Pozitivní předpověď počasí přímo zve na motovýlet.
Jak jsem již psal minule, manželka už se mnou jezdí běžně a ráda, tentokrát jsem vytáhl s sebou i kamaráda Jirku, kterému udělala „baťůžek“ jedna z mých sester Eva.
Cílem výletu bylo městečko spojené s mým nejoblíbenějším českým spisovatelem, kterým je Jaroslav Hašek, a to Lipnice nad Sázavou a rovnou se zastavit v nedaleké obci Číhošť, známé díky „aféře“ faráře Toufara v padesátých letech. Nás ovšem zajímalo něco jiného, a sice na kraji obce nacházející se geografický střed České Republiky.
Z Benátek jsme se museli stavit u druhé sestry pro bundu na motorku a pak již přes Brandýs, Starý Vestec, Český Brod do Kostelce n. Č. L., jak mívám ve zvyku vše po silnicích druhých tříd. Touto trasou jsem již několikrát jel a jezdím tudy opravdu rád. Dále do Stříbrné Skalice, přes Sázavu do Uhlířských Janovic. Sestra se stále ptala, když už se stavíme na kafe. Nakonec jsem se podvolil a zastavili jsme ve Zbraslavicích na zmrzku. Byla dobrá.
Ze Zbraslavic jsme pokračovali do Ledče, kde jsme trochu pobloudili, ale nakonec jsme se trefili na výjezd do Světlé nad Sázavou a do Lipnice.
Byli jsme vyhládlí, takže první co jsme v Lipnici navštívili, byl hostinec U české koruny, který provozuje vnuk Jaroslava Haška a vaří zde pravnuk slavného spisovatele. A své řemeslo ovládá velmi dobře. Při vědomí, že budeme chvilku chodit kolem a také se podíváme na hrad, jsme si všichni dali pivo Haškův speciál 12, které bylo moc dobré. Bohužel jsme byli nuceni zůstat jen u jednoho. Pak jsme zašli do muzea J. H., prohlédli si domek, kde na sklonku života žil. Uvnitř jsou vystavena různá vydání Švejka v mnoha jazycích, mimo jiné ve finštině a dokonce v čínštině. O životě J. Haška není nutné se rozepisovat, každý ví, že to byl bohém a člověk, který za svůj nedlouhý život zažil mnoho příhod a dobrodružství.
Potom jsme se šli podívat ještě na hrad. Obloha se zatáhla a začalo drobně pršet. Vyrazili jsme tedy k druhému cíli cesty, do Číhoště. Rozpršelo se solidně a jízda na mokru začínala být otravná. Naštěstí po 15 minutách se déšť kamsi vytratil a silnice byly suché.
V Číhošti jsme podle cedulí v pohodě našli střed naší krásné republiky, trochu tam pobyli, já jsem si jel ještě vyfotit číhošťský kostel a byl čas přesouvat se směrem k domovu.
Jelikož byl nedělní podvečer, chtěli jsme se mermomocí vyhnout hlavnímu tahu z Havlbrodu na Kolín. Držel jsem stopu po silnicích druhé a třetí třídy až do Kutné Hory, kde jsme nakonec stejně najeli na I/38. A byl to samozřejmě opruz. Souvislá kolona aut až téměř k Poděbradům, před kterými jsme na pumpě doplnili palivo i tekutiny a také se rozdělili. Jirka se sestrou vyjeli vstříc Neratovicím a já s manželkou přes Nymburk do Benátek.
Co závěrem? Pěkný výlet s fajn lidmi na motorkách, co by mohl člověk žádat víc.
-
zastávka na zmrzku ve Zbraslavicích
-
kostel ve Zbraslavicích
-
ve Světlé n. S.
-
taktická pausa k nastudování trasy
-
hostinec U české koruny v Lipnici
-
před museem J. H.
-
v museu J. H.
-
domov J. H.
-
výhled do kraje z hradu Lipnice
-
socha J. H.
-
hrobka J. H.
-
silueta hradu Lipnice
-
ve středu naší vlasti
-
kostel v Číhošti
Dobrý výlet Doporučuju navštívit ještě střed Evropy v Kouřimi. Fotku mam v deníku pod názvem výlet po rozhlednách. V Kouřimi nově i otevřeli skanzen tak toho bude k vidění víc.