Kurz první pomoci – V. díl

RÁNY

Rána je narušení celistvosti kůže. Podle mechanismu vzniku rozeznáváme různé
typy ran (řezné, tržné, bodné, atd.).
Při ošetření ve většině případů postupujeme stejným způsobem. První pomoc spočívá v zastavení krvácení a sterilním krytí. V této kapitole budou probrána odlišná specifika.

POKOUSÁNÍ ZVÍŘETEM

Vždy se jedná o rány zhmožděné a infikované. Jsou to velmi rizikové rány (i od domácích mazlíčků) – častější jsou jiné infekce než vzteklina. 

Poznej varovná znamení
Mnoho varovných známek můžeme vidět, jiné slyšet. Tyto zahrnují:

•Různé odstíny vrčení nebo agresivní štěkání.
•Plachost nebo strach, jako by byl pes přiškrcen, má nízko hlavu, pokrčené nohy a ocas stažený mezi zadními nohami. Vystrašený pes může být neméně nebezpečný než jiné agresivní zvíře.
•Zježená srst, vztyčené uši, napjaté tělo, vysoko zdvižený ocas říká: "Zůstaň daleko ode mne nebo ...!"
•Nepřirozeně tiší a nepřirozeně klidní psi. Mnoho bojových plemen je chováno právě pro jejich schopnost skrýt agresivní chování.
•Pes trpící bolestí nebo nemocné zvíře může kousnou kohokoliv, kdo se jej dotkne, včetně svého majitele. 

Vyvaruj se nebezpečných situací
Zde je pár rad jak se vyhnout situaci stát tváří v tvář psu, který může kousnout.

•Drž odstup od psů, kteří jsou v autě, na řetězu, nebo kteří jsou zahnáni do úzkých. Ty se v těchto situacích cítí zranitelní a chtějí ochránit své teritorium.
•Nikdy neutíkej okolo psů! Lidé pěstující jogging a malé děli na kole mohou vyprovokovat jejich instinkt lovit a útočit.
•Nezdržuj se nikdy v okolí psa, který jí, žvýká, spí, nebo se stará o mladé.
•Nikdy nedráždi psa a nehraj před ním "drsňáka".
•Buď opatrný při styku se starými psy. Mohou být slepí, citliví na dotek nebo mohou mí poškozený sluch.
•Nikdy nenechávej dítě samotné se psem. Děti jsou na vrcholu seznamu úmrtí způsobených psy.
•Nikdy od sebe neodtrhuj zápasící psy holýma rukama. Použij raději hadici s vodou, nebo hoď přes psy deku, abys je desorientoval. Děti by si měly zavolat na pomoc dospělého.
•Nepřibližuj nikdy tvář k psovi při tréninku, zvláště používáš-li právě výchovných prostředků.

Sebeobranné prostředky
Po celém světě vzniká mnoho center, která se zabývají ochranou před psy a jejich kousnutím. Podle jejich statistik mnoho lidí pokoušou psi, neboť neúmyslně provokují, či eskalují jejich útok. Podle nich - vyskytujete-li se v blízkosti agresivního psa nikdy mu nekoukejte do očí a nedělejte rychlé a náhlé pohyby. Tím můžete psa stimulovat a zavdat mu příčinu k útoku. Zůstaňte stát bez pohybu, jako sochy. Stůjte vždy tváří k psu, ale s hlavou odvrácenou stranou. Jste-li napadeni, nikdy se nesnažte psa přemoci. Máte-li něco v ruce, pusťte mu to před tlamu. Nemáte-li nic v rukou, zvedněte je a chraňte si jimi tvář. Jste-li povaleni na zem nedělejte rychlé pohyby a nekřičte. Představte si, že jste želva, stočte se do klubka tváří k zemi a přikryjte si rukama hlavu. Zůstaňte v této pozici, dokud nepřijde záchrana, nebo dokud vás pes neopustí.

Postup první pomoci 

Dokonale omyjeme, okolí desinfikujeme (Betadine, Jodisol, alkohol i do rány), kryjeme obvazem. Každé poranění tohoto druhu musí být co nejdříve ošetřeno lékařem. Zvíře je nutno zajistit pro veterinární vyšetření (pokud nehrozí další nebezpečí pokousání).

VZTEKLINA

Ve volné přírodě se můžete setkat s nakaženým zvířetem vzteklinou. Nakazit se můžete jak pokousáním tak i potřísněním slinami a krví někdy i vdechnutím (jeskyně – trus netopýrů). 

Postup první pomoci 

Desinfekce rány (Betadine, Jodisol, alkohol) v nouzi vymýt ránu vodou a mýdlem. Inkubační doba je od dnů (obličej, oči) až měsíce (dolní končetiny) vzácně až roky. Proto je vždy důležité vyhledat lékaře pokud si nejsem jist zvířetem. Dokud nejsou žádné příznaky lze očkovat. Příznaky vztekliny jsou změny chován, křeče ochrnutí následuje vždy smrt.

DROBNÁ NEKRVÁCEJICÍ PORANĚNÍ

Zapíchnutí trnu, třísky, poranění rezavým hřebíkem, apod. jsou podceňovány, přestože právě u nich hrozí vážné infekční komplikace. Infekce se projevuje 2 až 4 den, otokem, zarudnutím, bolestí, teplotou nebo nisáním. Tato poranění by měl ošetřit lékař, který rozhodne o potřebě přeočkování a léčbě antibiotiky.

Postup první pomoci

Desinfikuj (Betadine,Jodisol, alkohol), použij antibiotickou mast (Framykoin).
Čím více rána krvácí, tím menší riziko infekce a naopak.
Malá tříska může způsobit velké problémy.

UŠTKNUTÍ HADEM – BODNUTÍ HMYZEM

Vzdálenost, ze které had reaguje, je zhruba deset centimetrů. Z jednoho metru ho obvykle můžeme bezpečně pozorovat. Zmije je plachý tvor. Pokud nás kousne, jde o leknutí nebo reflexivní reakci v krajní nouzi. V minulosti často docházelo k uštknutí na houbách nebo při sběru lesních plodů, třeba malin. Asi v polovině případů nevstříkne had do rány jed.
Nejčastěji si lidé pletou zmije s užovkami, především s užovkou hladkou. Skvrny a pruhy na jejím těle mohou vystrašenému člověku připomínat vzory na kůži zmije. Frekvence zmijího
uštknutí je minimální, dávka jedu zdravého člověka neohrozí na životě.
Podstatně závažnější problém představují žihadla. U hmyzího jedu se nejedná o přímý toxický účinek, ale rozvoj alergické reakce jež vnímavé jedince může ohrozit na životě. Nejvíce příhod vzniká po štípnutí včelou, vosou kdy poslední dobou jejich jed je agresivnější a tedy nebezpečný.
                                      Zmije obecná                                   Užovka hladká

Postup první pomoci

Uštknutí – hlavním cílem je zpomalit vstřebávání jedu. Zajistíme klid, minimální pohyb, chlazení a sundáme stahující předměty. Můžeme použít desinfekci a necháme ránu volně krvácet. Odsávání jedu nepoužíváme pochybný účinek, zvýší prokrvení. Končetinu dáme na dlahu pod úroveň srdce a zajistíme transport.
Štípnutí včelou, vosou – u včely opatrně vytáhneme žihadlo. Na ránu můžeme použít ocet s cibulí případně Fenistil. Přiložíme studený obklad nebo chladíme ponořené ve vodě. Alergikům podáme tabletu antihistaminika (Zodac, Zyrtekc), v případě závažnějšího bodnutí v okolí dýchacích cest nebo většího otoku přivoláme zdravotnickou záchrannou službu.

KLÍŠŤATA

Vyskytují se především v trávě do výšky jednoho metru nad zemí. Riziko přenosu nákazy stoupá s časem od přichycení.

Příznaky: 
První projevy jsou po cca jednom týdnu a je potřeba hned zajít k lékaři.

• Lymeská Borelioza – červená skvrna většinou s vyblednutím uprostřed, chřipce podobné příznaky, bolesti hlavy, bolesti kloubů zvětšení lymfatických žláz, v pozdních stádiích postižení nervů a srdce – léčitelná antibiotiky (čím později, tím hůře)
• Klíšťová encefalitida – chřipce podobné příznaky, ochrnutí, křeče, bezvědomí – pouze podpůrná léčba, lze preventivně očkovat

Postup první pomoci: 

Klíště odstraňujeme postupným "vyvikláním" do stran – použijeme např. tyčku na čištění uší namočenou v desinfekci s kterou kroužíme ze strany na stranu až klíště odstraníme. 
Jako další varianta je koupit si speciální kleště na klíšťata, kterými klíště podebereme zafixujeme a odstraníme. Pak použijeme desinfekci (Betadine,Jodisol, alkohol) a klíště spálíme. 

Informace o redaktorovi

Jakub Janata - (Odebírat články autora)
TZ - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE