BMW R 1200 GS (2005)

Po nějakém čase opět šotoliny. Využili jsme dny volna a naplánovali cestu do Albánie. Trochu neznámá, ale o to krásnější. Ve čtvrtek po obědě 30.6. jsme nabrali směr Rakousko a po sprškách a sluníčku jsme nakonec dorazili do kempu v Mariboru. Potom následoval přejezd Chorvatskem do BIH. Tato země byla pro mě neobjevenou a je jistým zvláštním koutem světa s pozůstatky válečného konfliktu. Hodně zvláštní a mající své kouzlo. Zde začaly šotoliny (Mmch silnice druhé třídy to jsou samé šotoliny) a následná cesta do Sarajeva do olympijského areálu ZOH84. Vřele doporučuji. Další cesta s mírný blouděním nás zavedla do vesnice Lukomir, kde se před 300 lety zastavil čas. Neuvěřitelné, že ještě něco takového existuje. Další přesun již směr Černá Hora/ Durmitor/ Žabljak. Potom už Albánie, která je zemí kontrastů. Jestli se někdo někde inspiroval hraničním přechodem v pohádce 3 veteráni tak to bylo právě zde. Tato země je plná krásné přírody, lidských lidí a národní park Theti opravdovým off roadem, alespoň pro mě. Rozepisovat se nebudu jen tuto zemi vřele doporučím. Jídlo je naprostá fantazie, šotoliny masakr, moře čisté ( tedy mimo města), všude samý mercedes a pohoda. Kolik km odněkud někam nikdo neví a každý říká 1,3 nebo 30 km kdo by to řešil. Kdo chce nasát kouzlo této země měl by si pospíšit neb jinak hrozí vyasfaltování a konec legrace. EU se snaží budovat infrastrukturu takže chvilku nevíte jestli jste na passu delo Stelvio nebo ještě v Albánii. Nějak mi to nesedí a těm zvířatům co se po těch asfaltech pohybují asi taky ne. Poslední zemí, kterou jsme navštívili bylo Řecko a potom už trajektem do Benátek a zpět domů. Ikdyž po přechodu hranic nás ten všudy přítomný stres, bilbordy a naši řidiči moc nepotěšili. Nějak se nám ta lidskost vytrácí. Celkový dojem z dovolené je, že čím mají lidi větší prd jsou šťastnější připadá mi.
Pneumatiky Metzeler Karoo 3 všechna čest co ta guma vydrží, klobouk dolů.