Yamaha SR400 pro mechanika MotoGP
Text: Dominik Valášek | Zdroj: Bikeexif | Zveřejněno: 14.6.2016 | Zobrazeno: 16 465x
Kdybyste se zajímali o to, kdo servisuje závodní stroj Valentina Rossiho, narazíte na Belgičana jménem Bernard Ansiau. Dlouholetý mechanik a inženýr MotoGP už roztáčel klíče na strojích mnoha známých závodníků a není proto divu, že se mu Yamaha rozhodla vystřihnout poctu v podobě speciálně upravené motorky.
A když přijde na úpravy motocyklů, nemohla si japonská značka najmout nikoho povolanějšího, než je Fred „Krugger“ Bertrand. Držitel mnoha a mnoha ocenění dostal při výběru motorky i samotné přestavbě zcela volnou roku a výsledek jeho práce je přinejmenším zajímavý.
Volba základu padla na klasiku v podobě SR400. Ptáte se proč zrovna tento archaický stroj, když má Yamaha v nabídce mnohé výkonnější, promyšlenější a vyspělejší modely? SR400 je podle Kruggera perfektní návrat k samotné podstatě. Motorka s lehkou stavbou a velkým, vzduchem chlazeným jednoválcem je prostě perfektní základ na retro závoďák v původním slova smyslu, ve kterém lze zachovat ducha sedmdesátých let.
I když může SR400 v Kruggerově podání na první pohled vypadat, že nezůstal kámen na kameni, rám je prakticky originální, jen s přiohnutou zadní částí a začištěn od nepotřebných držáků příslušenství. Původní je i nádrž, která byla pouze o něco zúžená a o kousek prodloužená, aby se za ní lépe vyjímalo kratičké závodní sedlo. Pod jeho krovkou je schovaná nezbytná elektronika, na řídítkách se potom nachází už jen miniaturní budík od Motogadget.
Samotná řídítka jsou dělaná ručně, stejně tak i stupačky a mnoho dalších dílů. Bílý lak s modrými pruhy ctí závodní historii Yamahy, ale i životopis samotného Bernarda Ansiaua. Když se totiž podíváte blíže, spatříte v modrých částech napsaná jména jezdců, se kterými mechanik za svou kariéru spolupracoval.
Srdce stroje v podobě klasického jednoválce zůstalo na své místě, ale zcela se změnil způsob, jakým je plněné. Moderní vstřikování ustoupilo karburátoru od S&S Cycles s ručně dělaným sáním a specialitkou je kompresor Aisin 300 poháněný řemenem. Výfuk je řešen jednoduchou trubicí odvádějící spaliny k zadnímu kolu. Kolik výkonu poskytuje tento přeplňovaný kousek, to se bohužel nedozvíme.
Původní přední vidlice byly posunuty výš ve vyleštěných brýlích a o odpružení zadního kola se stará dvojice tlumičů Fox. Vyplétané ráfky obouvají retro pneumatiky Dunlop K81, jejichž dezén je přesnou kopií gumy z roku 1969, která jako první dosáhla na trati Tourist Trophy rychlostního průměru přes 160 km/h.
Nejnovější počin od Kruggera je tedy perfektně zpracovanou a na detaily bohatou motorkou, na kterou může být právem hrdý jak stavitel, tak i muž, kterému je věnována. Tady se totiž jedná o kus závodní historie, který vzkvétá přímo před očima.