Felo FW-06: Kapesní elektrická raketa

Nejsem militantní odpůrce elektromobility jako konceptu pohonu. Samozřejmě že se stavím na zadní, když jde o její násilné prosazování, protože to je prostě pitomost, ale jako minoritní alternativa ke spalovacímu motoru mi pro konkrétní způsoby používání přijde fajn. V jedné stopě jsem pro ni ale doposud láskou nezahořel. Zatím všechny velké elektrické motorky, které jsem zkoušel (Zero, LiveWire, Energica), sice fenomenálně tahaly za ruce, ale byly prostě těžkopádné a abych si před každou projížďkou musel dopředu jasně stanovit, jak daleko pojedu, kudy pojedu a kde případně budu nabíjet, to pěkně děkuju, to radši nepojedu nikam. Velké skútry typu BMW C evolution taky žraly baterku k svačině a stály nesmysl, a co se týče malých, vyloženě městských skútrů, tak to pro mě prozatím byla pokaždé jedna velká katastrofa. Buď to vůbec nejelo (kategorie AM), nebo byl problém přejet Prahu a zpátky jsem se nedostal už vůbec. Ještě tak Vespa Elettrica ve verzi 70 km/h mi přišla docela fajn, ale ta šílená cena… A všechny ty super nápady s vyjímatelnými baterkami, že si je v práci hodíte pod nohy v kanclu u stolu a odpoledne pojedete nabití domů? Jasně, bezva, ale to musíte být hluší a pracovat ve velmi chladném prostředí, kde se vám bude hodit, jak to topí. Že ty baterky navíc váží nějaké to kilo (patnáct a víc), to je další věc. Fakt si myslíte, že tohle budete dělat každý den? Vlastně poprvé, kdy jsem si řekl, že by nějaký jednostopý elektrický vehikl mohl dávat smysl, bylo tohle Felo FW-06. Tak se na něj pojďme podívat.

Co je zač

Že jste o čínské značce Felo nikdy neslyšeli? Vůbec se vám nedivím, já až do letošního veletrhu Motocykl taky ne. Na jejích stránkách se dočtete akorát to, že se jedná o mezinárodní tým zkušených motocyklových profesionálů s bohatými zkušenostmi v motocyklovém designu a vývoji závodních aut, zvyklých porušovat stará pravidla a formulovat nová a blablabla. Nicméně úplně neznámá není, vždyť v jejích barvách už druhou sezónu jezdí v MotoE tým Gresini, přičemž bývalý mistr světa této kategorie a neustálý útočník na pódiová umístění Matteo Ferrari je aktuálně o jediný bod třetí v průběžném hodnocení. Takže kdo kouká na závody jednostopých tramvají, ten Felo zná. A kdo byl v Miláně na veletrhu EICMA v listopadu 2019, tedy ještě před Covidem, a dával pozor na všechny malé čínské výrobce, tak ten by si Felo taky mohl pamatovat, tam stánek byl. Ale to uteklo i nám. A právě tam měl FW-06 premiéru pro veřejnost, odbornému tisku se ukázal jen o něco málo dříve při tiskové konferenci u jezera Como.

Odkud já si ale FW-06 pamatuji naprosto bezpečně, je online představení novinek značky Kymco v covidovém roce 2020. Jestli jste právě zdvihli jedno nebo rovnou obě obočí, nejste sami. Ale takhle to prostě dneska ve světě je, jedna značka přeprodává druhé (a v Číně jsou na to vůbec experti) a Kymco vedle svého konceptu iOnex zřejmě chtělo nabídnout i něco méně praktického, ovšem o to zábavnějšího. Tehdejší F9 měl coby koncept trochu jiné parametry, menší baterku, o fous nižší výkon a o dost točivý moment, ale také kratší dobu nabíjení a především dvoustupňovou samočinnou převodovku u náboje zadního kola. Když o rok později Kymco ukázalo svoje sériové modely pro rok 2022, byl tam tenhle elektrický pitbike pod názvem Super 9 a už měl specifikaci shodnou se současným FW-06. V prodeji jsme ho u Kymca však nikdy neviděli a v letošním katalogu už zcela chybí. Jestliže tomuto konceptu věřilo samo velké Kymco, tak to může být pro trh důležitá zpráva, nicméně by se hodilo vědět i to, proč z kšeftu nakonec sešlo. Ale to je prostě ve světě byznysu denní chleba.

Felo jako Kymco. Nejprve koncept F9, o rok později sériovka Super 9, ale reálně nikdy nic

A v čem je Felo tak jiné, že ho považuji za potenciálně funkční cestu v oblasti jednostopé elektromobility? Je to takový pitbike určený do města a jeho blízkého okolí, tam mně osobně elektrika smysl dává, ovšem je to konečně stroj téhle kategorie, který umí „sto a sto“. Tedy dojezd 100 kilometrů a maximálku 100 km/h. Čili nemusíte se bát vyjet za ceduli s přeškrtnutým jménem obce, po Praze klidně budete kličkovat Jižní Spojkou tam a zpátky a navíc jeho nabíjení netrvá celý uherský rok a cena není totální úlet, nýbrž jenom takový úletíček, když jsme na 1,5násobku ceny Hondy Monkey. Vypadá zábavně, není to žádný nudný skútr pro suchary, prostě je to stroj, který působí, že by život s ním nemusel být jenom ta neskutečná elektrická pruda, kterou jsem znal doposud. Jaká je realita?

První dojem

Pitbike. To je přesně slovo, které vám proběhne hlavou, když Felo potkáte naživo. Oukej, má 14“ kola a rozvor 1240 mm, takže takový přeci jenom trochu větší pitbike (zmiňovaná Opice má 12“ kola a rozvor o deset cenťáků kratší), ale pořád to není plnohodnotný motocykl. Nebo skútr? Tohle se úplně jednoznačně určit nedá a možná i to dělá Felo tak zábavným, když je to takový crossover. Ze skútru je tu jízdní pozice, tvary „bez nádrže“ a to městské zaměření, z motocyklu stupačky a podvozková technika s nádherným jednostranným zavěšením zadního kola a sekundárním převodem ozubeným řemenem.

A druhý dojem? To je ale parádní pitbike! Nemůžu si pomoct, ale mně se FW-06 naprosto jednoznačně trefil do noty, co se estetického cítění týče. U konvenčních motorek mám rád kulatá světla s chromovanou obroučkou a velké žebrované motory, ale jak jde o elektriku, chci sci-fi, protože tady mi většina retro pokusů přijde prostě trapných. Tady díky použitým barvám na první dobrou poznáte, že je Felo elektrické, a jeho agresivní kukuč vpředu ještě přebíjí skvostná záď, kde nevíte, jestli se rozplývat nad tou kratičkou vrchní částí se sedly (ano, ten plátek chleba je skutečně sedlo spolujezdce!), nebo naopak víc obdivovat ono zadní zavěšení zleva či diskovou výplň kola zprava. Dokážu si představit, že si zámožný nadšenec do moderních technologií koupí Felo jenom kvůli jeho vzhledu a fakt, že je schopné i velice slušných jízdních výkonů, bude brát jenom jako nečekaný bonus.

V sedle a za řídítky

Na Felo se dá teoreticky nasedat i jako na skútr, že protáhnete nohu mezi sedlem a řídítky, ale prakticky je to docela krkolomné (či spíše noholomné), takže spíše budete nohu přehazovat zezadu. Ač je FW-06 rozměrově pitbike, není jeho sedlo zrovna nízko a k zemi to máte výš, než byste čekali. Vlastně sedíte stejně vysoko jako na normální motorce, což ale třeba ve městě není na škodu, protože nejenže vy dobře vidíte, ale také jste sami dobře vidět. Sedlo samo o sobě je poměrně prostorné a i dobře ergonomicky tvarované z toho pohledu, že vás jeho hrany netlačí do stehen ani při stání, ani při jízdě, ovšem co nepřehlédnete, že jeho druhá půlka je poněkud z kopce a neustále tak kloužete někam do prostředka. Což je škoda a na delší (v rámci elektromobility) cestě docela otrava, protože jízdní pozice je vlastně jediná, navíc sedlo je poměrně tuhé. Dal jsem si dvakrát 60km okreskovou zábavu a zadek už mi to docela vyčítal. Ale pořád je to samozřejmě mega luxus proti tomu, co má k dispozici spolujezdec. Ten maličký hranolek o rozměru málo krát ještě míň centimetrů (o výšce ani nemluvě) je opravdu polstrované cosi a má sloužit jako sedlo pro druhého, já se tam za jízdy zkusil na chvíli přesunout a přišlo mi, že sedím na krabičce od mýdla. Tímto patří můj nejhlubší obdiv mé dceři, která vzadu strávila pěkných pár kilometrů, když jsme spolu Felo fotili a natáčeli – já bych snad radši šel pěšky. Držet se vzadu není čeho a stupačky taky máte hodně vysoko.

To platí i pro řidiče, jehož nohy dlí též na stupačkách a nikoli plošinách, čímž se FW-06 jasně distancuje od skútrů. Felo je uzoučké a máte pocit, že se snad dotknete vnitřky kotníků – koleny byste to asi dokázali. Naopak velice skútrově působí pozice řídítek, která jsou sice motorková trubková, ale hlavu řízení máte kousek před sebou a k řídítkům se vůbec nenahýbáte. Celkově jízdní pozice působí poněkud nezvykle, není to ani skútr, ani motorka, každopádně co platí jednoznačně, že tady to nebude pro dlouhány, protože i na mých 174 cm je sezení takové stísněné. Ale ono je to asi irelevantní, u pitbiku do města neočekáváte opulentní prostornost cestovního Harleye. Důležitější je, že celkově sezení na Felu je takové aktivní, řídítka hodně úzká, ale na ovladatelnosti se to neprojevuje negativně a vy se aspoň vejdete do každé skulinky. A že to tam budete posílat bez bázně a hany, neboť s hmotností 125 kg sakum prásk včetně plně nabitého battery-packu působí Felo na 14“ kolech lehce a ovladatelně jako jízdní kolo.

Pod sedlem a na řídítkách

U řídítek ještě zůstaneme a koukneme se, co u Fela můžeme očekávat v otázce výbavy a praktičnosti. Líbí se mi gripy zakončené elegantními koncovkami (to ani nejsou závažíčka, tady žádné vibrace krotit nemusíte), stejně jako plastové ovladače, které jsou velice jednoduché, avšak nechybí jim tlačítko varovných blinkrů. Nezvykle působí přepínač obyčejných blinkrů, který zůstává ve své pozici a do vypnuté polohy se musí vrátit. A ještě zajímavější je kolébkový přepínač pod ním, neboť doleva je to klakson a doprava magické tlačítko S, k němuž se dostaneme u motoru. Prozradím jenom, že by to mohlo znamenat třeba Síla nebo Sport. V nedalekém okolí najdete ještě brzdové páčky, FW-06 se ovládá stejně jako skútr, čili zadní brzdu máte na levém řídítku a nikoli na noze.

Uprostřed na klemách řídítek sídlí malým průhledným plexi krytý poměrně velký displej s inverzním zobrazením, který je naprosto jednoduchý, že už snad jednodušší být nemůže. Nic si tu nepřepínáte, dominantou je rychlost, vedle níž může svítit písmenko P, to když je Felo v parkovacím režimu (čili nereaguje na plynovou rukojeť), a nahoře máte hodiny, graficky pět čárek baterky a numericky míru nabití, dole potom najeté kilometry a dojezd. Vlastně jsou tu hned tři pozice, které řeší baterku, přičemž to je zhruba tak, že o kolik procent nahoře ubyde baterka, o tolik kilometrů se zkrátí dojezd. Co mě mrzí, že kromě celkových najetých kilometrů jsou tu i denní, ovšem ty se nulují při každém vypnutí klíčku, resp. bezklíčku. Fakt bych tu chtěl klasický trip, myslím, že jeden čudlík by cenu stroje dramaticky nezvýšil.

