Motoroute 2017- Itálie Suzuki DL 1000 V-Strom

Vlastník	horak.r72
Vloženo	21.9.2014
Aktualizováno	9.1.2022
Zobrazeno	16 466x

„Motoroute 2017- Itálie“

Po několika předchozích motovýletech, které směřovaly na Slovensko, do Chorvatska, do Slovinska, okolo Česka, a do Rakouska, jsme letos naplánovali výlet do Itálie. Původně jsme chtěli k moři, ale po debatách kam, jak daleko, co koho zajímá, kde je jaký provoz, jaké budou denní nájezdy … jsme se rozhodli zůstat na severu Itálie „u sladké vody“ a v horách.

Účastníci zájezdu: Karel, Milan a Pavel (Všichni BMW R 1200 GS LC), Radek (SUZUKI V-Strom 1000) a Petr (SUZUKI V-Strom 650)

V úterý ráno máme sraz a kafe u Karla. Po předchozích obavách aby nám vyšlo počasí vyrážíme do krásného letního dne i týdne. Cesta na jih směrem na Kroměříž a Kyjov probíhá dobře, než se moje navigace rozhodne ignorovat průjezdní bod a místo na Znojmo mně vede na Hodonín. Když už to tak dopadlo jedem na Břeclav a víc Rakouskem, než jsem plánoval. Směřujeme na Zwettl a Amstetten. Cesty tu mají pěkné, málo provozu, ale celkem nuda. Až od Weyeru to začíná být zajímavé, jak cesty tak příroda. Do Tauplitzu kde máme první spaní dorážíme před šestou hodinou. Doplníme tekutiny (pivo) a energii (vývar) a spěcháme do bazénu. Po horkém dni přijde vhod.

Druhý den jsem naplánoval poznávací zájezd do Německa na Orlí hnízdo. Jedeme po trase Bad Aussee, kolem Halštatského jezera, Gosau a Hallein. Krásné cesty, hory, jezera , nádhera… Přijíždíme do Berchtesgadenu, hledáme obchod abychom se najedli a koupili něco na pití. LIDL je jistota. Po „dobití baterek“ vyrážíme hledat cestu na Orlí hnízdo. Navigace nás vodí pěkně dokola, ale vysněný cíl nikde. Petr, který celkem slušně šprechtí zjišťuje, že na Orlí hnízdo jezdí jen autobusy a je to výlet nejmíň na 2 hodiny. Jdeme proto zkusit jednu placenou trasu. Silnice 319 a 999 na mapách nazvanou jako Rossfeld Panorama Strasse. V automatu zaplatíme 5 euro a jedeme se kochat. Opravdu to stojí za to. Krásná panoramata (a taky vidíme Orlí Hnízdo), bombastická cesta. Když dojedeme k druhé závoře, otáčíme se a jedeme to ještě jednou a taky fotíme (a opravdu je co). Zpátky se vracíme přes Ebenau okolo Fuschl See a Wolfgang See do Hallstattu. Krásné horská vesnice mezi horami u jezera … fotíme jak Japonci… Nasedáme na motorky že odjedem, ale stali jsme se cílem focení skupiny Asiatů, kterým se asi líbily německé motorky, nebo kluci z Moravy??? Vracíme se do Taupltzu. Máme za sebou další krásný den jak na počasí tak na zážitky.

Třetí den vyrážíme na exkurzi do lyžařských středisek Schladming, Obertauern a Cortina d´ampezzo. Popisovat krásu alpských průsmyků je asi zbytečné, pro motorkáře z rovinaté Hané jsou to předčasné vánoce. V Cortině si po delším hledání nějaké hospůdky doplňujeme kávový deficit a získáváme nové poznatky. Nemůžeme se domluvit naší slabou němčinou a lovíme ještě slabší angličtinu. Ochota a slušnost Italské obsluhy je oproti Rakouské minimální, ale kafé mají dobré a cena taky ujde. Horší je to s cenou benzínu. Ale stojí to za ty zážitky. Další cesta vede směrem na Arabbu, po úžasných horských silnicích, plných serpentýn a taky cyklistů, aut, autobusů i karavanů. Po přejezdu dalších vrcholů se nám otevírají úžasná údolí plná vesnic, sadů a políček. Na úbočí svahů se po vrstevnicích vinou svažité cesty plné serpentýn, kdo neviděl … nepochopí. Původně plánované spaní v kempu u jezera San Giuseppe al Lago jsme kvůli silnému větru změnili. Milan našel přes Booking luxusní apartmán ve vesnici Cavareno. Bylo to sice ještě dalších 30 kilometrů a dojezd někdy kolem půl osmé, ale ta cesta zase stála za to (někteří to chtěli jet ještě jednou).

Čtvrtý den, byl odpočinkový a naplánovali jsme asi 200 kilometrový okruh k jezeru Lago di Garda. Nejméně zajímavý byl průjezd okolo Trenta a taky posledních asi 20 kilometrů před Riva del Garda, protože jsme jeli pomalu v šíleném provozu při teplotě 36 stupňů. Úkol zněl jasně: Musíme k vodě!!! Zamířil jsem do Limone Sul Garda soustavou tunelů v těsné blízkosti vody a povedlo se. Zaparkovali jsme motorky na mole u trajektu a vyrazili na pláž plnou drobných a ostrých oblázků. Jako správní středoevropani jsme zalehli pod stromem. Voda byla báječná a cesta zpět do Cavarena se taky povedla. Boční cesty, vesnice, lesy, hory, kafe v bistru… skvělý den.

V sobotu se začínáme vracet k domovu, ale ne až tak moc. Z Itálie přes Bolzano, Brixen a Bruneck přejíždíme hranice do Rakouského Silianu, kde doplňujeme palivo i zásoby jídla. Musíme to stihnout do 12 hodin. Tady se o sobotách a nedělích opravdu neprodává. Sjíždíme z hlavní cesty na příhraniční okresku č. 111 směrem na Villach a Rakousko nám ukazuje svoji druhou tvář. Prostředí krásné, ale cesty nic moc, úzké, rozbité, rovinky, statky, vesničky a zase nějaké serpentýny, ale ne tak pěkné jak v Itálii … úzké a utažené, ani si tak neužiješ. Zase je horko k zalknutí. Při jedné zastávce na dotankování paliva a tekutin měníme zásadně plány na sobotu a neděli. Dnešní etapu o něco zkrátíme a v neděli přejedem Rakousko po dálnici. Přejíždíme do Slovinska přes Kranjskou Goru a Bled k Bledskemu jezeru. Voda je super, kemp po dešti podmáčený jen pro stany a karavany. Milan opět vyhledá ubytování v penzionu v Ribně. Pokoj pro šest jak na vojně (3 bidla), ale co, je to poslední noc a jen se chceme vyspat v suchu se střechou nad hlavou.

V neděli vyrážíme brzo ráno s deštěm v zádech trasou asi nejkratší a nejzatáčkovitější přes hranice do Rakouska směrem na Klagenfurt. Mokré cesty nás troch limitují co se týká rychlosti, ale přejezd hranic je příjemný. Chladno a vlhko po dešti, lesy, zatáčky … pěkné. Od Klagenfurtu až skoro po Břeclav jedeme po dálnicích. Jedinou pořádnou zatáčku potkáme, když sjíždíme z dálnice natankovat. Aby nám to nebylo líto, na domácím území vybírá Karel cestu delší leč o to příjemnější. Z Břeclavi jedeme přes Čejč po 422 a 419 na Kyjov, Koryčany, Kroměříž a domů.

Najeli jsme něco kolem 2450 km a myslím že se letošní „Motoroute 2017- Itálie“ povedla. Poděkování všem účastníků, kteří drželi partu a nepokazili žádnou zábavu. Rodinám které nám to umožnili. Servisním technikům, kteří nám připravili stroje tak že jsme všichni ve zdraví a bez závad dojeli domů. Tak a teď něco vymyslet na příští rok…