Honda CBR 600RR (2009)

Moje vysněná motorka - limitovaná edice 09

Více fotografii

Výška jezdce: 176 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Honda CBR 600F: důvod neuveden
Honda CBR 600F Sport: důvod neuveden
Yamaha YZF-R6: důvod neuveden
Honda CBR 650R: důvod neuveden

První dojmy - Nejenže jsem už několik let zamilovaná do vzhledu této limitované edice, ale po prvním vyzkoušení motorky pod sedlem, bez předchozí zkušenosti s RR, jsem se zamilovala i do řízení.

Motorku bych doporučil pro - Všem

Doplňky na motorce - Vyhřívané hefty, padáky na rámu + osy.

Recenze

Září 2020: : Po roce ježdění na CBR 500R jsem začala koukat po výkonnější motorce a CBR 600RR byl jasný favorit - upřímně - hlavně kvůli vzhledu. Vždy jsem měla pro CBR slabost a po prvním setkání s modrobílou limitovanou edicí 09 jsem věděla, že si ji jednou pořídím.
Kvůli nezkušenostem v ježdění proběhlo mnoho diskuzí mezi "zkušenějšími" motorkáři, kteří mi RR vymluvili a já byla rozhodnutá 600RR nekoupit a koukala spíše po 600F/600F Sport. Po prodeji předchozí motorky se k mému štěstí objevil inzerát na mou momentální motorku a já měla jasno.
Nebojím se říct, že jako každý SS, i tato byla bouraná, ale nic co by mě odradilo od koupě (promáčklý chladič, neorigo přední maska, mírně ohlé brýle, nějké oděrky).
Jelikož jsem nikdy neměla možnost se na CBR600RR svézt, trošku jsem se bála sportovního posedu a následné bolesti kolen, zad, zápěstí atd. kterou mi všichni, kteří mě odrazovali od koupě, líčili. Po první společné jízdě, jsem dospěla k závěru, že si člověk opravdu nemůže nechat radit od ostatních, protože každému vyhovuje něco jiného a toto je, co jsem hledala - netroufám si ještě tvrdit, zda by mi byla stejně pohodlná i na delších vzdálenostech, ale tam se doufám dostaneme. Zatím mám za den nejvíce ujeto 380km. Spotřeba se pohybuje okolo 6l (Na nádrž cca 250km)
V porovnání s CBR500R, které je spíše sportovněji vypadající cesťák s rovným posezem, mi vyhovuje daleko více mít váhu na rukou. Výkon v porovnání s 35kW je také úplně jinde. Motorka je hravá, skvěle padá do zatáček. Přední brzda brzdí skvěle. Na 500R jsem používala přední a zadní brzdu 50/50, na 600RR mi zadní brzda nepřijde tak silná a z 99% brzdím pouze přední.
Mám si s ní ještě hodně co vyhrát a naučit, ale nebudu lhát, když řeknu, že sem tam mi myšlenka na výkonnější moto hlavou projede, hlavně kvůli neustálému podřazování, aby motorka měla záběr, který je znatelný až od 8k otáček. S mými zkušenostmi se ale určitě nejedná o blízkou budoucnost a CBR600RR si určitě ještě pár let nechám. K mému štěstí se mi po 19ti dnech podařilo zajet pod svodidla, kdy mě překvapila ostrá zatáčka a já už neměla na to, ji vybrat (naštěstí to na nás obou odnesly jen kapoty :) )



Listopad 2021: Křtěná Šmoulinka:



už je se mnou rok a 4 měsíce a máme nalítáno okolo 15k km po ČR. Přes zimu byla vyladěna vyhřívanými hefty, které s mýma neustále studenýma rukama, velice oceňuji, zvláště pak, když se někam přesouvám v dešti. Také proběhla důležitá výměna svodů, které byly po loňském pádu zplacatělé od svodidel, ale jaksi jsem s nimi dojezdila sezonu. - velice děkuji mému šikovnému mechanikovi.


Po několika měsíčním ježdění s placatými svody, byla slast sednou si na jaře na opravenou motorku. Těch pár zabitých koní bylo opravdu znát a motorka je teď zase hezky akční.

Po druhé jsem se na ní účastnila turistického závodu ITT a podruhé jsme nedosáhly na první místo v ženách (poraženy CBR600F!) Ale alespoň máme pohár prvního co prohrál.



Ani letošní sezóna se bohužel neobešla bez šrámů a tak byla Šmoulinka vytuněna pár odřenými kapotami a párkrát zlomenou stupačkou. Nebudu lhát, ale opravdu nespadla jen ze stojánku. (I když takový pád za sebou máme také a od té doby si dávám velký pozor, na jakém terénu vyndavám stojánek.)


V září jsme chytly déšť, který mi jinak nedělá problém a Diablo Rosso 3 pěkně drží i na mokru. K mé smůle byl na špatném a mokrém asfaltu pravděpodobně ještě olej a tak mi prdel ujela doprava. Ve snaze to srovnat a pokračovat v cestě, smyk přešel na levou stranu a v zápětí šla celá motorka bokem. To už se nedalo udržet a s motorkou jsou spadla do směru skluzu. K mému štěstí jsem se klouzala o dost rychleji než motorka a tak jsem ladně odklouzala asi 15 metrů dál.



Škody na motorce: ulomená spojková páčka, zničený vyhřívaný heft, ztracené závažíčko, ulomená stupačka, sedřené padáky osy, padák na rámu byl zaražený dovnitř, sedřené boční plasty a rozlámaný plast pod sedlem spolujezdce.
Velký dík patří mému skvělému mechanikovi (Motobecko) který mi dal motorku do pucu do dvou týdnů, abych mohla vyrazit na Pannonia Ring do Maďarska.

Škody na mně: Troška psychické ujmy, kdy si teď jsem trochu nejistá na mokru, jinak naštěstí jen mírně sedřená prdka.



Máme za sebou 2 okruhy (Sosnová v 2020 a Pannonia Ring 10/2021) větší okruh byl moje poprvé a velice mě bavil, ačkoliv hranice, kde to začne bavit i CBR jsou o pár desítek vteřin blíže k nule. Ale vidím, že se zlepšuju a s motorkou víc sžívám.
Příští rok mám určitě v plánu okruh navštívit víckrát a doufám, že už tam konečně padne koleno aniž by padala i motorka.



Před zazimováním, kdy ji čeká velký servis s výměnou gum na Rosso 4ky, nemohla chybět malá gumovačka.



Snad bude Covidová situace přát a příští rok se s ní podívam i za hranice naší země. A najedeme další tisíce kilometrů.

Tak třeba zase příští rok AHOJ.

Byl první Máj, byl lásky čas.


Počátek rodinného výletu - Přelouč


Hoštice


Kempování někde u Znojma - a ano, jsem černá ovce rodiny


Český Štenberk


I máma už se svezla.


Holčičí výjezd na Lipno


Z ITT, Špičák u Železné Rudy.


A doma