Francie plus 7 států (2013)

Rok s rokem se sešel a je tu opět den D, kdy balíme svá zavazadla, sedláme dvoukolé oře a vyrážíme vstříc dovolenkovým dnům. Tentokrát nás zlákala Francie a její okouzlující Provence a Azurové pobřeží. Takže do sedel a hurá na cestu.

Francie plus 7 států (2013)

Kapitoly článku

23. 6.2013 Den první: Vyrážíme

Body zájmu: Gaming, Lunz am See
Trasa: Znojmo - Holabrunn - St. Pölten - Gaming (Penzion Sport)

Je neděle ráno, první den naší cesty. Teplota tak akorát pro cestování na motorce, avšak slunečno, s pár mráčky na obloze. Motorky jsme si nabalili den předem, abychom se zbytečně nezdržovali. Tudíž dobalujeme pár maličkostí a vyrážíme. Dnes to nemáme daleko, pouhých 175 km do Gamingu, kde máme zaplacen penzion na tři dny přes Slevomat, takže jedeme na pohodu. Ještě než vyrazíme z města, zastavujeme na benzině, abychom nakrmili sebe a své jednostopé mazlíky a hurá na cestu. Jakmile míjíme hranice, je to znát. Rakouské cesty jsou znamenité. Po několika km musíme zastavit, jelikož mi pořád vypadává kabel od navigace. Zde se vyplácí ženská připravenost, takže to můžeme lehce a rychle vyřešit, aniž bychom sundávali veškerou batožinu ze sedla, pod kterým mýváme nářadí. Intuice mi radila dát nářadí do bočního kufru. Dobře, přiznávám, nebyla to až tak ženská připravenost jako spíš náhoda. Aspoň jsem to zkusila. Dál už cesta pokračuje svižně. Na další zastávce potkáváme milého staršího pána, který opěvuje krásu našich strojů, a my se samozřejmě vznášíme v oblacích. Kupodivu mu rozumíme přes naši jazykovou nedostatečnost a dokonce na dotazy svižně odpovídáme. Přeje nám šťastnou cestu a my pokračujeme dál. Pomalu se před námi začínají odhalovat kopce a do Gamingu je to už jen pár kilometrů. Je to nádhera. Silnice se klikatí a je vidět, že projíždíme motorkáři oblíbenou trasu, jelikož jich potkáváme více než aut. Jsme na místě. Jaké překvapení, když penzion chvíli hledáme, jelikož zcela neodpovídá internetové nabídce. No budiž. Prvotní zklamání zachraňuje majitelka hotelu, která je shodou okolností Češka vod Olomóca. Přichází druhá rána, když platíme 12 Eur za úklid a pobytové taxy. S tím se nepočítalo, ale opět budiž. Částku platíme a jdeme se ubytovat. Další problém je, že hotel nemá vlastní parkoviště. Je nám sděleno, že musíme zaparkovat kamsi za roh a přes cestu, kolem kostela, a naproti záchranné službě to je. No nic půjde se na průzkum. Dáváme si něco na jídlo, chvilkovou siestu a poté vyrážíme. Okolí je opravdu krásné. Samý kopec, zeleň, čistá říčka, protékající přímo okolo penzionu, prostě pastva pro oči. Nedaleko nacházíme překrásný park, ve kterém je i možnost sportovního vyžití. Volejbalové hřiště, pingpongový stůl, hřiště na košíkovou či skate park. Vše vypadá skvěle, jen zde není nikoho, kdo by ta hřiště využíval. Není tu pomalu ani živáčka. Možná je to tím, že je ještě červen a toto malé městečko příliv turistů teprve čeká. Po chvíli máme projito od začátku do konce a tak po drobném zamyšlení padá návrh zajet si do Lunz am See. Nápad to byl opravdu skvělý. Nádherná cesta, jedna klikatice za druhou, prostě cesta značka ideál. Chvilku klikaté stoupání, pak zase klikaté klesání. Zatáčky jsou dobře kloněné, takže si jízdu vychutnáváme na maximum. U jezera si dáváme točenou zmrzlinu a usedáme na lavičky s výhledem na vodu. Je tu příjemný relax a tak jen sedíme, pozorujeme okolí a vychutnáváme okolní přírodu. Jelikož jsme dnes nějací unavení, vracíme se po chvilce relaxace zpět do Gamingu, abychom nabrali sil na zítřejší výlet.

Najeto: 210 km.
Benzín: SHELL 36,90 Kč/litr (Česko).
Dálniční známka Rakousko: 134,- Kč/ks.
Ubytování: Penzion Sport, Promenade 1, 3292 Gaming, Austria, http://www.penzion-sport.com.
Cena ubytování: ze Slevomatu 1999,- Kč + 12,- Eur 2 noci/2 osoby se snídaní.


