Yamaha den 2008

Již po cestě na mostecký autodrom v autě postupně narůstalo nadšení. Panovalo totiž opět skvělé počasí a nás čekalo nádherné pondělní dopoledne. Před devátou hodinou proběhla registrace novinářů, při které jsem si zapsal modely Yamaha YZF-R1 a YZF-R6, a to na přeskáčku v šesti patnáctiminutových jízdách, Filip si vzal „na starosti“ naháče z řady FZ a vyjížďky mimo okruh. Pochválit musím nejen dokonalou organizaci, ale především bohatý vozový park čítající kromě jiného hned šest nových R6, který byl k dispozici novinářům a zvaným hostům a který se po dopoledním ježdění bohužel zúžil o dva kousky zcela nových eR šestek.

Yamaha den 2008

Kapitoly článku

Yamaha YZF-R1

První jízdu jsem si tedy užíval v sedle velice rychlé R1. Všem známý motocykl agresivního vzhledu opět potvrdil své kvality. Vyjíždím z boxu a mířím si to přímo k první šikaně. Nedávám ani plný plyn a cítím změnu délky sání kolem osmi tisíc, kde začíná pravé rodeo. Motocykl se okamžitě vzpíná a žene si to po zadním kole. Neskutečný pocit, mít tolik síly pod sedlem a jednoduše regulovat stádo koní jemným otočením plynu. Jízda na „eR1ce“ byla fantastickým zážitkem. Brzdy fungovaly výtečně, brzdová páčka se dala citlivě dávkovat a brzdný účinek byl v každé jízdě trvalý. S velkým superbikem musíte ze začátku pracovat v zatáčkách trochu tvrději, ale po několika kolech si zvyknete a lítáte jako hadr na holi. Co se týče posezu, tak bych malinko otevřel řidítka pro snadnější manipulaci v rychlých šikanách. Jako u každého sériového superbiku postrádám na okruhu tvrdší nastavení podvozku a tak zejména z „vracáku“ a v oblíbené zatáčce pod boxy jezdím kontrolovaným driftem.

Na závodním okruhu si s touto motorkou užijete opravdu nezapomenutelný zážitek. Čím více agresivní chování k ní zvolíte, tím více Vás bude stádo koní poslouchat. Také vítám jemně nastavený tlumič řízení, který zachraňoval nejednu ošemetnou situaci způsobenou měkkým nastavením zadního tlumiče. V souhrnu 45 zábavných minut v sedle nejrychlejšího sériového motocyklu stáje Yamaha bylo super zážitkem. Tento rychlý stroj bych doporučoval spíše zkušenějším motorkářům, anebo těm, kteří nemají v hlavě naděláno. Protože se jedná o opravdu velice spolehlivou funkční zbraň na trhu motocyklů.

Yamaha YZF-R6

Letošní model „eR“ šestky se povedl na jedničku. V našem redakčním testu jsme Yamahu představili začátkem května letošního roku a byli jsme s ní velice spokojeni. V pondělí konečně nastal čas si tuto „slečnu“ proklepnout na závodní dráze. Po usednutí za řidítka si rychle vybavím originální závodní posaz a tak mi nic nebrání jet svižným tempem od samého začátku. Když precizně zalehnete na cílové rovince, vše splývá s Vaším tělem. Pravda, pro motorkáře s větší postavou to může být těžká písemka, ale pro jezdce s výškou okolo 176 cm je tahle Yamaha skutečně prostorným motocyklem.
S ryze závodním pojetím se setkáváte v každé zatáčce závodní trati. Oproti větší sestře se „R6tka“ vodí podstatně lehčeji a průjezdy jsou znatelně rychlejší. Průběh motoru je excelentní již od spodních otáček, ale pro řádění na závodním okruhu je třeba tento objem držet v rozmezí od 9 000 – 15 000 ot/min, kde jede skutečně brutálně. Parádní práci odvádí antihoppingová spojka, zejména po cílové rovince při rychlém odřazování až na první rychlostní stupeň. Tuto přednost ale oceníte i v jiných nájezdech do zatáček mosteckého autodromu.
Podvozek je o něco tvrdší než u „R1ky“ a dovoluje tak rychlejší průjezdy a v šikanách se chová skoro jako profesionál. Manévrování ve vysoké rychlosti zvládá levou zadní. Tvrdší sériové pneumatiky se ozvou mírným odskakováním nejvíce v posledních dvou zatáčkách, kde povrch neprošel omlazovací kůrou, proto jsem raději volil pomalejší tempo. Znamenitě si také vedly brzdy, které mě nenechaly ve štychu. Yamaha R6 potvrdila, že patří mezi závodní motocykly, přestože ani jízda v běžném provozu jí není cizí.

Yamaha STK R6

Třešnička na dortu pondělního dopoledne pro mě byla jízda na stockové R6tce, kterou Yamaha Motor Czech půjčovala pro vybrané jezdce. Štěstí jsem měl i já a 15 minut jízdy s touto krasavicí jsem si užil opravdu náramně. Motocykl byl obutý do závodních pneumatik Pirelli Super Corsa a vybavený kompletním laděným výfukovým systémem Akrapovič, kitovou elektronikou Yamaha a dalšími tuningovými díly.

Již při rozjezdu je znát větší kroutící moment, příčinou může být také použitý finální převod, který byl zvolen do pomala. Průběh motoru byl tím pádem živější a k dispozici byl kratší rozsah převodových stupňů, které jsou pro závodní okruh podstatné. Celkové nastavení posedu – řidítka, stupačky a páčky jsou atypicky nastaveny, a tak se s motocyklem napřed dva okruhy sžívám. Díky závodním pneumatikám je jízda mnohem bezpečnější a můžu si dovolit razantnější brzdění i v samotné zatáčce. Průlety mi začaly připomínat závodní tempo a jízda mě začala opravdu bavit. Škoda, že nebyla možnost otestovat tento motocykl po úpravě nastavení řidítek, stupaček atd. protože to byla zatraceně slušná zbraň.
Podle mého názoru byly přední brzdové destičky sériového typu, protože po třech rychlých kolech mi zvadla přední brzda. Proto jsem je vždy půl kola nechal vychladnout a poté opět zatáhl. Ale i přesto jsem byl velmi spokojen za příjemně strávený čas na motocyklech značky Yamaha. Nezbývá než poděkovat za pozvání, vzdát dík za dobře zorganizovanou akci a připravené stroje, ze kterých se dalo doslova vybírat.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 0.00
Známkováno: 0x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist