Dlouhodobý test materiálu

Shodli jsme se v redakci, že po úspěšném testu pneumatik Veerubber 163 a odmašťovadla Cleanchem na Hondě TA 650 XL budeme pokračovat s tímto univerzálním strojemv dalších dlouhodobých testech.
Celou řetězovou sadu ČZ 525 SDZ včetně kol JT nám dodala firma Motořetězy.cz. Samozřejmě nechyběla ani nýtovaná spojka s kroužky a mazivem. Suché mazivo PDL – Profi Dry Lube nám dodala firma Moto S+P, a to v několika cestovních 150ml baleních. Nové pneumatiky Avon Distanzia dodala firma Avon pneu - ty jsme zvolili kvůli objektivitě a co nejmenšímu zkreslení na vliv řetězovky ze sjetých pneumatik atd. Pro odmaštění a vysušení řetězové sady a okolí + dráhy řetězu jsem použil osvědčený a již testovaný přípravek Clenchem.
Snažil jsem se vše co nejvíce standardizovat tak, jak by se choval běžný motorkář v ČR, a tak aby došlo k co nejpřesnější vypovídací hodnotě testu pro valnou většinu motorkářů. Takže demontáže a sesazení jsem prováděl sám, až na nějakou tu výjimku, kterou nechávám lépe vybaveným odborníkům.

Průběh přípravy

Transalp prošel kompletním odmaštěním dráhy řetězu a i všude okolo byl zbaven nánosu předchozích maziv. Kupodivu tam toho bylo opravdu dost a spotřeboval jsem na to asi 0,5L přípravku Cleanchem a asi 4 hadry o velikosti A3.

Výměnu hnacího 15zubého kolečka jsem prováděl sám a vše šlo jak po másle. Originál je sice vybaven tlumící pryží a JT náhrada ho nemá, přesto vypadá solidně a masivně.
U výměny zadní rozety s 48 zuby jsem se extrémně navztekal, protože původní matky na své povolení potřebují 14 mm očkový klíč, který není příliš vyhnutý, aby nevadil v drátech, a pořádně tuhý 6mm imbus klíč. Než jsem správné očko sehnal, ožvejkal jsem dvě samosvorné matky, takže už nešly použít.
I potom, co jsem sehnal odpovídající nářadí, jsem zlikvidoval jednu matku a jeden šroub. Celá tato akce s rozetou mi trvala asi dvě hodiny, kdy jsem proklel kompletně celé Japonsko. Náhradu tří matek a jednoho šroubu jsem řešil nákupem v Hondě za 392 Kč!!!

Obutí a vyvážení jsem svěřil opět pečlivému kamarádovi Petrovi Ševčíkovi, který se opět nezdráhal se mnou i po 19 hodině probírat u přezouvání teorii perpetum mobile.
Nazutí zadní 17“ proběhlo v jeho pneuservisu strojově, ale přední 21“ se mu do stroje nevejde a tak vše probíhalo ručně. Taktéž vyvážení probíhalo staticky, protože ani jedno kolo se mu do auto-vyvažovačky i přes vyrobené přípravky nevešlo. Přední kvůli průměru, zadní kvůli šířce středu s rozetou a kotoučem. Kupodivu přezout letmáky z VFR nebo BMW nemá problém. :o)
V podstatě já soukromě i po zkušenostech z okruhů považuji statické vyvážení za plně postačující. Vše proběhlo na výbornou a mohu pokračovat.
Montáž řetězové sady jsem se rozhodl provést opět sám, a jelikož jako většina motorkářů  nemám nýtovací přípravek, jsem se snažil toto provést doma se svým vybavením. Již několikrát jsem řetězovky měnil, ale nikdy jsem se nesetkal s tím, že by spojka byla tak málo navrtaná a navíc vyžadovala jiný přípravek, než je běžné.
Na středový rozval ho pár kamarádů vlastní, ale ČZ spojka jak mi bylo řečeno vyžaduje lehce jiný typ nýtování, než je rozval ze středu od navrtání. Jde o vytvoření kloboučku , tedy roztažení/sražení boků trnu do hříbku.
I přesto, že jsem se pokoušel na kovadlině důlčíkem rozrazit střed spojky do stran, vůbec se mi to nedařilo. Materiál trnu je proti mému vybavení imunní. Pokoušel jsem se spojku i navrtat, ale to se nesetkalo s větším úspěchem. Ještě že jsem si nechal poslat spojky dvě. První jsem nechal svému osudu a nasadil druhou. Po neúspěšných pokusech na první spojce jsem prohrabal dílnu u táty a našel dávno zapomenutý kilner/hlavičkář po dědovi pro ruční nýtování řetězů. Jde ještě o předválečnou výrobu, tak uvidíme, jak to dopadne.
Přesně ten tvar i průměr prvorepublikového kilneru se hodily pro spojku řetězu ČZ 525 SDZ r.v. 2010, fakt nechápu jak to ale prostě to tak je. A v duchu děkuji dědovi i tátovi.
Každopádně potřebuji ještě jedny ruce pro přidržení a jdeme na to s 500g + 2 kg kladivem a 20 kg kovadlinou. Kraje se krásně roztáhly a pak stačilo jen malé doklepání a boky trnu se roztáhly jak při strojové výrobě. Naměřil jsem přesně 20 mm šířky jako u strojově nýtovaných článků. Ted stačí jen dopnout na předepsaný průvěs 30-40mm, srovnat kola do osy a je hotovo.
Celou řetězovou sadu jsem po namontování opět odmastil Cleanchemem a promazal PDL mazivem. Je to doporučené v návodu maziva (odstranit mastné mazivo z povrchu) a je to i logické.
Ač mi už při výdeji maziva bylo kladeno na srdce, abych toho tam nestříkal moc, nedá se dobře na místě poznat jak moc a kde jste mazali. Řetěz vypadá pořád jako „suchý“. Doporučené intervaly mazání jsou 400 – 800 km za sucha a 200 – 400 km za deště.
Přiznám se, že jsem řetěz protočil 2x dokola a určitě jsem toho dal zbytečně moc, protože po prvních 250 km jsem našel bílé tečky maziva na pneumatice a ráfku, ale ty jsou zaschlé a nic se na ně nelepí. V podstatě jdou otřít hadrem. A kolo i řetěz jsou neustále čisté.

První kilometry

Na Distanziích se Transalp chová hodně stabilně a poměrně dost slušně dává vědět co se s motorkou děje. Odezvy jsou přímé a po ojetí slizké vrstvy mi umožňují plnou kontrolu nad strojem. Tady myslím, že jsme vybrali velmi dobře.Řetěz ČZ SDZ 525 po prvních kilometrech nevykazuje žádné změny a nepozoruji ani zvýšenou hlučnost, jak jsem se někde dočetl.
Mazivo PDL je v podstatě skryté a na řetězu není fakticky vidět. Při osahání článků řetězu se jeví jako nemastný a suchý. Nicméně právě toto je předmětem sledování.
O dalším průběhu testu budu informovat dalším článkem včetně po sezóního shrnutí poznatků.

Informace o redaktorovi

Marek Hrodek (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 180 cm