Voge 500AC vs. RVM by Jawa Scrambler 500: Retro s asijskými kořeny

Na jedné straně dnešního duelu stojí nový čínský model Voge 500AC přicházející jako novinka roku 2022, s mnoha funkcemi a příslušenstvím, které byste možná očekávali od motocyklů vyráběných v západním světě. Na opačné straně RVM 500 by Jawa Scrambler, která se snaží posadit v Scrambler stylu s moderním kabátem s vyššími zdvihy pružení a drátěnými koly. Pojďme se společně podívat, co dokážou v nabité kategorii A2.

Značka Voge se pustila do mise přinášet motocykly sice původem z Číny, ale s vysoce kvalitními komponenty a stylem. Novinka roku 2022, model 500AC, míří přímo do segmentu A2 a přináší do něj neo-retro design. Proč ne, je to originální a nabídka kategorie A2 je tím pádem ještě bohatší na styly. Doplňuje tak své soupeře, ať už to je sportovně laděná Honda CB500F, Keeway M 502N či Brixton Crossfire 500 ve třech podobách. Anebo dnešní přímý soupeř od argentinské značky RVM, jejíž produkty u nás distribuuje týnecká Jawa. Její Scrambler je postaven ve stylu, který v posledních letech obecně dost tvrdí muziku, a navíc je tady na nádrži logo značky, které chytí za srdce nejednoho motorkáře, jenž si rád zavzpomíná na „staré časy“. Jenomže to je jenom to logo, Scrambler je jinak zcela mimo vývojové oddělení kdysi vyhlášené značky. Taková je už ale situace a záleží asi na každém, jak si to konkrétně u tohoto modelu vyloží. Nehledě na tyto rébusy, obě motorky mají čím zabodovat.

Neo-retro versus Scrambler

Model Voge 500AC se mi použitým neo-retro stylem líbí hodně. Se svým neotřelým stylem jde na stejné vlně jako třeba Triumph Trident 660, který v něm hlavně při bočním pohledu trochu poznávám. Oblé linie motorky se táhnou od přední části až po zadní partie. Nepůsobí však na mě nějakým bachratým dojmem. Motorka v mých očích zaujme jako celek, s bezva detaily jako přední světlo, výrazný výfuk a pěkná nádrž se zajímavými prolisy. Co musím ocenit, že nádrž je kovová, bravo! Sice na to moc nevypadá, ale má objem 19 litrů, s teoretickým dojezdem 400 kilometrů. Hezké detaily masivních odlitků např. na držáku světlometu, ale i na dílech pod nádrží jsou skvělé. Při poklepání prstem zjišťuji, že ty pod nádrží jsou vlastně plastové, budí ale dojem oceli (což není shození, ale vlastně pochvala). Víčko nádrže se tohoto designového trendu drží také. Úrovní detailů jsem vlastně docela nadšený. Hezký je také vystouplý znak značky na nádrži, originalita nechybí ani v zajímavých bočních plastech s jakoby diamantovým vzorem. Tento vzor najdeme pak i na gripech.

Barevná provedení jsou v nabídce dvě, námi testované stříbrno šedé a tmavě šedé. Mně se barva a úroveň grafiky zdá možná příliš zdrženlivá, i když u tohoto neo-retro směru je to takhle asi v pořádku. Provedení hlavních lakovaných částí je matné. Hezký je plast na výfukových svodech. Připomíná mi trochu starou dámu, Hondu VTR1000F Firestorm. Také měla trochu podobný. Od té doby jsem to na naháči či polo-naháči moc neviděl.

Kdybych na vzhledu Voge 500AC hledal chyby, moc se mi nelíbila zpětná zrcátka. Mají skutečně zvláštní vzhled hlavně zepředu. Pozitivní je ale jejich funkčnost. Když pohledem zabrouzdáte v přední části o kousek níž, narazíte na signifikantní světlomet s LED technologií. Mně se docela líbil a má neokoukaný styl, to se mu musí nechat. Jeho profil není kulatý, ale vytváří jakoby šestiúhelník. Denní svícení je do něj integrováno do vertikálních řad po bocích. Směrovky vpředu i vzadu (zadní jsou součástí dílu zadního blatníku, který má uchycení na kyvné vidlici a opticky zádi dodává na lehkosti) jsou zajímavé, elegantní, a docela bych je tipoval spíše na nějaký tuningový díl. Zadní světlo je vyvedeno úzkým páskem táhnoucím se mírně do oblouku, které po nastartování stále svítí (skoro jako z pulzního motoru Start Trek Enterprise). Působí elegantně. Při zamáčknutí brzdy se rozsvěcuje další část světla pod tímto páskem.

RVM 500 by Jawa Scrambler má svůj osobitý charakter. Je to pěkná motorka, i díky barevně neobvyklému zelenému laku (v lesku) a skvěle vypadajícímu hnědému sedlu, na kterém nacházím pěkné příčné prošívání. To se povedlo. Nabízí se ještě v klasické „jawácké“ červené, kde je sedák již černý. Dojem surovosti Scramblera skvěle dotváří drátěná kola a parádní jednoramenná kyvka. V kategorii A2 u motorek za lidovou cenu? Nevídané. Lidé si jí všímají a celkem vzbuzuje pozornost. Líbí se mi nenápadný přední blatník přinášející pocit, že tam skoro ani není. Ten zadní je také u Jawy připevněn ke kyvné vidlici. Záď tak vypadá velice kompaktně, škoda jenom toho zámku sedla, který je přesně na ráně odlítajícím nečistotám hlavně od nezpevněné cesty. Dobrý dojem na mě dělají všudypřítomné kovové části a detaily, v mnoha případech v povrchové úpravě kartáčovaného hliníku. Kovová je nejen nádrž (objem 18 l), ale také krytí chladiče a hlavně plech pod výfukovými svody. Ten by mohl pochytat hodně kamenů a ochránit tak spodní část motoru. Kompletní LED technologie na celém osvětlení je samozřejmostí i u Jawy, vpředu s nádherným dominantním kulatým světlem. Na tomto typu motorky snad ani nemůže být jiné. V jeho centrální části má obdélníkový pás denního svícení. Také zde opět budí dojem o dost dražší motorky. Fajn jsou malé směrovky se skvělou svítivostí. Švihácká jsou kulatá zpětná zrcátka a nejde jen o stylovou záležitost. Vedle toho, že skvěle vypadají, dávají také výtečnou odezvu o situaci z vámi.

Výbava jde s dobou

Voge 500AC používá dvojité přední brzdové kotouče o průměru 298 mm s jemným zoubkováním na okrajích. Je to samozřejmě víc stylistická záležitost, mně se to ale líbí. O zadní brzdu se stará jeden kotouč o rozměru 240 mm vzhledově ve stejném duchu. Brzdiče jsou od společnosti Nissin a zde máme rozhodně rozdíl oproti většině konkurence, která používá v mnoha případech J.Juan. To se mi líbí a dlouholetá značka prvovýrobních brzd mi zní dobře. Jejich účinnost jistí ABS a celkově patří do dobrého průměru. Nissin a vroubkované kotouče najdeme i na Jawě, dokonce ve shodném rozměru a přiměřené účinnosti. Skvělá správa je, že u Jawy jde ABS vypnout, co se do terénu nesporně hodí.

Odpružení vpředu zajišťuje u obou robustní obrácená vidlice Kayaba, což se cení, a svědčí o tom, že motorky se radí do standardu třídy. Jejich statnost nejlépe pocítím, když se je pokusím jednoduše obepnout rukou. Vůbec mi nevadí, že ani u jedné motorky není povrchovou úpravou zvolena zlatá barva. K Voge se hodí použitá šedá barva, k Jawě zase ta černá. Zadní centrální pružicí a tlumicí jednotky jsou u obou opět shodně od Kayaby. Pneumatiky u čistě na silnici zaměřeného Voge jsou Pirelli Angel GT, což je podle mě skvělá pneumatika, s dobrým kompromisem mezi výdrží a kvalitou. Rozměry jsou 120/70 vpředu a 160/60 vzadu (obě 17 palců). Obutá jsou na kola z lehké slitiny a disponují se zatočenými kovovými ventilky s kontrolou tlaku – skvělý bonus. Pneumatiky Jawy jsou Pirelli MT60 RS s jemným terénním vzorem o rozměru vpředu 110/80 (18 palců) a vzadu 160/60 (17 palců).

Věcí, kterou na motorce Voge 500AC opravdu miluji, je její TFT displej. Ten mě zaujal již při úvodním seznamování ještě z internetových fotek. Otočení klíčku na něm připraví pěknou startovací sekvenci a k jízdě je připraven do maximálně pěti sekund. S jeho přehledností jsem neměl problém a jeho jas je excelentní i za denního světla. Používá mně blízký font písma a čísel. Po bocích má sadu běžných ikon a v centrální části přináší hlavní údaje. V nabídce má dvě možnosti zobrazení pro jízdu. V režimu Classic mu dominuje velký rychloměr a nad ním (trochu menší) aktuálně zařazený převodový stupeň. Nechybí stav paliva a teplota motoru. Jsou na něm také hodinky, stav baterie a aktuální okolní teplota. Dokonce indikuje vyklopený boční stojan a teplotu okolí.

Displej lze přepnout ještě do režimu Sport, kde najdeme rozložení v jiném pořadí s dominantním otáčkoměrem a rychloměrem. Mně sportovní režim vyhovoval víc a používal jsem ho častěji. Oproti klasickému zobrazení mi přišlo jeho provedení lepší i vzhledem k jasnějšímu zobrazení převodového stupně v dolní části displeje. Rostoucí otáčkoměr zde také ještě zdůrazňuje aktuální hodnotu otáček zvětšujícím se fontem písma. Rozsah otáčkového spektra je u obou variant zobrazení připraven až na hodnoty 12 000, k těm se ale s omezovačem na hranici 9000 nepřiblížíte ani náhodou.
Připojení přes Bluetooth konektivitu a USB otevírá skvělé možnosti propojení s mobilním telefonem. Na motorce s takovou cenovkou to obdivuji. Touto výbavou jasně útočí na srdce mladé, informatikou nadšené generace. Za mě skvělý tah a sám jsem byl docela příjemně okouzlen. Během jízdy se mění dokonce i barevné provedení displeje (bílé pozadí – černá písmena za běžného světla/černá pozadí bílá písmena za zhoršených světelných podmínek) díky senzoru jasu umístěném v levé dolní části. Ten funguje skvěle a pobírá i větší stíny při přejezdu lesíkem nebo pod delším mostem.
Za zmínku bezpochyby stojí ještě indikátor tlaku v pneumatikách. Úplně jsem neměl potřebu ho kontrolovat co do přesnosti, ale přišlo mi logické, že po chladné noci ukazoval trochu nižší čísla (dokonce s výstrahou o nižším tlaku, než by motorka potřebovala) a se zvyšující se teplotou okolí se navyšovaly i jeho hodnoty. Celý TFT display se ovládá sadou dvou tlačítek – kolébkovým přepínačem na levé straně řídítek a jedním potvrzovacím kulatým tlačítkem hned vedle. Při jeho používání najdeme přehledné intuitivní menu. Abych jen nechválil, dva neduhy jsem na něm našel. První je, že menu nelze přepnout do češtiny. Na výběr je pouze anglický nebo čínský jazyk. Druhým je indikátor stavu paliva, který je tak trochu roztěkaný. Při indikaci posledního čtverečku stavu nádrže se mi dvakrát stalo, že jsem do plné nádrže dotankoval jen něco kolem 10 litrů (při uváděném objemu 19 litrů). „Neměl by tedy být ten palivoměr jen v polovině?“ ptal jsem se opakovaně. Zkoušet jízdu dalších 150 kilometrů „na výdrž“ jsem nehodlal, ale nepřijde mi, že by to tady ukazovalo úplně správně, pane Voge :-) Mnou naměřená spotřeba byla 4 l/100 km.

Na úplně jiném konci sinusoidy hodnocení displejů v tomto souboji stojí displej od Jawy. Pokud mě ten od Voge nabil nadšením, displej modelu 500 Scrambler je vysloveně průšvih. Při takovém srovnání napřímo je rozdíl až propastný. Problém není v zobrazovaných údajích. Zde poskytuje přehledné ukazatele stavu paliva, teploty vody, dominantní je kulatý otáčkoměr, rychloměr, zařazená rychlost, údaj odo/trip a stav ABS pro každé kolo zvlášť. Problémem zde je forma zobrazení. Displej má slabý kontrast a za slunečného dne jsem na něm nebyl schopen rozlišit ani indikaci spuštěných blinkrů. Vskutku jsem si po prvním nasednutí myslel, že těmito indikátory ani nedisponuje. Tady by se mělo podle mého názoru zamakat, a to výrazně, protože Jawa ztrácí ve srovnání s nápady nabitou třídou A2 mnoho bodů. Pár kladných získává alespoň v možnosti vypnutí funkce ABS (odděleně na každé kolo, což je moc dobré) pomocí pravého tlačítka na straně přístrojové desky.

Poloha sezení

Rám Voge 500AC je naprostý standard třídy, nic průlomového zde nenacházím. Klasické trubkové vyhotovení, které se vzhledem i stavbou hodně podobá svým konkurentům ze třídy A2. Výška sedla 810 mm nad zemí vyhovuje také trpaslíkům, jako jsem já, a 173 cm mé výšky mi stále nabízí dobrý kontakt s vozovkou v nulové rychlosti. Myslím, že i vyšší jezdec si přijde na své, ale lidé s ambicemi prosadit se v americké NBA zde už moc nepochodí. U Voge se mi líbí i sedlo, je prostorné s naoko pěknými výlisky šípového vzoru na jeho povrchu. Dobré na něm je, že poskytuje možnost trochu se posunout dozadu a opřít se o vyvýšenou spolujezdcovu část. Povrchově je však z těch klouzavějších. V zadní části má k dispozici madla pro spolujezdce, která lze případně snadno odšroubovat, kdyby vám vadil jejich vzhled. Mně vyhovuje hlavně jejich funkčnost a určitě bych je nechal. Zalomení kolen je naprosto OK.

U Jawy je rám také trubkový a stavbou se oba hodně podobají. Výrazný rozdíl ovšem nacházím v sezení. Sice je rozdíl ve výšce sedla pouze dva centimetry, ale pocitově Jawa vysílá dojem, že to je alespoň deset. Skutečně mám pocit, že sedím mnohem více ponořený v motorce. Jde z toho až takový gaučový posez (oproti Voge). Zvláštní, jaké dokáže přinést bezprostřední pocity po přesednutí. Cítím se v něm ale skvěle, s nízko položeným těžištěm. „To je slušná pohodička,“ lebedím si. Je sice tvarováno tak, že se v něm moc neposunu zadkem dopředu/dozadu, s pohodlím jsem ale neměl problém. Skvělé je, že při mé výšce 173 cm jsem z něj měl při zastavení nohy dokonce mírně pokrčené. To otevírá skvělé možnosti i postavám pod 170 centimetrů. U obou strojů lze odhadnout, že výška jezdce do 190 cm se bude dát zvládnout, vyšší jezdci už budou mít zřejmě problém.

Výrazný rozdíl je také v řídítkách a jejich poloze. To mě panečku zase dost překvapilo. Po nasednutí a chmatnutí za řídítka mi Voge 500AC poskytuje docela pohodlný posez. Řídítka jsou v příjemné výšce, pocitově trochu užší. Drží je pěkný představec a v zorném poli máte také logo značky. Není s nimi žádný problém a jsou v pohodě. Pokud se ale Voge chce prezentovat jako neo-retro a ambicemi být i trochu sportovní motorka, nebál bych se je dát do nižší polohy.

Přesedám na Jawu, a pokud jsem si myslel, že mi Voge přináší docela pohodlí, tak Jawa je úplně jiná báseň. Po bezprostředním přesednutí jsem cítil mnohem větší šířku a tím pádem i větší páku. Ke stylu Scrambler se to hodí náramně a do terénu to přijde vhod. Ovládací prvky jsou kvalitně zpracovány u obou. U Voge mě možná trochu zaskočila absence přepínače dálkových světel na tradičním místě (zde jej nahrazuje kolébkový přepínač displeje), nachází se ale na levém ukazováčku, v místě světelné houkačky, kde lze dálkové světlo horizontálním pohybem zapnout. Páčky jsou také fajn, u Voge jsou nastavitelné obě, u Jawy pouze ta brzdová. Vzhledově i tvarově jsou u obou motorek naprostá klasika.

Souboj stejného motoru? Jen naoko

Už při optickém porovnávání motorek jsme s Vláďou jenom ověřili, že v motorech není ani na pohled žádný rozdíl. Voge je totiž značka patřící přímo Loncinu a motor do RVM dodává právě Loncin. Máme zde tedy konstrukčně úplně shodný motor. Ale co jejich průběh? Přece jen tady máme dva rozdílné styly motorek.

U Voge 500AC jsou hodnoty 34,5 kW (47 koní) při 8500 otáčkách a 44,5 Nm při 7000 otáčkách. Disponuje vstřikováním paliva, což je vlastně jediná elektronická výbava (neposkytuje žádné palivové mapy, kontrolu trakce ani jiné jízdní asistenty). Jedná se o řadový dvouválec objemu 471 cm³ s vodním chlazením. Jistě, předlohu hledejme u Hondy CB500F. Tento koncept odzkoušený u japonské značky prostě funguje a chytil se ho i Voge (a není ve třídě jediný). RVM má úplně stejný motor, akorát že tady jsou výkonové hodnoty o trochu nižší, konkrétně 31,5 kW (43 koní) při 8500 otáčkách a 40,5 Nm při 7000 otáčkách.
Dané docela příbuzné hodnoty se ale projevují možná až překvapivě dosti rozdílně, a to v průběhu výkonu obou motorů. U Voge je dvouválec pocitově agresivnější a točivější. Ráznější zátah začíná už v 5000 otáčkách, aby se v 6000 otáčkách nadechl úplně a spustil svůj song. Vskutku, zvuk výfuku se na této hranici začne vydávat ostřejší tóny a pohání vás zkusit, co v něm dřímá. Na tomto místě je třeba říci, že právě na hranici 6000 otáček se dostavují i zvýšené vibrace a motor je oproti svému vyzyvateli z testu o dost nervóznější. Výkonová špička začíná vadnout za hranicí 8000 otáček a snahu o vytáčení zastavuje omezovač před hodnotou 9000. Jawa má naopak vláčnější průběh s výkonovou špičkou, za kterou je třeba si vyšplhat na otáčkoměru až k úplnému vrcholu. Motor a jeho průběh je u Jawy celkově uhlazenější.

Navzdory rozdílnému chování ve špičce otáček to s agilitou v těch nízkých mají dost podobné. Dokážou potáhnout i z nízkých otáčkových spekter bez výraznějších protestů. Případný vyšší převodový stupeň v nižších rychlostech zvládají obě motorky s klidem gentlemana, což je u Scrambleru fajn dvojnásob, protože tuhle charakteristiku oceníte i při brouzdání po polních cestách.
Na otázku, zda hodnoty motorů kategorie A2 dokážou v reálu zaujmout a zabavit, odpovídá naše společné focení během testovacího dne. Zatímco jsem do sebe chvíli vstřebával optické dojmy z Voge 500AC, Vláďa na Jawě posílal přední kolo na místní rovince alespoň po dvacáté k nebesům. Na chvíli při mně zastavil a z jeho úsměvu na tváři jako Joker mi bylo jasné, že jeho osobní válka se zemskou gravitací ještě zdaleka neskončila. To potvrdil i krátce nato, přilehlá lesní cesta se brzy stala jeho nejbližším terčem zájmu. Jawa Scrambler se i tam cítila evidentně skvěle! Nedal jsem se zahanbit a vyrazil jsem taky. Voge v terénu nemá co pohledávat, takže jsem zůstával jen na silnici. Utažené zatáčky doslova vyzývaly ke svižným průjezdům. Myslíte, že to bylo dobré? To si buďte jistí! Zde se testovaný neo-retro naháč cítil naprosto ve svém živlu. Tento den už snad nemohl být lepší.

Po přesednutí na Jawu mi projev motoru ukazoval rozhodně své schopnosti. Jízda se stávala obohacující hlavně v okamžicích, jako například výjezd z obce. Suverénní zátah už ze spodního otáčkového spektra byl dost dobrý. Podpořený slušným zvukovým projevem mi dodával odvahu ke svižné jízdě. Dokázal mě opravdu dobře zabavit a nezalekl se ani táhlého kopce, kde zrychloval s nadšením. Při správných otáčkách měl značnou chuť i do předjíždění. V plynulosti motoru se v porovnání s Voge nevyskytovaly výraznější vibrace. Ty se dostavovaly až ve vysokých patrech otáčkového spektra, což je ale normální. Zrychlení bylo krásně lineární a nad 3000 otáček motor zvládal v podstatě všechno, co jsem mu nachystal.

Zvuk motoru je u obou dost podobný a řadový dvouválec v sobě nezapřou. Na poměry Euro 5 jsou docela v pohodě. U Jawy se mi výfuk líbí o chlup víc a jeho vzhled dvouhlavňové brokovnice se povedl. U Voge to není taky vůbec špatné a koncovka ve mně budí dojem aftermarketového výrobce. Docela bych si ji spletl s italským výrobcem ZARD. Na jeho konci nacházím také krásný detail v podobě masivní mřížky se šestiúhelníkovým vzorem. K motorce se hodí a je vidět, že nad vzhledem se strávil nějaký čas (a dobře investovaný).

Převodovky obou jsou na testovaných strojích prakticky bez rozdílu. U Voge 500AC zaznamenávám (příjemné) mechanické cvakání, které mi koresponduje se sportovnějšími ambicemi tohoto modelu. Jeho převodovka je velmi jistá a příjemná, nepřesnosti u ní prakticky neexistují. Neutrál naleznete vždy spolehlivě. Naopak najít ten „falešný“ se mi tedy nepodařilo. Dobrý dojem doplňují masivně vypracované stupačky, na kterých je dostatek místa na jakoukoli nohu. U Jawy je to podobné jako s motorem. I převodovka je jakoby jemnější a převodové stupně zapadají bez okázalých zvuků. Na stupačkách snadno odstraníte gumu a rázem máte k dispozici pořádné stoupačky do terénu. Lehké dráhy spojkové páčky u obou pouze dotváří příjemné pocity z řazení. U Voge zabírá až na úplném vrcholu, ale není to nic, na co bych si bleskurychle nezvykl.

S přibývajícími kilometry a přehazováním motorek jsem zaznamenal, že ostřeji řezaný Voge byl při rychlých manévrech trochu houpavější na zadním tlumení. Nebylo to ale nic, co by mě dokázalo postrašit. Pohotovostní hmotnost Voge 500AC je 198 kg a podvozek držel jasný směr i na horším povrchu. Jawa si stále v průběhu celého testu udržela svoji tvář klidné síly a od podvozku byla cítit sice trochu měkkost, ale zároveň jistota, ať již šlo o dobrou, nebo horší silnici. Má 4 kg k dobru oproti Voge (Jawa váží 194 kilogramů), což ale neznamená zásadní výhodu. Jediná věc, která mi moc nevyhovovala, že kvůli odlišnému posezu jsem měl pocit, že ji do zatáček musím tlačit o trochu víc než Voge. Motorku je tak třeba pocitově více vodit, odmění se ale pěknou jízdou bez evidentní nástrahy od podvozku.

Na zkoušce brzd obě motorky od nás dostávají dobré známky. V měřítku konkurentů třídy si nevedou vůbec špatně. Voge i Jawa brzdí dost podobně. Brzdný účinek je předvídatelný a i díky ABS jste vždy pánem situace. Brutální zákus stopadesátíkoňových bestií zde rozhodně nemůžeme očekávat, ale o pocitově jistý brzdní účinek se není třeba obávat.

Motocyklová přípravka se stylem

Může být Voge 500AC nebo RVM 500 by Jawa Scrambler právě ten váš vytoužený první kousek do garáže z již tak silně nabité kategorie A2? Při ceně 157 900 Kč u Voge a 169 990 Kč u Jawy je hlavně otázka financí velkou otázkou. Obě stíhají lídra třídy Hondu CB500F s jeho referenční hodnotou 159 900 Kč tak trochu po svém. Voge sází na neo-retro vzhled a skvělý displej, Jawa boduje chic Scrambler stylem. Jsou to motorky, které svými schopnostmi do party A2 jistě patří. Faktem ale je, že přicházejí ze země, na kterou se mnozí dívají stále přes všechny prsty a trochu je i chápu. Já jsem předsudky po zkušenostech s nimi zahodil do kouta, podaří se to i vám?

Informace o redaktorovi

Vláďa Novotný (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 173 cm
Tomáš Scherer - (Odebírat články autora)
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)
Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE