BMW F800GS vs Honda XL700V Transalp vs Yamaha XT660Z Tenere BMW F800GS

Lukáš

Ze všech tří motocyklů jsem s novým F800GS najel největší část kilometrů (1088 km). Tento motocykl mě zaujal svojí čistou stavbou již při prvním setkání na výstavě v Miláně a byl jsem tedy stejně jako ostatní zvědavý, jak si povede při samotné jízdě. Již při prvním usednutí je Vám jasné, že ze všech tří strojů je právě tento motocykl i díky objemu a motoru minimálně opticky nejrobustnější. Na první pohled zaujmou mohutné boční plasty s vývody sání, které skrývají velký chladič a řadový dvouválec, to doplňují široká řidítka, typický dělený BMW světlomet a nádrž uložená pod sedlem. Z celkové koncepce je zde patrná snaha navázat na velké GS, s nímž má podobně řešen např. trubkový příhradový rám a samozřejmě charakteristický zoban nad předním blatníkem.

Již první kilometry naznačují, že tento stroj si bude kromě offroad výletů dobře rozumět i se silnicí, na kterou byl v tomto případě vybaven spíše silničními pneumatikami Bridgstone Battle Wing. Ty bez větších potíží zvládnou nějakou tu polní cestu, ale do terénu by to chtělo trochu jiné obutí. Asi by to chtělo i padací rámy, představa pádu v terénu není s tímto strojem příliš lákavá, plastová nádrž pod sedlem, či mohutný chladič by to vždy nemusely úplně rozdýchat. Usazení je spíše vzpřímené a vcelku pohodlné sedlo se jeví jako bezproblémová záležitost.

Stupačky jsou v základu doplněné o snímatelné gumové součásti, takže rychlá konfigurace podle stylu použití a Vaší obuvi není žádný problém. Usazení je vcelku komfortní a i při jízdě ve dvou jde o pohodlné svezení i pro spolujezdce, který má k dispozici poměrně velkoryse dimenzovaná madla. Ovšem budete muset počítat s častější zastávkou, protože sedlo se vepředu zužuje a kvůli spolujezdci si nebudete moci zas tak komfortně odsednout a časem začne trochu bolet zadek. Z cestovního hlediska a jízdy ve dvou nemám, co bych vytkl. V případě jízdy ve dvou jsem rovněž ocenil možnost zvolit tuhost zadního odpružení, které se snadno nastavuje otočným mechanismem.

V našem případě použité spíše silničnější obutí umožnilo bez problémů vyrazit i na dálnici a živý motor s výkonem 83 koní ochotně předváděl, co vše dokáže. Motocykl lze velice energicky a rychle rozhýbat až za hranici 200 km/h, avšak to už se dost projeví odpor větru a se standardním plexi je nutné se přikrčit nebo zalehnout Cestovní rychlost a jízda se spolujezdcem je tak spíše někde mezi 120-130 km/h. Pod sedlo se toho kvůli šestnáctilitrové nádrži vejde jen málo. Motocykl není nijak zrádný a díky nízko položené nádrži má výbornou ovladatelnost, jak na silnici, tak při průjezdu zatáček či jízdě v terénu. Dobře dimenzovaná šestistupňová převodovka a velice živý dvouválcový motor si musí získat každého. Na to, že jde o dvouválec, si jednotlivé rychlostní stupně si nechají líbit takřka vše a cestovat tak na tomto stroji je zábava sama.

Celkovým pojetím se jedná o velice univerzální stroj v klasickém enduro duchu, který má široké pole využití. Lze si na něm představit, jak jízdu na dálkové pouti, tak dojíždění v městské aglomeraci. Oproti svým konkurentům podle mě vyniká především univerzálností použití, použitou technikou a především opravdu vitálním dvouválcovým motorem, který je za každé situace připraven vyrazit a dopřát Vám opravdovou porci radosti. Jediná drobnost, co mi trochu kazila radost, bylo hrdlo nádrže, u kterého při tankování nebyla moc vidět hladina paliva a párkrát jsem motorku přelil benzínem. Více v připravovaném redakčním testu tohoto modelu…

Marek

Pěkná už od prvních fotek i ohledání na výstavě a v této barevné kombinaci je podle mne velmi zajímavá. Tahle motorka, minimálně pro mne osobně, vyplnila mezeru na poli cestovních endur žádané střední kategorie. Motor táhne a výkonu je stále dostatek, podvozek funguje bez výhrad, ergonomie posazu je pro mne skvělá a brzdy perfektně dávkovatelné s dobrou účinností. Tuhle motorku si určitě koupí spousta lidí, pro které je R1200GS moc těžké nebo drahé. ABS je nastavené přesně tak, jak bych si představoval. Začíná fungovat přesně v ten okamžik, kdy si říkáte, že už to klouzne.

Jediné mínus bych za sebe viděl stále přepínače blikačů ala BMW. Nějak to prostě neumím používat a hlavně řešení vypínání blikačů na pravý palec je mi hodně proti srsti. Možná bych i trochu změnil ručičky na oválných přístrojích, aby to nebyla obehraná písnička a nechal udělat nějaký ten designérský zásah pro hlavní stojan. A snad i při delší jízdě byste mohli ocenit gelové sedlo, standard působí trochu tuhým dojmem. Jinak nevím, co bych F800GS vytknul.... no možná ... chtělo by to jiné gumy, než jsme měli k dispozici. Na silnici jde o kvalitní volbu, ale v terénu a na šotolině prostě jízdní kvality podvozku ztrácely jen kvůli silničnímu vzorku pneumatik. Minimálně Metzeler Tourance by tomuto stroji slušely v základu.

Na silnici se stroj chová jako silniční stroj neutrálně až do okamžiku hlubších náklonů, kdy začínáte pociťovat, že jednadvacítka vepředu není to pravé, ale podvozek to dohání a tyto pocity skvěle zahlazuje. Sportovnějšímu svezení se meze nekladou a pokud motorku pořádně dostanete do ruky, budete se cítit jako král cestovatelů na všech površích. Doufám, že budu mít možnost se na ní ještě svézt s hrubším vzorkem a někde jinde než na silnici. Ideální by byl test na Ukrajinských cestách a necestách asi tak na týden ;-)

Filip

Na enduro GS s osmistovkovým řadovým dvouválcem se netrpělivě čekalo již od roku 2005, kdy byl tento motor uveden na trh v silničním modelu F800S. Můžeme jen spekulovat o důvodech, proč enduro přišlo na řadu až po tolika letech, když na trhu stále sílilo volání po nástupci legendy Afrika Twin a modelu, který by překlenul mezeru mezi šestistovkami a velkými litrovými cesťáky. Takže pojďme se vyhoupnout do poměrně vysokého sedla a vyzkoušet první pocity.

Při našem srovnávacím testu byla prvním výrazným dojmem z BMW jeho velikost. Proti Transalpu je sedlo i řídítka podstatně výše, oproti Tenerce je zase géeso ve všech směrech mohutnější. Řekl bych, že osmistovka se tak stává spíše konkurencí pro litrová cestovní endura a hlavně pro R1200GS ze stejné stáje. Důvodem je také cena, která se může poměřovat spíše s litry než jednoválcovými šestistovkami. Ovšem to hlavní je pocit z jízdy - a tady jsme jednoznačně na půdě BMW a stejný rodokmen s R1200GS se nezapře. Vzhled, podvozek , ale i charakter motoru mi do jisté míry svým univerzálním zátahem a zvukem připomínal velké GS. Výkon 83 koní toho vzhledem k hmotnosti (185 kg suché váhy, 207 kg provozní) dokáže předvést opravdu hodně a svezení tak dostává docela dravý a sportovní nádech. Na silnici se i s enduráckými rozměry kol slušně vyřádíte a přestože zde není použito speciální odpružení Paralever/Telelever jako u velkých bavoráků, tuhý podvozek a kvalitní komponenty fungují opravdu působivě.

Dalším silným dojmem je všestrannost této mašiny - po krátkém seznámení věřím, že vás tahle osmistovka i s přítelkyní a zavazadly odveze do po vlastní ose do Maroka, tam si po přezutí na terénní vzorek slušně zablbnete v dunách a pistách a zase dojedete v pohodlí zpátky. Zároveň s ní ale můžete každý den dojíždět do práce, klidně přes město, a nebude vám líto ji ještě vytáhnout i na rychlou projížďku s kámoši večer po práci.

Zkrátka snad kromě okruhu máte všechny směry otevřené a překvapivě si to vynutilo jen velmi málo kompromisů - například menší postavy budou muset sáhnout po sníženém sedlu, v drsnějším terénu se budete muset poprat s většími délkou stroje, při delším cestování se možná negativně projeví nějaké ty vibrace z motoru a menší nádrž. Někomu také může připadat příliš vysoká prodejní cena, ovšem osobně mi vůbec nepřijde nadsazená. Za své peníze se tady nabízí opravdu hodně muziky a navíc - přeci jen jde o konkurenta či doplňující model k velkému GS.