24. 6. 2013 Den druhý: A nezaprší a nezaprší

Body zájmu: Linz
Trasa: Gaming - Linz - Gaming (Penzion Sport)

A máme po výletě. Původní plán byl Mariazell, kde jsou nádherné klikatice a jezero Erlaufsee, ale počasí nám nepřeje. Celou noc lilo jako z konve a ani teď nevypadá, že by někdo z vrchu chtěl přestat kropit. Ale nám to náladu rozhodně nezkazí. U snídaně dáváme válečnou poradu a vymýšlíme nový plán. Jelikož nám den předtím praskl držák navigace a je upevněn jen provizorně, rozhodujeme se zajet do Linze, který je odsud cca 100 km pro držák nový. Kam jinam než do Louisu. Ale jestli někam vůbec vyrazíme. Jedna z motorek nestartuje. Menší horká chvilka po chvíli naštěstí pomíjí, motorka se chytla, jedeme. V\rážíme cestou kratší, která navíc není po dálnici. I když leje jako z konve, projíždíme nádhernými scenériemi, které utužují naši dobrou náladu. Radost z klikatých silnic střídá obezřetnost ze silnic poštěrkovaných. Stejně jako u nás silničáři opravují silnice tak, aby tím kazili radost motorkářům z požitkové jízdy. Všude samý štěrk. Musíme však uznat, že oproti nám mají opravovaná místa skvěle značená, včetně snížení rychlosti, které je zde naprosto namístě. Bohužel 30 za deště a na štěrku už tak moc příjemná jízda není, takže měníme trasu a napojujeme se na dálnici. Po chvíli však musíme zastavovat, jelikož se nám ulomila další část držáku navigace. Tu odhazujeme do kufru a pokračujeme dál. V Linzi jsme během chvíle a dokonce přestává pršet. Louis nacházíme bez problémů, jelikož tu nejsme poprvé. Kupujeme držák a chvíli zaujatě rejdíme po shopu. Nacházíme kit pro výstražné blinkry, po kterém jsme pokukovali už u nás a jelikož je cena lepší než v českém eshopu, jeden kit na zkoušku kupujeme. Přeci jen naše Deauvillky tímto systémem nedisponují a při našich cestách se výstražné blinkry, zvláště na dálnici hodí. Ještě natankovat, drobný nákup jídla v Lídlu a hurá zpět. Po cestě opět začíná pršet. Tentokrát objíždíme jinou trasou, abychom se vyhnuli opětovnému traumatu ze štěrku. Leje čím dál víc a začínáme mít mokro i pod nepromoky. Déšť je opravdu vydatný a proniká, kam se dá. Naštěstí se už objevuje cedule Gaming, takže uklízíme motorky a jdeme sušit. Odnesl to jen trochu mokrý zadek. Po večeři přestává trochu pršet tak jdeme zkusit našroubovat kit na blinkry. Motorku schováváme na parkovišti pod přístřešek a dáváme se do díla. Vše je zapojeno až na propojení drátů s blinkry a ejhle, jeden zádrhel. Nemáme malý šroubovák. Naštěstí nás pozorují místní obyvatelé domu hned vedle parkoviště a velice ochotně nám nabízí pomoc. Za chvíli máme hotovo a vše funguje. 

Poděkování za jeden malý šroubovák patří noční směně z horské služby v Gamingu.
Najeto: 214 km.
Benzín: BP 1,419 Eur/litr (Rakousko).
Ubytování: Penzion Sport.

25. 6. 2013 Den třetí: Neustávající déšť a přituhuje

Body zájmu: Rakouské Alpy
Trasa: Gaming - Salzburg - Innsbruck - Innerbraz (Camping Walch's Camping & Landhaus)

Již třetí den bez ustání prší. Naše cesta však pokračuje i v tomto nevlídném počasí a proto na sebe navlíkáme, co se dá, vč. ochranných pomůcek proti dešti a vyrážíme směr Lichtenštejnsko. Déšť je vytrvalý a tak po cca 100 km stavíme a měníme mokré ponožky. Co naplat, že máme ochranu na boty, voda proniká i přes ni. Nasazujeme pro jistotu igelitové pytlíky a hurá dál. Déšť je vydatný a tak po domluvě stavíme zhruba každých 100 km. Zlaté interkomy. Tento setrvalý stav přetrvává až k hranicím Německa, kde s překročením hraniční čáry déšť ustává a trochu se vyjasňuje. Naše nadšení z lepšího počasí však netrvá moc dlouho. Při opětovném vjezdu do Rakouska znovu začíná pršet. Naštěstí déšť už není tak intenzivní jako dopoledne. Tak trochu jsme minuli cestu, kterou jsme původně zamýšleli jet, a navigace nás neplánovaně navádí na mýto do horského průsmyku. Platíme 18,- € za obě motorky a pokračujeme tunelem dlouhým něco málo přes 14 km. Do kempu je to už jen 1 km. Bohužel i tady navigace selhává návalem alpských velehor a navádí nás odbočit do zdi, což samozřejmě neakceptujeme a pokračujeme v cestě tunelem. Vyjíždíme z tunelu a i zde navigace opět stávkuje. Raději zamrzla. Zastavujeme tedy na nejbližším odpočívadle a snažíme se ji rozchodit. Marně. Cestu do naplánovaného kempu nám nechce ukázat a tak volíme další kemp, který by měl být po cestě. Asi jsme jí dnes něco špatného provedli, jelikož hlásí, že cesta, kterou chceme zvolit je uzavřena. Po chvilce přemlouvání volíme klasickou mapu, která nás taky nemá ráda a raději námi zastávkové místo neuvádí. Ještě jeden pokus s navigací a hele, ona už zase fachčí. Kemp ukazuje za 15 km. Takže pokračujeme dál. Přijíždíme do kempu. Recepce je skvěle značená a kemp vypadá příjemně. Na recepci se s naší nedokonalou angloněmčinou a s pomocí slovníku dovídáme, jak přivolat recepčního. Po chvíli jsme ubytovaní a stan máme postaven. Při sundávání navigace zjišťujeme, že ten vydatný déšť totálně zoxidoval zásuvku a kabel navigace. Vše vysušujeme a doufáme, že to nenadělá větší zlo. Dáváme si večeři z vlastních zásob, sprchu a půjdeme pomalu do hajan. Zítra je před námi opět dlouhý den.

Najeto: 531 km.
Mýto: 9,- Eur/motocykl.
Benzín: JET 1,376 Eur/litr (Rakousko), BP 1,399 Eur/litr (Rakousko), JET 1,349 Eur/litr (Rakousko).
Ubytování: Camping Walch's Camping & Landhaus, Arlbergstraße 93, 6751 Innerbraz (Klostertal), Austria, N 47°8'31"  E 9°55'36", http://www.campingcard.com/de/de/europa/%d6sterreich/vorarlberg/campingplatz-walch%27s-camping-%26-landhaus-117766/.
Cena ubytování:
20,90 Eur (16,- Eur ubytování, 2,- pobytová taxa a 2,90 za sociální zařízení – sprcha, umývárna, toalety). O tomto kempu se rozhodně musíme zmínit, je to velice příjemný kemp obklopen horami s dobrou vybaveností. Velký campingový plac, příjemná společenská místnost, kde je možné nabít potřebnou elektroniku a je zde nápojový automat. Opomenout nesmíme ani sprchy, které jsou opravdu úžasné. Velké, prostorné, každá kabinka má svoji předsíňku, kam je možno si odložit a z ní jít rovnou do sprchy. Opravdu fajn kemp, ve kterém se nám moc líbilo. Jen počítejte s tím, že je tu i na konci června opravdu vlezlá zima.

Ceny za kempy, které zde uvádíme, jsou se slevovou kartou Camping card ACSI, kdy kempy garantují cenu v daném období (každý kemp má jinou dobu akceptovatelnosti) 12, 14 nebo 16 Eur. Tudíž je možné ušetřit až 70% z ceny. Karta nás stála cca 390,- Kč + 80,- Kč poštovné. V ceně je např. standartní místo, pobyt 2 dospělých osob, auto + karavan nebo auto + stan (pro nás to znamenalo 2 motorky a stan), přípojka elektřiny, použití teplé sprchy atd. Více o kartě na www.camp.cz. Rozhodně se nám vyplatila.

26. 6. 2013  Den čtvrtý: Déšť, sníh a slunce

Body zájmu: Lichtenštejnsko, Švýcarsko, Furkapass, Mont Blanc
Trasa: Innerbraz - Vaduz (Lichtenštejnsko) - Furkapass (Švýcarsko) - Chamomix Mont Blanc (Francie) - St. Gervais les Bains (Camping Les Domes de Miage)

Dnes vyrážíme relativně brzy, protože nás čeká dlouhá cesta. Tak trochu měníme plán a rozhodujeme se vyhnout dálnici a projet si klasické Lichtenštejnské a Švýcarské cesty. Čeká nás Furkapass ve výšce 2429 m.n.m., který není až tak známý jako třeba Stelvio, ale na internetu se o něm pějí chvály, tak jsme zvědaví. Počasí opět nezklamalo a leje jako z konve. Snad se během cesty vyčasí a konečně se trochu zahřejeme. Počasí je opravdu nepřející, proto ujíždíme co to dá a Lichtenštejnsko jedeme bez zastávky. Naštěstí je opravdu malé, takže během pár desítek kilometrů vjíždíme do Švýcarska. Konečně se trochu vyčasuje. Už začínají být vidět i vrcholky hor, které předtím skrývala mlha a opar. Je to opravdu nádhera. Tohle si musí každý prožít, popsat se to rozhodně jen tak nedá. Nespočet klikatících se cestiček, úžasná panoramata, výhledy na hluboká údolí, prostě nádhera. Stoupáme serpentinami do hor a začíná přituhovat. Není se co divit, když se najednou ocitáme ve 2044 m.n.m. na Obernalpassu. Chvíli se rozhlížíme, kocháme se okolím, děláme pár fotek a pokračujeme dál. Ještě se nám ani nepřestala motat hlava ze všech těch zatáček a opět je tu klikaté stoupání. Tentokrát jdeme ještě o něco výš. Déšť se mění ve sníh a mokrá silnice s ostrým srázem začíná vypadat trochu nebezpečně. Přizpůsobujeme jízdu okolním podmínkám a pomalu se suneme dál ke svému cíli. Jsme na místě. Opuštěné místo pokryté 3 metrovými stěnami sněhu by si zasloužilo trochu víc. Aspoň restauraci či obchůdek se suvenýry. Je tu však jen zavřený chátrající dům. Sem tam tu zastaví nějaký motorkář, aby se vyfotil s kopou sněhu a značkou, či pracovník kontroly meteostanice. Jinak tu nenajdete živáčka. Překvapením je, že i když tu není hotel, ani restaurace je zde zastávka autobusu. Z poza rohu přichází nějaká turistka, že by byla tak výkonná a vyšlápla si na takovou tůru? I když je tu opravdu nehorázná zima, ten výstup stál za to. Po chvíli se začíná vyjasňovat a chmurné zamračené počasí střídá modrá obloha a slunce. Vše, co bylo ukryto za mlhou a mraky se rázem odkrývá. To co už předtím byla nádhera je nyní nepopsatelné. Ještě chvíli se kocháme a pak se opět dáváme na cestu. Za zatáčkou zjišťujeme, že paní klamala tělem a že na ni zde čeká auto. Je dost hodin, takže původně plánovaný Grand sant Bernard vynecháváme a míříme přímou čarou do kempu u Mont Blancu. Při sestupu z Furkapasu narážíme na spadlé kamení na cestě. Moc příjemné to není, ale naštěstí jsme byli včas upozorněni jinými motorkáři, takže jsme se tomu bez úhony vyhli. Cestou nás opět zlobí jedna z motorek. Po vypnutí motoru nechce nastartovat. Ještě že máme startovací kabely. Těsně před kempem začne zlobit i druhá motorka. Nefungují blinkry a zásuvka. Navigaci přehazujeme na druhou motorku, upevňujeme ji na tankvak jak možnosti dovolí, tedy pod gumicuky a jedeme dál. Bohužel uzavírka cesty ke kempu nás otáčí a posílá přes okolní cestičky. Je to šplhání do kopce a z kopce cestami 3 třídy. Divíme se, že jsou vůbec zapsány v mapě. Ale i tak to je zážitek a tak trošku adrenalin. Zvláště, když vjíždíme v prudkém kopci do křižovatky jejíž vrcholek je posypán štěrkem. Kdybychom aspoň odbočovali dolů, ale ne, musíme nahoru. Do kempu už to tak nějak zvládneme. Kemp se nachází na příjemném místě, oblkopen výhledy na okolní štíty hor. Je pěkně upraven a vypadá příjemně. Pan recepční nám dokonce nechá přes noc nabít baterii. Snad to pomůže. Ostatní opravy až zítra.

Najeto: 432 km.
Benzín: BP 1,424 Eur/litr (Švýcarsko).
Ubytování: Camping Sites & Paysages Les Dômes de Miage ***, 197 route des Contamines, 74170 St. Gervais-les-Bains, France, N 45°52'25"  E 6°43'13", http://www.campingcard.com/de/de/europa/frankreich/rhone-alpes/haute-savoie/campingplatz-sites-%26-paysages-les-domes-de-miage-104338/.
Cena ubytování: 16,60 Eur (16,- Eur ubytování, 0,60 Eur pobytová taxa).

27. 6.2013 Den pátý: Od mrazu k teplým krajům

Body zájmu: Provence
Trasa: Saint Gervais les Bains - Grenoble - Niozelles (Camping Sites & Paysages Moulin de Ventre)

Tuhle noc jsme si připadali jak na severním pólu. V noci mrzlo, až praštilo tak, že naše vybavení totálně pohořelo a nepomohlo ani termoprádlo, vnitřní vložky z moto oblečení, deka. Na tohle se rozhodně musíme příště více připravit. Mohlo nás napadnout, že náš ubohý miniaturní staneček a letní spacák, který je dělán spíše, jako deka, horské klima nezvládnou. Snad to nebude mít nějaké následky. Abychom se trochu zahřáli, hned ráno se vrháme na opravu motorek. Baterie vyzvednuta a motorka zase startuje v pohodě. S druhou nejdřív chvíli tápeme. Po kontrole všech pojistek, které jsou samozřejmě v pořádku, přemýšlíme, kde se stala chyba. Po chvíli objevujeme černou schránku, kterou by zde nikdo nečekal a v ní je ještě jedna pojistku. Je spálená. Vyměňujeme ji a vše funguje jak má. Jak zásuvka, tak blinkry. Trochu nám vrtá hlavou, kde se tam pojistka vzala a především to, proč je tato pojistka společná pro blinkry a 12V zásuvku. No nic, teď to nemá cenu řešit. Vše zase funguje jak má, tak jedeme dál do teplejších krajin Francie. Opět to bereme mimo dálnice. Cesta, i když kvalitně nic moc, celkem ubíhá. V průměru jedeme 90. Občas najedeme i na dálnici, kde se mýto neplatí. Ale i tak jsou hezčí scenérie po bočních silnicích. Ty pohledy do kraje prostě stojí za to. Zastavujeme v malém městečku, kde si v místní pekárně kupujeme čerstvé Croissanty. Tak takové jsme ještě opravdu nejedli. Mají jemnou máslovou chuť a na jazyku se jen rozplývají. Není divu, vždyť Croissant je francouzského původu. Cestou potkáváme docela zajímavou značku, která označuje stejně jako u nás divokou zvěř, jen s malou úpravou. Vyobrazený jelen má na krku šál a na hlavě čelenku. Možná jelen sportovec nebo švihák lázeňský, nebo snad to, že je opravdu tak velká zima, že i zvěř se musí teple oblékat. O francouzských řidičích můžeme říct, že jsou celkem ohleduplní a že ctí místní předpisy. Vyjíždíme z hor a před námi se pomalu rozprostírá Provence. Bohužel nikde nepotkáváme pro Provence typické fialové květy levandulí. Naopak se to všude hemží žlutými květy nám neznámého názvu. Je pravda, že po cestě potkáváme pár typických domků, ale klasické Provence asi nějak míjíme. Pár kilometrů před kempem nakupujeme nějaké to jídlo na večeři a projíždíme poslední část dnešní cesty. V kempu nás přivítá opět milá recepční a nabízí nám z několika volných míst. Opět se zabydlujeme a čerpáme síly na další den plný neobjevených míst Francie.

Najeto: 321 km
Benzín: ESSO 1,669 Eur/litr (Francie).
Ubytování: Camping Sites & Paysages Moulin de Ventre ****, N100, 04300 Niozelles, France, N 43°56'1"  E 5°52'4",  http://www.campingcard.com/de/de/europa/frankreich/provence-alpes-cote-dazur/alpes-de-haute-provence/campingplatz-sites-%26-paysages-moulin-de-ventre-104268/.
Cena ubytování: 16,80 Eur (16,- ubytování, 0,80 Eur pobytová taxa).

28. 6. 2013 Den šestý: Město francouzského filmu

Body zájmu: Saint Tropez
Trasa: Niozelles - Saint Tropez - Sainte Maxime (Camping Les Cigalons)

Tak to už je trochu jiné ráno, než v horských oblastech. Místo deště a sněhu nás vítá slunečný den. Už v ranních hodinách je teplo značně znát. Konečně se trochu prohřejeme. Dnes vyrážíme do Saint Tropez. Každý o něm říká, že tam nic k vidění není, my i přesto necháváme na svém úsudku. Po cestě ještě tajně doufáme, že se nám naskytne pohled na typické Provence, marně. I přes to zklamání nám opět nabízí překrásné scenérie. Začínáme cítit vlhký mořský vzduch, což značí, že se blížíme k moři. Poslední úsek k dnešnímu cíly vede po pobřeží, které je jak je vidno turisty vyhledávané. Provoz začíná značně houstnout a všude kolem je živo. Už když vjíždíme do města, začíná se nám tu líbit, působí to tu dovolenkově a lidí je tu až až, takže to nebude až tak zabité městečko. Úzké francouzské uličky nás nutí být ve střehu, protože tu a tam odkudsi zpoza rohu nečekaně vyrazí auto. A mně navíc opět nefungují blinkry. Takže se snažíme co nejrychleji zaparkovat. Navigace nás navádí přímo do míst, kde se nachází obrovské parkoviště. Především se tu opět myslí na motorkáře a tak s parkováním nemáme problém. Parkování je tu opravdu drahé, ale pro motocykly je kupodivu zdarma. Z parkoviště scházíme úzkou uličkou neznámo kam a najednou jsme v přístavu, kam jsme měli namířeno. Zde ochutnáváme francouzské waffle. Musíme podotknout, že jsou opravdu znamenité. Myslím, že jsme objevili ráj mlsalů. Malý obchůdek se sudy plnými sladkostí nenechá nikoho projít bez povšimnutí. Míříme k informačnímu centru, kde chceme zakoupit mapu, ale to je bohužel zavřené. Asi čas oběda. No nic, projdeme si, co se dá a vrátíme se později. Přístav je opravdu nádherný a ty lodě co tu kotví. Marně prosím o jednu takovou lodičku, ale je mi taktně naznačeno, že i přes veškeré snažení bychom si ji nepořídili ani za sto let naší práce. Co naplat. Zbývá jen koukat. Snažíme se najít četnickou stanici, ale marně. Vždy se nějakým způsobem ocitáme na našem parkovišti. Zkoušíme několikrát informační centrum, ale obědová pauza je zde asi několikanásobně delší než naše půlhodinovka, kdy si zhltnutím oběda akorát tak zaděláváme na žaludeční vředy. Po xtém pokusu konečně otevřeno. Zakupujeme mapu a míříme ke Gandemarie. Zjišťujeme, že jsme při svém bloudění byli jen kousek od ní. Zrovna se tu fotí nějaký pár, tak nabízíme pomoc, nakonec přicházíme na to, že jde o krajany. Chvíli konverzujeme rodnou češtinou a pak se rozcházíme každý po svém. Nutno dodat, že četnická stanice hýří prázdnotou a zanedbaností. Četla jsem, že z toho chtějí udělat muzeum, což by se asi hodilo, vzhledem k její vyhlášenosti, ale prozatím je to zřejmě ve fázi myšlenky. A to již několik let. Dále míříme k Citadele, ze které je prý nádherný výhled na celé město. Výšlap nahoru nás trochu zadýchává, ale trochu pohybu po těch dnech jízdy neuškodí. Názor ovšem měníme ihned poté, co zjišťujeme, že je zavřeno. S trochou zklamání jdeme tedy alespoň k hradbám, odkud je taktéž pěkný výhled na městečko a moře. Poté scházíme okolo kostela k motorkám. Ještě vyměnit pojistku a nastartovat druhou motorku, která bez startovacích kabelů už jen tak nenastartuje. Takže všechnu batožinu sundat a zase naskládat. Je to radost, když to takhle děláte několikrát za den. Kemp nacházíme snadno. Je na perfektním místě, asi 90 m od moře. Večer se ještě jdeme projít na pláž a prozkoumat okolí. Po večeři v kempovém bufetu hurá na kutě, byl to opět dlouhý den.

Najeto: 185 km.
Benzín: 1,58 Eur/litr (Francie).
Ubytování: Camping Les Cigalons **, 34 ave du Croiseur Léger Le Malin, 83120 Ste Maxime, France, N 43°19'50"  E 6°40'1", http://www.campingcard.com/de/de/europa/frankreich/provence-alpes-cote-dazur/var/campingplatz-les-cigalons-112683/.
Cena ubytování: 16,50 Eur (16,- Eur ubytování, 0,50 pobytová taxa).

29. 6. 2013 Den sedmý: Zážitek na celý život

Body zájmu: Cannes, Marineland (Antibes)
Trasa: Sainte Maxime - Cannes - Antibes - Cagnes sur Mer (Camping Le Colombier)

Dnes jsme se rozhodli opět změnit plán a přizpůsobit ho okolnostem. Zjistili jsme, že kousek za Cannes v Antibes je Marineland, oceanárium, což rozhodně musíme navštívit. Ráno ještě na cestu dostáváme nadáno od jedné milé Italky, která včera zřejmě přebrala a rozhodně nemá pochopení pro zvuk motocyklu a už vůbec nevysvětlíte, že když už motorku nakopnete, nemůžete ji vypnout, bo byste zase museli sundávat všechny věci. Mylně nabyté mínění o českých motorkářích jí tedy déle nevyvracíme a jedeme směr Cannes, město proslulé filmovým festivalem. Jedeme po pobřeží, abychom si trochu užili těch výhledů na moře. Cesta je příjemná a celkem svižná. Sice jedete max. 70, ale za ten pohled to stojí. V Cannes nás navigace navádí na kopec Le Suquet v historické části, odkud je krásný výhled na město. Jelikož začíná být pořádně horko, rozhodujeme se vynechat pláž a jet přímo do Marinelandu. Ten nacházíme velmi snadno, protože už několik kilometrů předem je značena cesta přímo na parkoviště před vchod. Hned první zastávkou jsou tučňáci. Je legrační sledovat jednoho obyvatele akvária, který se už půl hodiny snaží skočit do vody. Tedy alespoň tak z jeho pohybů usuzujeme. Zde také zjišťujeme, že i tučňák si dokáže pořádně zařvat. Perfektně nám vychází čas, takže stíháme všechna představení. Lachtani, kosatky a delfíni. Vše na sebe pěkně navazuje. Vidět tohle všechno naživo stojí opravdu za to, i když se vaše peněženka zúží o 38 Eur na osobu. Lachtan Boris, který má příznačné jméno ke své velikosti je na svou váhu dosti pohybově nadaný. Cviky, které předvádí by u nás někdo jen těžko hledal. My jsme rádi, že jsme rádi, ale on sebou mrská znamenitě. Je úžasné vidět zvířecí mateřské pudy. Ty značí ječící matku malého lachtánka, když si to svižným plazením štráduje k okraji nádrže, aby předvedl svůj první skok do vody. Pronikavý hlas lachtaní matky a její rychlá reakce mu v tom však zabraňuje. Zřejmě ještě nepřišel jeho čas. U kosatek se škodolibě zasmějeme, když cvičitelé naženou nic netušící návštěvníky do bočního prostoru nádrže, odkud je vidět kosatky pod vodou a pak ty nebohé nadšence nechají postříkat vodou. Kým jiným než škodolibými kosatkami. U delfínů nás fascinuje jejich sehranost a síla, s kterou povozí své cvičitele na hřbetu nebo je vyhodí vysoko z vody. Evidentně jim to činí nesmírnou radost. Rozhodně vypadají spokojeně. Jediné, co je na tomto areálu k vzteku je automat, který nám sežere 1,70 Eur, aniž by nám něco vydal. 12 Eur za mini hambáče nám taky nepřipadá normální, tak si dáváme jen bagetu napůl a pokračujeme dál. Ještě nás čekají obrovské želvy a žraloci. Tohle byl pro nás opravdu zážitek. Vše perfektně nacvičeno, příjemné prostředí, spousta mořských obyvatel k vidění. Jsme nadšení. Jelikož jsme zde strávili skoro celý den, ubíráme se do kempu. První kemp, který je pouhé 3 km nelze nalézt, takže míříme k druhému kempu. Ten už nacházíme v pohodě, takže se ubytováváme na poslední noc ve Francii a plánujeme další den, Monaco.

Najeto:  97 km.
Ubytování: Camping Le Colombier ***, 35 chemin Sainte Colombe, 06800 Cagnes-sur-Mer, France, N 43°40'17"  E 7°8'20", http://www.campingcard.com/de/de/europa/frankreich/provence-alpes-cote-dazur/alpes-maritimes/campingplatz-le-colombier-116152/cena.
Cena ubytování: 17,50 Eur (16,- Eur ubytování, 1,50 pobytová taxa).

30. 6. 2013 Den osmý: Do města Velké ceny F1

Body zájmu: Monaco
Trasa: Cagnes sur Mer - Nice - Monaco - San Bartolomeo al Mare (Il Frantoio Camping)

Dnes vyrážíme do města velké ceny Formule – 1 Monaca a zároveň druhého nejmenšího státu světa. Je opět krásně slunečno. Jak už je na této cestě zvykem, jedna z motorek nestartuje, takže než upevníme bagáž, musí proběhnout nutné startování přes kabely. Jedeme opět mimo dálnici. Cesta je pouhých 34 km, což je asi tak hodinka cesty. Silnice vede většinou kolem pobřeží, takže máme nádherné výhledy na moře a přímořská letoviska. Rozhodně lepší, než si to upalovat po cestě kde nic, tu nic. V Nice je okolo letiště uzavřená cesta a je tam spousta objížděk. Jedna z motorek nešťastnou náhodou chcípá a ano, je to ta, která sama nestartuje. Tudíž najíždíme na bok silnice, sundáváme všechnu bagáž a vyndáváme kabely. Pohledy kolemjedoucích naznačují, že jsme na chvíli místní atrakcí. Francouzi moc solidární nejsou, protože jediné auto, ani motorka nezastaví, což u nás je nutno motorkáře pochválit, jelikož při každém kolapsu ochotně zastaví. Ne, že bychom to potřebovali, ale za zmínku to stojí. Nutno podotknout i to, že francouzská policie také jaksi nefunguje. Stojí u uzavírek na každém rohu v hojném počtu, ale zřejmě řeší, co budou mít dnes k obědu, či kam si zajdou po šichtě, místo aby řídili dopravu. Motorka je po chvíli opět nahozená a jede se dál. Čím blíže Monacu, tím více ohleduplnost vůči motorářům klesá. Auta tlačící se schválně ke středu tu jsou běžná. V Monacu se díky navigaci dostáváme na Place du Casino přímo před Casino de Monte Carlo, kde se místního pana policajta ptáme na parking pro motocykly. Ochotně nám při vypisování pokuty slečně na skůtru, aniž by zvedl hlavu, či se na nás podíval, sděluje, že parking je přímo před námi. Tím chtěl naznačit, abychom neotravovali a že jsme asi tydýti, když nevidíme velké P přímo před námi. Parkujeme v podzemních garážích přímo naproti casina, hned vedle slavného Le Café de Paris, jak jinak než pro motocykly zdarma. Vyrážíme přes překrásný parčík pro mapu do infocentra, které jsme zahlédli po cestě. Nutno dodat, že mapa je i při východu z parkingu, čehož jsme si všimli až při návratu, ale aspoň nám paní na informacích řekla, co je dobré vidět. Nejprve vyrážíme do starého města na kopci, kde je i knížecí palác. Cesta vede přístavem, kde kotví spousta jachet a nadstandardních lodí. Zajímavostí je loď, mající na své palubě vrtulník, či loď hned s několika motory. Pokračujeme podél hradeb a po cestě objevujeme upravené terasy pro slunění se a koupání. Zde zkoušíme vodu a po lehkém osvěžení pokračujeme dál. Vycházíme přímo na Place du Palais před knížecím palácem, kde hlídkuje hradní stráž, drbající se na krku a stojíc jen tak, aby se neřeklo. Není to jako u nás, kdy se chudáci příslušníci hradní stráže nesmí ani pohnout, natož se kdekoli podrbat. Hold jiný kraj… Pokračujeme dále úzkými uličkami plnými obchůdků se suvenýry a občerstvením. Všechny suvenýry je možné zakoupit hned na náměstí, ale i v obchůdcích ve starém městě kde jsou o něco levnější. Vycházíme u katedrály, kde je jak bychom my nazvali bleší trh. Vypadá to tu, jako by zde každý prodával něco z toho, co našel doma. Ale je to milé a příjemné. Okolo knížecího paláce se vracíme zpět dolů do centra a pokračujeme přístavem po silnici, kde se jezdí F1 až na terasy Casina de Monte Carlo. Odtud je nádherný výhled jak na přístav, tak na pláž. Poté se vracíme zpět na parkoviště k motorkám. Jako zázrakem motorka startuje, takže můžeme vyrazit. Ještě objíždíme okruh F1 a míříme do kempu opět mimo dálnici. Vjíždíme do Itálie a změna je znát. Jak změnou značek, tak chováním řidičů. Za cca 2 hodinky jsme na místě, rozbalujeme stan a míříme na naše první jídlo v restauraci a na pláž. Voda je dost studená, takže koupání vynecháváme a jdeme se najíst. Do restaurace přicházíme sice jako první, ale jídlo dostáváme jako poslední. I když naše pizza není nijak speciální, hosté, kteří přišli po nás a taktéž si objednali pizzu ji mají již dávno na stole. Snažíme se nebrat si to osobně a přesvědčujeme se o tom, že s naší národností to nemá nic společného. Upozorňujeme servírku, že stále jaksi nemáme co jíst a nakonec i my své jídlo dostáváme. Nevíme zda kvůli nám, či kvůli něčemu jinému dostává přede všemi zmíněná servírka od svého šéfa káráno. A to dosti otevřeně. Z gest usuzujeme, že jim zřejmě selhal objednávkový systém, ale šéfa to evidentně nezajímá. To opravdu nebylo na místě. Po večeři se značně ochladilo, takže nasedáme na motorku a přesouváme se co nejrychleji do kempu. Není nad teplou sprchu. 

Najeto: 84 km.
Ubytování: Il Frantoio Camping **, Via Pairola 65, 18016 San Bartolomeo al Mare, Italy, N 43°55'58"  E 8°5'52", http://www.eurocampings.co.uk/en/europe/italy/liguria/il-frantoio-camping-118438/?campName=il+frantoio.
Cena ubytování: 16,- Eur.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.08
Známkováno: 26x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist