moc pěkné silnici z Otovic do Šonova na Broumovsku (menší slalom mezi dírami) a najednou břink: upadl hlavní stojan. Když jsem se ohlédl a zjistil, co se stalo, tak jsem myslel, že mě vomejou. Směsice pocitů byla zajímavá a je nepopsatelná (přesto to zkusím: asi tak 50% vzteku, 20% překvapení a radosti, že se to nestalo při stokilometrové rychlosti, 25% pocitu jménem "vůbec mě to nepřekvapuje, tahle motorka je prokletá" a pak 5% zvědavosti, jestli to půjde na místě opravit). Při bližším prozkoumání jsem zjistil, že stojan drží na dvou ocelových válečkách, každý je zajištěn nejspíš segrovkou (říkám nejspíš, protože nic podobného segrovce se tam nevyskytovalo). Váleček jsem našel jen jeden. O dalších pět metrů dál se válela jedna ze dvou pružin (vypadají jako by byly původně v nějakejch bubnovejch brzdách - taky se tak "dobře" roztahují - mají sílu jak bejk). Druhá pružina se ještě bimbala na motorce. Ale druhý váleček nebyl. Tak jsme se vraceli 2km do Otovic, kde jsme to našli - štěští v neštěstí. Druhé martyrium bylo následující: jak tam ten stojánek dostat zpět bez nářadí. Poznámka: to, co dodává Jawa k 650ce je žalostné - dva mizerné šroubováky, dva imbusy a dva nástrčáky - kleště žádné, natož kladivo (což kolikrát bývá nejdůležitější nářadí - jawaři potvrdí No ale nějak jsem to tam dostal - (prvně pružiny a pak velkou rumcajsí silou nastavit stojan tak, aby se tam dal zastrčit váleček jeden, pak druhý. Uf, hotovo - a teď jak to zajistit? Drát nikde, tak jsem zkusil jet bez toho - a ejhle, válečky se ani nehly. A nehly se skoro až do jednoho malého rodinného muzea Jawy v Bříšťově u Jičína, kde mi vypomohli kousky drátu, kladivem a jakýmsi dlouhým zbytkem ventilu, kterým jsem to tam nastavil do správné polohy a drátem nahrubo zajistil. Na další cestě (bylo to někde u Kutné Hory) mi začala téci pravá vidle. Vzhledem k tomu, že jsem byl včera ujištěn, že to jsou vidle z 350ky a ty že tečou chronicky, uvažuju dost intenzivně o piaolách. Ale je to teda zbabělost (update: ve vidli zůstala špóna, co rozfikla těsnění, po výměně už to neteče a je to OK - neteče a neteče).

Nyní je najeto 1550km, jedu příští tejden na garančku po patnácti stech - moc se na to netěším, ale holt jim to budu muset trochu omlátit o hlavu, ať to koukají dát do kupy.

Jo a - motor jede čím dál líp, začíná se zklidňovat a zpravidelňovat. Jede se s tím fakt dobře - sice je to trochu divoká jízda, protože vás to nutí neustále přidávat (jinak to cuká , ale co teda fakt oceňuju až teď je "megabrzdný" účinek čtyřtaktního jednobuchu. Fakt kolikrát ani nemusím brzdit, rotax se ubrzdí sám. Jo a brzdy jsou super! Zvykl jsem si na ně a nejsou s nimi nejmenší problémy - jedou jako ďábel, kor teď, co se trochu ojely a sesedly se dohromady destičky s kotoučema. Zadní brdu používám úplně minimálně - optimální je brzdný účinek motoru kombinovaný s přední brzdou. Vůbec necítím, že by jawa měla snahu se točit.

Reaguji zde na dva e-maily, které mi přišly minulý týden a na jeden příspěvek, který mi sem někdo napsal. Já zde píšu většinou o negativních vlastnostech, protože jsou užitečnější - aby se o nich kolegové motorkáři dozvěděli. Dobrá, napíšu něco pozitivního, co například mě přesvědčuje o tom, že Jawa 650 je skvělá motorka a jinou bych nechtěl.

Především: neřešíte motor. Nijak. Prostě tam je a nestaráte se o něj, protože prostě maká. Jedete ve dvou kilo kopec nekopec, asi se dá jet víc než kilo kopec nekopec, ale mně to moc nezajímá, protože jezdím s představou, že bych se rád dožil zítřka. Neřešíte to, jestli má ohnutou kliku, jestli se zapékají pístní kroužky, jestli až to přehřejete se to nesekne, jestli vás nááhodou pecka na svíčce nepřinutí vytahovat svíčák atd atd. Prostě je to zcela jinde než tři a půle. Neřešíte brzdy. Tyhle fakt brzdí. Neřešíte eleganci. Tahle motorka všude budí pozornost a všichni na vás čučí. Dědkové, střední věk, mláďata. Každý z jiného důvodu. Tahle motorka není zrovna kočkolep, jako třeba HD, ale to po ní nechci. Když si pro sebe podtrhnu a sečtu všechna pro a proti, tak koupě téhle motorky nelituju a fakt mě baví na ní jezdit. Howgh.

naposledy se stalo to, že vypadl konektor ze spínače (obvod, který zamezuje startování motorky se zařazeným kvaltem bez spojky) tak nešikovně, že jsem si toho nevšiml a zas to šlo do opravy (nešlo to nastartovat). Opraveno. Také rozebrali tekoucí přední vidli a byla tam zapomenutá špona, která rozfikla gumové těsnění, což byl důvod toho, proč to teklo. Teď už to snad bude celé v pořádku. Každopádně jezdí se výborně a po dvou a půl tisících kilometrů: motor si sedá čím dál víc a jede čím dál líp. Necuká VŮBEC. Jsem s motorkou teď moc spokojený.

update: tak to vypadá, že dětské nemoce odezněly a já po dalších patnácti stech kilometrech můžu zaťukat: všechno OK. Motor jede čím dál líp, řetěz zatím dotáhnout nepotřebuje, vidlice netečou, žárovky nepraskají, klakson troubí a kdyby to mělo stěrače, tak by stíraly... Ale ne, vážně: mohl-li bych shrnout to, jak teď jezdí, tak by to bylo asi tak: vytlačím motorku z průjezdu, na první šlehnutí nastartuju, oblékám se, mezitím se motorka ohřeje, vyrážíme. Pak celý den někde lítám a je úžasné, že přitom můžu myslet na to, jaké to je uhánět krajinou na krásné motorce aniž bych si musel krabatit čelo závadnými myšlenkami na pístní kroužky, kliku, řazení, kopcovitou dýchavičnost - protože nic z toho na 650tce neexistuje. Následuje důvod cesty (kupodivu zřídka jezdím/jezdíme jen kvůli ježdění samotnému), oběd a podobně. Pak cesta zpět nebo nějaká další vyjížďka. Večer uklízím motorku (případně podle množství špíny čistím, popřípadě provedu běžnou údržbu - namažu lanka, čepy páček, řetěz atd.) a hotovo. Každá další akce probíhá stejně. Už se nestrachuju, jestli to nastartuje, jestli bude všechno OK, prostě jen jezdím(e). A zatím, jak pevně věřím, to vypadá, že to takhle bude ještě hodně dlouho.

Info: Koupil jsem ji 20. 6. 2006 u Asters v Přerově (neboť v brněnském Mual moto se se mnou vůbec nehodlali bavit, když jsem se jich víc než slušně ptal na Jawu 650 Classic, tak mi řekli, že jo, že na objednávku dovezou, ale že ji na prodejně nemají a mít nebudou, protože to nikdo nechce a oni tu nechtějí mít ležáka, ach to je přístup...).

Cesty: "Druhý sraz motocyklů Jawa 650" se konal pátého a šestého května 2007 poblíž Heřmanova Městce, v kempu ve vesnici Konopáč. Průběh byl klasický - v sobotu pátého se to všechno nějak setkalo, já přijel klasicky pozdě, takže jsem nestihl vyjížďku, ale v tom ošklivém ubrečeném počasí, které kralovalo celý víkend stejně nebylo o co stát. Odpoledne jsme se všichni sešli u velkého stolu a povzbuzováni pivem a jinými jedy dle chuti, jsme svorně nadávali na svoje dvoukolé miláčky zn. Jawa. Z celkové debaty jednoznačně vyplynulo: málokterý mechanik umí perfektně odladit motor Rotax, kterým tato motorka oplývá, málokdo motorku nereklamoval (asi dvě výjimky se našly, ovšem v počtu jednatřiceti zúčastněných tvořily zanedbatelnou menšinu), málokdo je paradoxně s Jawou hrubě nespokojen - že by ji prodal, to asi nikdo a asi nikdo by 650ku nedoporučil dál. Když se všichni řádně zpili, tak šli spát, což bylo tak asi ve dvě, v půl třetí. Já už v té době byl v limbu, protože jsem byl utahanej a měl v sobě 4 piva, takže jsem odpadnul chvíli před půlnocí. Ráno ovšem už v půl sedmý na mě klepal Mirek Richter a ptá se, jestli mám všechny doklady, peníze, mobil, foťák, cennosti a tak, tak jsem všechno prohlíd a říkám že jo - a on, že někdo vykrad skoro všechny pokoje, kam se šlo dostat. Hrůza. Klika byla, že mám tik z různých penzionů všelijakých kvalit a zcela automomaticky se na noc zamykám(e). Takže jsem měl kliku. Ale ti ostatní na tom byli mnohem hůř. Prostě: někdo viděl, že na Konopáč dorazili motorkáři (=relativně movití lidé), že se ožrali a že asi budou vyspávat opice. Tak s šílenou drzostí (sic!) lezl kolem spících lidí a krad, co moh. To je fakt hnus. Dopoledne se to pak řešilo, nálada byla tímto dost pokažená.U snídaně se to z různých stran přetřásalo, ale pak se řeč opět stočila k Jawám a padaly tam různá moudra, jako že třeba když si člověk chce koupit jednostopé motorové vozidlo, tak si může koupit motorku nebo Jawu, protože Jawa je exotika, která člověka nenudí bezproblémovým provozem. A že asi čím starší Jawy (kromě pětistovky OHCčka), tak tím spolehlivější atakdále atakdále, takže se zdá, že je zázrak že skoro všem se navzdory očekávání zdařilo bez nehody a zákysu přijet a odjet. To skoro ale nebylo zaviněnou továrnou Jawa (poruchou), ale pouze řidičským (ne) uměním. Podtrženo sečteno, tipuju, že J650ka bude jednou kultovní stroj

Další info: Barva a asi celkový vzhled stejný, jako má Mirek. Tedy černá barva, přední plexi, kufry.

Jinak je to naprosto ÚŽASNÁ motorka s naprosto skvělými vlastnostmi, nádherná a vůbec Přes negativní zkušenost, která trochu pochroumala moje nadšení, jsem vážně rád, že tuhle krasavici mám. Přestože jsem zkoušel různé Suzuki, Yamahy a jedno Moto Guzzi, musím říct, že tahle česká kočka mě oslovila nejvíce. Především tím (přesně jak píše Miloš Adam), že tenhle stroj "má duši".

Reportáž: O zajíždění a pocitech kolem motoru se známými
Ono ani tak nejde o to, že je potřeba tenhle motor od Rotaxu asi tak 4OOOkm zajíždět. Sice taky (protože prvních pět set kilometrů vám mezi kolenama rachotí syrové bukové poleno blomcající se v kýblu - a až tak po první tisícovce to začne připomínat ten perfektně šlapající jednobuch, o kterém leckdo dneska díky Jawě básní - a dovoluji si říci, že nevím proč, když tyhle motory už dávno objevilo BMW nebo Aprilia), ale je to v něčem jiném - stručně řečeno je jádro pudla v tom, že Rotax 650ka je podčtverec a tak nemá v lásce jízdu na nízké otáčky. A když jedete na vysoké otáčky, tak je zde výkon, který není zpočátku žádoucí (po přesedlání z 350ky Jawy nebo čehokoli slabšího), takže člověk má velmi nebezpečné tendence to přidušovat. Chyba. Je potřeba nebát se a jezdit s tím alespoň na třetinu výkonu, jinak ten motor (úplně stejně jako každý jiný, který má podobné vlastnosti) zleniví a není z toho cesty ven. Tak přesně tohle vyplynulo z debaty, kterou jsem vedl s jedním človíčkem, který vlastní BMW 650 GS, což je téměř ten samý motor. Vtip je prostě v tom, že každý čtyřtaktní jednoválec nad 500ccm je taková motorkářská maturita co se týče schopnosti udržet plynulou jízdu. Určitě to není motor vhodný pro začátečníky. Člověk pořád řadí, když náhle ubere plyn, tak o tom (zvlášť se zařazeným nižším rychlostním stupněm) ví - obzvlášť pokud ho spolujezdec v důsledku setrvačnosti nečekaně majzne zezadu helmou... Chce to cvik. Někdy koncem července jsem se svezl na kámošově Yamaze šestikilu čtyřválci. Oho, chovalo se to pomalu jako elektromotor - měkkoučké až hamba Moc mě to nebavilo. No ale proč ne, každý máme rád něco jiného, on by z mojí Jawy úplně mimo a řekl mi, že nechápe, jak na tom můžu normálně jezdit, že to je jako jet na splašený krávě na zamrzlým rybníku, že by se na tom okamžitě zabil, případně by s tím okamžitě vyrazil omlátit podvozek někam do terénu, protože to prý přímo vybízí k tomu dávat tomu pořádný kouř někde mimo silnice první třídy a trhat hlínu z pole a podobné řeči, kterým jsem nerozuměl. Od té doby o jednoválci dost uvažuje... Zatím jen v teoretických rovinách, ale semínko pochybností bylo zaseto. Výsledná argumentace toho kamaráda je taková: mohu-li si vybrat, chci-li si sjet na pinckovi nebo cébéerku maximální rychlostí 50km/h, tak si určitě vyberu pincka, protože u něj zažijete adrenalin už při padesátce. Kdežto v této rychlosti bude velká motorka nudná. A pokud najdu velkou motorku, která má zábavnější charakteristiku jízdy než ta nudná čtyřválcová... No a pak to rozvedl ještě k tomu, že vlastně pocitově vyvážené jsou dvouválce typu BMW boxer (takže například Dněpr nebo i Ural, ačkoli ten nový není tak nízkootáčkový) či véčkový Moto Guzzi nebo prostě a jednoduše H&D, kde je ten pocit z jízdy vyvážený k optimálním zážitkům. Ani sterilní čtyřválec, ani drsný jednoválec. No a ten kamarád to nakonec uzavřel tím, že optimální je mít právě ty extrémy, aby si člověk ty rozdíly plně vychutnal.
Zajímavá filosofie, co říkáte? Škoda, že vím, že to jen berlička k tomu, aby byl schopný vysvětlit manželce, že se bude vyhazovat dalších sto tisíc, přestože jejich Peugeot 306ka už téměř nefunguje a že příští rok se na dovolenou nepojede se válet na Kanáry, ale zase nudně s motorkou na Slovensko (Ukrajinu, Maďarsko, Itálii atd...). Hurá, ať žije motorkový sport. A ty blbce, co jezdí víc jak 200km v hodině zabít.
No a pak už jsme toho piva vypili tolik, že debata přestala být zajímavá.





Tákže, miláčci - po 12ti letech s Jawou 650. Nějak se nezadařilo ježdění a mašina stála 16 měsíců v průjezdu. Teď o víkendu (21. 4. 2018) jsem ji vytáhl na světlo boží a bacha: nastartoval ji na první dobrou. Ano, se zvodnatělým benzínem, ano, s nedobíjenou baterkou. Takže: benzín ÖMV, motor Rotax, Motobatt spešl baterka ("skleněný" kyselý elektrolyt) je důvěryhodná kombinace. Punkt, není co dodat. Druhé info - přední kotoučovka hezky zalehla, musel jsem ji rozhejbat, ale celkem rychle si dala říct. Zadní je OK. Kromě tlusté vrstvy prachu a špíny je vše v cajku, testovací jízda to prověřila dostatečně. Sice za mnou asi zůstal oblak prachu a špíny, ale jak se říká - do tří centimetrů špína chrání, od tří opadá... Se starým benzínem to jelo trochu jak americká blondýna v evropském sporťáku (náhodné výkonové skoky), ale až to vyjedu, věřím, že s čerstvým benzínem to zase bude cajk.