Yamaha Ténéré 700 World Raid: Rally Side of Japan

Miluju ten pohled, kdy se přede mnou objeví řada mašin, které ještě před chvílí byly zahaleny velkou neznámou a teď přichází okamžik, kdy se konečně můžou předvést v plné své kráse. To napětí před první ochutnávkou je pokaždé stejné, ale i tak se ho nejspíš nikdy nepřejím. Dostávám klíčky od své vyvolené a než bych řekl švec, už jsem za jejími řídítky v jejím sedle. Přesně tohle mě zajímalo od chvíle, kdy jsem ji poprvé spatřil na milánském veletrhu EICMA. Ano, je vyšší než její standardní sestřička s menší nádrží, ovšem nemám dojem, že by byla pocitově o kus širší, což můžou vizuelně evokovat dvě nádrže s větší kapacitou mezi nohama. Popravdě, v oblasti nohou je štíhlejší, než bych čekal, a takhle to beru všema deseti. Musím říct, že nádrže vypadají hodně majestátně a z té malé Ténérky dělají mnohem větší, dospělejší a více „dakarovější“ potvoru, které už za malou chvíli dám trošku za uši.

 Ještě se seznamuji s novým téeftéčkovým displejem, který se mi moc líbí a doufám, že se nebude třást jako drahý pes, což mě trošku rozčilovalo u obyčejného displeje na standardní verzi. Menu je celkem přehledné, dobře se v něm orientuji a díky minimu elektroniky není moře nastavení, které bych potřeboval déle vstřebávat. Jde hlavně o nastavení ABS, které má tři možnosti, tedy kompletně aktivní na obou kolech, jen na předku nebo sakum prdum vypnuté na předku i zadku. Na rovinu říká, že mi moc nesedí rolovací kolečko, na jehož ovládání si musím najít grif. Zvědavost dělá své a prohlížím si nastavení schématu displeje, a oceňuji schéma evokující rally mašiny a tripmaster, což určitě přijde vhod všem amatérským rally paličům.

Jenže teď už vyrážíme do ulic a skrz typicky jižanské městečko se v koloně proplétáme do prostředí, které není „velké“ Ténérce cizí, tedy na horské asfaltové klikatice, co nás dovedou do terénu, který o novém přírůstku tří ladiček napoví víc. Už teď vnímám úzkou stavbu a vlastně ergonomii, lépe řečeno velice podobně postavený trojúhelník řídítka, sedlo stupačky, jako znám z „obyčejné“ tésedmičky. Průjezd města je hodně na pohodu a je dobře, že Yamaha působí klidně, nechá si líbit volnější tempo na nízké otáčky a vyšší kvalty. Ptáte se na reakci plynu z nulové pozice? Ano, nepatrné cuknutí při otevření plynu tu stále je, a to jsem popravdě nečekal. Na druhou stranu, není to žádná kovbojka, nicméně smáznout ho Japonci mohli. Spokojenost panuje po stránce čitelnosti, přímočarosti a jednoduchosti displeje, na kterém vidím vše, co potřebuji.

Chvíli si to drtíme po menších silnicích a jejich profil se do nekonečna střídá. Jednou jsou to hodně kvalitní široké asfaltku a jindy naopak uzoučké klikatice s horším povrchem. Tady je pochopitelně znát vyšší stavba, velká kola offroadových rozměrů a pérování s vyššími zdvihy. Každopádně absolutně necítím něco negativního, co by mi asfaltové radovánky mohlo kazit a od první chvíle mě dělá velikou radost skvělá ovladatelnost a obrovská hravost, jaká z Ténérky vyzařuje, takže je brnkačka posílat ji z jednoho vinglu do druhého a ve svižném tempu se protáhnout zatáčkou. Yamaha je tradičně obuta do ověřených universálních pneumatik Pirelli Scorpion Rally STR a budu se opakovat, když je vychválím za kvalitní vlastnosti a dobrou zpětnou vazbu, kterou od nich na asfaltu dostávám. Ténéré World Raid jasně říká, že je cestovním endurem na vyšším podvozku, nicméně to není tak, že by byla přehnaně měkká a při intenzivním brzdění se nepříjemně potápěla. Opravdu to není špatné, a je fakt, že podvozek je naladěn na rozumný kompromis. Tím, že je kompletně stavitelný, nabízí možnost dále upravovat podle vlastních priorit. Už v tuto chvíli si troufám říct, že pérování Kayaba je pocitově o kus lepší a předvádí se v dobrém světle.

Brzdy mi pocitově přijdou vlastně stejné, jako tomu je v u standardní T7 a pokud beru v potaz, že musí fungovat i na nezpevněném terénu, kde by byl ostrý nástup kontraproduktivní, dá se mluvit o lepším průměru, takže cajk. Ani motor není po stránce projevu jinde, a dá se říct, že jeho charakter i projev je na chlup stejný, jako ho znám z normální té sedm. Jasně, pořád srovnávám, ale tomu se nedá ubránit, protože nejen moje zvědavost, ale i vaše dotazy k tomu přímo vybízí. Maximální výkon není závratný, tak to je, ale pokud lítám na silnicích sólo, tak se s ním dá velice slušně nakládat a absolutně není problém upalovat i ve svižnějším tempu. Zkrátka, když chci tahat, tak řadovému dvouválci dám pořádně napít a točím ho od pěti tisíc nahoru. Přesně to se děje v horských klikaticích a fakt si nemůžu stežovat, že bych po stránce motoru strádal. Projev řadového dvouválce nemá jedinou chybu a musím vyzdvihnout jeho pružnost a ochotu jít do otáček, Prostě CP2 je povedeným kouskem a pro účely Ténérky se ho Japoncům podařilo výborně naladit.

Je mi ale jasný, že pokud budu chtít cestovat na Ténérce se spolujezdcem a s plnou bagáží sbalenou na cesty pro dva, tak mi nějaký ten koník možná bude chybět. Jenže teď je otázkou, za jakým účelem si takovou mašinu kupuju a v jakém režimu budu lítat nejčastěji. Sám za sebe říkám, že tahle motorka je v cestovním módu ideální hlavně pro jednoho a tomu odpovídá i sportovně střižené dvoudílné sedlo jezdce a spolujezdce, které je podřízeno fungování jezdce v terénu a tolik komfortu při dlouhých cestách nenabízí. Už z toho pohledu je překvapivé, že je pro jezdce neskutečně pohodlné a po celém dni na jeho adresu nemůžu říct ani popel, Co je fajn, to je projev bez vibrací, protože ani v nejvyšších otáčkách nic nepříjemného necítím a rozhodně nemám co zdrbnout.  

Jak známo, povyrostl plexy štítek a vzhledem k tomu, že nepatří mezi největší, tak odvádí velice  rozumně. Pokud ale na Ténérku sednou vyšší jezdci, než jsem já, přesněji řečeno borci s výškou nad 190 cm, budou se nejspíš pídit po nějakém deflektoru, který jim zajistí o krapet lepší ochranu. Překvapivě pohodlné je sedlo a když budu předbíhat, tak ani po celém dni mě nebolí zadek a můžu na jeho adresu vyslat palec hore. To si určitě zaslouží také pohodlná vzpřímená pozice, která je kategorii adventure hodna. Ano, i řídítka jsou stejné, jako u standardní verze a je to můj subjektivní dojem, kdy bych si je dokázal představit aspoň o centimetr na každou stranu širší.

Jenže teď už je čas na nášup offíku a nemůžu se dočkat, až si ve stupačkách Ténéré 700 World Raid poprvé čuchnu k terénu. Kompletně si vypínám ABS a jsem strašně rád, že tu mám možnost vypnout ABS na obou kolech. Je ale fakt, že postrádám staré, dobré tlačítko po levé straně přístrojovky. Jasně, že tu je, ale slouží pouze pro opětovnou aktivaci ABS, a to mi přijde málo, protože by mohlo posloužit také k vypnutí ABS na zadním kole. Skrz menu to jde docela rychle, to je pravda, ale na mašině musím zastavit a teprve potom požadované nastavení provést. Co je ale dost na pytel, to je skutečnost, že při každém vypnutí motorky klíčkem, ale i kolébkou, se abéesko aktivuje na obě kola, a to mě dost dere. Jedinou možností při krátké zastávce je motorku chcípnout přes kvalt nebo pomocí vyklopení bočáku.

Jakmile v převodovce klapne jednička, buru za plyn a ve stupačkách Ténérky začínám drtit luxusní šotolinovou cestu, jdou všechny tyhle bolístky stranou a doslova se tetelím blahem. Jih Španělska je totálním adventure pornem a kdo ho jednou zkusí, jsem si naprosto jist, že jeho kouzlu beznadějně propadne, a ani já nejsem výjimkou. Od první chvíle se mi strašně moc líbí perfektní ovladatelnost a jednoduché řízení, ale také to, že mi Ténérka padá do pazour na první dobrou. Dá se říct, že mě vyloženě nic netrápí a s pozicí ve stoje jsem naprosto spokojen. Plusové body posílám na bedra rozměrných stupaček, páč mi na nich botka dobře drží, pocitově úzké stavbě v oblasti sedla a zrovna tak plexy štítku, který je posazen vpředu, takže se nijak neplete pod bradu. To je důležité hlavně při přenášení váhy nad přední kolo motorky při akceleraci, na výjezdech nebo při skocích.

Už jsem to zmínil, a zmíním to ještě jednou. Přivítal bych o fous širší řídítka a pokud bych si Ténérku ustájil v garáži, minimálně bych si nimi lehce zalaboroval a vyzkoušel několik různých variant, jestli by to nebylo lepší. Já vím, že budu za rejpala, ale klidně bych se nezlobil za kulatější tvarování plastu pod sedlem, a tím mám na mysli části nad stupačkou spolujezdce, kde se mi párkrát chytla hrana motokrosové boty. Nově tvarované sedlo, které je plošší a probíhá až mezi víčka nádrže, nemá při rajtování za řídítky v sedě jedinou chybu a perfektně se mi na něm pohybuje ve všech směrech. Nechá mě jít hodně dopředu ke krku řízení, což je super při průjezdu utažených vinglů a zrovna tak dozadu.

Naše skupině to celkem odsejpá a se slovenským kolegou Tomášem, si užíváme každý metr jako malí kluci. Vzhledem k tomu, že je sucho a hodně dlouho tu nepršelo, práší se o sto šest a občas vidím leda tak velký kulový. Nejednou mě překvapuje šutr nebo díra, které v závalu prachu nemám šanci vidět a prostě je na hulváta vymetu. Přesně to jsou okamžiky, kdy oceňují nové plně stavitelné pérování Kayaba s vyššími zdvihy. Opravdu nefunguje věru zle a řekl bych, že Ténérku posílá minimálně o level dále, než je tomu u pérování na standardní verzi. Mám z něj dobrý hodně dobrej pocit na rozbitých polňačkách, širokých šotolinových cestách, ale i při průjezdu vyschlého koryta řeky, kde se válí jeden šutrák vedle druhého, protože odvádí skvělou práci a nenechává mě ve štychu. Během španělské prezentace nedošlo na větší skoky, taže po této stránce nemůžu hodnotit a budu si muset počkat až na svezení u nás doma.

Pérování Ténéré World Raid pochopitelně není vyloženě závodní záležitostí ze škatulky rally speciálů, a klidně by mohlo mít ještě o centimetr, dva vyšší zdvihy, nicméně i ve vyšším tempu to dává sakra dobře, a za to zaslouží pochválit. Zkrátka pro sériovou motorku za tyhle peníze je naprosot adekvátní a s mojí váhou sedmdesáti kil si umí poradit. Sympatické je také to, že mám k dispozici standardně montovaný tlumič řízení Öhlins, co nabízí osmnáct poloh. Hravost, kterou mi té sedmička servíruje na stříbrném podnosu, mě strašně moc baví, až si občas musím zahulákat radostí do helmy. Dokonce mám pocit, že mám pod sebou mnohem lehčí motorku, než říkají technické tabulky a s té sedmičkou si dělám, co se mi zlíbí. Tohle je naprosto boží a jízdní vlastnosti a jednoduché řízení patří mezi nejsilnější stránky Ténéré World Raid! Popravdě, spadl mi kámen ze srdce, protože jsem se bál, aby velká nádrž neudělala z Ténéré 700 World Raid takového mamuta, co zazdí lehkost a jednoduchou ovladatelnost, která je standardrní T7 vlastní. Teď jsem naprosto v klidu!

Je vtipné, že v dnešní době platí sedmistovkový motor v kategorii adventure mašin za malý a dost často je na různých fórech terčem kritiky. Že prej nemá tolik koní, co by si mašina zasloužila, že nejede a kdoví cosi. Mě to ale bohatě stačí a při jízdě sólo v terénu rozhodně nestrádám. Když potřebuju jet pomalejší členitý terén v nízkých rychlostech, nemám problém, a jen tak řadový dvouhrnek cukruju. Je relativně citlivý, neucukaný a nechá se dobře dávkovat. Když pak když chci prásknout do koní a trošku zatopit pod kotlem topit, točím ho až do nejvyšších pater a jízda má grády. Víc, než kladně hodnotím dávkování výkonu, pružnost motoru a jeho hodně slušné střední pásmo. Lineární motor se mi prostě líbí a Ténérce sluší. Hodně příjemný je chod lankové spojky a opět pochvala za dobré dávkování a lehkých chod, což je v terénu nesmírně důležité.

Den první ochutnávky Yamahy Ténéré 700 World Raid se blíží do finále a z terénu se na pár desítek kilometrů dostávám na silnici, kde jedna zatáčka střídá druhou a skoro se mi z nich točí hlava. Terén byl skvělej a skoro jsem si myslel, že na asfaltu takovou porci zábavy už nedostanu. Jenže omyl. Celá naše skupina letí pěkně temperamentní jízdu, a to nemá jedinou chybu. Ténérka mi prostě sedí a je šumák, jestli to drtím v terénu nebo ji vodím po krásných asfaltových klikaticích v horách. Když ji dávám sbohem a poslouchám, jak chladne a krásně v ni praská, tak si zpětně promítám den a musím se smát. To proto, že to Japonci trefili a postavili třetí verzi Ténéré, co je zase o kus dál a alespoň z mého pohledu větší nádrž a ve finále i vyšší váha a širší stavba vůbec nic nekazí. Je to totiž přesně naopak. Když k tomu připočtu o kus lepší pérování, skvělé sedlo, tlumič řízení nebo pohodový TFT displej a parádní vzhled, dává mi to smysl a říkám si, že bych si ji dokázal ustájit v garáži. V tu chvíli bych potřeboval 334990 kaček, za které se Yamaha 700 Ténéré World Raid v tuto chvíli začala na našem trhu prodávat. Je k dispozici ve dvou barevných verzích, tedy černé a modré a já doufám, že brzy přibyde červeno bílá varianta, která by ji bezesporu slušela.

Informace o redaktorovi

Vláďa Novotný (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 173 cm
Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE