Na Stalingrad!
Text: Petr Hošťálek | Foto: Petr Hošťálek Miloň Dvořák a jejich archiv | Zveřejněno: 14.9.2012 | Zobrazeno: 57 383x
Z Paříže do Vídně, na řemenové Laurince po stopách Gordon-Benettova poháru, jsem spolu s dobrodruhem Liborem Marčíkem úspěšně dojel. Řeklo by se, že je na čase dát si oddech, jenže kdy? Tak tak jsem stačil dokončit kreslený kalendář pro milovníky automobilů „Z“ Brno a teď už mám ani ne týden na to, vyndat z musea válečného bavoráka, připravit a napakovat ho, a ještě stihnout poslední přednášku o předloňské cestě po Nepálu.
Kapitoly článku
V té chvíli jsme si uvědomil, jakou nehoráznost jsem to plácnul. Jak tohle budu vysvětlovat?!! Válku nemám rád a uniformy taky ne. Nevzal bych na sebe ani německou čepici z Army-shopu, natož Wehrmacht přilbu!
S čím pojedeme?
Bavorák, se kterým pojedu já, je v polní šedi, s červenými kříži sanitního provedení. Miloň pojede se stejným, ale v pískové barvě, tak, jak jezdily u Rommelových jednotek v Africe.
A co s sebou? Stan, oblečení do mokra i vedra, dvoje boty, pár konzerv s potravinami, plavky a mapu Ruska. Džípíesku? Ani náhodou! Jedinou moderní technikou bude diktafon do kapsy, abych mohl i za jízdy zaznamenávat postřehy ze silnice a Miloňův netbook. Ten proto, abychom mohli z cesty posílat reportáže.
Co o tom historie?
Že jim to po obsazení Ukrajiny přinese nejen novou úrodnou půdu, ale i otevře přístup k pramenům ruské nafty. Šeredně se zmýlili. Přivítalo je neuvěřitelné odhodlání Rusů ubránit svou zem a spolu s tím nečekaně tvrdá zima. Ani na jedno z toho nebyli připraveni. Führerovo rozhodnutí stálo život 650.000 německých vojáků a přibližně stejný počet mrtvých měli na své straně i obránci Stalingradu. Jak Hitler, tak Stalin, oba nařídili bojovat na stalingradské frontě do posledního muže…
Nečekané varování
Před námi je asi osm tisíc kilometrů a máme na to plánovaný měsíc. Nejvýš měsíc a půl. Jenže Němci si taky představovali, že to za měsíc a půl stihnou – a nakonec jich tam víc než polovina zmrzla!
Dodneška jsem pověrčivý nebyl, ale teď nevím, jestli není na čase začít být: je začátek srpna a přitom jsem v sobotu uváznul s připravovaným bavorákem přímo v centru Českých Budějovic v tak neuvěřitelné závěji napadaných krup, že se zadní kolo začalo protáčet na místě a dva chlapi mi museli pomoci motorku vytlačit…
Že by varování, abychom se koukali vrátit, než začne ruská, stalingradská zima?
Tak nám držte palce, možná to budem potřebovat!