Tour de Europe

L.D.Jeselo,Portogruaro,Trieste,Kozina,Rupa,Rijeka

Ráno nás opět vítá zatažená obloha,ale naštěstí bez deště.Děláme rychle proto snídani a já a Petr vše balíme na motorky a holky uklízejí kolem stanu.V devět jsme hotoví a my rychle opouštíme kemp,neboť máme zaplaceno jen na dvě noci a jsme tady noci tři.Nikdo nás nekontroloval,tak máme jednu noc gratis. Napojujeme se na silnici ss14 jedem směr Trieste.Bohužel je silnice dost ucpaná,tak jsme se rozhodli napojit na dálnici a ukrojit rychle část cesty.Před námi je stále zatažená obloha zato za námi je krásně čistá a slunečná obloha-ach jo. Po najetí na dálnici nasazujeme cestovních 130-140km/h bohužel po 20 km nás zbrzdí kolona,která se vůbec nehýbe a déšť‘ opět. Bereme to do odstavného pruhu a jedeme cca 50km/h supe. Po cca 20km se kolona rozhýbe a my zas můžeme jet normálním tempem.Bohužel naše štěstí asi zůstalo doma a nás dohání opět kvalitní déšť‘.Cesta proto vůbec neubývala a za hustého pršení a častých kolen se dostáváme na hranice ze Slovinskem až kolem druhé hodiny.Hranice překračujeme bez problémů a za hranicemi hned stavíme u restaurace a jdeme se zahřát něčím teplým a doufáme,že se počasí alespoň trochu umoudří,nebo je zima a silně prší.PO pozdním obědě se počasí nezměnilo a tak sedáme z nechutí na motorky a jedem dál směr Chorvatsko.Ve Slovinsku mírně kufrujeme neboť jsme v Trieste špatně odbočili.Cesta k Chorvatským hranicím vede za poměrně malého provozu a po nic moc cestě.Po hodině jízdy jsme na hranicích,kde předjíždíme kolonu aut hned se hrneme k bráně.Šup a jsme v Chorvatsku. Hned za hranicemi stavíme ve freeshopu a doplňujeme zásoby lihovin a holky si dávají panáka na zahřátí-a my nic. Déšť‘ už přešel,ale obloha je stále zatažená.Jelikož už je dost hodin a my chceme dojet na Pulu což je ještě pěkná štreka cca 200km,tak sedáme na motorky a nasazujeme necestovní tempo a letíme po dálnici směr Pula.Po cestě si všimneme cedule,že do Rijeky je to o polovinu blíž a my jsme měli stejně v plánu jet z Puly níž po pobřeží,tak se rozhodujeme Pulu vynechat a jedem směr Rijeka kam dorážíme kolem sedmé hodiny a hledáme nějaký apartmán.Od moře fouká silný vítr a my jsme už dost utahaný.Po chvilce marného hledání volného jsme konečně našli jeden volný.Holky jdou domluvit cenu a já s Petrem se dáváme do řeči s pánem co má dům vedle apartmánu.To už se vrací holky.Apartmán je domluven na 60 euro na noc.Zaparkujeme stroje za apartmánem a jdeme se nastěhovat do pokojů a dát sušit věci.Po chvilce přiběhne paní domácí,že jedna motorka spadla.Bylo to opět Petrovo Falco,jenže teď už byla škoda větší. Kromě pár škrábanců to odnesla ještě zlomená spojková páčka-paráda Deset hodin večer pátek cca 700km od domova.No nic vzpomněl jsem si na pána co jsme s ním mluvili u apartmánu,že má doma dílnu,tak jdeme zkusit jestli doma nemá svářečku na hliník-samozřejmě nemá. Už jsme začali být zoufalí,neboť‘ jsme měli zaplaceno jen na jednu noc a chtěli jsme ráno vyrazit níž po pobřeží.Po blížím prozkoumání mechanizmu nás napadlo vyrobit jednoduše novou,takže znova za pánem.Svařili jsme kulatinu ke dvou podložkám a ještě jsme to mírně vyztužili a doufali,že bude vše o.k.Po namontování zpět na motorku bylo vše o.k. paráda.Tak konečně hurá do apartmánu tento úspěch zapít,ale dlouho jsme po perném dnu nevydrželi a tak jdeme ve dvanáct spát

Rijeka,Crikvenica,Novi Vinodolski,Senj

Ráno vstáváme v devět a hned se jdeme podívat co nás čeká za počasí.Je krásně slunečno-konečně. Holky tvoří konečně pořádnou snídani a my s Petrem balíme a házíme vše na motorku,což máme už perfektně nacvičené a hned hotové.Po snídani vyrážíme dolů podél pobřeží.Máme v plánu navštívit Plitvická jezera,tak chceme sehnat apartmán co nejblíže u nich.Silnice podél moře je parádní a zatáčka střídá zatáčku a všude kolem je spousta zátok a ostrůvků.Sluníčko to do nás příjemně pere,tak si jízdu užíváme.Co nám jen kazí náladu je silný provoz a místy docela klouzavý asfalt. Kolem dvanácté přijíždíme do města Senj,který leží cca 100km od Plitvic.


Naše těla již touží po pořádné koupačce a chvilku klidu.Rozhodujeme se proto za městem najít nějaký útulný kemp.V Senje měníme eura za kuny v přívětivém kurzu 100euro za 715 kun a dáváme si zmrzlinu.Po osvěžení se vydáváme najít naše nové bydliště.Po pěti kilometrech za Senjou přijíždíme do vesničky jménem Kalič,kde naši pozornost upoutá cedule apartmán.Házíme blinkr a jdeme zkusit štěstí.Vítá nás paní domácí a hned nám ukazuje obydlí.Apartmán je parádní.Leží cca 50 metrů od moře s krásným výhledem na ostrov Krk.Cena byla 53 euro noc za dva pokoje každý s vlastním soc. zařízením.Velkou kuchyň a ještě větší terasou.Neváháme proto ani minutu a bereme to na 6 nocí.Po ubytování a konečně pořádném obědě jdeme k moři.Vítá nás poloprázdná kamenitá „pláž“ a krásně čistá voda-bohužel docela studená. Trávíme zde zbytek celého dne koupáním,“lehkým“ popíjením a lovením různých mořských potvor.Večer si užíváme krásný letní počasí na terase a popíjíme a kecáme dlouho do noci.


Ráno si pěkně pospíme a když vstáváme,tak nás vítá opět krásně počasí a úplně vymetená obloha.Proto celý den trávíme u moře a mašiny necháváme rádi chvíli odpočinou. Proto se o tomto dnu nebudu rozepisovat. Po dlouhém večeru u skleničky vína jsme si rádi pospali-konečně pořádná postel kam neprší. Vstáváme až na oběd a po obědě si jdou holky a Petr užívat krásného počasí k moři.Jelikož já už mám jednu dovču u moře za sebou a zas tolik tomu válení nefandím,tak jsem se rozhodl trošku se projet po pobřeží a omrknout co by stálo za navštívení.Vzal jsem to zpět do Senji neboť na tomto 5 kilometrovém úseku byla spousta krásných zatáček a já si je mohl v klidu vychutnat bez nákladu a batůžku .V Senji jsem si dal zmrzlinu a jel jsem zpět dolů po pobřeží,kde jsem si užíval na naše poměry krásného asfaltu i když místy pěkně klouzal a krásných zatáček,kde po pravé straně krásných zátok a malých ostrůvků a po levé ruce malebné kopce a taky opět silného provozu. Asi po 100km jsem zastavil na parkovišti,kde jsem si dal cigárko a rozhodl jsem se vrátit neboť bylo docela nepříjemné teplo.Jelikož jsem měl cestu už trošku najetou,tak jsem si užíval sportovnější jízdu-s ohledem na to,že jsem cca 800km od domova.Po návratu jsem šel užívat si s ostatníma vodních radovánek.Večer jsme nakoupili kuřecí stehna a víno a rozhodli se grilovat.

Ráno vstáváme už v devět a těšíme se k moři.Bohužel pro nás je zatažená obloha,tak nás chuť na koupání hned přešla a rozhodli jsme se jet navštívit Plitvická jezera.Po obědě nasedáme na stroje a jedem zpět po silnici E65 do Senje a ze Senje už nás navádějí ukazatele na dálnici(takže mapu netřeba).Po dálnici máme ujet cca 20 km,ale míjíme sjezd a prodlužujeme si trasu o nějakých 50km.Jelikož už je dost hodin,tak nekoukáme na předpisy a chvátáme, ať jsme brzo u jezer.Po sjezdu z dálnice platíme mýto 7 kun a jedem po nějaký místní okresce,kde se asfalt o dost zhoršil a místy jsou pěkné díry a místo asfaltu dlažba.Okolí není vůbec krásné a všude na nás dýchá atmosféra poválečné země.je vidět,že zde místní z turistického ruchu nežijí a většinou se živí prodáváním domácích sýrů a jiných produktů u silnice-míjíme bez zájmu.Kolem druhé jsme konečně u jezer,kde nás vítá spousta turistů.Dáváme si u občerstvení hranolky a kupujeme lístky.Jeden lupen stojí 100kum(400kč) a jdeme si vybrat trasu kterou projdeme,neboť je už dost hodin a projít všechny okruhy nemůžeme stihnout.Vybíráme si okruh eF a jdeme se podívat,kde řádil Vinetou.Jdeme k vodě,kde na nás čeká loď kam se už skoro ani nevejdeme a jedeme na druhý břeh,kde nás další lod‘ převeze na třetí a odtud už pěkně pěšky.Jezera jsou krásná a v průzračné vodě jsou krásně vidět spousty ryb a voda láká ke koupání,ale bohužel to tady nejde no mají to tady pěkné.Po dvou hodinách máme trasu projitou a čekáme na parkovišti na bus,který nás odveze na parkoviště k motorkám.
Náš dojem z Plitvic je,že tady mají nádhernou přírodu,čistá voda a fůra čumilů a drahý vstup,který jsme ani nemuseli platit-sakra,neboť‘ lístek na nás chtěli vidět jen na lodi,kterou jsme jet nemuseli-no to máme pro příště. Z Plitvic vyrážíme v pět po okreskách směrem na Senj.Cesta je opět dobře značená a tak se jen stavíme koupit ropu a děláme foto u rozstřílených domů,kterých je tady dost a dost.Docela nepříjemný pohled.Za hodinu jsme v Senji a dáváme si zmrsku a kupujeme zásoby vína na večer. Večer trávíme tradičně na terase popíjením a drbáním.Jdeme spát asi v jednu-neboť‘ nebylo co pít.
Ráno vstáváme v deset a vítá nás krásné počasí.Jelikož se nám pobyt v Chorvatsku krátí,tak se rozhodujeme,že ho strávíme u moře.Nakonec se s Petrem ještě rozhodujeme,že si trošku užijeme místních zatáček a jedem se proto projet.Bereme fot’ák a jedeme klasicky dolů po pobřeží,kde si děláme pár krásných foteček.Asi po hodině jsme zpět plný krásných dojmů a jdeme si zchladit hlavy do vody.Moře má krásnou teplotu a tak tady trávíme celý den.Po večeři se vydáváme do města,kde zrovna probíhá mezinárodní hudební festival a my si chceme ještě prohlédnout město.Po příjezdu do města nás vítá kvalitní dopravní kolaps a po navedení místní policii konečně parkujeme stroje a jdeme za kulturou.Po cestě si ještě dopřáváme pivko a pizzu Kolem deváté je zahájení a městem se šine průvod masek a muzikantů,který končí na náměstí,kde je již připraveno podium a začíná se to tady rozjíždět.Jelikož,ale my nejsme za střízliva velcí tanečníci,tak kupujeme na poslední chvíli víno a jedem si užívat poslední večer k nám na terasu a dohodnou naší cestu na Bled.

Senj-Rijeka-Postojna-Ljubljana-Kranj-Bled

Ráno vstáváme brzo a vítá nás krásně čistá obloha,tak se těší na příjemný přesun.Balíme rychle věci a odnášíme několik tašek prázdných lahví-aby ne jsme tady přece šest dnídáváme snídani,loučíme se s velice příjemnou paní domácí a vyrážíme směr Slovinsko.Bereme to po pobřeží směr Rijeka po silnici E65 u Rijeky se znatelně kazí počasí a houstne provoz.Před Rijekou trošku kufrujeme.Po chvilce nacházíme konečně nájezd na dálnici a jedem směr Slovinské hranice.Za Rijekou nám opět začíná pršet. Déšť‘ nás provází až na hranice,kde předjíždíme kolonu aut a celníci nás nechávají při pohledu na nás v klidu projet.Za hranicemi stavíme v Intersparu a doplňujeme zásoby jídla,pití a dárečky domů.Déšť‘ se umírnil,tak si ještě dopřáváme občerstvení před obchodem.Po občerstvení vyrážíme dál směrem na Postojnu,kde se napojujeme na dálnici A1 a jedeme směr Ljublana za stele sílícího deště,který se po chvilce mění v pěknou průtrž mračen,ale jelikož už máme jízdu v těchto podmínkách skvěle nacvičenou,tak jen snižujeme rychlost a jedeme dále asi po hodině jízdy konečně dojíždíme do Ljublany,kde sjíždíme z dálnice a vítá nás silniční zácpa.Kličkujeme proto mezi auty a snažíme se dostat na dálnici číslo A2 která vede na Villach. Po chvilce manévrování se nám to konečně podaří a my zas nasazujeme naší cestovní rychlost a jedem směr Kranj.Cesta ubíhala pomalu a déšť neustával. Po hodině a půl jízdy konečně vidíme značku Bled která nás informuje,že to máme ještě 100km do cíle.Rozhodujeme se proto zastavit ještě někde po cestě na něco teplého.Po chvilce vidíme na odpočívadle občerstvení a hned toho využijeme a zastavujeme.Zmrzlí na kost sotva slézáme z motorek a pádíme se zahřát něčím teplím.Jen co jsme dostali jídelní lístek,tak jsme zahřátý až kam.Čekali jsme to sice dražší,ale tohle ne-v přepočtu polévka 70kč,káva70kč hranolky 90kč no kde to jsme?

Dáváme si 4 krát polévku a 4 krát kávu a dvoje hranolky bratru necelých 800kč. No alespoň nás to pěkně rozehřálo. Koukáme ven a déšť ustal,tak rychle opouštíme tenhle předražený pajzl,kde po nás zbyla kvalitní louže-to mají za to. Nasedáme na mašiny a jedem konečně urazit posledních 100km.Cesta ubíhá v pohodě a my asi po hodině jízdy dorážíme k jezeru,které svou teplotou a čistotou láká ke koupání,ale za dnešní den jsme měli vody dost,tak jedem najít kemp,což nebyl zas tak velký problém,neboť tu je jen jeden.Stavíme u recepce a holky se jdou zeptat na cenu,která činní 48e za všechny pod stan.Za tu cenu tady určitě musíme najít kvalitnější bydlení v apartmánu a tak se loučíme a jedem zkusit štěstí do města.Bohužel je zde nějaký festival a všude je beznadějně plno a tak se potupně vracíme zpět do kempu a bereme to za ty hříšné peníze na jednu noc.Holky jdou hned do sprchy a já a Petr stavíme stany a zahříváme se něčím ostřejším. Večer se jdeme podívat po okolí a na pivko a něco malého k jídlu.Ve dvanáct jsme ale už v pelechu,neboť nás zítra čeká 600km domů.

Bled,Villach,Salzburg,Linz,Dolní Dvořiště,České Budějovice,Tábor,Vracovice

Ráno se probouzím ve čtyři a k mému překvapení opět prší. No nic uléhám ještě ke spánku s nadějí,že se počasí umoudří:/ druhý budíček mě ujistil,že neumoudří a že nám déšt nedá pokoj-prší ještě víc než ráno. Chvilku ještě čekáme na zázrak a mezi tím si dáváme teplou snídani.Po hodince žádná změna,tak balíme stany za kvalitního deště a vše nakládáme na mašiny s vidinou,že snad bude lépe.Kemp opouštíme v deset a jedem směr Villach. Původně jsme měli po cestě v plánu vynechat dálnice,neboť tak jel nedávno můj kamarád a ušetřil tím dost kilometrů a poplatky za dálnici.Jenže mi toho už měli dost,tak to bereme po dálnici-těch 5e nás nezabije.Zastavujeme ještě na benzíně koupit známku,utratit slovinské peníze a vzít si pytlíkové rukavice na ruce(obrana proti dešti-nefunkční)Ještě před hranicemi jsme nuceni zastavit a zaplatit6,5e za průjezd tunelem.No co nám zbývá platíme proto a využíváme tepla v tunelu k ohřátí,neboť už jsme zas durch a začíná nám být zima a to jsme teprve na začátku cesty.Po chvilce jsme již na Rakouských hranicích a hned se cpeme dopředu a šup a jsme v Rakousku z Villachu to bereme po dálnici na Salzburg za stálé průtrže mračen a teploty někde kolem 9 stupňů.Začínám si nadávat do debilů,že jsem nekoupil ty nepromoky,ale pořád jsem na tom lépe,než chudák Mirka která jede jen v džínách-brrrr. V půlce cesty mezi Villachem a Salzburgem musíme zastavit na benzíně,neboť už se třesu zimou takovým způsobem,že se nedá řídit a déšť je tak silný,že se v tom nedá jet a mi stejně potřebujeme trochu(no spíš víc) zahřát.Sotva slézáme z motorek a snažíme se rozchodit naše totálně zmrzlé údy.Dáváme si polévku a kávu a dáváme vědět dom,že jsme živí a zdravilo půl hodině,když už začínám cítit své končetiny vyrážíme dále,neboť nás tlačí čas-stále lije jak z konve.Před Salzburgem narážíme na další mýtnici a musíme zas ulevit peněžence o 9,5e že jsme se na tu dálnici nevy….

Po průjezdu a ohřátí v tunelech narážíme na zácpu-to nám ještě chybělo no nic zařazujeme se nepředpisově do odstavného pruhu a pomalu jedem,než jsme narazili na nový mercedes italské značky,který si to chtěl asi taky zkrátit odstavným pruhem.Bohužel se táhnul jak smrad,tak jsme se ho rozhodli objet z pravé strany.Jenže to asi talián nečekal a lekl se a strhl řízení doprava a orval si celý pravý bok-jeho boj ani jeden z nás nemá ani trochu nálady tady ted něco řešit,tak děláme že nic a jedem dále po asi 20km zácpa končí a my vjíždíme do tunelu a užíváme si opět trochu tepla.Ve dvě jsme konečně v Salzburgu.Sjíždíme směr Linz a chystáme se najít benzínu,neboť mě už asi 20km svítí rezerva a stejně potřebujeme něco teplého.Asi po 20km narážíme na OMV a já si mohl oddechnout.Tankuju skoro 19 litrů do 19-litrové nádrž-uuuuuf. Slézám z motorky a nemůžu se ani narovnat,jak jsme zmrzlej-Petr trpí stejným problémem.Parkujeme mašiny na kraji benzíny a dáváme si kávu a sváču.Koukáme na nebe a stal se zázrak-neprší.Vytahuji proto poslední suché věci a převlékám se.Po chvilce k nám přijedou dvě motorky-češijedou z Grossglockneru,kde parádně sněží. Po krátké rozmluvě se loučíme a jedem dál,neboť před sebou ještě máme pěknou porci km,takže šup na dálnici a hurá směr Linz.Asi za 10km začíná poprchávat a za 20km vjíždíme do průtrže mračeno 100km jsme úplně k.o. třesem se zimou,že se nedá ani řídit a jediné co by jsme teď chtěli je být doma v teple v pelechu,ale jelikož před sebou máme ještě cca 250km,tak musíme zatnout zuby a vydržet. Za Linzem se dáváme na Freistadt.Po chvilce zastavujeme na odpočívadle a dáváme kávu a pokoušíme se o toaletu,kde jsme narazili na super věc-sušák rukou.Hned toho využíváme a pouštíme si teplý vzduch všude kam to jde i nejde za nechápavých pohledů cizích lidí-no co když se zima nestydí,tak co se budeme stydět my. Když už jsme se nabažili tepla,tak jedeme dále.Za chvilku jsme ve Freistadu a bereme zde za poslední eura plnou nádrž a jedeme směr Dolní Dvořiště.Kolem šesté jsme konečně na hranicích,kde ani nevytahujeme pasy a jedeme dál.Z Dolního Dvořiště jedeme na 4eský Krumlov a stále prší, ale nálada je o poznání lepší,neboť už jsme v ČR.

A je to vidět stav vozovky se hned zhoršil a řidiči jsou nějak agresivnější .Z Krumlova to bereme klasicky na České Budějovice,kde odbočujeme na Včelnou odkud jsme před 14 dni vyrazili dát si pořádné jídlo a že jsme se nešetřili. Po naplnění našich prázdných a zdecimovaných instantní stravou žaludků jedeme vstříc domovu.Už nám chybí jen cca 100km z Budějovic jedeme na Tábor.Sice už neprší,ale zima je nám příšerná.V Táboře jsme poměrně brzo a jedeme směr Mladá Vožice-Louňovice,kde jsme málem já a Petr prožili cash,kvůli jednomu arogantnímu luftákovi.Po výměně peprných názorů a málem fyzickému napadení pána bereme rozum do hrsti e jedem se uklidnit domů,kam to už máme 10kmV 21.15 troubím u baráku a křičím ať mě jdou sundat z motorky.Těch 600km jsme jeli 11hodin v zimě a dešti.Lidi nikomu bych to nepřál a jen doufám,že něco podobného už nezažiji,ale hlavně že jsme doma.

Závěr:

Ač nám počásí vůbec nepřálo,tak dovolenou hodnotíme velmi kladně.Projeli jsme čtyři státy(Rakousko,Itálii,Slovinsko,Chorvatsko)navštívili šest jezer(Atter see,Mond see,Zel lam see,L:D:Garda,Plitvice,Bled)projeli Alpy,Dolomity a jsme naplněny spousty zážitků a dojmů.Za celou cestu se neobjevil žádný velký problém(až na Petrovu zlomenou páčku)Najeli jsme 3000km při spotřebě cca 5,5 litru.Naše těla spotřebovala cca 50 litrů vína a 10 litrů něčeho ostřejšího na zahřátí. A teď jen přemýšlet kam příště.