Yamaha YZF-R6

Text: Tomáš Mikšovský , Vláďa Novotný | Foto: Jiří Jevický | Zveřejněno: 7.5.2008 | Zobrazeno: 60 404x

Kapitoly článku

Bylo to na parníku, kdy jsme se poprvé podívali z očí do očí. Stála tam v plné své kráse a od té chvíle jsem ji chtěl poznat tak trošku víc. Ten okamžik na sebe naštěstí nenechal dlouho čekat, jelikož Yamaha R6 byla jednou z prvních, které jsme letos ochutnali.

Nejprve ji testoval Tommy a předával mi jí se slovy: „hele, je to opravdový závoďák, tahle Yamaha se fakt povedla.“ Později mi nezbývá, než s jeho slovy plně souhlasit. Už posed je nekompromisně závodní - řídítka dole, sedlo 85 centimetrů nad zemí a stupačky vysoko. Tak právě tohle máme na supersportech všichni rádi a nějaké to rozbolavené zápěstí klidně oželíme.

Palcem brnknu o startér a vychutnávám si parádní zvuk - ten chraploun nemá chybu. Špičkou cvaknu za jedna a jde se na to. Jo jo, je to R6 se vším všudy, v nízkých otáčkách se nekoná žádný zázrak a do sedmi tisíc otáček je hodná jak beránek. Od sedmi do desíti je to už jiný kafe, řekl bych, že tyto otáčky jsou ideální pro takovéto běžné ježdění na pohodu. Co se ale děje po tom, když ručička analogového otáčkoměru mine desítku, je naprostej sekec mazec. Tady R6 ukazuje, pro co byla zrozena - vytáčení a zase vytáčení. Nástup výkonu je až neuvěřitelný a nemůžu se ho nabažit, stejně jako jekotu řadového čtyřválu. Všech 129 koníku přicválá dokonce až při 14 500 ot/min a R6 dokáže točit něco přes 16 tisíc, to mluví za vše!

Řazení rychlostních stupňů je přesné a krátké, jak to u sportů má být. Při tvrdším podřazování až na ty stupně nejnižší spolehlivě zapracuje anti-hoppingová spojka. Ani u brzd nebylo nic ponecháno náhodě, přední čtyřpístkové radiály fungují skvěle a se 166-ti kilogramy váhy (bez náplní) si společně se zadním jednopístkem hravě poradí. Plně stavitelný podvozek se také ukazuje v dobrém světle. Kam šestku namířím, tam jede a není potřeba jakéhokoliv přemlouvání. Nechá si líbit i ostřeji jít na brzdy v náklonu a přitom se nemá tendenci se rovnat.

Design se od předchozího modelu až tak zásadně nezměnil, proč taky měnit něco, co se tolik líbí. Dravá špičatá maska s otvorem náporového sání, mini výfuková koncovka nebo štíhlá podsedlovka podtrhují sportovního ducha. Barevné provedení nabízí letos R6 tři: modré, bílé s červenou a grafitové. Yamaha R6 je nekompromisním sporťákem každým coulem. Dole jede, ale nahoře doslova letí. Na žádné extra dlouhé výletování to nebude, ale proto si ji asi nikdo pořizovat nebude.