Moto Guzzi Griso 1100 (2007)

Italská milenka, která se umí mazlit i prskat.

Recenze

Je to motorka, kterou jsem vždycky chtěl, jenom jsem to nevěděl. Po dlouhé době zkoušení, hledání a přemýšlení jsem došel k závěru, že potřebuju dvouválec, kolem litru a kardan. Vypadlo mi z toho BMW a Guzzi. Rozum velel BMW, srdce křičelo Guzzi.
Když jsem si poprvé sedl na Griso, nastartoval, zaposlouchal se do Termignoni a prohlížel si tu nádheru, bylo rozhodnuto. Jako italofil už jsem BMW ani nešel dát šanci a vzal si ji domů. Není to motorka pro každého, potřebuje chvíli na seznámení..ale pak se odvděčí velkou spoustou emocí a bezva zážitků v sedle. Motor je jako z traktoru, super krouťák, výkon začíná nahoře trochu chybět(omezovač pod 8 tis. ot.), ale pro motorku tohoto typu řekl bych dostačuje a jeho charakter je nezaměnitelný.
Kromě vypadlé hadičky z nádrže (byla na to i svolávačka a o Grisu se to ví - oprava do dvojky i s odtahem) nebyl žádný problém.
Po letošním přezutí na Pirelli Angel ST si rozumíme zase o něco víc (předchozí Metzeler Rennsport byly strašný..hlavně na mokru). Podvozek tvrdší, ale jde to přežít i na našich cestách (narozdíl od předchozí Ducati 1000 GT), sklony k delšímu cestování horší, ale když se chce, tak to taky jde..jen spolujezdkyně si stěžuje na tvrdší sedlo. Já vydržím dvě nádrže a pak z něj taky musím dolů. Spotřeba dlouhodobě 5,6 l / 100 km..čím rychleji a hlavně plynuleji se jede, tím míň to žere.
Přidáno pár prkotin - štítek nad světlo, božní držák RZ, menší čiré blinkry, blatníček na zadní kolo (bez něj cáká veškerý bordel přímo do tlumiče). Víc mi asi netřeba, protože designu není jak pomoct..uvažuju pouze o nějakém zajímavém lakování. Líbil by se mi i drátěný výplet, jaký má limitka 8V, ale kdo by to furt leštil že..