Neurčitý okruh

Původně jsem chtěl jet jen na Balaton a kouknout na pořádnej sraz www.hog.hu . Ale z Kroměříže to není ani 400 km daleko, tak jsem začal přemýšlet kam ještě. Nakonec jsem cestu naplánoval na takový neurčitý okruh, směr Rakousko, Slovinsko, Itálie, Slovinsko, Maďarsko a pak domů.

Neurčitý okruh

Ahoj motorkáři,
před asi 6 týdny jsem si pořídil Suzuki SV 650 S, dostala nové náplně, gumy a tak nějak mě to táhlo vyrazit někam dál, než jen kolem baráku. V obavách, zda-li to ten stroj zvládne jsem najel cca 2000 km a pak jsem začal plánovat cestu. Já vlastně ani nechtěl nic extra vidět, ale spíš se pořádně projet :-)

Ve čtvrtek jsem vyrazil z Kroměříže asi v 6:30. Byla hrozná mlha a než jsem dojel na konec města, připadal jsem si jako bych vyjel z myčky. Pokračoval jsem směrem na Kyjov, Hodonín a Vídeň. Kupuji dálniční známku pro motorky na deset dní za 4,40 EUR. U nás ji ani nezkoušejte sehnat, je to zbytečné zastavování. Bez problémů projíždím Vídní a mířím na Wiener Neustadt po dálnici A2. Pak sjíždím z dálnice na silnici 17 směr Neunkirchen. Je to snad desetikilometrová rovinka. Pokračuji po okresce až k lyžařskému areálu Semmering. Jedu dál po okresce až po Krieglach, pak už je to nuda, protože se jede jen po dlouhých vesnicích, proto doporučuji najet na dálnici S6. U Judenbugu dálnice končí a začínají fajn okresky s označením S36 a S37. Mezi čtvrtou a pátou přijíždím do Klagenfurtu a jedu kolem Wörther See. Můžete jet po severní straně po dálnici, nebo po jižní po okresce, určitě jeďte po jižní straně. Jedu dál po okresce až do Fürnitzu, a za ním odbočuji na silnici č. 109, která mě má dovést do města Kranjska Gora. Rakousko-Slovinská hranice leží na hodně strmém kopci, značka napovídá něco kolem 20% stoupání, kvalita silnice je nic moc, ale prostředí je to hezké. Konečně sjíždím dolů z kopce do Slovinska, všude je spousta motorkářů. V Kranjske Gore jsem odbočuji na silnici 206 směr Bovec a najednou zjišťuji, že budu projíždět Slovinským národním parkem Triglav

Je to nejhezčí kus přírody, jaký jsem kdy viděl. Na cestě k vrcholu je cca 25 vraceček, které jsou označeny nadmořskou výškou a na kopci je cedule 1611 m. n. m. Je to jen takový průsmyk a kolem se tyčí opravdu vysoké hory, zároveň je odtud krásný výhled tak pořizuji nějaké fotky a frčím dolů. Cestou zastavuji na krásné vyhlídce odkud je vidět celé údolí. Během pár km překonáte převýšení cca 1 kilometr. V údolí vidím tyrkysovou bystřinu a přes ni je natažen most na ocelových lanech. 

Udělám fotku a dávám se do řeči s kolegou z Mnichova. Zjišťuji, že to má opravdu projeté a bere mě na super místa. Slovo dalo slovo a ubytování sháníme společně. Ubytovali jsme se v zimmer frei za 15 EUR a motorky stojí v garáži. (adresa: Sonja Rupnik, Brdo 54, 5230 Bovec, tel. ++38653896343, email: gregor_rupnik1@t-2.net). Interiér je trošku vybydlený, ale hlavní je, že motorky jsou v garáži. Při večeři se s kolegou bavíme o cestování na motorce a říkám mu, že chci jet do Terstu, on mě od toho odrazuje a posílá mě do chorvatského města Opatija, že tam vedou krásné silnice. Dám na radu staršího a zkušenějšího a ráno v devět, po namazání řetězu, vyrážím. Jedu po 203 směrem Žaga, Kobarid, dále po 102 a 103 směr Kanal, Nova Gorica a dál do Opatije. Do GPS v mobilu zadávám „vyhnout se dálnicím“ a silnice je opravdu skvělá. Zatáčku střídá zatáčka, povrch je velmi kvalitní. Byl jsem varován, ať při dešti jedu velmi pomalu, protože je velmi kluzký, nicméně, sluníčko pálí, tak to pálím taky. Slovinci mají dopravní značku upozorňující konkrétně motorkáře na nebezpečný úsek a v těchto úsecích mají svodidla plechovou výplň i ve spodní části, takže si při pádu neurazíte hlavu nebo nohu o sloupek. Celá cesta z Bovece do Opatije má 200 km a trvá necelé tři hodinky. 

U moře je strašné horko a na doporučení hledám kudy bych vyjel na horu Vojak, která má skoro 1500 m a je z ní prý úchvatný výhled. Bohužel moje mapy nejsou tak zdatné a já radši ujíždím zpátky do Slovinska užít si ještě jednou ty super zatáčky a pokračuji směrem na Balaton. Slovinskou dálniční známku jsem si nekoupil, protože zatím prodávají jen půlroční (od července 09 by měly být i kratší). Jedu po okreskách směrem Ljublaň. Pokračuji směrem na Maribor. Za Slovinskou Bistrici však uhýbám směrem na západ a navigace mě vede přes Chorvatsko, to rozhodně nedopusťte, protože cesty tam jsou hrozné. 

Na Balaton do městečka Alsóörs přijíždím o půlnoci, najel jsem 760 km a jsem utahanej až až. Táta mě čeká u vchodu a hned jdeme dovnitř. Atmosféra je výborná. Další den ráno umývám motorku, protože mě navigace vedla po silnici, kde byla jen polňačka a v dáli byla vidět cesta nová. Bylo po dešti, z SV se stalo enduro a bylo jak od h*ven. V pravé poledne začíná spanilá jízda. Sedám si jako spolujezdec do pohodlného křesla Electry a užívám si to jako spolujezdec. Hrubě odhadujeme tak 20 až 30 000 motorek. Odpoledne se chci projet kolem Balatonu, ale vzhledem k předchozí dávce km (660+760) si to zkrátím a využívám trajektu z Tihany. Objíždím severní část Balatonu a je to rovných sto km. Večer jsme tak unavení, že polovina zůstává doma a druhá jde na sraz. Další den ráno vyjíždíme domů.
Bylo to opravdu super dobrodružství. Určitě se zajeďte podívat do Triglavu a vychutnejte si okresky v západním Slovinsku, stojí za to. Závěrem musím pochválit motorku, nechtěla ani kapku oleje ani žádné jiné komplikace se nevyskytly, snad jen chyba z mé strany, že jsem si vzal málo maziva na řetěz a po příjezdu domů se začíná ozývat.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.50
Známkováno: 52x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist