Fireblade Track Days 2017

Populární Honda dny se letos uskutečnily na přeparádním okruhu Slovakia Ring a největším tahákem byl pochopitelně nový Fároš.

Fireblade Track Days 2017

Kapitoly článku

Honda Fireblade se bezesporu stala obrovskou motorkářskou ikonou, motorkou, před kterou s respektem smekám, jakkoli jsem ho nikdy nemusel. Možná to zní jako protimluv, ale v tomhle případě je to jen o osobních preferencích.

Fároš byl vždycky mašinou, která hned na první dobrou padla většině jezdců. Se svojí příkladně zvládnutou ergonomií, geometrií, kvalitou a rodokmenem dala každému okusit pocitům závodníků a vychovala davy superbikerů. Daní za to byla poměrně hmatatelná nemastnost / neslanost, a když se k tomu přičte poměrně fádní design, máme tu hned minimálně stejně velké zástupy těch, kteří sice konstatujeme "ano, je to dobrá motorka" … ale pokračujeme něčím jako "ale sorry, do garáže mi nesmí…"

Kromě toho už asi sto let zůstával Fireblade v zásadě stále stejný a nebýt občasných limitek SP, které ne moc emotivní balíček Blejdí funkčnosti vytáhly o pár pater výš, tak by už dlouho vlastně skoro nestál za řeč. A teď si to smažím na prezentačku nového modelu a já se sám sebe ptám, jaký asi bude? Na fotkách nevypadal úplně blbě a (nahoru posílám vzpomínku) ten Nickyho byl hodně vymazlená záležitost. No uvidíme …

Přijíždíme na okruh a po pár slovech na uvítanou se všichni hrneme na pitline, kde už stojí napáskovaná řada motocyklů. BINGO - JE to hezká motorka, teda hlavně těch asi 12 eSPéček. Ty dvě obyčejnější se krčí na začátku řady a těm se, pravda, nikdo nevěnuje …
Proběhne rychlá instruktáž v ovládání palubních systémů, které se tváří poměrně logicky a možná i intuitivně a jdeme se chystat.

První jízda

Dvě kola na ohřátí gum, na rozkoukání po okruhu a letmé prohození několika frází s motorkou. Nakonec je z toho poměrně zajímavý a plnotučný dialog. Bike je čitelný, příjemně lehce ovladatelný, silný a jeho ABS mě nerozčiluje. To by šlo, na první jízdu.

Další dvě rundy si dávám na hříšně kouzelném a nekřesťansky drahém SP. Je to přesně tak, jak říká staré závodnické přísloví "s full gasem roste chuť" … a já se cpu, co se do mě vejde. Protože všechny ty zlatě vyvedené mechanizmečky, všechny ty elektronické krabičky, čidla a fičury, i ta prvotní surová síla motoru dohromady produkují rohlik - ale jako kráva - od ucha k uchu.

Když to vezmeme systematicky třeba odpředu: Monobloky Brembo, co víc si přát. Navíc tady mě kombinace s ABS poprvé nedonutila řešit vypnutí brzdového asistenta. Je sice potřeba se na to všechno koukat z titulu jízdy na půjčené motorce za 600 papouchů, takže nic nešlo úplně až na krev, na druhou stranu ale můžu zodpovědně říct, že úplná hlína to taky nebyla.

Řekněme tedy, že při využití brzd na 90% možného, fungují na 100pro. Zakousnou se a s jasnou progresí mění všechnu tu drahou a rychlou energii na teplo. Samosebou nebyl žádný problém ani s vadnutím a propadáváním páčky.

Vidlice a vůbec celý paket podvozku je taky bez chyby. Není nutné vědět jak semiaktivně vidlice přemýšlejí, jak probíhají konzultace s gyroskopy, ale je fajn vědět, že výsledek je výmluvně skvělý.
Motor si produkuje svých 190+ k, je použitelný téměř ve všech otáčkách a tahá bez děr a kopanců.

Podle diktátu doby, i tady je tvůj pohyb zápěstím kontrolován krabičkou plnou brouků, nicméně zásahy jsou, samozřejmě v závislosti na zvoleném módu, prakticky nepozorovatelné, plynulé a přirozené.

Převodovka se svým rychlořazením nahoru i dolů je další úžasnou a totálně návykovou záležitostí, ovšem po pravdě musím říct, že u jedné z motorek nefungovalo řazení nahoru prakticky vůbec a od trojky nahoru tam kvalty prostě nepadaly a musel jsem spojkovat. Je ovšem celkem pravděpodobné, že za to u konkrétního kusu mohlo nějaké trauma předváděčky a možná ne úplně empatické chování střídajících se jezdců.

Ergonomie. Tady se poprvé dostávám na trochu tenčí led. Subjektivně mi pro okruhové blbnutí úplně nesedla pozice. Přišlo mi, že jsem moc vpředu a nízko a stupačky bych uvítal o kousek dozadu + víc rozevřená řídítka by asi také byla lepší. Zatímco špičky bot jsem po zemi tahal pořád, dát si kontrolní kolínko nebylo úplně přirozeným pohybem. Není to rozhodně nic, co by štvalo každého, navíc jsou to celkem jednoduše řešitelné věci.

To nejlepší nakonec - poslední jízda byla naprosto fantastická. Opět na SP, tentokrát na nových Dunlopech a slovy se dá jen těžko popsat, jak jsem se celých 20 minut královsky bavil.

Sumasumárum

Už to vypadalo, že se nikdy nestane to, co se na SKRingu stalo. Jezdil jsem na Hondě a děsně jsem si to užíval. Nový Fireblade je sice hračkárna, playstation i elektrárna s výpočetní kapacitou prvních lunárních modulů a naprosto každý s ním bude hrozně rychlý, možná i nejrychlejší, ale na rozdíl od svých předků má i pár bonusů. Jednak je to fakt docela hezká motorka (no jo, je to tak ;) ) a pak, s trochou důslednosti se u něj dají najít stopy charakteru a vlastního výrazu. Po letech  sterility super...

Verdikt na závěr: ...nekonečně osvěžující
P.S.
Ještě větší překvápko je zjištění, že v tomhle tříčvtrtečním tempu a na tomhle povrchu funguje stejně dobře i standardní verze bez Ohlinsů, bez Bremba i bez rychlořazení … palec nahoru.

Informace o redaktorovi

Tomas Mysliveček - Výška testovacího jezdce: 189 cm

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 1x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist