Yamaha FZ6 S2

Pěknej, fakt pěknej. Takhle to hodnotili snad všichni, s kým jsem se potkal. Od pohledu je to opravdu velmi zdařilá motorka. Vše podporuje dnešní trendy. Dravost S2 vůbec nechybí, náboj také ne a něco jako skrytý duch čeká jen na to, až ho vypustíte z klece. Pár doplňkových věcí jako lakovaný klín a zadní blatníček do barvy jen doladí celkový dojem. Trochu drobností a je to jen o vkusu a peněžence, jestli to prostě chcete a nestačí vám standard.

Yamaha FZ6 S2

Kapitoly článku

Designově se opět pracovalo a je vidět, že tohle jednoduše klaplo. Všechny změny jsou opravdu k lepšímu, „odhalený“ předek dodává očekávané dravosti a volba je jen na vás. Vše podporuje decentně sportovní lakování a polepy. Pěkný předek i na dnešní dobu a mé „staromódní“ názory. Velké vykrojené sedlo přecházející jakoby do nádrže, litý rám obepínající „derivát“ z R6, paprsková kola s červenou linkou na límcích a dvojice výfuků vystupující zpod vrchu sedla. Bohužel oproti starším ročníků se ještě zmenšil prostor pod sedlem a nedáte tam prostě kromě kreditky snad nic. Vše budete muset řešit ledvinkou či batůžkem.




Zadní pohled odhalí skoro až úzkou záď, kterou nejen opticky rozšiřuje dvojice koncovek výfuku. Ty jsou velmi decentně zapracované a podporují dravějšího ducha stroje. Jediné, co mi vadilo vzhledově, byla chromová zrcátka. Ta mi nesedla k celku, a pak možná ještě prapodivně vytrčený klakson. Jinak jako celku dávám FZ6 ve verzi S2 např. oproti letošnímu Hornetu body do plusu.


Posaz je na jedničku. Řidítka padnou do ruky jak ulitá. Nohy jsou pro běžně vysoké lidi přesně tam, kde je čekáte. Sedlo je dost projmuté, ale přesto pohodlné. Možná i výhodnější pro menším vzrůstem obdařené motorkářky. Pro spolujezdce je výhodou protažení a drobná změna polohy zadních stupaček o 1,5 cm oproti loňskému modelu. Poloha spolujezdce se stává daleko pohodlnější. Navíc pořádná madla usnadňují držení. Jen je škoda, že se po delší jízdě dost ohřejí jako celý zadní odlitek. To je daň za podsedlové koncovky výfuku.





Po otočení klíčkem na displeji proběhne klasická „diskotéka“. Natočení motoru je rutinou. Chod je sametový a skoro „tichošlápkový“, ovšem trochu otočíte plynem a už víte, že ty koníky tam jsou. Po stisknutí spojky a jemném zacvaknutí jedničky juknu do zrcátka a sakra! Vidím si rameno a skoro půlku hrudi. Vyřazuji a pokouším se srovnat výhled dozadu. Bohužel. Tohle je skoro nemožný úkol. Po celou dobu testu se mi nepovedlo vidět trochu lépe za sebe. Tohle mne docela rozhodilo. Stačilo by dát jen o 3 cm delší tyčky a bylo by po problému.


Jízda z Průhonic skrze celou Prahu mi v oblasti podvozku dost zvedla náladu. Podvozek pohlcuje krásně všechny nerovnosti. Jízda je uvolněná a příjemná. Oproti konkurenci je FZ6 o dost komfortnější. I větší nerovnosti spolkl podvozek jak nic. To ovšem neplatí při sportovnějším vyžití. Předek není nastavitelný a pokud začnete více řádit dostanete ho sice „daleko“, ale absence štelování je přeci jen znát. Zadek můžete přitvrzovat, ale dostáváte se k nepoměru předek/zadek. Pak musíte motocykl více přemlouvat k překlápění ve vyšších rychlostech, nebo naopak máte pocit, že zadek někam lehce cestuje. A tak jsem opět skončil na továrním nastavení. FZ6 je v tomto stavu připraven pro širokou veřejnost, ale na sportovní ambice některých současných ostrých šestek trochu ztrácí. Sportovní ambice také moc nepodporovaly cestovní pneumatiky Bridgestone BT014. Při opětovných průjezdech zatáčkou během focení jsem našel černé čáry na hladším asfaltu, jak guma „kreslila“. Ale i po 7 tis km, co měl FZ6 na tachometru v době testu, vypadaly gumy velmi slušně až zachovale.





Další drobnou pihou na kráse je „stříkačka“. Právě ona nebo její nastavení nepodporuje zrovna rychlé změny plynové rukojeti. Jsou to desetinky, či spíše setinky vteřiny, ale v extrémním případě se motor pocitově dusí. Zas jedním dechem dodávám, že na toto trpí „dnešní stříkačková generace“ skoro přes celé spektrum nabídky trhu. Ale třeba u letošního litrového Fazera se to konstruktérům podařilo téměř vychytat. O čem to vlastně mluvím? Držet plyn až k zatáčce, pak rychle 5,4,3 ubrat, sklopit do krátké rychlé zatáčky, při výjezdu a vracení motorky do svislé polohy plný plyn. V tom momentě máte pocit, že stříkačka u FZ6 neví, co má dělat. Nebo: dojedete náklaďák, uberete a chcete předjet, tedy plnej… Je to kratičký okamžik, kdy opět vstřikování váhá, v následujícím okamžiku dělá to, co má, ale přesto to vnímáte jako něco rušivého. Jediný styl, jak projet se sportovními ambicemi zatáčku, se mi osvědčilo držet stále nějaký ten přísun benzinu do motoru. Tedy prostě mít stále „lehký plyn“. Mám pocit, že spoustě lidí při běžné jízdě tohle nebude vadit, ale sportovní stránka tímto utrpěla ztrátu bodu.


Co vás určitě nadchne, jsou brzdy. Ať se snažíte sebevíc, z klidu je nevyvedete. To co namáčknete, to tam je. Jsou velmi dobře dávkovatelné, a to jak předek tak zadek. Tady je podle mě FZ6 na špičce. Za dané peníze prostě perfektní. Až to nahrává k vylepšení názoru na pneumatiky...


S FZ6 S2 si můžete užívat bez ohledu na kvalitu asfaltu pod koly, v táhlých zatáčkách vás nic nerozhodí a FZ6 vás na holičkách nenechá. Svého majitele plně uspokojí na běžných výletech (až na ty zrcátka) po okolí a nebude se vzpírat ani na delších cestách, ovšem zde doporučuji aspoň malý štítek. Pokud chcete dráždit supersporty, buďte si vědomi drobných jevů zmíněných výše. Neříkám, že je nepoškádlíte, ale zapotíte se. :o) Vždyť sama Yamaha má o FZ6 S2 svoje motto: „Městský sportovní motocykl.“ To je asi vystiženo opravdu perfektně.




Jako komplet tento motocykl hodnotím jako vyvážený a pro širokou veřejnost dobře připravený. Střelci a jiní pekelníci sáhnou jistě po jeho větším bratru FZ1, na naše rozbité silnice si ale většina lidí s šestkou dlouho vystačí.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.40
Známkováno: 5x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist