Putování k jezeru Titicaca se sajdkárou Jawasaki

Motorkářský cestopis z právě probíhající expedice Titicaca 2010.

Putování k jezeru Titicaca se sajdkárou Jawasaki

Kapitoly článku

Ondra Veselý je vozíčkář, který z důvodu dětské mozkové obrny nemůže chodit a tak jeho svět je v mnoha ohledech jiný než ten náš. Ondra je mladý muž, který touží po tom poznat svět ze sedla motorky, a tak se zúčastnil Webrovky a pár akcí našeho sdružení a po absolvování výběrového řízení se stal účastníkem Expedice Titicaca 2010. Jeho průvodcem, řidičem sajdkáry a asistentem je Radek Kriegler (autor tohoto článku). Jak sám Ondra říká: „... před sedmi měsíci jsem ještě nevěděl, že sdružení MCOR existuje a již nyní jedu na výpravu do 11000 km vzdálené jižní Ameriky – tomu se říká štěstí...“.

Sdružení MC Outdoors Riders, které jsme založili s manželkou Bárou a Janou Fesslovou, paralympioničkou z českých Budějovic, tuto expedici pořádá v rámci pětiletého cyklu vozíčkářských sajdkárových expedic na 5 kontinentů (2008 – Sidecar Ride do Afriky pro Zdeňka Krupičku, 2009 – Blue land Himaláje pro Janu Fesslovou, 2010 – Titicaca pro Ondru Veselého, 2011 – EUROPA CROSS ROADS pro 3-7 vozíčkářů, 2012 – Austrálie pro 1 vozíčkáře).
Setkáváme se s Ondrou 16.8. 2010 v 10 hod.dopoledne na tiskové konferenci na městském úřadu Prahy 6, kde ji pro nás připravil pan doktor Hrubeš s paní radní Kejkrtovou v příjemném prostředí předsálí kanceláře pana starosty. Ondra je trochu nervózní, povídá Danovi Moravcovi do reportáže Českého rozhlasu, že si sbalil trička a zapomíná na speciální úpravy vozíku – vzorek jeho pneumatik je jak z horského kola a také madla mám pro lepší odstrkování upraveny více do strany.

Největší radost má ale Ondrův kamarád Pavel Škváro,který je na tiskovce představen jako jeden z účastníků expedice příštího roku. Ondru přišli podpořit kamarádi ze sdružení Kotva, motorkáře zastupoval Richard Šimmer – šéfredaktor časopisu Motocykl, nechyběla Ondrova rodina a kolegové z TOP09 z Prahy 6, kteří také popřáli Ondrovi šťastnou cestu.
Při odjezdu Ondra s Radkem děkují všem kdo přispěli k tomu, že mohou vyrazit na cesty – zejména generálním sponzorům výpravy - akciovým společnostem Astorie a.s. a Pražská teplárenská a.s..

Ondra by také na svou expedici neodjel kdyby neobdržel podporu ze strany pana primátora Béma, který našim projektům poskytl záštitu – ať už se jednalo o výstavu V sajdkáře přes Himaláje, expedici Titicaca a nebo doporučení připravovaného projektu cestovatelského klubu a motorkářského muzea se správci vozíčkáři na Praze 1. Finančně Ondřeje podpořilo konto Bariéry, FC Slovan Liberec a firma Auto Doležal, slevu na služby poskytly firmy Peru Motors, MC Outdoors Agency, DB Schenker a URAL. Ondru obléká, jako již tradičně všechny naše vozíčkáře, společnost Geneze. Další vybavení darovaly firmy Hudy Sport, Velorexport a Libor Filák.
Ale už je čas nasednout do letadla a vyrazit na sajdkárovou odysseu. Ondra nikdy necestoval dále než s rodiči do Chorvatska, a tak mnohé bude pro něj poprvé v životě. Vzhledem k výhodné ceně letenek z Londýna přes Madrid do Limy, zvolíme tento let a jednodenní zastávky v obou městech. Střídavě posouváme čas o hodinu dozadu, pak zase o hodinu dopředu a konečně o sedm hodin zpět. Ondra se se svým vozíčkem promenáduje u Buckinghamského paláce, pak zase u královského paláce v Madridu a o den později kotvíme v příjemném hotýlku Espaňa v Limě. Nosíme trička expedice a tak všude budíme zájem – fotí se s námi zaměstnanci Mc Donaldu nedaleko Piccadily Circus, stejně jako letušky a kapitán letadla AIR EUROPA a mnoho dalších.
V Limě nás na letišti čeká hotelový řidič s cedulkou MC Outdoors Riders a odváží nás do hotelu – už tady zaznívají výkřiky jako ty vado, viděls to – doprava je vskutku šílená jako ve většině jihoamerických metropolí. Obrovský kontrast po vystoupení z letištní haly, která je vskutku hypermoderní a kde pracovat znamená být na úrovni.

Máme možnost srovnávat kvalitu servisu v letadlech i služby pro vozíčkáře – všechny země potvrzují to co se o nich říká – v Londýně Lutonu se s námi ochotná mladá děvčata loučí slovy Báj gáájs (čau kluci) a z letadla jsme venku za 5 min, ve Španělsku čekáme půl hodiny na náš (dámy prominou) doprovod s širším pozadím oblečený do nevzhledných hnědých teplákokalhot a také trvá dalších 15 min. než přijede speciální rampa, která Ondru vyloží z letadla – mám chuť Ondru bafnout do náruče a odnést ho ven, stejně jako to budeme dělat ve většině míst kam přijedem se sajdkárou, ale musíme čekat – bylo by to proti předpisům. V Limě jsou bezkonkurenčně nejlepší služby na letišti – společně se 6 staroušky Indiány Ondru veze dlouhými moderními halami hezká slečna jménem Karina a 5 jejích kamarádek - všechny jsou oblečeny jako asistentky ze společnosti WOOD Company a podobných. Pánové motorkáři – letiště v Limě je místo na zeměkouli kam je nutno zavítat!
..ale zpátky k naší cestě do hotýlku v Limě – řidiči tady opravdu na sebe bláznivě najíždějí, do toho popiskují na píšťalky policajtky, které stejně nikdo nerespektuje, lidi naskakují za jízdy do Collectivos (dodávky fungující jako veřejná doprava), všude hejna taxíků jejichž stav otlučení výrazně dokumentuje řidičovu náturu. Lima je skrytá pod šedou dekou, kterou tvoří mraky od Pacifiku a smog z dopravy – ač je hostal opravdu hezký, dýchá se tu o poznání hůře.

Služby hotelu Espaňa jsou ovšem přenáramné – za cca 140 Kč se zde nejen vyspíte v krásném prostředí blízko centra dění, ale můžete si dopřát snídani na terase hotelu,kde nám jako dekorace povídali papagájové a společně s námi si tu dávala čerstvé kousky salátu i pravá nefalšovaná obrovská želva. Maličký zádrhel je, že se snídaně podává na střeše hotelu, a tak rveme Ondru do 3. patra ručmo, ale zážitek stál za to – připadáme si jako v tropické džungli, ačkoliv jsme v centru Limy – www.hotelespanaperu.com.

Před naším posledním (čtvrtým) letem z Limy do Arequipy se jdeme projít na prohlídku kláštera San Francisco – vlivy původně španělského katolictví jsou nakombinovány v pestré směsici tradic, vír a náboženství – v další ulici koukáme po ránu jak na zjevení na slavnost otevření jakéhosi nového obchůdku, kde kyprá paní obarvená na blond v minisukni se nechává nejenom polévat svěcenou vodou od faráře, ale k tomu jí Indiánky v kloubouku živýma morčatama hladí vlasy, ňadra, břicho – paní (slečna) s rudými rtíky do toho zatancuje obřadné tance a může jít prodávat – měla tam spoustu suvenýrů a všech možných proprietek, ale její hlavní pracovní náplň jsme raději s Ondrou nezkoumali.

Delší čekání na náš poslední let z Limy do Arequipy se vyplatilo – i když původně vtipkujeme o tom, že asi poletíme nějakým dvojplošníkem, opak je pravdou - ochotné usměvavé letušky nám servírují na hodinovém letu nejenom snack, ale také 2x nápoje, sedíme v kožených sedačkách, které jsou v celém letadle – prostě peruánský komfort. Idylku trošku kazí statný peruánský Indián nažloutlé barvy, který vypadá jako když je na cestě na onen svět a dýchá nám přímo za zády a občas se zakucká... Let do Arequipy je přenádherný – většinu cesty letíme nad majestátním pohoří And, koukáme se dolů a dohadujeme se zda támhleta cesta vede do Nazca nebo jestli tohle je slavný Colca Canyon a pozorujeme prašné cesty, které vedou přes další a další hřebeny nekonečných hor, údolí a řek. A živě si představujeme jak za pár dní pošupajdíme se sajdkárou podobnými cestami k jezeru Titicaca.
Z letiště nás veze Arequipou taxikář do hotelu LAGRUTA (www.lagrutahotel.com), kde nám Lars a jeho společník Geert z Peru Motors dohodli speciální cenu. O pár minut později si již potřásáme ruce s Geertem, který má pro nás dvě zprávy – jednu dobrou a jednu špatnou. Ta dobrá je, že sajda dorazila z Prahy do Arequipy, ta špatná, že ještě není připojena k motocyklu, který nám budou pronajímat z Peru Motors. Dává nám ještě pár rad ohledně dopravy taxíkem do centra města a mizí za svými povinnostmi s tím, že se potkáme zítra v 10 hodin a že začneme sajdkáru připojovat k motorce. Vzhledem k tomu, že máme dostatek času pro tyto případy a nejsme vázáni pevným itinerářem, tak nám zdržení den či dva nevadí, a jdeme se cournout do města. Hlavní náměstí v Arequipě je pod nočními světly monumentální – arkády kolem celého náměstí v kombinaci s katedrálami z bílého kamene – silluru na naše vjemové buňky silně zapůsobily, procházíme se uprostřed náměstí parkem, kde sedí spousta místních i turistů, teplota se pohybuje kolem 12 – 15 stupňů Celsia.

Na zpáteční cestě se rozhodujeme dát si drink a zapadáme do hospůdky La Che, která je opravdu dedikována jednomu známému jihoamerickému revolucionáři – ten s námi sedí i u stolu, v respektivě u vedlejšího a kouká se z okna – trik to byl opravdu dobrý, protože nás hnedle zaujal a jdeme si dát míchaný koktejl. Indiánka nám vysvětluje, že mají slevu a že za 5 soles (cca 35 Kč) dostaneme Cuba Libre i Mochito a tak jdeme do něj. Další perličkou je kluk z ulice, který vběhne do lokálu a nabízí našemu revolucionáři nějaké tretky – po půl minutě pochopí, že pán nic nechce a jde tedy o stůl dál. Bohužel my si od něj nic nekoupíme, protože se válíme smíchy pod stolem. Cestou zpátky jdeme pěšky, ale cestu jsme úplně netrefili a tak Ondra mává na taxíka a posledních 300 metrů dojíždíme vozmo.
Dnes nás čeká montování sajdkáry a přesun do levnějšího hotýlku – rodilý čech Yarda Gruss z Inca Reisen nám nabízí ubytování v Arequipě za 190 Kč pro dva a tak ho raději využijeme místo Larsovy výhodné slevy z 60 na 32 USD za noc – přeci jenom nejsme motorkáři ze západních zemí, ale cestujeme na nízkorozpočtové bázi. Nicméně hotel La Gruta je lepší tříhvězdičkový standard a každému motorkáři s naditou kreditkou ho s klidem můžeme doporučit. Geert sice říká, že budeme mít problémy na cestě, když nezůstaneme v jeho hotelu, ale snad to míní jen obrazně, že nebudeme mít takový komfort...necháme se překvapit a budeme doufat, že motorkáři v Peru budou nápomocni výpravě českého vozíčkáře Ondry Veselého k jezeru Titicaca a na Machu Picchu stejně tak jako desítky dalších lidiček, kteří fandí Ondrovi doma v Čechách.

Příště- cca za 5-7 dnů: Reportáž z prvních dnů v sedle sajdkáry na cestě z Arequipy k jezeru Titicaca: www.ondrajede.webnode.cz

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.10
Známkováno: 10x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist