globalmoto_duben_nolan




Quadro 4: skútr nebo čtyřkolka?

Od každého něco. Jízdní stabilitou se Quadro 4 podobá čtyřkolce, do zatáčky se ale dá naklonit stejně jako jednostopý skútr. Nechá se k tomu víc přemlouvat, zato ale nepodklouzne ani na zmoklých kostkách, a na hrubších gumách by si nejspíš poradil i s promrzlou a zasněženou vozovkou. Dostatek adheze je rozhodně jeho nejsilnější stránkou, ale kdo chce pod sebou jistotu čtyř kol, musí také něco obětovat.

Kapitoly článku

Následující řádky ale berte jako pohled uživatele jednostopých motorových vozidel. Ty, kdo mají něco odježděno s klasickým skútrem nebo motorce, čtyřkolové Quadro 4 nejspíš jen tak neohromí. Do zatáček je poněkud těžkopádné, manévrování v hustém provozu s ním není tak snadné jako na dvou (nebo i třech) kolech, a díky poměru hmotnost/výkon nevyniká ani v akceleraci. Pokud jde ale o bezpečnost, těžko můžete za řídítky chtít víc. Riziko, že by se do smyku dostala všechna čtyři kola současně je stejně malé jako v autě, a zrovna tak při přejetí nerovnosti jedním kolem zůstavají další tři v těsném kontaktu se zemí. A čím víc pneumatik se dotýká jízdního povrchu, tím lépe se také přenáší brzdný účinek. Výhoda čtyř kol vynikne pochopitelně i v lehčím terénu - alespoň co se týká stability (viz. video). Při pohledu na světlou výšku a umístění výfuku jsou off-roadové ambice samozřejmě limitované, ale běžnou polní cestu někam k rybníku podvozek hravě zvládne. A třeba se jednou dočká sériové výroby terénní koncept Big Q.

Quadro se svým čtyřkolovým skútrem evidentně míří na cílovou skupinu řidičů aut, kteří by rádi přesedlali za řídítka, ale z jedné stopy mají respekt. Proto je - stejně jako tříkolové modely z produkce této i jiných značek - i "čtyřka" homologována tak, aby ji mohl řídit každý kdo má řidičák skupiny B  a bylo mu 21 let.

Vraťme se ještě k otázce z titulku. Srovnání se čtyřkolkou není úplně na místě už proto, že čtyřkolový skútr se do zatáčky naklání - i když ne tak snadno - zatímco klasickou čtyřkolku musíte při jízdě v oblouku buď vyvažovat vysednutím na vnitřní stranu. Rozdíl je také ve způsobu nastupování; i tady má Quadro blíž k normálnímu skútru, pokud budeme středový tunel  považovat za normu. Ze stejného světa pochází také úložný prostor pod sedlem, který je ale hodně malý nebo přední odkládací schránka na mobil, vybavená 12V zásuvkou.

Od pohledu je Quadro4 mnohem větší než skútry srovnatelné kubatury, ale stačí vzít do ruky metr (nebo se podívat do tabulky specifikací) a ověřit si, že na silnici ani v garáži nezabere víc místa. Nejširším místem jsou řídítka, která měří rovných 80 centimetrů, takže k projíždění mezi dvěma řadami stojících aut na magistrále má zhruba stejné předpoklady jako Yamaha X-Max 400 (78 cm). U Quadra se přesto nedá říci, že byste projeli kolonou jako nůž máslem - postrádá totiž obratnost dvoukolového skútru, a myšku z pruhu do pruhu s ním tak rychle neuděláte. Protáhnout se metrovou skulinou není problém, ale filtrování k semaforu stylem cik-cak už je náročnější.

Těžko říci, zda to byl záměr konstruktéra, nebo vedlejší efekt pneu-hydraulického systému, ale do náklonu Quadro zkrátka nejde s takovou samozřejmostí jako jednostopý skútr. Dokonce i ve srovnání s tříkolovým Piaggiem MP3 je výrazně těžkopádnější, a to nejen v městském tempu. Systém zavěšení a odpružení kol je u Quadra jiný - využívá jednoduchý pneu-hydraulický systém s A-rameny a centrálně umístěným tlumičem - a to je zřejmě příčinou většího odporu při sklápění do zatáčky. Limit náklonu přitom jezdce nijak neomezuje (dovoleno je až 45°), jen jsem si musel zvyknout na nepřirozené chování.  Pro někoho, kdo na jiném skútru v životě neseděl, může být "tlumič náklonu" možná výhodou.

To samé by se možná dalo říci i o motoru, i když je trochu škoda, že Švýcaři nepoužili nějaký modernější agregát. Z třistapadesátky o výkonu třicet koní nemusí mít strach ani úplný začátečník, protože v kombinaci se suchou hmotností 257 kg nikomu ruce neutrhne, ani když mu naložíte plný plyn. Kapalinou chlazený jednoválec musí navíc roztáčet diferenciál a dvě řemenice, takže počáteční akcelerace při rozjezdu z místa je hodně rozvážná. Většinu aut ale stejně necháte na křižovatce za sebou, a na dálnici si také úplnou ostudu neuděláte. Maximální rychlost je nastavená kousek za předpisovou stotřicítkou, ovšem při takovém tempu už počítejte se spotřebou jako u menšího osobního auta. Při jízdě v nejvyšších otáčkách se Quadro nestydí říct si o pět litrů Naturalu, i když při ekonomickém stylu jízdy mu stačí o litr méně. Umístění nádrže také není úplně praktické, nachází se těsně vedle úožného prostoru, kde se vejde otevřená přilba nebo menší nákup.

Pokud by vás na skútrech nejvíc děsilo brzdění, tak Quadro 4 všechny traumata vyřeší. Když pod sebou máte čtyři kola, a na každém z nich jednu kotoučovku, jste prakticky ve stejném bezpečí jako v autě. Rozdíl je v systému propojení, kde pravá páčka působí pouze na přední brzdy, zatímco všechny čtyři se ovládají pomocí nožního pedálu nebo levé páčky. Účinek samotných předních brzd úplně neodpovídá hmotnosti skútru, ale šlápnutím na pedál zastavíte skútr už docela dobře. ABS tu ani není potřeba, protože i když výjimečně dojde k zablokování zadních kol, skútr dál drží svojí stabilitu.

U skútru poměrně nezvyklým - a v tomto případě zároveň nezbytným - prvkem je ruční brzda, která zajišťuje skútr při parkování. Jejímu technickému řešení není co vytknout; aretační kolíky zapadnou do výřezů na okrajích zadních kotoučů, takže účinek je vždy stoprocentní bez ohledu na opotřebení destiček a podobně. Ovládání, respektive odbrzdění parkovací brzdy by se možná dalo vymyslet jednodušším způsobem, než ho spojovat se speciální polohou klíčku ve spínací skříňce. Takhle totiž musíte kvůli odbrzdění vypnout motor.

Kromě páky brzdy, umístěné napravo od sedla, je před zaparkováním nutné ještě zaaretovat extra pákou systém naklánění - a nemusí to být nutně ve svislé poloze - aby se skútr po vašem odchodu nesvalil na bok. Celkem složitou proceduru na druhou stranu vyvažuje to, že skútr bezpečně postojí i v kopci aniž byste ho museli zvedat na stojan.

Otázka na začátku možná měla znít: skútr nebo auto? Quadro 4 má z uživatelského hlediska rozhodně větší ambice vylákat lidi od volantů, než přetáhnout na svou stranu majitele  jednostopých skútrů. Ostatně ani pořizovací cenou 289 000 Kč se mezi klasické maxiskútry moc nehodí. Exkluzivitu mu ale nelze upřít; čtyři kola na skútru jinde jen tak nenajdete.

Informace o redaktorovi

Petr Poduška (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 186 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

+ stabilita
+ stačí řidičský průkaz skupiny B


- horší ovladatelnost a akcelerace
- hmotnost
- menší uložný prostor
- odbrzdění parkovací brzdy


POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (7x):
Motokatalog.cz



TOPlist