ČZ 175/477 (1973)

Po peripetiích z hledáním ČZ 477, kdy už jsem měl několik motorek na dosah, ale vždycky mi do toho něco přišlo, jsem objevil inzerát a neváhal ani chvilku. Jak jsem už naznačil, sehnat dnes čízu s papíry není zas taková sranda, jak se může na první pohled zdát. Hlavně pokud za ni člověk nechce moc vysolit - a to já teda nechtěl.
Jenže, když už se nějáká objevila za nízkou cenu měla papíry psané na někoho jiného a s tím jsem se zabývat nechtěl. Nakonec jsem se domluvil s jedním překupníkem z Nové Paky, že si od něj koupím 477 s papíry za 8000. Když jsem k frajerovi měl jet, dostal amnézii, zmateně se vykrucoval a pak mi oznámil, že má kupce, který dá o litr víc. Vykašlal jsem se na něj a hledal dál.
Už jsem i přemýšlel o koupi dokladů a motorku si postavit, když v tom jsem objevil inzerát z Jihlavy. Zavolal jsem a byla ruka v rukávě.
17. listopadu jsem si půjčil od ségry auto (moje kleklo 25 km od baráku protože je z něj trochu elektromobil a došly baterky) od souseda přívěs a vyrazil do Jihlavy. Pravda taková rychlost to nebyla, odělávací tažné dělalo zagorku a nechtělo se přidělat, ale nakonec se vše v dobré obrátilo i redukce na zásuvku se našla, takže paráda.
Naložil jsem přítelkyni, podojil bankomat vzal nám chleba se sekanou na sváču, bo bez sváči by to nebyl pořádný výlet
Majitel byl mlaďák, v mém věku, jednání úplně super, v pohodě. Sepsali jsme smlouvu, vyměnili peníze za motorku, pomohl mě ji naložit a mohlo se jet směr domov. Chtěli jsme se s mladou stavit v ZOO, v Jihlavě je moc pěkná, jenže byla zima a pršelo, tak jsme se spokojili s cirkusem. Protože sestava s jakou jsme Jihlavu opouštěli se snad dá potkat jen v cirkuse Zapomněl jsem udělat fotku ale myslím, že WV Brouk (podotýkám ten "nový" holčičí s kytičkou v palubce) s přívěsem se jen tak nevidí a naleštěný stříbrný WV Brouk s přívěsem a něm položenou jako velrybu na břeh vyvrženou ČZ 477 je už skoro alegorický vůz. Ještě, že nás v Brodě nezavřeli do léčebny, když jme projížděli kolem.
Brouk si pak v pátek dal ještě cestu na evidenčku a já úřednický maraton. Teda musím říct, že za posledních několik návštěv jsme měl na dopravce štěstí a šel na řadu brzy, teď když jsem spěchal, jsem se trefil přímo do oběda. Nechápu, proč si na něj dámy nechodí postupně a nějáká vždycky přes pauzu nepracuje - teda pardon abych neurazil z šesti přepážek jela jedna a tam řešil borec 40 minut problém s ekodaní.
Nakonec jsem se ale dočkal, paradoxně jsem šel k té paní, co před tím řešila tu ekodaň, takže se na oběd dostala až po směně. Přihlásil jsem moto na sebe (bylo v polopřevodu, takže kupní smlouva, pojištění, evidenčka) a dal značky do depozitu. Nemá STK a hned tak mít nebude, takže to bylo jediné řešení. Zaplatil jsem, vítězoslavně přišel na přepážku pro techničák se štemplem a ejhle. Povinné ručení, co jsem ráno uzavíral přes internet platilo až od soboty. Naštěstí paní na přepážce věděla, kde je pojišťovna, takže jsem si dal běh přes půl města, bo to bylo rychlejší než se crcat autem v zácpě, naběhl do pojišťovny, uzavřel novou smlouvu a běžel zpět. Chudák paní na přepážce se už těšila na řízek s kaší nebo svíčkovou a kvůli jednomu volovi to zas musela odložit.
No nakonec vše proběhlo v pořádku i když byly jakési problémy při zavádění do systému, ale motorka je převedená a už se určitě těší, až spolu začneme laškovat.
A to je zatím vše