Závod do vrchu Brno - Soběšice 2011

Tradičně poslední zářijovou sobotu se sjeli milovníci starých strojů v ÚSP pro tělesně postiženou mládež Kociánka v Brně Králově Poli. Na start se postavilo 175 zajímavých motocyklů a stovka nádherných automobilů. Přihlížejících diváků byly téměř dvě tisícovky. Tradičně také vyšlo i počasí. I když dnes větru a dešti poručit nedokážeme, sluníčko pro všechny pohlídali kamarádi, kteří jsou již nahoře. Záštitu nad jízdou do vrchu a výstavou převzal primátor města Brna Bc. Roman Onderka a Mgr. Jiří Podlucký, ředitel Ústavu sociální péče Kociánka.

Závod do vrchu Brno - Soběšice 2011

Kapitoly článku

Nahlídněme stručně do historie závodu. Československý automobilový klub pro Moravu a Slezsko byl založen 4. února 1923. Jeho prvním předsedou se stal Tomáš Baťa. Uvažovalo se o uspořádání reprezentativního závodu do vrchu v okolí moravské metropole, jak to vyžadovala tehdejší móda. Pro tuto příležitost byla po delším hledání vybrána trať na okresní silnici z Králova Pole do Soběšic. Tak v roce 1924 vznikl I. Mezinárodní závod Brno – Soběšice.
Na startovní čáře dík skvělé agitaci stálo 54 závodních strojů. Původních Soběšických závodů se účastnilo mnoho známých tváří, včetně manželů Junkových, kteří se svými Bugatkami závody několikrát vyhráli. V roce 1928 a 1929 zvítězil na Bugatti jezdec Bondy. Tato bugatka se účastnila s paní Masojídkovou i novodobých závodů např. v roce 2010. V roce 1929 se původní soběšické závody jely naposledy a poté se celé klání přestěhovalo na Masarykův brněnský okruh.
Obnovení závodu proběhlo v letech 1974 – 1987, kdy nebylo možné pro rostoucí počet účastníků zajistit ubytování, dík shodnému termínu se strojírenským veletrhem na BVV. Pořadatelem byl tehdy Veteran Automoto club Brno. V roce 1999 obnovil brněnský Veterán klub tradici soběšických závodů jednodenním setkáním. Po prvních nesmělých ročnících si závody vydobyly ohromnou popularitu a staly se jednou z nejprestižnějších akcí s historickými stroji u nás. A to dík skvělé organizaci, tak i neopakovatelné atmosféře, která navazuje na tradici závodů „první republiky“.
Pro velký počet účastníků a prostorových možností areálu Kociánka je možné se závodů účastnit jen na předválečných strojích. Vyjímku mají pouze čtyřtaktní motocykly do roku výroby 1965. I tak byl areál zaplněn do posledního místečka a z předvedených exemplářů přecházel zrak. Některé po vzorné renovaci v plném lesku byly zde pro zvídavé diváky k vidění poprvé. Jiné v nálezovém, původním stavu se šrámy, které přinesl čas a někdy horší zacházení. Tyhle mašiny jsou ušetřeny o sáhodlouhé diskuse týkající se správnosti namíchaného odstínu barvy. Všechny tyto rozdíly se mažou na startu za zvuku řvoucích motorů, kdy závodníci vyráží vpřed. Někdo tempem závodním, třeba ve snaze zlepšit si loňský čas. Jiný jede tempem vycházkovým, nasávajíce atmosféru celého závodu za mohutné podpory diváků, kteří v dlouhých špalírech lemovali zatáčkovitou trať.

Závod se jel jako jízda pravidelnosti, pořadateli je měřen, ale nehodnocen. Absolutní vítěz je vylosován z klobouku. Dobové oblečení je na tomto podniku tradicí a  atmosféru celého podniku jen dokresluje. K příjemné náladě přispívají i další dobové artefakty. Staré batohy, deštníky, případně nefunkční zbraně. Na zahrádkách některých vozů cestovní kufry, lyže, tříkolka či košík z čerstvě natrhanými jablky. Vrcholem luxusu byl Rolls-Royce Phantom I. Do sklének v útrobách jeho baru stačilo jen nalít likér.
K vidění bylo velké množství zajímavých motorek. Z nichž „vypíchnout“ jen některé je celkem zapeklitý problém. Tradičně svižně v kategorii Vintage  jezdil Douglas r.v. 1914 pana Jaroslava Kloudy. V této kategorii se vyjímal i čtyřválec Henderson KJ pana Myslivce a Calthorpe Ivory z roku 1930 pana Stanislava Michera z KHV Metuje. V kategorii Post Vintage Jawa 500 OHV se side z originální plaketou I. Mezinárodního sjezdu Jawistů v Praze 1934. Svojí kategorii o cenu Josefa Nováka měly anglické stroje Rudge Whitworth. Na stroji Rudge Whitworth Ulster z r. 1930 zajel Jiří Hlavsa nejrychlejší jízdu celého závodu s časem těsně pod tři minuty.
Tento závodník na stroji stejné značky byl úspěšný se spolujezdcem Jiřím Snopem na sidecaru celkově třetím nejlepším časem. V sobotu odpoledne byly vylosovány a rozdány hodnotné ceny, které se udělovaly v mnoha kategoriích. Převzaty byly i plakety za zásluhy o rozvoj soběšického závodu. Každý z účastníků si napamátku krom příjemných vzpomínek odvezl i porcelánový hrnek s logem závodu. A mě velmi potěšila skutečnost, že na dně tohoto českého výrobku byla značka známé karlovarské porcelánky. A tak věřím, že bude zdravě žít dál jak soběšický závod, tak karlovarský porcelán.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 10x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist