Když už se člověk dostane do stavu, kdy se jede projet s relativně hezkou holkou na motorce a celý zážitek degraduje jen na chrastění rozvodů, tak je něco zle. Proto padlo rozhodnutí mrknout se jí trošku na zoubek. Navíc jezdit na motorce, o který byly pouze chabý a ničím nepodložený informace že byla servisovaná, si moc netroufám
Dostat se k jádru pudla byla relativně dlouhá cesta. Velká část gumových prvků spojujících karoserii bylo ve, slušně řečeno, proklatě špatným stavu. Spousta šroubů přirezlá nebo měla zaděláno na stržení. Takže po urputném boji ekvivalentímu zdolání K2ky bylo odkrytováno.
Chtěl jsem vypláchnout chladící soustavu takže vypustit vodu a sundat chladiče, i pro pro jednodušší přístup ke kebulím. Demontovat airbox, napadený dementním kutilem s vrtačkou (?!) a karburaci. Dále stačilo sundat zadní víko rozvodů. To přední, uznávám, byl celkem ježek v kleci. Nakonec se to povedlo bez ztráty kytičky (rozuměj zničeného těsnění :)), návod na Tleskačovo kolo tam ale nebyl. Klínky napínáků vykazovali stejnou hodnotu opotřebení, a to 5,5mm. Vzhledem servisnímu intervalu rovnajícímu se 6-ti mm sem se rozhodl pro výměnu.
Začal jsem tedy vypuštěním oleje a rozhozením krytů motoru. Ukázalo se, že sundat kryt alternátoru je úkol pro Hudiniho. Snad hodina a půl práce - zaoxidované šrouby i kolíky, přilepené těsnění, zkrátka žádnej med. V tom motoru nikdo nebyl tak čtyři roky.
V Berantuningu mi mezitím připravili řetízky, jak na rozvody, tak pro olejové čerpadlo. Dále jsem objednal nová těsnění,olejový filtr, čtyři litry Repsolu a palivové hadice. Přeci jen dvacetiletý originál těsností neoplývá.
Současně s tím sem si stočil na soustruhu stahovák rotoru alternátoru a vypálil na plazmě klíč 38 pro uchycení rotoru.
Na pravé straně jsem demontoval spojku a kolečko primáru, dále pak hnací kolo olejového čerpadla i kolečko na čerpadle.
Následovala rozborka, kontrola vahadel a uložení vaček - vše v absolutním pořádku. Jasně, drobný opotřebení tam byly ale po 105 000 se to tak trochu dá očekávat. Vypucovat, namazat molybdenkou a složit.
V nastavování rozvodů sem teda rozhodně začátečník a tak mi trvalo trochu dýů, než sem díky návodu VilemaX (jemuž za návody patří má nehynoucí úcta), pochopil jak na to. Následovalo protočení motoru nasucho, žádná kolize a tak sem se jal nastavování ventilových vůlí - taktáž bez problému.
To se nakonec ukázalo jako záminka k solidní kalbě, která večer téhož dne proběhla za hojné účasti lidí a rozličného druhu chlastu včetně dvou bas prošlých piv garážovém baru
U skládání se, až na ukroucený šroub na spojkovém koši (vyvrtat 3mm díru, natlouct TORX, vyšroubovat), žádný záludnosti ani jiný odporný věci nevyskytly. Za chvilku už jsem měnil filtr, plnil olej a poprvý startoval.
Zvuk dvouválce zaplavil dílnu a já konečně mohl na chvíli rozvinout svůj klid ;).
Poslední věc kterou sem chtěl udělat byla výměna řetězovky - což nakonec bude asi složitější operace než celej tenhle ancábl. Ukázalo se, že mám vymačkanou hřídel sekundárního řetězu - takže v nejbližší době mě čeká půlení motoru.
Ani sem z toho nebyl rozčílenej, mozek zaplavila tsunami apatie. Ale co, našetřím na hřídel, pístní kroužky, gufera ventilů a pak zase budeme skákat přes/do kaluží.
Teď je důležitý to, že zase na chvíli můžu s klidnou duší škrtnout startérem.
Následoval slunný prodloužený víkend s krásnými sedmi sty namotaných kiláků - bezproblémových krásně prožitých kiláků.
-
Odstranění kapotáže
-
Uložiště odpadu
-
Rozvody zadního válce
-
Rozvody předního válce
-
Nákup
-
Vačice
-
Kontrola vahadýlek
-
-
Složeno a nastaveno
-
Oslavička na baru
-
Utržený šroub spojkového koše
-
Složeno a spraveno ...