Yamaha TT 600 E (1999)

Dobrý základ , postupem času motocykl přizpůsobován měnícím se požadavkům na jízdu nejen v terénu ale také pohodlně po silnicích.

Více fotografii

Motorka koupena od soukromá osoba

První dojmy - S mašinou jsme si hned porozuměli.Lehké enduro. Lehce ovladatelné. Přiměřený výkon. Naprostá spolehlivost.

Recenze

Delší dobu jsem váhal, zda se podělit o „náš příběh“. (Yamaha TT 600 E – r.v. 1999 a moje maličkost „r.v. 1964“)
Nyní se o to pokusím. Třeba moje postřehy a úpravy stroje někomu pomohou…..

Motorku mám devátý rok. Nejprve jsem jezdil výhradně terén. Když bylo okolí důvěrně známé, začalo mně to táhnout do větších vzdáleností. S motorkou jsem si náramně rozuměl a tak by mně vůbec nenapadlo vyměnit stoj, ale začal jsem s úpravami.
Pro jízdu na silnici bylo hlavně potřeba krytí před náporem vzduchu a nepříjemným hmyzem . Začal jsem vymýšlet štíty. Každoročně štít upravuji podle nových poznatků. Horní část je již několik roků posuvná. Při jízdě v terénu se jednoduše, i za jízdy, posune dolů , aby byl co nejlepší výhled na cestu, nebo se může odejmout úplně.
Motorka taky dostala nepatrně těžší převod.
Co se týká zvýšení výkonu tak sportovní filtry, sportovní karburátorový kit a „otevřené“ výfuky. Těch jsem postupem času vyrobil a odzkoušel celou řadu. Poslední tři sezony jezdím svůj „patent“. Kraťoučké výfuky. Výhodou je, že se přes celou motorku nemusí táhnout všelijak pokroucené, složité potrubí, v zadní části nic nepřekáží brašnám, nikde se o nic nepálím, menší hmotnost,…..atd. Třeba se toho jednou nějaký výrobce „chytne“. Výfuky jsou navíc vybaveny plynulou regulací tlumení s možností plného otevření.
Před pár lety jsem začal jezdit s kámošema co mají těžká endura (KTM 990, BMW 800) několikadenní výlety. (máme projetou část Řecka, Rumunska, Albánii, Makedonii, Černou Horu, Bosnu a Hercegovinu, Chorvatsko…atd…)
Na svojí lehkou mašinu jsem nechtěl dávat ty strašný kufry co dělaj z motorky tank. Vyrobil jsem z nerezu rámy a použil nepromokavé cyklo brašny. Nápad se osvědčil.
Pro letošek (sezona 2016) jsem vymyslel a vyrobil pevný štít – nezatáčí se s řídítky. K němu boční brašny. Celkem 8 l úložného prostoru! Celkově jsem letos měl na motorce pro zavazadla k dispozici cca 70 l úložného prostoru.
Pro tyhle cesty byla potřeba větší nádrž. Aktuálně má objem cca 22 l.
Letos nejmenší naměřená spotřeba 4,3 l /100 km. Kolem 5 l se vždy vejdu, ať se jede jakýkoli terén, takže dojezd velmi dobrý.
Někdo tvrdí , že se na těchto strojích nedá vydržet sedět. Upravil jsem sedlo + koupil air vak. Naprostá bomba ! Nejdelší jednodenní tůra měřila téměř 600 km. Ani kilometr po dálnici !
Loni jsme spolu měli odkroucenejch 70 000 km. (Za loňskou sezonu 15 000 km.) Motorka od výroby 83 000 km.
Kámoš mi udělal generálku motoru. Ne že by byla nutná, že by došlo k nějaké poruše motoru, ale chtěl jsem trošku zvýšit výkon různými úpravami a tak jsme to udělali komplet. Nárůst výkonu je znatelný.
Postupem času jsem vyzkoušel celou řadu pneumatik. Nejprve drapáky. Vydrželi většinou do 5 000 km. Potom různé enduro pláště. Nájezd se zvýšil na cca 7 000 km. Poslední roky jezdím Heidenau scout. Zadní guma má najeto přes neuvěřitelných 20 000 km. Maximální spokojenost na suché silnici a šotolině. Za mokra musí být člověk obezřetnější. Když vyrážíme vyloženě na off road, třeba do Rumunska obouvám drapáky.
Upravená motorka splňuje můj požadavek relativně lehkého, snadno ovladatelného endura s využitím kdekoli mimo dálnici. Tento segment na současném trhu chybí !
(dlouhé přesuny – dálnice - nejezdím a jezdit nechci, nic v tom nespatřuji, motorky si vždy dovezeme na výchozí místo , čímž se také ušetří a odtud pak vyrážíme, to mně baví…)
Jako jedinou nevýhodu stroje spatřuji že nemá 6 rychl. stupeň. Všechno ostatní má řešení a dá se vyladit. Tuhle jedinou nevýhodu mi však naprosto vyváží výhody stroje, takže jsem nadmíru spokojen.

31.10.2016
Pomalu končí letošní moto sezona. Pro mně zcela jistě co se týká "větších akcí".
Minulý týden jsme ještě s kámošem pojezdili po Istrii. Bylo teplo, modrý nebe a našli jsme i novou off road cestu. Viděli jsme z dálky že na skalní hřeben nad městečkem Plomin "něco" vede. Šli jsme do toho. Šotolina. Místy to bylo hustý. Na dvou km. jsme vystoupali o cca 600 m. Po sezoně máme téměř holé pláště tak to byl docela mazec. Odměnou nám byl nádherný výhled na Rijeku, ostrovy Cres, Lošin a Otok Unije. (foto s popiskami v galerii). Taky jsme jeli pro nás už známou (off,road) cestou pod Vojak (nejvyšší bod Istrie). Ve fotogalerii je vidět jak se halí do mráčku jako kdyby patřil k velehorám...Jeho výška je však pouze cca 1400 n.n.m. Když ale uvážíme , že se k němu jede od moře , tedy z "0" m.n.výšky, není to špatné...a ty nádherné silničky, jedna zatáčka za druhou...mám to tam rád! Ještě foto mojí věrné společnice TT 600 E. V tomto případě bez báglů, na lehko, tak, jak to máme oba nejraději.

DALŠÍ ÚPRAVY STROJE:
Závěrem sezony 2016 jsem upravil štít do lepšího aerodynamického tvaru.




Jak se blížil konec roku stále více jsem přemýšlet o koupi nového stroje. To jsem nakonec zrealizoval. (Husqvarna 701 - najdete pod HusKa701) S Huskou jsem jezdil celou sezonu a až dnes jsem vytáhnul TT abych zahřál olej a vyměnil ho před zazimováním stroje. Čekal jsem jak se budu na "staré" mašině nudit a jakej to bude vopruz...Vůbec nic takového se ale kupodivu nestalo! Pravda, výkon je někde jinde , ale jinak je to super stroj a v některých ohledech (parametrech) mi dokonce připadá být lepší. Mezi nesporné klady patří např. výrazně lepší ovladatelnost na místě díky menší výšce sedla a většímu rejdu. Díky menší výšce sedla je jezdec také lépe "schovaný" za štítem.




Motorka má delší kvalty, což mi připadá na silnici jako příjemnější.
Myslím , že i řazení je lepší. Je sice "tvrdé" zato se nestane že by se po přeřazení objevil "falešný neutrál". (to se mi u Husky občas stane)
V každém případě je nyní TT "záložním strojem" a protože spoléhám že Huska snad taky něco vydrží, nabízím TT k prodeji.

Detailnější info pro případné zájemce. Motorka byla dovezena z Itálie. Při koupi měla nájezd cca 13 000 Km.
Postupně jsem stroj upravoval.
Procestovali jsme půlku Evropy, úžasných 60 000 km cca. ( převážně vedlejší silnice, horské cesty, šotoliny, a něco málo tvrdšího terénu hlavně v Rumunsku) Pak jsem zatoužil po zvýšení výkonu motoru (konec roku 2015) Kámoš který "ladí" motory na závody , motor rozebral, prohlídnul co by bylo dobré vyměnit...moc toho nebylo.(jsem pedant na kvalitní olej a na včasné výměny, asi to dělá své) Byl proveden výbrus (nepatrně větší průměr pístu) Samozřejmě nová všechna ložiska, pětkové a čtyřkové soukolí,rozvody...atd...na vše mám doklady. Cena opravy, především dílů a strojního opracování byla 30 000 Kč. Pak provedl úpravy pro zvýšení výkonu. Můj požadavek byl "S CITEM" !!! aby byla zachována hlavní výhoda TT, to je SPOLEHLIVOST. Honorář za kvalitně odvedenou práci kámoše byl naprosto zanedbatelný. Že odvedl dobrou práci jsem poznal hned při prvním výjezdu. (jaro 2016) Mašina šlapala výrazně lépe. Za loňský rok jsme projeli cca 12 000 km bez jediného zaváhání. V terénu výkonu , že by se dalo rozdávat. Jezdím ale i treky s kámošema co mají výrazně silnější stroje a tady na to prostě TT ani po úpravách nemá. Hlavní problém je předjíždění ve větší rychlosti a trvalá větší rychlost , řekněme nad 120 km/h. V terénu pak má TT proti těm těžkým dvouválcům hodně navrch nejen díky malé váze, ale škoda , že takových terénů jezdím s touto partou jen velmi málo. Hlavně z těchto důvodů jsem přecházel na nový stroj.
Oproti základu má moje TT posuvný štít Givi. Výšku si snadno nastaví jezdec podle povětrnostních podmínek , své výšky nebo terénu. Štít se dá lehce sejmout , takže "Rumunsko - motokros" jsem jezdil bez štítu.
V základu má úložný prostor cca 12l.(bez jakékoli boční brašny, kufru, čehokoli co by bylo "navíc" , co by nějak překáželo !)
Funkční padací rám (nerez) kde jsou v záloze předkopy. (já vím , na enduru stupačky před řídítkama - neobvyklá záležitost, ale když je člověk celej den "v sedle" třeba 600 km, jedu výhradně vedlejší cesty mimo dálnic...tak to sice trvá, ale UŽÍVÁM SI TO !!! A UŽÍVAT SI TO CHCI...móóóc dobrá věc !) Taky jsem TT vybavil větší nádrží cca 22l. Při spotřebě, průměr 4,2 L/100 km (po GO motoru) docela bombastický dojezd. (až jsem s tím byl dvouválům hlavně od KTM nepříjemnej )
Z el. výbavy jsem TT doplnil o : sdružený přístroj který obsahuje : otáčkoměr, voltmetr, teplota oleje , teplota vzduchu, tři úrovně měření nájezdu km, ,,,atd,,, ;dále, ukazatel zařazené rychlosti; pro delší cesty mimo civilizaci (pod stanem) jsem doplnil pro dobíjení telefonu , kamery, baterií ...atd...2xUSB výstup, 1x 12V zásuvka, Je zde nachystáno upevnění a připojení navigace (telefonu), "po ruce" jsou držáky na vodu - 2x 1/2 l ; nádobka na čištění štítu helmy + hadřík...(vyřešeno tak , že je možné použít i za jízdy)





Za sedlem je brašna s kompresí. Mimo "motocross" jí používám stále. Dá se snadno namontovat nebo sejmout. Je moc užitečná. Vejdou se do ní např. dvě 5l plast. nádoby (jezdím si např. pro sudové víno).Spolehlivě odvezu taky "papírovou krabici piva" (8 lahví...co si přát více...) Na několikadenní výlety je TT doplněno o nerez rámy. Na ně se zavěsí vodotěsné bočních brašny. (nikdy jsem nechtěl na enduro kufry, jeden pád a kufr je zdemolovaný, vytrhne se z držáku, nedá se otevřít nebo zavřít, prostě problém, kámoši se mi tehdy v duchu smáli...byli zkušenější, jezdili mnohem déle než já - zajíc...dneska prodávají kufry a pořizují brašny...)
Z toho co píšu je myslím patrné že TT je moje srdeční záležitost, takové "moje dítě". Když se nenajde nový majitel nebude mně to mrzert. Až jednou prostě nepřehodím nohu přes tu strašně vysokou Husku, vrátím se do sedla staré dobré Yamahy.