Asi jedna z nejlepších voleb do začátku v poměru cena-výkon. Koupil jsem jí od kamaráda, takže jsem motorku i trochu znal, věděl jsem do čeho jdu.
Výška jezdce: 176 cm
Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Kawasaki ER 6N: Dvouválec, v tu dobu žádný dobrý inzerát, vzhled.
Suzuki GSR 750: Vyšší cena, příliš velký výkon do začátku.
Suzuki GSF 600 Bandit: Po uvážení mi přišla dost neohrabaná, težká.
První dojmy - Motorka byla hodně podobná stroji, na kterém jsem dělal autoškolu. Takže co se týče ovládání a chování mě vůbec nic nepřekvapilo. Byla mi prodána se slovy : "Není to žádná leštěnka, ale pořádnej dělňas." Spousta kosmetických vad, které se ale dají, od v tu dobu 14 let starého stroje očekávat. Jinak to byla moje první motorka, takže jsem jí viděl jako tu dokonalou a škrábance a odřeniny mě moc nezajímaly.
Motorku bych doporučil pro - Spíše pro mladší ročníky, kteří využijí vysokootáčkový motor. Nebo začátečníky jako já, kterým hodně odpustí. Možná pro jezdce 180cm a výš, nebo s delšíma rukama.
Doplňky na motorce - Motorka byla v původní konfiguraci jako od výrobce. Snad jen na konci řídítek nebyla origo těžítka, pedál zadní brzdy byl s kloubkem a na kyvce jsem měl rolny pro zvedák. Jediné co mě tedy zaráželo byla barevná kombinace motorky. Každý ročník modelu GSR 600 měl svojí kombinaci. Tahle měla plasty a nádrž z jiného ročníku, než byla vyrobena. Netuším ani já ani předchozí majitel jak je to možné. 
Recenze
Při výběru bylo důležitých hned několik faktorů.
První byl, že jsem chtěl stroj podobný tomu na kterém jsem jezdil v autoškole. Tedy čtyřválec, obsah kolem 600, naháč.
Druhý jako asi u většiny byla cena, kde jsem chtěl stroj do 80 tis. V jednu chvíly jsem si měl jet pro nádherný černo-červený kousek do Berouna s nájezdem 28 tis. a za 84 tis. Kč. Bohužel majitel den před samotnou koupí si to rozmyslel a tak jsem musel hledat dál. Původně mi tato motorka padla do oka, protože ji vlastnil kamarád a kolega, takže jsem jí občas vídal a mohl jsem se ho zeptat na spoustu informací. Shodou okolností se ji rozhodl prodat, aby mohl přestoupit na silnější. Moto jsem si nakonec vzal od něj za 65 tis. Kč.
Třetím byla možnost servisů a dostupnost dílů. Jelikož je Suzuki jedním z nejzastoupenějších výrobců u nás, tak i třetí bod byl splněn.
Čtvrtým faktorem byl fakt, že jsem první moto chtěl jen na přechodnou dobu a na naučení. Aby mě to v případě nějaké té chyb, či dokonce nehody tolik nemrzelo. Což se nakonec ukázalo jako správné, ale to až na konci.
Posledním pátým faktorem byla skutečnost, že veškeré papírovaní, případné reklamace, atd. nemusím zařizovat s úplně cizím člověkem z bůhví jaké dálky.
S motorkou jsem jezdil dvě sezóny, ale nevlastnil jsem jí ani jeden celý rok. Jak jsem se postupně rozjížděl a získával zkušenosti jak s ježděním obecně, tak s tímto konkrétním strojem, začal jsem si všímat věcí, které udělala Sůza správně a naopak, které špatně. Shrnu tedy postupně plusy a mínusy stroje a nakonec nějaké shrnutí.
+dostupný servis
+snadno ovladatelná
+ukazatel zařazené rychlosti od výrobce
+přehledná přístrojovka
+celková spolehlivost
+vzhled
+zvuk
-ucukaný plyn
-spotřeba (moto jsem nehonil a pod 6l/100km jsem se snad nikdy nedostal)
-slabé brzdy (ikdyž tenhle fakt mě nejspíše i jednou zachránil)
-sedlo jako kus prkna (možná prosezené věkem a nájezdem)
-příliš sportovní posez na dělší cesty a mojí postavu
-sedlo spolujezdce je utpení, moc vysoko a nad výfukem
-světlo (čelovka na přilbě by odvedla lepší práci)
Časem jsem dospěl k tomu, že moto není nic pro mě. Byla velice neklidná, ucukaná a netáhla v nízkém pásmu otáček. Motor byl dělán opravdu pro zábavu do zatáček ideálně pro divoké jezdce na okruhy a svižnou jízdu. Motor ožíval až přes 8000 otáček a to se v běžném provozu při předpisové jízdě mockrát nepovede. Přišlo mi, že využívám max. polovinu jejího potenciálu a nebyl jsem daleko od pravdy. Pravidelně na trasách delších než 50km mě začali dřevěnět nohy a bolet záda. Ikdyž se to nezdá, byl jsem na ní malý. Rozhodl jsem se, že ji po roce na zimu prodám a pořídím nějaký nový stroj. Vše jsem měl už promyšlené začátkem srpna a pomalu jsem se připravoval k jejímu prodeji.
Bohužel se mi povedlo při projížďce jednou v sobotu po práci s motorkou vybourat. V téměř 100km/h jsem vylétl ze zatáčky do škarpy. Nebyla to vina stroje, ale moje. Na zlomek vteřiny jsem ztratil koncentraci a nestihl jsem se dostatečně naklonit. Zatáčka mě vynesla do štěrku s trávou a moto sklouzla do škarpy. Já jsem pokračoval dále po asfaltu. Odnesla to na tři kusy zlomená a následně sešroubovaná klíční kost. Sůza přišla také k několika šrámům.
Před nástupem do nemocnice na operaci jsem se proto v tomto stavu rozhodl motorku prodat. Netušil jsem, jak dlouho budu v neschopnosti a jak dlouho se to bude hojit. Chtěl jsem to mít před zimou z krku. Prodal jsem jí ve spěchu hodně pod cenou bývalému vedoucímu z práce, který jí dal dohromady a pak prodal dále asi někam do Loun.