Honda VFR 800 (1998)

Pohodlná cestovní motorka s naprosto návykovým motorem.

Více fotografii

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Honda VTR 1000F Firestorm: Malá nádrž, na inzerci povětšinou v bídném stavu
Suzuki SV 1000S: Malý výběr a nad můj rozpočet

První dojmy - Když jsem motorku poprvé spatřil u bývalého majitele, byla celkem špinavá a trochu zanedbaná (vytahaný řetěz, 10 let staré gumy - prý dlouho stála), to na mě moc dojem neudělalo. Když jsem si jí začal prohlížet, trochu jsem se zděsil velikosti a hlavně váhy motorky. Jsem menšího vzrůstu a trochu jsem s tím zápasil, ale po nastartování a ujetí prvních pár kilometrů se všechny mé pochybnosti rozplynuly jak pára nad hrncem...

Motorku bych doporučil pro - Pokročilejší jezdce, kteří hledají kompromis mezi sportovní jízdou a pohodlným cestováním.

Doplňky na motorce - Duralové padáky, plotna s kufrem, laděný výfuk Mivv, upravený airbox.

Recenze

Úvod:

Jak jsem již zmínil, tato motorka je spíše cestovně založená, čemuž nahrává velmi pohodlné sedlo a velká 21-litrová nádrž a delší servisní intervaly. Motor ovšem volá spíše po trochu ostřejší zacházení, takže pokud pojedete na výlet s někým kdo má trochu sportovnější motorku, určitě se neztratíte. VFRko jsem si vybral právě především kvůli motoru. Ten zvuk a projev V4 s rozvody ozubenými koly je něco, co jsem si prostě zamiloval.







Jízdní vlastnosti a komfort:

Vzhledem ke své váze je manipulace na místě trošku oříšek, pokud nejste zrovna 2-metrový čahoun jako já a poloměr otáčení je celkem velký. Za jízdy už je to ale vše jinak, motorka jede jako po kolejích. V zatáčkách se dá dobře řídit náklon, podvozek je spíše průměrný, duální brzdy naopak vynikající. Maximální rychlost je tachometrových 270 km/h, cestovní je tak do těch 150 km/h. Sedlo je velmi pohodlné jak pro jezdce, tak i pro spolujezdce, záda nebolí ani po 300 km. Bohužel ale jen pokud si člověk zvykne na bolest v zápěstí, která byla ze začátku chvílemi dost nepříjemná, ale asi jde opravu jen o zvyk. Další věc kterou oceňuji je přítomnost centrálního stojanu, který neskutečně usnadňuje práci na motorce.







Motor:

Co se týče chování motoru, nemůžu nic vytknout. Zabírá už od nižších otáček a skutečná nirvána nastává kolem 6k ot a výše. Hluboké bublání se změní v rachot ála Moto GP, který je neuvěřitelně návykový. A k tomu všemu ještě to kňučení rozvodových kol..., to je něco, co této motorce dává ten správný charakter. Dále jsem taktéž upravil airbox, kdy jsem vyndal sací "náhubek" a odpojil podtlakovou hadičku od klapky sání. Údajně to přidá pár koníků, ale tomu moc nevěřím, tuto úpravu jsem dělal především kvůli odstranění výkonové díry mezi 5 - 5,5k ot. a svůj účel to plní velmi dobře.







Závěr:

S VFRkem jsem zatím neměl žádný vážnější problém kromě klaksonu a špatného kontaktu na TPS senzoru. Doufám že tomu tak i zůstane, protože motorka jako celek je neuvěřitelně složitá, ke všemu mizerný přístup a všude jen samé kabely, tudíž běžný uživatel nemá moc šanci si doma udělat nějakou složitější opravu a je nucen vyhledat servis, což vidím jako velkou nevýhodu.

Svého výběru nelituji, motorka se mi moc líbí a má velmi nadčasový design a splňuje téměř vše co od ní požaduji. Teď už následuje jen přizpůsobování si jí obrazu svému, takže budou následovat zlatá kola, double bubble plexi a jiné drobné úpravy... Někdy na cestách naviděnou!