Yamaha YZF-R6

Období testů letošních novinek je v plném proudu a tak naše redakce mohla s velkou radostí opět říci: „Další, prosím!“ A na řadu přišla ONA, dlouho očekávaná, nová, impozantní „eR6tka“ od návrhářů z Iwaty. Yamaha dostala zelenou a s nadšením jsem se chopil příležitosti ji testnout a podělit se s vámi o postřehy a zážitky.

Yamaha YZF-R6

Kapitoly článku

První setkání s touto krasavicí proběhlo v Čestlicích. Tedy řeknu vám, že při pohledu na tuto dámu v typickém černo-modro-bílém kabátu společně s designově sladěnými zlatými botami, nemůže absolutně nikdo zůstat chladný. Ale pojďme dál… ještě vyřídit pár formalit a test může začít. Pohledem na motorku zjišťuji, že dnešní trend zmenšování a odlehčování myslí japonští inženýři opravdu vážně. S velkou nadsázkou snad můžeme v příštích několika letech očekávat doslova minibike s motorem o obsahu 599 ccm, který bude disponovat 110 kW a právě tento výkon budou na silnici přenášet 13 palcová kola.
Jenže po usednutí na tento dravě vyhlížející stroj tří ladiček nastává milé překvapení. Ergonomické provedení pracovního prostoru jezdce je pro uživatele střední postavy ušito přesně na míru. Potíže s rozložením těla budou možná mít jedinci s vyšší postavou. Jinak vše, co potřebujete ke sportovní jízdě, je precizně na svém místě a čeká na váš povel. Přístrojovou desku, v níž dominantní roli samozřejmě hraje analogový otáčkoměr s dostatečně velkými číslicemi, doplňuje v digitální podobě ukazatel rychlosti a poněkud nevýrazný teploměr, který během testu ukazoval zajímavé hodnoty k zamyšlení.
První cesta vedla přes centrum Prahy přímo k domovu, navíc je podvečer, a tak testování v plné výzbroji nechávám až na druhý den. Otáčím klíčkem, přepínám kolébku a čekám, až mi dá benzinové čerpadlo povolení ke startu. Pak se jen stačí dotknout tlačítka start a 129koňový agregát si ševelí jedna báseň. Zařazení prvního rychlostního stupně jde lehce bez silnějšího zvukového doprovodu a vyrážím vpřed. Tahle japonská kráska měla na začátku našeho testu naježděno tolik kilometrů, kolik najede podprůměrná pošťačka na kole za rok. Právě k tomuto argumentu by se dalo přičíst chování mechanické spojky, která byla v ranném stadiu a některé rozjezdy mohly připomínat jízdu na Baylissově Ducati.
Adaptuji se velmi rychle, pozice stupaček a páček jsou standardně dobře nastaveny, bohužel aretace řidítek nedovoluje změnu polohy. Na můj vkus svírají ostřejší úhel, když vezmeme v potaz absenci tlumiče řízení, neuškodilo by řidítka trochu otevřít.
Supersportovní posed, tak to je přesná charakteristika této Yamahy. Mezi nádrží a sedátkem spolujezdce je dostatek prostoru na plné zalehnutí, kolena takřka splývají s nádrží a přilba dokonale zapadne do její prohloubení, takže při vyšších rychlostech je odpor vzduchu minimální. K tomu samozřejmě odpovídá větší tlak na paže jezdce, ale testujeme supersportovní šestistovku a tak váha na přední kolo je více než důležitá.
S průjezdem města si „eR6tka“ poradila bravurně. Nerovnosti pražských ulic zvládl podvozek uložený ve zdokonaleném deltaboxu taky dobře, ale jedna věc mě překvapila a vzápětí mě doslova polilo řádné horko. Jakmile zastavíte v křižovatce na dlouhou červenou nebo v horším případě se ocitnete v koloně aut, máte problém. Teplota vody se okamžitě vyhoupne lehce přes sto stupňů a ventilátor vám přiskočí na pomoc, ale mírně přehřáté mašině to výrazně nepomůže. Příčinou může být zvýšený kompresní poměr z 12,8 na 13,1:1 oproti loňskému modelu, ale to je pouze má spekulace. Nuže pokud to jde, nezůstávejte s motorem v chodu dlouho stát. Ale co, tuhle mašinu si asi nikdo na ježdění po městě kupovat nebude.
Další den již v kompletní výstroji vyrážím známým směrem na Libichov v drobet svižnějším tempu - kam také jinam, když oba české okruhy jsou letos na jaře ještě v rekonstrukci. Po rozjezdu hned plný plyn a elektronicky ovládané proměnné sání na sebe nedalo dlouho čekat. Ručička otáčkoměru míjí hodnotu 10 000 ot./min. a přední kolo se ochotně odlepuje od země. Brutální zrychlení této šestistovky zejména ve vyšších obrátkách je obdivuhodné! Proto si také vychutnávám maximální povolené otáčky na hranici 16 500! Mohu konstatovat, že ideální použití jednotlivých převodových stupňů je v rozmezí 6 000-15 000 ot./min. Rovněž výrazné světlo signalizující správný okamžik „řazení“ vás upozorní již ve 14ti tisících.
Při příjezdu do Libichova si oťukávám silnici a koukám, kde je nějaké překvapení. Ale s radostí zjišťuji, že silnice je čistá jako padlý sníh. Je čas testovat podvozek! Yamaha si pro letošní rok připravila novou kyvnou vidlici s vyváženou pevností a tuhostí. Přední vidlice o průměru 41 mm s dvoucestným tlumením je plně nastavitelná a zajišťuje tak široký rozsah použitelnosti, to samé platí i pro zadní pružící jednotku.


Zkušebně projíždím pravou zatáčku, abych se přesvědčil, že zvolené pneumatiky výrobcem jsou dostačující pro sportovní užití. No, na okruh doporučuji zvolit měkčí směs, budete mít větší jistotu předního kola, protože lehké odskakování předku není to pravé ořechové. Tahle mašina se i s intenzivním brzděním naprosto lehce sklápí do zatáčky a motocykl drží velice poslušně stopu průjezdu.
Pominu-li obuté tvrdší pneumatiky, cítím se na této sportovní střele jako na závodním stroji a hlavně bezpečně! Díky nízko posazenému těžišti se „er6tka“ velmi snadno ovládá a náhlá změna směru jízdy ji nedělá sebemenší problém. Standardně nastavené tlumení proto nebylo třeba vůbec měnit.
Brzdy, to je kapitola sama o sobě. Řeknu vám, že jsem takto účinné brzdy u sériového motocyklu nečekal. Jemné a hlavně přesné dávkování přední brzdy zajišťuje spolehlivost brzdného účinku. Čelisti této Yamahy byly doplněny kotouči o síle 5 mm, což je o 0,5 mm více než loňský model.
Je na řadě rychlejší nájezd do zatáčky. Zádní brzda funguje společně s anti-hoppingovou spojkou, která se během testu dostala do formy, nad mé očekávání. Není přehnaně citlivá, opět dovoluje přesné dávkování, takže jízda a použitelnost těchto dvou prvků současně vám dává velkou důvěru, pocit sucha a bezpečí! Jezdím libichovské zatáčky sem tam a užívám si jízdu na motorce jako malý kluk.
Tahle sportovní střela, která k nám doputovala od JAPek, je jednoduše ryze závodní motocykl pro třídu superstock, ale s jemným zacházením obětavě poskytne školu jízdy i začátečníkům. Test končí a já musím vrátit tuto vstřícnou dámu majiteli. Moc se mi nechce, protože jsem s ní strávil parádní 4dny a prožil mnoho nezapomenutelných motozážitků.

Informace o redaktorovi

Tomáš Mikšovský - Výška testovacího jezdce: 174 cm
Vláďa Novotný - Výška testovacího jezdce: 171 cm

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 1x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist