Láska jménem Ogar

S Alešem Minářem jsem se poprvé setkal na Classic Show v Brně v roce 2013. Jeho vyprávění skončilo na pár měsíců v zásuvce. Při právě probíhající výstavě motocyklů Ogar v Národním technickém muzeu mne napadlo toto zajímavé vyprávění zveřejnit.

Láska jménem Ogar

Kapitoly článku

Motocykl Ogar 250 typ 4 z roku 1938 Aleše Mináře zaslouží pochvalu za svojí povedenou renovaci. Přestože je Aleš mladým a začínajícím renovátorem a „čtyřka“ je jeho první zprovozněný kus, počínal si velmi rozumně a uvážlivě. Motocykl nenamočil do chromu a akrylátu tak jak se to někdy stává. Vymazala by se tak podstatně duše a svědectví prvorepublikové doby, v které byl motocykl sestrojen. Vyhneme se tak nekonečným diskusím, co a jak na motorce bylo, jaký odstín laku byl použit. Co bylo chromováno a co ne. Příjemnou odměnou mu jistě bylo vystavení jeho původního motocyklu na čestném místě v prostorách NTM. Nechme tedy mladého muže vyprávět:
Již dlouhou dobu jsem na půdě chodil kolem čehosi, co už na první pohled vypadalo jako historický motocykl. Jeho sytě červená nádrž s nápisem Ogar i přes nános prachu majestátně odrážela paprsky slunce. Silueta přední vidlice napovídala něco o velmi dávných časech. Tehdy chodily i dámy s vůní benzínu ve vlasech spát a neznělo žádné "Miláčku smrdíš! "Napadlo mě, jaké by to asi bylo usednout na takový stroj a nechat se unášet bublajícím motorem s obláčkem dýmu.
Jenže tomuto snu, jak všichni víme, předchází neuvěřitelné úsilí, spousta práce, času a v neposlední řadě i peněz. Zprvu jsem si na tento nelehký úkol netroufal a trvalo mi několik let, než jsem k tomu uzrál a odhodlal se zasvětit do té čarovné touhy vdechnout život "kusu šrotu", jak by to normální smrtelník nazval. Jenom milovníci starých strojů vědí, v co se dokáže proměnit kus rezavého železa, nabízený na burzách, mnohdy za nekřesťanský peníz. V tomto problému jsem spoléhal na tátu, který je vysloužilý "Jawák". Už od malička jezdil na motocyklu, věnoval se bohatě jejich opravám, seřizování a na Jawě procestoval celou Evropu. Sotva co jsem dosáhl na stupačky, bral mě s sebou na motorkářské srazy, různé akce anebo jen tak na vyjížďku spolu se svou partou stejných nadšenců, utéci tomu stereotypu normalizačního života a především ukázat víkendovým strejdům ve škodovkách, kdo je tady pánem asfaltu.
Táta to však vyřešil moudře po námořnicku, hodil mne do vody a já musel plavat. Nejsem žádný zkušený renovátor, nýbrž úplný začátečník a tak mi nezbylo nic než sbírat zkušenosti od druhých. Měl jsem štěstí, neboť motocykl se dochoval díky všudy přítomné mastnotě v krásném původním stavu, snad jen pár drobností prošlo zásahem ruky a štětce. Tak, na řadu přišla leštící pasta a filcový kotouč. Na motocyklu je vše pouze rozleštěno a veškeré chromy jsou původní. Motor tohoto Ogaru 4 je navržen tak, aby šel snadno rozdělat bez jakýchkoli přípravků, na jedné polovině motoru jsou válečková posuvná ložiska a po odstranění všech šroubů se motor sám rozloupne. Samozřejmě po stáhnutí dynama, spojky, tlumiče rázu apod. Ogary už prakticky od prvopočátku roku 1934 konstruovaly na rozdíl od konkurenčních značek motor jako monoblok s převodovou skříní, získaly tím kompaktnost, ucelený vzhled a lepší jízdní vlastnosti, což nahrálo především bohaté závodní kariéře hned s prvním typem Ogar 2 Standard.
Zvláštností tohoto typu byly pouze dva převodové stupně, jak už napovídá název, klikovka opatřena ozubenými koly, která měla stálý záběr s převodovým soukolím. Motocykl se startoval přes spojku a se zařazenou rychlostí. Převodová skříň je spojená se spalovacím prostorem v jednu komoru. Celý motor se mazal pouze směsí z nádrže v bohatém poměru oleje s benzínem. Vážení, až někdy potkáte tohoto fešáka na vyjížďce, snažte se jej co nejrychleji předjet, neb vám řádně nakonzervuje vašeho plechového miláčka.
Psal se rok 1935 a na řadu přišel Ogar 4, který byl už podstatně inovován, přibyly dva rychlostní stupně, nejspíš jako odpověď na houstnoucí provoz, takže motocykl díky čtyřem převodovým stupňům už zvládá i velmi pomalou městskou jízdu, taktéž i rychlejší cval po rovinatých úsecích, což Ogaru Standard činilo malinko problémy. 
Převodovka se konečně naplnila olejovou lázní, do které se ponořila i spojka. Karburátor se přesunul z pravé strany na levou a ještě dostal již z dálky slušivé kolínko. Za příplatek se montoval i nožní řadící automat. Každý typ těchto motocyklů měl dokonce několik variant, ať už sportovních, tak i přepychových a nevyjímaje závodní stroje. Mohu vám ale říci, že ta nejpozornější věc na mém Ogaru je ta ona veliká řadicí páka od motoru, zaujímajíce nejvíc děti.
A tak sedím nad tou mojí čtyřkou z roku 1938 a snažím se dát motor zase dohromady, nejprve jsem otočil celou převodovku naruby a "ono to nějak nešlo k sobě". Později už byl motor nasucho složen, ale nešel řadit čtvrtý rychlostní stupeň. No strávil jsem týden bezesných nocí, jak to asi funguje.. Také spojka mne potrápila, zkrátka nechtěla pochopit, že po čtyřiceti letech na půdě semknutá k motoru, se má nyní od něj občas při řazení odlepit. Byla to holka tvrdohlavá, ostatně jak už to u žen bývá... Ale nakonec se vše v dobré obrátilo a já to dokázal. Odměnou byla funkčnost motocyklu dojímajíc až k slzám. Teď už jen doladit karburátor a jak praví ti starší : "Musíš tu mrchu naučit jezdit". Skládám velký obdiv všem starším renovátorům motocyklu Ogar, neboť do nedávna o této značce nebylo prakticky vůbec nic. Dokonce někteří lidé ani netuší, že to byl třetí největší výrobce motocyklů v předválečném Československu před druhou světovou válkou.
Mnoho věcí jsem čerpal na internetu a prostřednictvím něj později potkal na první jarní výstavě Classic Show kluky z Veteran klubu Ogar. Je to mladý klub, který sdružuje všechny, kteří chováme lásku k této značce a hrdě ji prezentujeme na spoustě důležitých akcí, neboť si to zaslouží coby památka na firmu Autfit, později Machek a spol. Pořádáme společné vyjížďky, ke kterým se každoročně připojuje stále více účastníků. S Ogarem se mi změnil život, splnil jsem si svůj velký sen, usedl na bublajícího stařičkého oře a s obláčky dýmu prožil mou první nádhernou veteránskou sezonu!!!

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.11
Známkováno: 27x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist