Moto Guzzi California Vintage

Odpružení, jízda

Vintage kupodivu dovoluje velmi slušnou manévrovatelnost. Tváří se jako obrovský koráb, ale nízko položené těžiště a velká řidítka zajišťují slušné ovládání a průjezdy městem, otáčení nebo třeba výjezd z pěšiny od koupaliště zvládá překvapivě snadno - s ohledem na to, že suchá hmotnost je 263 kg a se všemi náplněmi se dostaneme někam k 285 kg.
V zatáčkách se dá při troše opatrnosti a pevném držení řidítek docela pěkně vyřádit. Vintage se lehce a ochotně skládá do zatáček, podvozek se sice v náklonech znatelně vlní, ale tak nějak snesitelně a předvídatelně. Navíc skoro není znát váha spolujezdce, takže na dovolených, kde všichni jedou ve dvou a se zavazadly, možná bude na vrcholku průsmyku Vintage dojíždět i před sportovními mašinami. To ale neplatí na nerovné silnici, protože na hrbolech už přeci jen schází odezva od dopředu vystrčeného předního kola. Vintage je navíc v sérii vybavena tlumičem řízení, který opravdu hodně pomáhá (jak jsem se přesvědčil, když jsem se na podzim ještě jednou svezl na stroji s nefunkčním tlumičem).

Díry a hrboly obecně Vintage filtruje vcelku přijatelně, výjimkou jsou ale podélné nerovnosti (třeba spáry v silnici po směru jízdy) - tam se Vintage opravdu ďábelsky zavlní. Na vyfrézovaných úsecích nebo například na silničkách okolo Křivoklátu s takovým tím taženým zimním rýhovaným asfaltem zkrátka nelze než zpomalit, jinak je to jako jízda na hadovi.
Když jsem na dálnici zkoušel, jak se Guzzina chová ve vyšších rychlostech, až do 160 km/h bylo vše v pohodě, pak ale nastoupilo jemné kývání ze strany na stranu, které mě rychle přimělo ubrat. To bych ale nebral jako velký problém, Vintage rozhodně není určená pro takovéto rychlosti a myslím že její maximálka je stejně jen o kousek výše.

Brzdy

Brzdy si zaslouží zvláštní pozornost, protože Vintage používá kombinovaný systém, kdy brzdová páčka na řidítkách aktivuje pouze pravý přední kotouč. Zadní a levý přední kotouč pak ovládá pravá noha přes rozdělovač brzdného tlaku. V praxi to funguje tak, že přední brzda se používá spíše při pohodové jízdě a dobržďování a působí spíš slabším dojmem. Při potřebě ostřejšího brzdění naopak stačí přidupnout nožní páku a motorka začne zběsile brzdit. U sportovní mašiny bych nad tím kroutil hlavou, u těžké Vintage jsem si na to ale rychle zvykl a nakonec byl s tímto pojetím brzd docela spokojený.

Spolujezdec a cestování, spotřeba

Spolujezdec si na Vintage užije slušné pohodlí - nefouká na něj, po stranách příjemná madla vystupující ze zadního nosiče, pod nohama velké široké stupačky... jen si bude muset zvyknout na menší vibrace. Řidič zase ocení, že po nasednutí spolujezdce se nijak zvlášť nezmění ovladatelnost motorky. Cestování na Vintage vám zpříjemní centrální stojan, velký štít a hlavně stylové boční kufry. Sice nemají zrovna praktické otevírání a jejich víka po otevření zůstanou viset na pantech, ale jsou překvapivě objemné a hlavně krásné.
Nádrž s objemem 19 litrů s jistotou stačí na 300 km jízdy, protože spotřeba během testu se pohybovala v rozmezí 5-6 litrů.

Informace o redaktorovi

Filip Tichý (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 195 cm
Jarda Ducháček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE