sumoto_leden



Itálie 2017 aneb jak jsme nakonec nedojeli

Ne vždy se dovolená ubírá dle vašich představ.

Kapitoly článku

Bohužel se nám letos na dovolené v Itálii přihodilo to, z  čeho jsem měl vždy obavy.Už 14 dní před dovolenou jsem vždy nervózní,motorku připravuji co nejlépe,aby se nic nepolámalo,však to znáte.Zatím jsem měl vždycky štěstí a nikdy se nic nestalo.Letos jsme poprvé vyjeli do Itálie na 14dní a tak přípravy byly větší.

Už týden po hlavní motodovelené se mě v hlavě začíná rodit plán na další rok,mám to hrozně rád,plánovat cestu,co projet,kde jsme ještě nebyli,ubytování a vše co k tomu patří. Loni jsme s chlapama projeli trochu těch italských Dolomit,jejich krása mě opravdu fascinuje,toto musí vidět i můj batůžek.A letos to poprvé zkusíme na 14 dní,ať si to pořádně užijeme.Sehnat ubytování pro 6 lidí dle mých představ není jednoduché,buď aby měla každá dvojice samostatný pokoj,nebo apartmán s třemi ložnicemi.Nakonec se dílko daří,alespoň to tak vypadá dle Booking.com.Termín padne na 19.června.Jedu já,moje drahá polovička,Marek s Nikolou a Jirka s Vladkou.Tři stroje,6 lidí. První den přejezd do Rakouska,Haus ofner am Kreischberg v obci Sankt Georgen,skvělé místo,čisto,motorky pod střechou,ráno snídaně,pak přijde problém s placením a já v domění,že mě veškerou platbu strhli z karty,že doplatíme jen snídaně.Správcová chce ale keš ,telefon na Booking.com. my tady nic nevíme o vaší kartě.No není čas platíme znovu a pak se to nějak vyřeší.Vyjíždíme asi v 10 hodin,počasí jak namalované.Tentokrát nejedeme do Itálie přes Sillian ale až výš okouzlujícím údolím Defreggental Landesstraße.Opravdu to tu stojí zato.Míříme do místa prvního ubytování v Itálii,odkud budeme vyjíždět do okolí,vesnička Malé nedaleko od Cles.Apartmán je ve velkém domě takřka v centru.Parkování před hotelem,není nutno rezervace,jak se píše na Booking.com.Přijíždíme takřka na čas,paní čeká s klíči,beru sebou chlapy a jdeme se podívat.Z venku liceum uvnitř muzeum,jak se říká.Jdeme tmavou chodbou po schodech,které už toho asi hodně zažily.Paní otvírá dveře,ale už skrz škvíry kolem dveří vidím skoro dovnitř.Malá chodba,nalevo pokoj bez oken,za ním hned druhý propojen oknem ve zdi do druhého.Kuchyň ledabyle vybavená aby se neřeklo,bez varné konvice,tu v itálii nepoužívají asi.Zařízení skromné ale funkční.Malá pohovka.Na proti pokojům přes chodbu další menší s postelemi nad sebou,a kde je WC a koupelna? Aha za ním,perfektní říkám si,to budeme muset všichni chodit přes někoho na záchod? A tady budeme muset vydržet 5 dní.No nejsme žádné fajnovky,z kuchyně jsme udělali na noc pokoj a zvykli si. Valfurva,Peio.Bormio,Lago di Garda vše co jsme chtěli jsme projeli.

Blíží se sobota 24.6. přesun na 2 pozici.Městečko Falcade-Caviola.

 

Klíče jsme si vyzvedli v kanceláři asi 2 km od apartmánu.Sedí tam 2 příjemné mladé italky,dávají pokyny.Super vypadá to tu moc hezky.Velká budova italského typu pro 4 apartmány,jsme zde samy.Klid,ticho,balzám na duši.Taky jsem se sem víc těšil.Druhý den neděle,má odpoledne pršet,takže plánujeme jen něco v okolí.Taky že jo,odpoledne prší ale na pondělí slibují azuro a příjemné teploty.Toho třeba využít a plánujeme vyjížďku.Jirka s Markem datlují do navigace místa,které chceme projet.Je toho tu spousty,a hlavně se chci stavit v baru Bianco,kousek za Cortinou,kde jsem si dal minulý rok neuvěřitelně skvělý zákusek.

Ráno 26.června je opravdu krásně a my vyjíždíme.Vše se daří dle plánu a užíváme si to ze vším všudy,zastávky focení,kafíčka a nepřeberná krása italských dolomit.Miluji to,tu atmosféru kolem,přírodu hory to je moje.

 

Při sjíždění do města Cortina jsme hledali příjemnou hospůdku na občerstvení a k jedné jsme taky odbočili ,ale  najednou se mi rožíná oranžová kontrolka motoru,a já cítím obrovskou úzkost a už se mi honí hlavou to nejhorší,ale to byl jen začátek.Na parkovišti bylo asi 15 inženýrů s ferrari tak usuzujeme že to není to pravé ořechové.Bohužel motorku jsem nenatočil,začala barevná hudba  a vše se jevilo jako špatná baterie,ale tomu jsem moc v duchu nevěřil,neboť je téměř nová, a já už myslel na zapalování,regulátor napětí a v tom nejhorším, že se odporoučel do věčných lovišť stator dobíjení.Po chvíli všemožných možných oprav jsme usoudili,že budeme muset sjet, já bez motoru do města a tam najít pomoc.A tak se také stalo,dojel jsem opravdu až do města co to šlo a zastavil u vjezdu do garáže jednoho domu.Kluci se rozjeli hledat pomoc a ženský se mnou čekali na záchranu.Dostal jsem typ na servis,kde by nám mohli pomoci říká Petr a já sedám za něho na motorku valíme hledat asi 3 km vzdálený servis.Asi po třiceti minutách hledání a vyptávání jsme našli servis skútrů.Samozřejmě ital německy neumí a nechce umět,povídá Jirka,mám známého, má firmu a obchoduje s italama,takže se domluví,Jirka mu volá a vysvětluje  situaci ,kamarád na telefonu vše perfektně chápe a vysvětluje mechanikovi co máme za problém,za chvíli překládá,že na velké motorky zde nejsou vybaveni a posílá nás do asi 60 km vzdáleného Belluna. Volá tam někomu a vysvětluje asi co potřebujeme a hlavně ať tam vydrží aspoň do 18 hodin,že potřebujeme pomoc.Mechanik mě nabízí nákup nové baterie,kterou má kupodivu stavem a že pokud to nebude baterkou,že bych na ni mohl těch 60 km ujet,než opět umře.Baterku kupuji za 80 Euro,protože mě nic jiného nezbývá,nasedáme,děkujeme vracíme se ke stroji.Během chvilky vyměněna,start,vše v pořádku,vše funguje,rychle obléct a valíme do Belluna,jelikož nás tlačí čas a italům jak jsem později zjistil,se moc dlouho pracovat nechce.Obrovské vypětí a panika a co všechno nás ještě čeká,nebudu a neumím dostatečně popsat.Asi 8 km od Belluna manželka klepe na rameno,že už to nevydrží a já jsem nucen zastavit na docela frekventovaném místě ale nedá se nic dělat,raději teď,jak hledat něco ve městě,říkám si a stojíme.Motor zhasne a já už vím svoje-baterka to není.Kdo ví ,jaké to je roztláčet motorku v takovém teple a na takovém místě,kde je velký provoz,chápe mě.Nakonec se daří,držím otáčky ve výškách a pokračujeme dál.Cestou v tunelu se modlím aby to nechcíplo zrovna tady.Míjíme ceduli Belluno,rychlost se snižuje,zatím dobrý ale přichází první světelná křižovatka,zastavení a motorka definitivně umře.Naštěstí u malé picerky pod stromem.Je něco asi kolem 18té hodiny.Nasedám na motorku za Jirky a jedem hledat dle navigace servis.Nacházíme,otevřeno.Starší muž na mě zírá a já se mu snažím vysvětlit problém ale marně,volá kolegu.Á to bude ten,co na nás čeká a ví o našem problému.Za chvíli vyleze malý,narezavělí italek a já na něho,kolega telefoni,problema moto Triumph.Zírá na mě jako by o ničem nevěděl,říkám si to snad není možné.Vytáčím opět přítele na telefonu a dávám mu ho k uchu.Vypadá to jako kdyby ho slyšel poprvé a já jen kroutím hlavou,jsem nešťastný,spocený,hladový a nevím co mám dělat.Najednou se zbalí,odejde do útrob servisu aby se za chvilku vyrojil před i s dodávkou.Asi nás chtěl trochu vystrašit.Beru věci,oblečení,helmu a jdu si sednout za ním.Posílám Jirku ať se vrátí k motorce,dle navigace asi ví kde jsme zastavili.My vyjeli a vracíme se napřed stejnou cestou,ale vzápětí zjišťuji,že to tady nějak nepoznávám,odbočili jsme někde,a já nevím kde jsme,a ani nevím kde mám motorku a zbytek skupiny.Volám proto hned Markovi,kde vlastně stojíme-odvětí, ty já nevím,já jsem v Lídlu a kupuji něco k snědku a pak ti řeknu.Pokládám telefon a říkám italsky líídl,líídl on pokyvuje hlavou,že ví a jede,přijíždíme k Lídlu ale nepoznávám to tu.V hlavě se mě honí hrozné věci.Obracíme se a jedem k dalšímu,asi jich tu bude víc,říkám si.Po chvilce přijíždíme k oné křižovatce a zastavujeme na parkovišti.Jdu pro motorku,a už ji tlačím do dodávky.Volám opět přítele na telefonu,a ten překládá- zítra se ozvu,zjistím co tomu je  nebo se to pokusím se opravit.Pro jistotu fotím dodávku s mojí motorkou,protože nemám žádný papír,ani telefon,nevím kdo to je,jestli ji ještě někdy uvidím .

Co teď.Vymýšlíme další plán.Musíme se dostat do apartmánu,je to asi hodinu a půl cesty.Když ted vyrazíme,kolem desáté jsme tu pro vás.Kluci s holkama odjíždějí a my zůstáváme.Sedáme ke stolku,posezení je venku,už je docela příjemně.Jeden aperolek,druhej,svačinka z Lídlu,mnoho cigaret a mnoho otázek,jak toto dopadne. No jo ale já jsem nikdy na motorce jako spolujezdec nejel,natož v noci.Věřím jen sám sobě a za někým mám strach.Před desátou kluci přijedou,žena chce jet s Jirkou na BMW,že to zkusí jak se na tom jede.Já sedám za Marka na Triumpha.Cesta byla nekonečná,tma a já měl opravdu strach,dívím se batůžkům,že to vůbec zvládají.No nakonec jsem to přežil.Na ubikaci přijíždíme asi o půl dvanácté.Holky už připravily občerstvení,aby nás aspoň trošku přivedli na jiné myšlenky.Ještě všechno probereme,vykládáme a asi o ½ jedné jdeme spát.Samozřejmě beru prášek na spaní.

Druhý den po. Úterý.

Klasika jdeme do místního KOOPU nakoupit něco na snídani.Ale jsme v itálii,takže musíme čekat až do 8.00 .Dříve ani rána. Potom se domlouváme co dál.No nic, vy jeďte dle plánu a my budem tady čekat na zprávy.Blíží se středa,kdy máme odjet do Německa,kde máme zajištěné ubytování k panu Ptáčkovi,kam se vždy strašně těším,na výborné jídlo,a na jeho skvělej přístup.

Zbytek skupiny odjel a nám se v hlavách honily strašné myšlenky.Co když se to neopraví do zítřka,musíme zavolat,že nepřijedeme ve středu ale jedni až ve čtvrtek,druzí až v pátek a my nevíme.Tak jsem se s klukama domluvili,protože Jirka s Vladkou musí odjet už ve čtvrtek k Ptáčkovi aby v pátek mohli vyrazit domů,protože Jiří jde v sobotu na šichtu.Marek pak bude muset odjet v nejhorším případě v pátek odpoledne.Do Německa je to odtud asi 330 km.Celý den se nic neděje,nikdo nevolá.Jen já volám,a snažím se zajistit případný odtah do ČR,kdyby se to všechno úplně posralo.Ještě že zrušili ten roaming,to bych se asi nedoplatil,postupně se to všichni dozvídají,protože špatné zprávy se přece šíří rychle.

Středa.

Ráno klasika.Během dopoledne jdeme za děvčaty do kanceláře,které nám pronajaly apartmán.Volám kolegyni do práce,která umí anglicky,a vysvětluji situaci aby ji přeložila.Že máme polámanou motorku a že nevíme kdy to opraví,a že si asi budeme muset doplatit ještě den nebo víc.Není problém naštěstí jsme v apartmánu sami.Zatím.Dnes je počasí nic moc a tak klábosíme a čekáme na telefon.Jsou 4 hodiny a nic.Jirka volá příteli na telefonu ať  zavolá kolíkovi co se děje.Půl hodiny-nic.Čekání je hrozné.Telefon: Vypadá to na regulátor napětí,obědnal ho a mělo by to přijít bud zítra nebo v pátek.No ještě že tak,říkám si je to ta lepší varianta.

Čtvrtek.

Během dopoledne se nic zvláštního neděje.Jirka s Vladkou se pomalu balí,neboť je dnes čeká přesun a taky se tak stane a zůstáváme zde už jenom čtyři.Odpoledne telefon na pokyn.

Přítel na telefonu říká,náhradní díl došel ale jinej,musí se to objednat znovu,tentokrát expres prý snad v pátek.To mě na nervozitě moc nepřidá.Přemýšlím,jak se odsud dostat do ČR do neděle.Fúra telefonů a kamarádů ale nic.Jen jeden,toho mám v záloze,jmenuje se Zdeněk,kamarád od dětství,který pomůže kdykoli.Volám mu.Čau Zdeni jak se máš.Zdar.ty už ses vrátil? Néé ještě jsme tady,a vysvětluji co se stalo.No podívej,když bude nejhůř tak se pro tebe otočím,ale musíš sehnat vlek.Jasný.Volám dalšímu kamarádovi,který je zrovna taky na motorce ve Slovinsku s autem a přívěsem.Jo my se vracíme zítra,tak by to snad šlo.Taky už volám domů mámě aby neměla strach,že jsme v pořádku,jen čekáme na náhradní díl.

Pátek.

Stále se nic nemění.Dopoledne ubíhá.Marek dnes musí odjet k Ptáčkovi.Je kolem oběda a nic.Říkám Markovi,nedá se nic dělat,musíme tam sjet a zjistit situaci,když to nebude opraveno,musím motorku nějak dopravit sem do apartmánu aspoň.Předchozí informaci od syna,že odtah vozidla do 50 km zdarma mám v pojištění nechávám v záloze.Sedáme a jedeme do Belluna do servisu.Už jsem hodně nasr—ej z přístupu servisu.Za hodinku jsme na místě.Vytáčím přítele na telefonu,který už je na cestě do Chorvatska,a už v hlase pociťuji,že už toho má asi taky plné zuby.Telefonů bylo opravdu mnoho.Říkám mu,řekni tomu kolíkovi,že jestli to dnes není schopen zpravit,zaplatím mu co si řekne vezmu motorku a jedem pryč.Dávám telefon už taky nasranýmu italovi k uchu.Kroutí hlavou a furt někam běhá.Donese papír,nevím co to znamená.Přítel na telefonu říká: Motorka je odvežena do Conegliana do značkového servisu.Nakonec to prý není regulátor ale stator.Je objednán,bude stát 458,- Euro,přijde možná v pondělí.Musíš to ale zaplatit,objednávka prý nejde zrušit a pak ti vydají motorku a nebo ti díl pošlou poštou domů.Ano stalo se to nejhorší možné.Mezitím jsem volal odtahovku kterou jsem pak zrušil.Protože až později jsem pochopil,že motorka tady už není.Pocity nikomu nepřeji.Volám znovu příteli na telefonu,aby vysvětlil kolíkovi at zavolá do Servisu do Conegliána,že si tam zítra v sobotu motorku převezmu zaplatím všechno,hlavně at ji dostanu pryč.Zrzavec mě dává asi objednávku nebo co,píše adresu a provozní dobu,a také jméno mechanika jménem Mauro.Musíme to zítra stihnout do 18 hodin.Beru papír,dávám kolíkovi co si řekne,50 Euro,pěkně poděkuju,sedáme a jedem zpět na ubykaci.Marek nejpozději do 2 musí odjet.Loučení a my zůstáváme samy v nejistotě co bude dál.Opět za holkama nahoru prodloužit pobyt,přítelkyně na telefonu,vysvětlováni atd.Za noc platíme 80 Euro ale teď už samy.Nakoupit jídlo do neděle.Volám Zdenkovi: prosím tě dopadlo to všechno špatně, musíš pro mě přijet.Vysvětluji,že je to sem 800 km,že musí vyjet už v noci aby tady byl nejpozději do 2 hodin,že ještě nás čeká dalších cca 100 km do Conegliana,kde musíme vyzvednout motorku a mít trochu fóra,kdyby něco.Ok, říká nastuduji cestu,nachystám se vezmu pilulku abych usnul a ve 2 ráno vyrazím.Domluveno.Doufám,že si vezme pilulku a vzbudí se až ráno,chii,chii.Volám Ladovi aby připravil vlek,který měl půjčenej a s papírama ho dovezl Zdenkovi.Vše klaplo.

Sobota.

Klasický průběh,Zdeněk nezaspal a vyjel v domluvenou dobu,cestou spolu komunikujeme.Přijíždí těsně po dvanácté,má nachystané jídlo a kafe.Dáme kávu,není čas raději jedem,kdoví co nás ještě čeká.Zadáváme cíl do navigace, a jedem.V centru města trochu bloudíme,ženská v navigaci pořád hledá,nakonec nacházíme.Dlouhá štrase jako v Brně Vídeňská asi,v dálce vidím servis a prodejnu motorek.Zastavíme na parkovišti.Před vchodem do obchodu májí vystavené motorky na prodej a mezi nimi stojí můj Triumph s klíčkama v zapalování,hmmm paráda asi ho budou prodávat.Hlavně že mají otevřeno.Beru hned klíček a říkám si odsuď už to snad ovezu kdyby čert na koze jezdil.Jdu dovnitř,zájem žádnej,vídím někoho  říkám: Mauro a dávám mu papír. Jen krčí rameny a nic,odchází.Vidím další oběť a opakuji.Taky nic.Naprosto jako kdybych tam nebyl.Asi po čtvrt hodině si to bere nějaká paní a říká něco o 500 Eurech.Opět prosím přítele na telefonu,už se mu aji bojím zavolat.Ať vysvětlí,že jsem si přijel pro tu motorku,že to tedy zaplatím,nahlásím adresu a vypadnu.Překládá a pak zase on mě.Prý má zaplatit hned nebo mě to pošlou na adresu domů,ale bude to ještě dražší.Jelikož už nemám moc peněz v hotovosti beru alternativu pošty.Konec telefonu.Baba ještě mezi tí asi 10 x odběhla něco vyřizovat.Až s vrátí snažím se jí zeptat jestli je to opravdu tím statorem.Nerozumí a tak mě bere do kanceláře k PC na překladač. Napíšu ji otázku. Čte,krčí rameny a někoho volá,ten příjde a taky krčí rameny.Vzbudí ve mně další obavy,jstli je to vůbec ten stator,proč mě vůbec nikdo neinformoval,ani o ceně ani co tomu je,prostě nic.Zaplatím tady 500 Euro,nevím jsetli to je vůbec ono a jestli mě to  a kdy vůbec přijde domů.Píšu na translatur- lze objednávku zrušit? Ona čte a krčí rameny no problema.Jak jsem uslyšel no problema,utrhuji jí lístek s mou adresou a odcházím rychle pryč naložit motorku.Na loženo a valíme zpět do Falacade.Ze srdce mi padá obrovský kámen,až je to slyšet.Nakonec máme pěkný večer plný zážitků a ráno v neděli 2.července odjíždíme k domovu.

Nakonec to byl opravdu stator,což jsem zjistil až po objednání nového regulátoru nabíjení.Takže ted je vše nové.Stálo mě to necelých 6 tisíc a trošku práce.Jinak mě celá tato sranda stála cca 18000 Kč navíc.Ale jak všichni říkají,hlavně že se nestalo nic horšího.Díky této příhodě jsem se  zase posunul o kousek dál.Vždy, když člověk někam vyjede a nic se nestane a vrátí se po ose domů,je to vlastně obrovské štěstí.A tak si toho vlastně vážím,že mám tu možnost a  štěstí aspoň takhle cestovat,dokud to jde.Co by za to jiní dali.Přeji všem co to dočetli až sem,aby měli vždy na cestách štěstí a hlavně ve zdraví se vrátili domů.Možná,že to bylo příliš dlouhé,ale snažil jsem se navodit atmosféru,kterou vlastně nejde popsat dokud to člověk nezažije sám.Jsem velký čtenář všech cestopisů zde a vím,že to není jednoduché,ty myšlenky co máte v hlavě přenést na papír,tím si rozhodně nechci zajistit kladné body.

PS: Myslel jsem,že v zemi motorek jako je Itálie,bude snažší takovýto problém vyřešit a hlavně brzy.Ale to bych asi musel mít na čele vytetováno 46.nebo mít aspoň italskou motorku.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (39x):
Motokatalog.cz


TOPlist