Jawandr 2005

Opět po roce vyrážím na JAWĚ 250 poznávat nové kraje a nové lidi. Tentokrát nejedu sám. Každý týden se mnou pojede jiný kamarád.

Jawandr 2005

Kapitoly článku

1.týden

Je půlka června. Vyjíždím ze severočeského Chomutovska. Celý víkend se poflakuju na motorazu v Bucku a jen se utvrzuju v tom že podobný akce prostě nejsou pro mě. V neděli se přesunuju do Domažlic, nabírám Petra s panelkou 250 a míříme na východ. Začíná se mi zadírat motor. Mám revmaplechy tak zkouším proudění chladícího vzduchu usměrnit na válec lepenkou od popelnic a maskuju to zelenym svetrem taktéž od popelnic. Projíždíme Šumavu a kdesi v Kašperských horách ztrácím blatníček z pávíka. Celou motorku jsem natřel na zeleno abych moh nepozorován tábořit v přírodě a teď se mi to vymstilo. Blatníček se skutálel do strže a nemůžu ho najít. Kdybych ho aspoň zevnitř natřel třeba na oranžovo tak jsem teď měl šanci jedna ku jedný že ho najdu. Podle toho jakou barvou navrch by dopadnul. Nechci zadním kolečkem vystřelovat kamínky do předních skel aut, tak volám kamarádovi a nechávám si od něj poštou poslat jiný blatník do Domažlic.

Stáčíme se na sever a cesou si vyrábím provizorní blatník z plastovýho kýble. Kýbl mi dala jedna paní hospodská a byl od kuřecího vývaru. To jsem netušil že polívky v hospodě jsou z kýblovaných polotovarů. Přijíždíme k vrátnici továrny JAWA a Petr zde symbolicky ztrácí levou stupačku a ulamuje trn stojánku. Zbytek cesty jede s nohou na motoru. Taková banalita přeci jawaře neodradí! Projíždíme Český Kras a v Křivoklátsku potkáváme kolonu vojenské techniky. Pár obrněných transportérů, náklaďáků a motorek. Jedou na sraz vojenské techniky Bahna. Petrovi končí dovolená tak jede domů a já se míchám do vojenský kolony a propašovávám se na Bahna do jejich tábořiště. Jsou to skvělý chlapíci. Celý víkend mě hostí a vozí po tankodromu. Vedle nás táboří parta ze Sokolova a maj problém s jawou kejvačkou 175. Prý nemají sebou svého mechanika a motorka nemá výkon. Nastavuju jim předstih větičkou ze stromu a odtrh podle papírku z vajglu. Motorka najednou jede jak z praku a chlapi mě pasujou na svýho novýho technika. Akce končí, zajíždím do Domažlic vyzvednout nový blatník a znovu mířím na Šumavu. Motorku nechávám schovanou v lese a jdu na hradiště Obří hrad. Je to sice jen kamenný val ale jde se tam přes zákaz vstupu uschlým lesem. Stromy jsou zde všechny suché a odspodu ztrouchnivělé. Takže padají jeden přes druhý a člověk fakt neví kdy to na na něj žuchne. Ze Šumavy jedu na Velký Blaník. V lese potkávám lampasáka na dovolený. Nabízí mi živé doklady na jawu kývačku 150. Já mu oplátkou nabízím náckovský noviny z roku 1938. Plácnem si a měníme si adresy. (Po dovolený sme si doklady a noviny navzájem poslaly poštou. Ten dobrák techničák před odesláním nenávratně odhlásil) Jdu si schrupnout pod Veřejovou skálu v naději že se vzbudím v jiném čase nebo prostoru, ale brána se mi neotevřela a tak jedu dál přes Kokořínsko do Děčína na schůzku s dalším kámošem opět Petrem alias Banánem.

 2. a 3. týden

Setkání v Děčíně probíhá na jedničku. Po příjezdu se bavím s místním jawařem a za chvíly přijíždí i Banán. Neleníme a vyrážíme přes Labské Pískovce do Českého Švýcarska. Motorky necháváme ve Hřensku a jdeme na Pravčickou bránu. Potom pokračujem přes Lužické hory na Panskou skálu a přes Krkonoše a Zábřežskou vrchovinu do Moravskoslezských beskyd. Někde u Slovenských hranic Banán ulomil hlavní stojan. Boční nemá tak po zbytek cesty motorku opírá o sloupy. Projíždíme Javorníky, Malou Fatru, Tatry zničené vichřicí, Slovenský ráj, Nízké Tatry, Velkou Fatru, Malou Fatru a ve Strážovských vrchách mi dochází benzín. Petr má v nádrži asi 2 litry tak beru petku ze škarpy a jdu mu podojit motorku. Petka má dirku kterou benzín crčí přímo na mě. Na nejbližší benzině koukáme že slováci změnily cenu benzinu na 20 SK. Nejásáme dlouho, ceny nejsou za litr ale za půllitr. Za poslední slovenský koruny tankujeme benzín a přes Bílé Karpaty přejíždíme do Malých Karpat na Moravě. Při přejezdu hranic mi praská lanko přední brzdy. Cestou jsme se ještě stavily v Záblatie pozdravit dědu Miča který mi loni půjčil nářadí na výměnu klikovky. V Luhačovicích Banánovi taky praská lanko přední brzdy a mě praská zadní pneumatika. Díra od ráfku až do vzorku, kouká plátno a dráty tak opatrně jedem dalších 100km než seženem novou gumu až v Brně. Banánovi končí dovolená tak mě opouští a já v servisu měním zadní pneu a píst který se mi zadírá už každých 5km. Starej píst je na kaši ale s novým to je o dost lepší. Klikovka se mi hnula v čepech a setrváky se při točení plácaj zleva doprava. Ale aspoň se snížila frekvence zadírání. Po nejnutnější opravě jedu do kempu v Moravském Krasu, stavím stan a čekám na dalšího parťáka Radka alias Bublinu z Chomutova. Jede za mnou na jawě tramp 350 nonstop 300km v dešti. Po příjezdu vyčerpáním lehá na asfaltku a okamžitě usíná.

 4. týden.

Ráno jedem na Prohlídku Macochy a okolí ale potom nás bouřka zahání do stanu. Prší asi tři dny. Celou dobu sme zalezlý ve stanu a dlouhou chvíly si krátíme soutěžema jako třeba kdo si víckrát prdne apod. Po dešti se přesunujem k Hlinsku kam za námi vlakem jede Zuzka ze severu. Celou dobu pro ni vezu přilbu. Zjišťuju že můj stále zadírající se motor mě se Zuzkou neuveze a Radkovi se na motorku nevejde. V pátek spíme na nějakém motosrazu kde mě zaujala soutěž v přetlačování motorek. Vítěze na nějaký velký mašině vyzval týpek na pionýru. Při přetlačování pincku pomáhalo asi pět chlapů jako hora a vyhrály! Bylo z toho spousty dýmu a fakt sem se divil že se pinckovy neohly vidle. Teda spíš vidličky. Pán s velkou motorkou neuměl prohrávat a moc se vztekal a nadával. Večer jsme si s radkem krátily kung-fu zápasem o lepší místo pro stan. V sobotu jsme se přesunuly do Železných hor na sraz sajdkárů kde nás opět dostihlo pekelný počasí. Foukalo a pršelo ze všech směrů. I zezdola nahoru. Po srazu se k nám přidal Mates z Prahy. Zuzka se přestěhovala na jeho pekelnou jawu 350 a zamířily jsme na sever do hor. Až do Orlických hor nás doprovázel Dřevák s Dášou. Tam jsme navštívily pevnost Bouda a přes Jeseník, Oderské vrchy a spoustu jiných Vrchovin jsme se postupně doplácaly k Matesovi do Prahy. Nejhorší byl úsek Brno - Praha. Celou dobu pršelo, ochladilo se a Zuzka  v kraťasech a mikině celá zmodrala. Půjčil jsem jí gumáky (měla jen sandály) a zabalil jsem ji do celty. Usušený sme se přesunuly do Chomutova na zakončovací chlastačku.

 Tak skončilo mých 30 dní nonstop na jawičce. Kilometry si už nepamatuju ale nikdy nezapomenu na tu srandu co jsem zažil s Petrem, Banánem, Bublinou, Zuzkou a Matesem. Díky kamarádi!!!

všechny fotky na http://penall.rajce.idnes.cz/JAWANDR_2005/

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.64
Známkováno: 22x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist