Klimatické kladivo dopadne i na motorky

Dvanáct tisíc stran textu, dvanáct nových směrnic s cílem dosáhnout do roku 2050 plné klimatické neutrality pod heslem „Fit for 55“. Evropská komise se přitom zvlášť zaměřuje na oblast dopravy, protože v ní emise prý stále ještě narůstají. A to přestože se celá evropská doprava na celosvětové tvorbě skleníkových plynů podílí jen zhruba jedním procentem. K tomu závazek postavit nabíjecí stanice v poměru jedna na 60 km silniční sítě, což by jen v ČR znamenalo několik desítek tisíc stanic a hlavně přistavění dalších čtyř Temelínů... ale tohle je na samostatný článek, my se dnes radši podíváme, jaký to bude mít dopad na motorky, tak jak je dnes známe.

Motocykly v novém návrhu sice nejsou výslovně zmiňovány, protože na celkové dopravě tvoří jen zanedbatelný podíl. Bohužel při dalším upřesňování kroků už pravděpodobně budou zahrnuté do všech omezení. Součástí záměrů EK totiž bude i rozšíření emisních povolenek z průmyslu i na silniční dopravu, a to se v důsledku projeví zdražováním paliv ale i různými příplatky za koupi vozidel se spalovacím motorem. Motocykly jsou postupem času stále víc zájmovou záležitostí a většina majitelů najede ročně jen pár tisíc kilometrů, proto budou mít časové odklady a méně přísná kritéria než automobily. Jenže s odstupem času na ně stejně dopadnou podobně drsná omezení a pokud se za pár desítek let většina čerpacích stanic změní v nabíjecí stanice, bude i menší podpora infrastruktury pro klasické benzínové motorky.

Na druhou stranu bude pro motocykly výhodou snaha výrobců přicházet s menšími vozidly a přesouvat část transportních funkcí na skútry nebo malé automobily. Konkrétně Yamaha Moto Group se před týdnem přihlásila k plánu snížit emise na polovinu do roku 2030 a o 86 % do roku 2050, k tomu ale slibuje představit řadu zajímavých elektrických jednomístných vozítek s nakláněním v zatáčkách. Také třeba BMW pokračuje ve vývoji jednostopé elektromobility s futuristickým skútrem BMW CE 04.

Skútry a motocykly na kratší projížďky asi budou stále víc využívat elektrický pohon, pro velké motorky by mohla být cesta při využití syntetických paliv, to vše je ale hudba daleké budoucnosti. I dnešní biopaliva, tj. příměsi 5 % či 10 % do paliv E5 a E10 jsou stále víc kritizována, že jsou spíš další ekologickou zátěží. Jediné, co se dá vcelku s jistotou odhadnout, že jízda na velké motorce s pořádným dunivým motorem bude za 10 let o dost dražší. Elektrické motocykly sice budou stále dostupnější, bohužel fyzické zákony jsou neúprosné a ani v budoucnosti nikdo nedokáže vyvinout bateriový motocykl, který by měl do 200 kg a dokázal najet 300 km rychlostí 130 km/h. Jediné zlepšení se dá čekat v oblasti nabíjení, dostupnosti nabíječek nebo třeba standardizaci programů rychlé výměny vybitých baterií za nabité.

Možná vám přijde podivné, že na trhu vlastně je jediná velká elektrická motorka od zavedené značky, kterou je Livewire od Harley-Davidsonu. U ryze elektrických značek jako Zero je jejich zastoupení na evropském trhu mizivé a budoucnost start-upů stále není příliš jistá. Elektrické motocykly tak zatím slibuje pouze Honda, která už slíbila vyrábět do roku 2040 pouze elektrické automobily a do roku 2024 slíbila představit tři menší elektrické motocykly a časm i větší modely. Proč se ostatní velké značky zatím jen velmi výjimečně pouští do výroby elektrických motorek? Inu protože s většina světa mimo Evropu to s emisními zákazy zatím tolik nepřehání. A v Evropě se vloni prodalo 1,5 milionu motocyklů z celkového světového počtu 56,5 milionů motocyklů. Ano, Evropa tvoří jen asi 2,5 % celosvětového motocyklového trhu a většina motocyklů prodávaných ve světě jsou maloobjemové stroje, kde emise nehrají takovou roli. A my si bohužel musíme zvyknout, že Evropa jako celek poslední dobou ztrácí na ekonomickém významu ve světě.

Dalším aspektem je neustálé posilování robotizace řízení automobilů prostřednictvím asistentů nebo rovnou autonomního řízení. Automobilky nabízejí stále víc asistentů, stále víc „blbuvzdorných“ funkcí a vysněnou metou výrobců i politiků jsou autonomní robotizovaná vozidla (a možná i robotizovaní občani ;-) která jsou plně předvídatelná a regulovatelná. Jenže v tomto světě poslušných robotů bude stále méně místa pro naše nádherně silné jednostopé stroje, kličkování v provozu a řádění v zatáčkách. I tady se dá očekávat postupný nástup dalších asistentů, radarů, omezovačů rychlosti a nakonec i robotického řízení, které za jezdce bude umět v krizové situaci převzít řízení (což ostatně cornering ABS už v podstatě dnes do značné míry dělá).

Pokud se vám tento směr vývoje nelíbí, můžete s tím vším něco dělat? Jistě, schovat si do garáže pár perspektivních budoucích veteránů.

Informace o redaktorovi

Filip Tichý - (Odebírat články autora)
TZ - (Odebírat články autora)