Jawa 350/639 Chopper (1996)

29.3.2011 jsem zahájil u nás doma motorkářskou sezónu menším výjezdem. Potřeboval jsem se trochu projet, abych zjistil, jak mi pálí oba válce, jelikož jsem před tím vyndal svíčky a zjistil, že jeden válec má chudší směs (dle barvy kontaktů svíce). Cesta cca 160km za 3hoďky. Jasné, byla to malá projížďka, která by nestála ani za zmínku, nebýt menší příhodky.
Tákže, sypu si to z Příbrami směrem na Hořovice, Žebrák, Točník...dále zadem mimo dálnici na Zdice, Beroun a překrásnou krajinou kolem Karlštejna, kde mne uchvátila nejen překrásná krajina, ale hlavně zatáčky, který jsem si velmi užil. Cestou sleduji chod motoru a panuje mnou menší nervozita, jelikož z levého válce se občas ozývá klepot - nic hlasitého, ale slyšet je - sázím právě na chudší směs, neboť i míň kouří, takže mám strach abych nezadřel. Vyjedu z Řevnice a následují zatáčky do kopce, který si opět užívám užívám a s nabytou jistotou, že to zkrátka sedí, jedu i docela na krev. V jedný pravotočivý zatáčce, se mi ale žvejkne zadní kolo a už ležim. Stále se držím řídítek, v podstatě sedim stále na motorce a klouzám zatáčkou na boku motorky a v duchu počítám škody. Na protějším kraji silnice, kam jsem mezitím doklouzal mne to vyhazuje a já elegantním parakotoulem skáču do přilehlého křoviska. Okamžitě vstávám v mírném šoku a kolem v protisměru projíždí auto, které kdybych jel o vteřinu později mne sundalo. První pohled na motorku. Odřený pravý výfuk, ohnutá pravá stupačka, zrcátka...sem tam drn...vypadá celkem ok. Postavím, nastartuji - běží. Druhý pohled na sebe. Bolí lýtko, prsty na pravé ruce a pod rukavicí cítim teplou krev - jen škrábanec...sem tam drn :). Jinak nic vážného. Trochu se otřepu a až pak si všímám, že sem to zapích přímo u hřbitova viz. obrázek, že by znamení? No tady se mi být nece, takže nasedám, a sypu dál. V následující vesnici rovnám ohnuté, kromě předstupajdy, na kterou budu muset použít rouru a vyndavám drny a kusy travinců. Hotovo mažu domu, začíná být i zima. Kolem osmé dorážím dom, parkuji.
Ještě přemýšlím proč to vzniklo a letmo sahám na zadní kolo. Je měkčí, příště dofouknout! Balím věci a odcházím spát s pocitem, že musím koupit nové gumy :).