A co praktičnost? Přeci jen u primárně městského bojovníka s lehce skútrovou vizáží byste něco dostat mohli… Osvětlení nemůže být jiné než z LED diod, o sekundárním převodu ozubeným řemenem už byla řeč, je tady ABS na přední kolo a údajně i jakási kontrola trakce, nicméně s tou nemohu sloužit, na štěrku Felo hrabe normálně. O bezklíčkovém zapalování už jsem vám také pověděl, vlevo od jeho otočného přepínače najdete otevřenou schránku na nějaké drobnosti a vpravo uzavíratelný dekl k zásuvce pro nabíječku. Ta je externí, Felo nemá žádnou vestavěnou, a je to takový kvádr o rozměrech 21x37x10 cm a hmotnosti 3,8 kg, takže na ni třeba bude místo pod sedlem… Jenomže pod sedlem místo je, ale tak na vaničku vlašáku a rohlíky si musíte dát do batohu, kde ostatně skončí i ta nabíječka. Tedy v případě nějaké nouze, protože je fakt dost těžká a neforemná na to, abyste si ji s sebou pořád vozili, takže ji budete mít buď doma, nebo v práci, a tam zůstane. Tohle je velká škoda, můžete totiž zapomenout na to, že byste vyrazili na nějaký delší výlet a v případě potřeby se někde připíchli do sítě. Na druhou stranu má Felo díky velkému 5,6kWh battery packu dost šťávy na to, aby vám dojezd pro daný druh jednostopého vozidla stačil – tohle fakt není motorka na stovky kilometrů. Na každý pád si ale říkám, že bych klidně oželel ten ultra sexy krátký zadeček a moc by se mi tady líbilo třeba nějaké modulární provedení, kdy by si člověk mohl vybrat mezi sedlem spolujezdce (větším) anebo aspoň malým hranatým kufříkem, do něhož by se vešla helma nebo právě nabíječka. Jo, to by život s FW-06 posunulo na úplně jinou úroveň.

Komfortní podvozek, ale…

Už jsme si FW-06 obešli ze všech stran, tak pojďme konečně jezdit! Musím říct, že napnutý, jaké to bude, jsem byl řádně. A to jak ohledně pohonu, kde je to vždycky velká neznámá, tak i podvozku. Přeci jenom čtrnáctky kolečka, kratičký rozvor, nebude to až moc velký nervák? Navíc jsem si vymyslel bezva nápad, že z Hradce Králové, kde sídlí dovozce, si Felo odvezu domů, což je nějakých 60 km okresek, kde nechybí úplně malé a rozbité silničky ani rovná široká prvotřídka. A samozřejmě že jsem nejprve efwéčko pořádně potahal po Hradci, přeci jenom velkoměsto bude jeho hlavním rajónem. Co všechno z toho tedy zvládne a co už ne? Jak bude stabilní, až to kolem mě na státovce natěsno prohulí spěchající kurýr v dodávce, a co s ním udělají výtluky? Spousta otázek…

Čeho si nemůžete nevšimnout, jen co si na Felo kecnete, jak pod vámi pěkně zapruží zadní tlumič. Tak si tak kecnete ještě jednou a říkáte si, že to je nějaké podezřele komfortní. Taky přední vidlice se docela hýbne. Zdvihy tlumičů se bohužel nedozvíme, ale centimetry tam budou a není jich zrovna málo, rozhodně více než na městském skútru. Rozjedete se a musíte se smát, protože vám přijde, že Felo neváží snad vůbec nic a jak je maličké, připadáte si v provozu až nepatřičně. Ale je to jenom o zvyku a jisté rekalibraci vašeho mozku, ale ve finále nemáte problém kličkovat mezi auty v koloně i z pruhu do pruhu, protože ovladatelnost je naprosto skvělá. Jo, tady jsou ta malá kola a krátký rozvor. A když vymetete kanál? Inu, žádný problém. Tedy, skoro žádný. Vlastně jenom trochu. Přední vidlice v tu chvíli už tak měkce nepůsobí, protože na ostré nerovnosti reaguje ostrou ranou, tady poznáte, že si nekupujete žádný Öhlins. Zadní kolo vás nenakope, což je dobrá zpráva, ovšem ta horší už je, že to zhoupnutí je nějaké větší, než byste čekali. Při jízdě rovně v pohodě, ovšem v zákrutě cítíte, že byste chtěli o dost více tlumení.

A přesně tenhle pocit pokračuje i poté, co vyjedete z města ven a chcete si dát pár pěkných zatáček. Ten zadní cajk je především pružič a možná trochu tlumič a od zadního kola nikdy nemáte takovou jistotu, že byste se do zatáčky vrhli pěkně „na prasáka“, jak vás jízdní pozice a chování motoru vybízejí. To neustálé lehké pohupování je prostě nepříjemné i na rovné silnici a je to obrovská škoda, že jinak velice dobrý koncept zabije taková pitomost, jako je zadní tlumič. To je prostě neštěstí většiny zajímavých elektrických projektů – že je dělají lidé, kteří rozumějí voltům a ampérám, ale nikoli motorkám, a Felo FW-06 na mě působí přesně tímhle dojmem. To na tom sakra nikdo nejel, než ten stroj šel na trh? Nebo je to každému prostě jedno? Dlužno říci, že já jsem taková přecitlivělá hysterka, jak jde o podvozky, a první věcí, kterou bych u Fela řešil, by byl právě jiný zadní tlumič. Je to trapné u stroje za nemálo peněz, ale pár Palackých navíc a myslím, že by to najednou byla úplně jiná jízda. Přední vidle je v pohodě, možná ne zrovna třikrát citlivá, ale pro daný stroj adekvátní, a naprosto spokojený jsem byl i s brzdami, které mají slušnou sílu i rozumnou citlivost. A ta stabilita při jízdě rovně? Naprosto v pohodě.

Když tečou ampéry

Jestliže k praktičnosti i podvozku bych měl určité výhrady, celý elektrický pohon bych klidně nechal tak, jak je. Tohle mi přijde jako opravdu dobrý směr v oblasti městské a příměstské mobility. Základem je již zmiňovaný 5,6kWh battery-pack (96 V, 58 Ah), což je na danou kategorii opravdu hodně – o třetinu více, než má drahá Vespa Elettrica, a naprosto neporovnatelně více než u humorných pokusů typu Piaggio 1 nebo Yamaha Neo´s. Mimochodem na baterku dává výrobce záruku osm let nebo 80 000 km. Felo udává dojezd 140 km a dobu nabíjení 7-8 hodin, ale ani jedno z toho není pravda. Tedy takhle, u dojezdu se dozvíte, že tohle jsou hodnoty, které platí při ustálené rychlosti 60 km/h v technické laboratoři, což je vlastně docela slušné, protože jiné značky jsou schopny udávat dojezd při stejných podmínkách, avšak rychlosti 30 km/h. Podle mých zkušeností vychází u elektrických motorek i skútrů dojezd zhruba 100 km při 6 kWh, a protože fyziku prostě nepřečůráte, ani když se zaklejete tisícem a jedním ekologickým prohlášením, tak zhruba s tím samým můžete počítat i u Fela. Záleží samozřejmě na způsobu jízdy, já dal nějakých 10 km po uličkách v Hradci a poté 60 km v kombinaci první třída a okresky s vesnicemi, přičemž většinou to byla jízda na zaseknutý plný plyn, a po dojezdu jsem měl ještě 20 % baterky. A vycházelo mi to tak po celou dobu testování, hodně okresek a dojezd vždy 90 km. Po městě, když bude člověk aspoň rámcově dodržovat rychlosti, tak se přes stovku musíte dostat, i když si z rozjezdů budete užívat ten elektrický zátah. A co se nabíjení týče, tak to je ve skutečnosti mnohem rychlejší. Mně vycházelo na nějakých 19 kWh za hodinu, čili když nebudete baterku vyjíždět do mrtva a nabíjet vždycky po okraj, reálně dobíjíte tak tři, maximálně čtyři hodinky. A že baterky nejsou vyjímatelné? Buďte rádi, protože ty budou vážit dobře 40 kg (když budu vycházet z toho, kolik váží ty vyjímatelné malé u jiných elektrik), a to byste fakt vyndávat nechtěli. Tady jsem rád, že ve Felu šli cestou co největšího dojezdu a ne tou alibistickou „můžete si baterku vyndat a vzít s sebou do kanceláře, to je přeci super!“ I když to logicky znamená, že Felo najde své majitele především u lidí s vlastním domem a garáží.

