Alpy na přelomu dubna a května

Všichni už tam byli, tak proč ne my taky, že?

Alpy na přelomu dubna a května

Kapitoly článku

Den 1 - sobota 28.4.2012

Bylo rozhodunto, i my pokoříme Grossglockener Hochalpenstrasse. Poslední dubnovou sobotu jsme se setkali v Neveklově u pumpy už v 8 hodin ráno. Bohužel na místě se zjistilo, že podomácku vyrobený nosič batožiny nevydržel zatěžkávácí zkoušku, museli jsme se vrátit pár km zpět a nosič přepracovat.
Po další hoďce a půl bylo hotovo a mohli jsme vyrazit vstříc Alpám. Vyjíždíme přes Neveklov, Benešov a Tábor míříme k Českým Budějovicím, které projíždíme a nabíráme směr na Dolní Dvořiště. Také se začíná hlásit žaludek a tudíž začínáme pokoukávat po nějaké té restauraci a nečem k snědku. Stavíme u restaurace s velkým parkovištěm a zahrádkou, takže máme své stroje stále na očích. Celkem si na obědě pochutnáme, platíme a jedeme dál. Po pár kilometrech přijíždíme na Dolní Dvořiště, tankujeme a kupujeme rakouské dálniční známky pro motorky.
Rakušáci se nezapřou a hned za čárou stojí první policajt s plácačkou, světe div se, nechává nás projet a vůbeci si nás nevšímá. V GPSce máme zadáný průjezdní bod, a to rakouské městečko Steyr. Chceme se vyhnout dálnicím. Po pár zatáčkách se nám otevírá krásný pohled na zasněžené vrcholy Alp v dálce. Od rána praží slunce a v našich moto oblecích se pomalu začínáme pěkně vařit, dojíždíme do Steyru a chceme někde ve stínu zastavit a občerstvit se. Bohužel slunce mámé přímo nad hlavou a nedaří se najít to správné stinné místo. Projíždíme Steyrem dále a v GPSkách máme další průjezdní bod Lienzen.
Za Steyerem najíždíme na rychlostní silnici, po pár kilometrech vjíždíme do udolí a stavíme ve vytouženém stínu. Energy drinky se nám trochu více ohřály, takže pitelné jsou až po pár minutách chlazení v říčce, která je očividně spojená s nějakým ledovcem. Krásná čirá, zelonomodrá barva vody a její teplota mě v tom utvrzuje. Čas na odpočinek a osvěžení vypršel, startujeme stroje  a jedeme dále, přeci jen do našeho cíle je to ještě pěkný kousek cesty. Silnice se vine pod vrcholky Alp, projíždíme vesničkami a malými městy.
A je to tady, přichází první pass těsně před Lienzenem, točíme jednu 180ku za druhou, serpetiny nás vedou jedna za druhou do výšky, zatím jen necelých 1000 m.n.m., ale i tak dobrý...
Přijíždíme do Lienzenu, v místím supermarketu kupujeme nějaká ta pivka a vodu na večer do kempu. Je nakoupeno a můžeme jet dále. Do GPSek zadávámé náš dnešní cíl, máme to tam zhruba 2 hodinky jízdy po hezkých okreskách. Bohužel hodina pokročila a my jedeme 2 hodiny proti zapadajícímu slunci. Po cestě nás nemine doplnění paliva, tankujeme plnou a frčíme.
Poslední dvě hodiny uběhly stejně dobře jako prozatím celá cesta. Těsně před 20 hodinou přijíždíme do cíle. Na první dobrou nacházíme kemp a ubytováváme se. Stavíme stany, probíhá sprcha, vaření večeře a debata o tom jak se jelo atd.  Jsme ve městě, které je sevřené pod vrcholy Alpských velikánů a je u něj velké jezero. Tušíte správně, jsme v Zell am See!


Den 2 - neděle 29.4.

Noc u jezera (světe div se!) byla chladná, ale v pohodě. Ráno se probouzíme do už né tak hezkého dne jako včera. Místní nás ujišťují, že bude hezky. Později se ukazuje, že měli pravdu.
Stany a značnou část vybavení necháváme v kempu a vyrážíme vstříc na vytoužený Grossglockner. Po několika kilometrech přijíždíme k mýtnici, kde příchází sprcha v podobě vrdiktu, že dnes nahoře fouká silný vítr a motorky mají zákaz jezdu. Ani nevíte jak nám všem bylo. Bereme si tedy tel. číslo, že zkusíme zavolat odpo, jestli se počasí neumodří.
Musíme vymyslet plán B, ten vzniká vzápětí nad rozloženou mapou, zkusíme se podívat ke Kaprunu a hlavně na Krimmelské vodopády. Otáčíme zpět a nabíráme směr Kaprun, bohužel tam nás taky dostihne smůla v podobě uzavřené silnice pro nebezpečí pádu lavin. Nedá se nic dělat, míříme na vodopády. Cesta je opět po super silničkách bez výmolů, a to tady taky staví Strabag a Eurovia... Sakra, tak v čem je problém, že tady mají silnice jako když střelí a u nás sama jama.
To už přijíždíme po hodině jízdy a kochání na parkoviště v Krimmlu, dokonce je zadarmo. Zamykáme motorky a jdeme omrknout ten přírodní div. Je opravdu co obdivovat. Krásné vodopády korunované duhou.  Fotíme jak zběsilí. Ve stánku se suvenýry kupujeme nějké ty drobnosti, já osobně nálepku na motorku.
Vracíme se k motorkám, oblékáme naši výstroj a kdo to tady trochu zná ví, že u vodopádů začíná Gerlos Apenstrasse, silička jak ulitá pro mé cestovní enduro, jedna zatáčka vedle druhé nás přívadí na vyhlídku, odkud je vidět celé širé alpské okolí. Fotíme se a fotíme i partičku italských motorkářů. Jsou to pohodáři, tak na oplátku fotí zase ono nás. Tuto silničku si projedeme hned dvakrát nahoru dolů, to se prostě musí. Blbneme v zatáčkách, fotíme si při průjezdech, prostě jako malí kllucí. Vše nafoceno, vyjíždíme na samý vrchol, kde se nám do cesty staví mýtná. Nedá se nic dělat, platíme a jedeme dál. To samé, co jsme vyšplhali nahoru, musíme sjet i dolů do údolí. Sjíždíme dolů a míjíme rozcestí, kde je směrník na Innsbruck a Kitzbühel, vzhledem k pokročilé hodině volíme směr na Kitzbühel, je to známé zimní letovisko proslavené lyžařskými soutěžemi. Přes ono středisko vyjíždíme na hřbet a do údolí a ve 20hodin přijíždíme do kempu v Zell am See. Stany nacházíme tak jak jsem je ráno opustili. Děláme si večeři, probíráme co den den dal a co se bude dít další den.... Ale teď už se jde na kuťě.

Den 3  - pondělí 30.4.

Ráno vstávačka dřive než předešlý den, balíme stany, platíme v kempu a voláme na info Grossglockner Hochalpenstrasse, dozvídáme se, že dnes je počasí pro motorkáře příznivé. Zajásáme a valíme rovnou na mýtnou bránu. Zaplatíme nám nejasných 16€, i když se má platit 22€. No nic, už si to dáváme v zatáčkách, sníh taje o stošest, takže je místy poměrně mokrá silnice, ale nám to nevadí. Právě se nám splňuje jeden sen. A to už parkujeme na parkovišti pod Edelweiss Spitze. Vyhlídka samotná je zavřená, fotíme co se dá a jak se dá. Počasí je celkem fajn, ale i tak ve 2500m.n.m. fouká a je vidět, že se žena změna. Proto jedeme dále na Kaiser-Franz-Josefs-Höhe. Ale co se nestane, přijíždíme k zavřeným závorám a končíme cca 2 km od vyhlídky, teď nám dochází, proč jsme platili oněch 16€ místo 22€. Co se dá dělat, stejně dopadají všichni...
Potkáváme se se skupinkou motorkářu z Čech, prohodíme pár slov. Na odopočívadle si dáme sváču, pořídíme fotky okolí a vydáváme se na cestu zpět. Po několika zastávkách na focení průjezdu zatáčkami už sjíždíme až dolů k mýtné bráně. Tam se domlouváme kudy pojedem zpět k Čechám, po malé poradě se jako další cíl na cestě domlouváme na návštěvě Berchtesgadenu a Hitlerova Orlího hnízda. Odjíždíme přes Zell am See směrem na Salzburg, před kterým sjíždíme z dálnice a opět se nám otevíraá kraásné panaoráma teď už německých Alp. V Berchtesgadenu - Oberslazbergu bloudíme a stále ne a ne trefit správnou cestu.
Nakonec najíždíme na Panoramabahn za malý poplatek a dozvíám se od paní na mýtu, že Orlí hnízdo je ještě zavřené, prý je tam hodně sněhu. I to je možná pravda, ale vzhledem k datu naší návštěvy 30.4. mě dochází, že je to i zároveň výročí, kdy si Adolf prohnal kuli hlavou... Toť trochu historie. Ovšem i jen silniční okruh nám poskytuje uspokojení s výhledem na jedné straně rakouské a na druhé  německé Alpy. Po zastávce na vyhlídkách a nezbytné foto dokumentaci vyrážíme pro rychlý přesu po dálnici na Salzburk, Linz a do Čech přes Studánky a končíme v Černé v Pošumaví. Část týmu v moc hezkém penzionu Sen a další část týmu v kempu Jestřebí I.

Den 4 - pondělí 1.5.

Nadešel poseldní den našeho putování, ještě se nám neche přímo do Prahy. Proto se rozhodneme , že si projedeme Šumavu. Jedeme z Černé směrem na Volary, ještě než tam dojedeme, navštěvujeme Schwarzenberský kanál. Odtud už na zmíněné Volary, Lenoru, Kvildu, Modravu a do Strakonic kam nám přije naproti náš kamarád Michal. Jsem rádi, že se shledáváme všichni v pořádku. Na benzínce ve Strakonicích klábosíme a dáváme něco k snědku. Rozjižídíme se tak nějak každý svým směrem domů. 
Podtrženo sečeteno byly to krásné 4 dny se správnou partou lidí. Už teď plánujme, kam příště.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.57
Známkováno: 14x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist