globalmoto_unor




První jízda na BMW F 850 GS a F 750 GS

Rok 2018 přináší dva fungl nové bavoráky střední třídy. První z nich je univerzálem, který si dokáže povyrazit v terénu i na silnici, a ten druhý především asfaltovým dříčem, který do sedla láká hlavně motorkáře sbírající zkušenosti na vélké motorce, ale i dámy, které osloví nižší stavbou a přátelským projevem. Ještě než se objeví u prodejců, oba jsme si proklepli a našim čtenářům přinášíme první dojmy.

Kapitoly článku

Střední třída je pro mnichovskou značku hodně důležitá a s letošním rokem přichází s dvojicí nových strojů F 850 GS a F 750 GS. Oproti svým předchůdcům jsou do posledního šroubku jiní a upouštějí od některých řešení, které bylo dominantou minulé generace. Pro příklad jmenujme třeba nádrž, která se přestěhovala na tradiční místo nad motorem, ale i pozici řetězu či výfuku. Zejména přesun výfukové koncovky napravo je z mého pohledu rozumným krokem, protože při tlačení a manipulaci s motorkou se eliminuje minimálně propálené oblečení. Přeci jen většina z nás automaticky přistoupí k motorce zleva. Co se nádrže týče, důvodem posunu z podsedlové části je celkově jiná koncepce motoru a tím pádem pozice vzduchového filtru, ale i potřeba zatížit přední kolo a odlehčit zadnímu tlumiči. V neposlední řadě sehrálo velikou roli celkové rozložení hmotnosti a centralizace hmotnosti. Z tohoto pohledu je veliká škoda, že střední géesa mají malou nádrž, která pobere jen patnáct litrů benzínu. Dobré je to, že pod sedlem spolujezdce je alespoň malý odkládací prostor.    

 

Nový je i motor. BMW opět logicky vsadilo na řadový dvouválec, který dostal dvojici vyvažovacích hřídelí pro eliminaci vibrací a klikovou hřídel s ojničními čepy odsazenými o devadesát stupňů. Taková koncepce se charakteristikou blíží véčkovému dvouválci a mimo jiné zaručuje fajnový zvuk. Pravda, sériová koncovka je v nízkých otáčkách docela tichá, každopádně ve středním pásmu už pěkně prozpěvuje a to se mi líbí, tím spíš, když se do hry zapojí nadstandardní Akrapovič HP. Zvuk tak trochu připomíná projev véčkového dvouválce a v plných otáčkách zní moc dobře. 

V případě F 850 GS je maximální výkon 95 koní při 8250 ot./min. a maximální krouťák 92 Nm při 6250 ot./min. „Menší“ F 750 GS dokáže vyprodukovat výkon 77 koní při 7500 ot./min. a krouťák 83 Nm při 6000 ot./min. Zde se nabízí otázka, proč stejný motor se stejným objemem 853 ccm je u silniční verze o kus více umravněn než ten, který dává chuť do života cestovnímu enduru F 850 GS. Je to jednoduché, protože obě cílí na úplně jinou skupinu jezdců. Sedmsetpadesátka se uchází o přízeň začínajících jezdců, ovšem stejně tak křehkých slečen motorkářek a právě tomu je maximální výkon, ale i celkový projev motoru přizpůsoben. Motorka má anti-hoppingovou spojku, převodovka čítá šest rychlostních stupňů, a za příplatek může být bavorák vybaven rychlořazením.

Základní volitelné jízdní režimy jsou dva, tedy mírnější Rain a standardní Road, ve kterých je různá intenzita ABS a kontroly trakce. Nutno dodat, že kontrola trakce i ABS lze vypnout také za jízdy, ovšem je potřeba počítat s tím, že se po vypnutí klíčku opět automaticky aktivují. Mimochodem, to je záležitostí striktních Euro norem a nemá cenu rozpitvávat, jak dokáží vývojovému oddělení svázat ruce. To, že se taková výbava podepisuje na finální hmotnosti, není třeba ani zmiňovat.

Příplatkové režimy jsou v nabídce Dynamic, Enduro a Enduro Pro a zejména posledně jmenovaný má u osmpade smysl. Jednak si stále pamatuje poslední nastavení, a to i po vypnutí klíčku, ale i reakce na plyn je standardní, na rozdíl od obyčejného režimu Enduro, který ji má jemnější. V případě zapnuté kontroly trakce v režimu Enduro Pro je její účinek nastaven tak, aby se zadní kolo mohlo dostat do driftu a například na štěrkových cestách rychle nepokazilo legraci. Režimy mají různé nastavení intenzity elektronických asistentů, které maximálně odpovídají jejich názvu. Například Rain má jemnou odezvu plynové rukojeti v porovnání s rychlou v režimu Dynamic. To platí také o toleranci kontroly trakce a intenzity ABS. Mě sedí to, že trakce i ABS mají speciální tlačítko a díky tomu se dá přímočaře přepínat i za jízdy bez listování v menu. Novinkou středních „gées“ je zadní světlo s funkcí výstražného blikání při tvrdém brzdění.

Samonosný rám je vyroben z oceli a podsedlovka zrovna tak a je dobře, že je k rámu přišroubována. Z hliníku je potom vyrobena pouze zadní kyvka. Zdvih zadního pérování činí 219 mm, přičemž přední je o patnáct milimetrů menší. Pérování osmsetpadesátky je z továrny nastaveno na 75 kg váhy jezdce a z mého pohledu je veliká škoda, že v případě F 850 GS není předek stavitelný, i přes to, že v reálu funguje moc dobře. To platí také o tom, že pérování nepočítá se standardní váhou jezdce zhruba o pět až deset kilo vyšší.

Silniční sedmsetpadesátka má na předku obyčejnou vidlici a zdvih předního pérování je 151 mm a zadku 177 mm. Zadní kolo je odpruženo klasicky, ovšem za příplatek se dá pořídít elektronické pérování ESA. Sedlo pochopitelně leží ve výšce 815 mm, ovšem jde o výšku pevnou a v případě potřeby vyššího či nižšího sedla lze vybírat z variant sedel 830 mm, 815 mm, 790 mm a 770 mm. To se týká také osmsetpadesátky, kdy je sedlo standardně ve výšce 860 mm a na výběr je ze sedel 875 mm, 835 mm a 815 mm. Existuje ale také vyšší sedlo „rally“ s výškou až 890 mm nad zemí.

Cestovní enduro F 850 GS je postaveno na kolech terénních rozměrů, takže je na předku jednadvacítka a na zadku sedmnáctka. I navzdory kolům s drátěným výpletem se počítá s bezdušovými pneumatiky a je jen na majiteli, jestli obuje terénní nebo spíše cestovní pneumatiky. Sedmsetpadesátka stojí na paprskových hliníkových kolech, přičemž na předku je devátenáctipalec a na zadku sedmnáctipalec.

Nebylo by to BMW, kdyby nedalo na výběr příplatkovou výbavu a vlastně možnost si motorky nakonfigurovat podle svého. Osobně bych u F 850 GS v základu přivítal lepší protektor motoru a svodů z kovu, odolnější bástry i centrální stojan a klidně obětoval nějaké to kilo navrch. Výrobce nabízí varianty výbavy a jmenujme například Comfort package, Touring package, Dynamic package nebo Light package. Dostupné je moře dalších doplňků jako například TFT displej, bezklíčový systém, kontrola tlaku v pneumatikách, tempomat, jízdní režimy, vyhřívání rukojetí, různé plexi štítky, kufry, zadní pérování ESA, ale i snížení podvozku nebo snížení výkonu na 35 kW pro řidičák kategorie A2. Sedmpade se prodává ve třech barevných verzích, a to bílé, metalické žluté a tmavé exclusive. Terénní je k dostání v trikolóře rally, ale i racing červené a tmavé exclusive.

Informace o redaktorovi

Vláďa Novotný (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 173 cm

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 4 Kč od 4 uživatelů.
Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Jarda přispěl 1 Kč
masi přispěl 1 Kč
Capt.Orr přispěl 1 Kč
african. přispěl 1 Kč
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (4x):
Motokatalog.cz



TOPlist