A jak FW-06 jede, když otočíte plynem? To je další oblast, která mě těší, protože jede vážně dobře. Jeho projev je na hony vzdálen všem těm městským elektrikám, které jsem doposud zkoušel. Začne to už při rozjezdu. Jestli mě něčím elektrické městské stroje štvou, je to právě odlepení se z místa. Tvůrci se vždycky pyšní, jaký obrovský točivý moment na zadní kolo posílají (filutové to často udávají i včetně převodů, takže vy zíráte na nějaké hausnumero a ani netušíte, že adekvátní spalovací motor má na tom zadním kole to samé), a vy potom otočíte plynem a ono se to jako nějak rozjede, ale víte co, aby to někoho nevyděsilo, musí se to udělat pozvolné… Felo je jiné. Tady prostě dáte plyn a stroj vystřelí. Bez škubání nebo nervozity, nevzpíná se na zadní, jenom prostě hodně svižně akceleruje. To pro mě bylo velice milé překvapení, protože těch udávaných 5 kW nominálního výkonu nevypadá kdovíjak. Točivý moment 58 Nm na hřídeli motoru už je zajímavější, ale vzhledem k výše uvedenému jsem ohledně toho krouťáku u elektrik takový skeptický. I Felo vám napíše, že na zadním kole máte 336,4 Nm, takže co si z toho vzít… Za mě je mnohem důležitější reakce na plyn a právě rozjezd, a tohle je v městském provozu opravdu vynikající a z každé křižovatky jste králem. Motor pěkně táhne za ruce a pade tam máte hned, potom už akcelerace trochu zvadne a jízda připomíná slabší benzínovou stopětadvacítku ve skútru, akorát teda bez těch vibrací a řevu. Jen tak si tiše svištíte, a když je silnice rovná a nefouká proti, záhy se vám na displeji objeví údaj 87 km/h a ten tam zůstane. S tímhle už se dá žít i na Jižní Spojce, o okreskách nemluvě.

Už tohle by stačilo, aby mi Felo FW-06 přišlo jako dobrá cesta vpřed. Jenomže tenhle stroj má ještě jeden trumf v rukávu, a to je to kouzelné tlačítko s nápisem „S“. Drtivá většina jednostopých elektrických samohybů nabídne svému uživateli minimálně dva jízdní režimy, jeden Eco alias „nepoužitelný šnek, do něhož se stroj přepne ve chvíli, kdy baterka mele z posledního, ale sami ho dobrovolně nikdy nezvolíte“, a k němu nějaký ten normální. Felo má jeden jízdní režim, ovšem k němu máte něco jako Boost. V okamžiku, kdy tohle tlačítko zmáčknete a držíte, otevře se vám cesta k plnému výkonu 10 kW a z jinak celkem příjemného stroje se stane kapesní elektrická raketa. Určitě je vhodné, nejprve ubrat plyn, nebo ho aspoň držet konstantně, poté zmáčknout esko a následně plyn zase přidat, jinak dostáváte pořádný kopanec (ale zábavný). Když jsem vozil děti, především to menší, v ulici před domem, vždycky jsem na ně zakřičel „Turbo!“ a následovalo jejich pevné chycení kolem mého pasu doprovázené šťastným ječením a spoustou smíchu. Joj, to fakt krásně jede! Říkám vám, takhle žádný stopětadvacítkový skútr netáhne, ani ty 11kilowattové. Akcelerace připomíná nejméně dvěstěpadesátku, s tímhle už normálně předjíždíte na okreskách jako nic (motal se mi před čumákem nějaký americký pickup s velkoobjemovou V6 nebo V8 a jel asi 80, tak jsem ho na krátké rovince smáznul) a maximálka se vyšplhá až ke 120 km/h! Nejdřív mi přišel ten nápad s nutností držet tlačítko jako pořádně uhozený, ale záhy jsem musel uznat, že dává smysl. Za normálních okolností jede Felo naprosto dostatečně, ve městě jsem snad nikdy esko nepoužil (na akceleraci z místa to opravdu nepotřebujete), a tu zásobu výkonu si schováváte na chvíle, kdy ho opravdu potřebujete. Mít ji k dispozici neustále, jste za chvíli bez baterky a řekl bych, že dlouhodobě by tohle zatížení nedělalo dobře ani ostatním součástkám elektrického pohonu.

Na dobré cestě

Týden s Felem utekl jako voda a za tu dobu se tenhle elektrický hybrid motocyklu a skútru stal nejoblíbenějším letošním strojem mých dětí – to menší jsem zrovna teď vozil na CVO Harleyi za milion a řeklo mi, že „tati dobrý, ale kdy budeš mít doma zase to malý elektrický?“ A za sebe říkám, že až tvůrci vychytají mušky, klidně bych mu jako stroji pro příměstský provoz v garáži místo udělal. Baví mě design i technika a kombinace dojezdu, nabíjecích časů a dosahovaných výkonů mi přijde naprosto v pohodě – tady nevidím žádné klasické elektrické „ale“. Nemusím se bát, že dojedu do města, ale zpátky už ne, že mě po cestě budou předjíždět traktory ani že nabíjení zabere většinu pracovního týdne. Co bych jednoznačně chtěl, je lepší zadní tlumič, který by konečně dal vyniknout jinak dobrému podvozku a umožnil vám užívat si sportovní jízdu i jinak než jenom v otázce akcelerace. A co by mě určitě potěšilo, by byla vyšší míra praktičnosti alespoň s větším sedlem pro spolujezdce, nejlépe zaměnitelným za malý kufřík. To by bylo fajn. A samozřejmě nižší cena, na tu si u elektrik musíme vždycky postěžovat, protože tyhle věci za současného stavu prostě levné být nemohou. Felo FW-06 se aktuálně nabízí za 149 900 Kč, ve videu uváděná cenovka o 20 tisíc vyšší už neplatí, dovozci se podařilo vyjednat lepší. Je to samozřejmě dost peněz za stroj de facto pro jednoho, skútrový král českého trhu Honda PCX stojí prakticky polovinu a i velmi drahá stylovka Monkey vychází levněji o třetinu. Na druhou stranu Felo je prostě velká stylovka pro techno-geeky, taková elektrická alternativa přístupu, jaký předvádí Italjet Dragster, který mimochodem stojí skoro to samé. Pro mě je FW-06 svěžím zábleskem v dosavadním beznadějném jednostopém elektrickém tápání.

Informace o redaktorovi

Jan Rameš (Odebírat články autora) - Výška redaktora: 174 cm
Barbora Ramešová - (Odebírat články autora)
Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE