Gugo> je fakt, ze je to dvacka.. jasny to by sedelo

Assassin> hele zklamu te, ale mam tam jen pet dratu, a na nich v kombinaci namerim 6 stejnych prechodu resp.iopacne 6x nevede schema se mi hledat nechce, ale nevidim duvod proc by to melo bejt o moc slozitejsi.. tou krabickou (mysleno tou moji) stejne vic jak 30W nevyzaris, a to odpovida +- ztratam 5W na prechod, tzn zhruba protekanemu proudu,.. zbytek se proste musi vyzarit na seriovym odporu vinuti, jinak by ti pomalu shorel pod zadkem ram nerikam ze to treba tvoje suz nema jinak, samozrejme muze bejt

kerut píše: Gugo> je fakt, ze je to dvacka.. jasny to by sedelo

Assassin> hele zklamu te, ale mam tam jen pet dratu, a na nich v kombinaci namerim 6 stejnych prechodu resp.iopacne 6x nevede schema se mi hledat nechce, ale nevidim duvod proc by to melo bejt o moc slozitejsi.. tou krabickou (mysleno tou moji) stejne vic jak 30W nevyzaris, a to odpovida +- ztratam 5W na prechod, tzn zhruba protekanemu proudu,.. zbytek se proste musi vyzarit na seriovym odporu vinuti, jinak by ti pomalu shorel pod zadkem ram nerikam ze to treba tvoje suz nema jinak, samozrejme muze bejt

no ja tam mam to co jsem daval na obrazku na predchozi strance, taky 5dratu.

regulator se zenerkou mam na motorce taky, jen teda je to motorka z doby kdy jsem jeste nebyl na svete

Naposledy editováno 30.01.2019 19:00:48

kerut>

postavit regulator kterej by fakt reguloval by problem asi nebyl, ale proc kdyz tohle funguje

Zrovna pokud chce doplnit na moto se zkratovou regulací další spotřebiče je to jedna z možností jak zvednout výkon dobíjení (místo topení tyristory/diody použít mosfet tranzistory...)samozřejmě výkon motoru to neřeší.

Assassin> pro klid duse jsem to byl premerit, 6x uplne stejny prechod a 6x zavreno - jak by se choval ten tyristor seriove s diodou tezko rict, mozna nijak, nicmene beztak nevidim duvod to komplikovat nejakym zalitym IO(a to patrim k tem "digitalistum" co cpou bezne minimalne 8bit s PWM i do toho nejblbejsiho blikace,... i muj krasnej lampovej aparat ma autostart-standby s PICem ), kdyz existuje mraky verzi prechodu ktere umeji prakticky to same (zenerka, transil, varistor..)...
jo kdyby to bylo rizene vnitrne cekal bych od toho nejakou presnoui stabilizaci, ale jednak ta tam fakt neni (minimalne u mne) a taky proc, baterka si to zintegruje dostatecne az az, von je to takovej secsakra velkej "kondik".. ...je fakt ze motorka je stara dost (91) ale starsi nez my, to zas urco nee

Menhir> jasny, jasny, to bylo mysleno proc od fabriky - v serii,.. jasne ze jsou pripady kde se to hodi, uz jenom treba zavodaky uplne bez baterky

kerut: ja u suzuciho regleru bezne namerim skok - ruzne urovne napeti - volnobeh a pak pri zvysenych otackach kdy to zacne "regulovat"

assassin> jakoze to z frekvence detekuje "rezim" ? hmm, tak to pak asi jo, to by samotne polovidice urcite nepoznali .. me to teda napetuje (co si pamatuju, co jsem meril, kdyz to naposled vrcelo) tak nejak plynule, a hlavne teda miprislo ze podle baterky a ne podle otacek, ze zacatku byl po startu v napeti trochu skok protoze stara baterka mela uz pod12... ale jak se postupne dobijela drzelo to lehce pod 14, prakticky bez vlivu (trosku se to hybalo ale minimalne) jak tocis rukojeti...
...a po chcipnuti to spadlo na 12 protoze byla uz fakt dost v prdeli

E: hele, ale to ti pak nesedi to schema (ale to neznamena/tim nemyslim ze nemas pravdu, schema tveho reglu muze byt lidne jine nez si uploadoval.. ) - to by mela ta IO cast "cist" primo z 3f.. v tom schematu je (asi) ADcko jen na detekci vysledneho napeti, propojene prakticky rovnou na baterku = vyhlazene

Naposledy editováno 31.01.2019 01:22:23

Vzhledem ke způsobu regulace u motorek je paradoxem dnešní stav u aut, kde se reguluje napětí alternátoru podle jízdního režimu. Při brždění motorem to "perou" do baterky i víc než 15 V, a při zrychlování výrobu proudu "vypnou". A říkají tomu úspora paliva. Auto většinou víc než 1,5 tuny. U malé dvacky by se mně to taky takhle líbilo.

Kerut: reguluje to podle napětí na baterce ale tu mam zdravou.na volnobeh 14.2 a pri zvýšených otáčkách to spadne na 14

kerut. Tenhle samodomo regulátor jsem úspěšně používal v 90. letech:



Zenerka s diodou vytvářejí referenční napětí, pomocí P1 šlo nastavit přesně napětí, při kterém začal regulátor zkratovat. Pokud výstupní napětí z fází přeleze referenční hodnotu, otevře se tranzistor a přes oddělovací diody tyristorama vyzkratuje cívky. To je celý ten zázrak.

Assassin> pak je to nesmysl, proptoze to napeti bude nejvic zavisle prave na baterce, a tedy ten popisovany skok neni zavisly na volnobehu ale na stavu baterky. Tzn bud nebyla souvislost skoku s otackami, nebo je ta elektronika jinak

Virago> dik za OT upnuti prakticky stejneho schematu, ktere assasinem popsanou detekci vlnobehu urcite neresi,..
jinak nevidim duvod proc resit vystupni napeti a podle nej zkratovat tyrystory, kdyz by paralelne (resp. v serii s horni diodou) zapojemne transily udealli prakticky to same, ..navic by rezali postupne jen vrchlik napetove spicky, coz tvoje elektronika nedetekuje (protoz ze je rizena az vyhlazenym napetim na vystupu) ale to je ted OT, rec je o tom ze zkratovou regulaci lze postavit i na bazi "jen polovodicu" bez dalsiho obvodu..

kerut: To byla reakce na ten "zalitý IO", který tam fakt být nemusí. A žádná detekce volnoběhu tam neprobíhá, jak je z toho jednoduchého schématu vidět. Když prostě indukované napětí na cívkách překročí takovou mez, že usměrněné vyhlazené napětí překročí požadovaných 14,2-14,4V, tyristory zkratují vinutí a napětí až do příštího náběhu střídaviny spadne na nulu. Proto taky zdroj s otáčkami trochu "měkne" a výstupní napětí klesá - jednak roste odběr zapalování, jednak střídavé napětí nabíhá strměji a zkratuje se dříve.

A schválně zkus postavit usměrňovač a regulátor pomocí transilů Jsem zvědav, jak ti bude fungovat. Oni ti konstruktéři nebyli blbí, že použili právě takhle zapojené a řízené tyristory.

1100Virago píše: kerut: To byla reakce na ten "zalitý IO", který tam fakt být nemusí. A žádná detekce volnoběhu tam neprobíhá, jak je z toho jednoduchého schématu vidět. Když prostě indukované napětí na cívkách překročí takovou mez, že usměrněné vyhlazené napětí překročí požadovaných 14,2-14,4V, tyristory zkratují vinutí a napětí až do příštího náběhu střídaviny spadne na nulu. Proto taky zdroj s otáčkami trochu "měkne" a výstupní napětí klesá - jednak roste odběr zapalování, jednak střídavé napětí nabíhá strměji a zkratuje se dříve.

A schválně zkus postavit usměrňovač a regulátor pomocí transilů Jsem zvědav, jak ti bude fungovat. Oni ti konstruktéři nebyli blbí, že použili právě takhle zapojené a řízené tyristory.

jo tohle jsem myslel. myslim ze jestli tam dat integrac, nebo zenerku apod je ciste ekonomicka zalezitost...

1100Virago> ja jen furt nechapu proc to vysvetlujes me, kdyz to psal assassin

assassin píše: kerut: ja u suzuciho regleru bezne namerim skok - ruzne urovne napeti - volnobeh a pak pri zvysenych otackach kdy to zacne "regulovat"

jinac stabilizaci "zenerkou s vodporem" jsem pouzil x krat , naprosto v pohode i pro krmeni 8-bitu, zejmena z vysokejch napeti je to vyhodny protoze LDOcka by to nedali.... transil pouzivam vetsinou na prepetovou ochranu koncovych polovodicu nebo D-class mustku,... funguje to naprosto spolehlive... jinak LDO obcas taky, ale to zejmena uz z urovne na uroven (treba z 5V na 3.3V), nicmene spis uz pouziju nejakej PWM step-down na vyssi freq., s civkou(preci jen ucinnost je mnohem lepsi, jenze tu zas v te moto-regulaci nehonis.. ) ... proste je to o pracovnich podminkach a narocich

kerut: Píšu to tobě, protože závěr " jakoze to z frekvence detekuje "rezim" ? hmm, tak to pak asi jo, to by samotne polovidice urcite nepoznali" i s tou pravopisnou chybou jsi vyvodil ty.

A "zenerkou s vodporem" třífázové magneto o stovkách wattů opravdu neureguluješ Schválně navrhni scháma takového usměrňovače a regulátoru se zenerkama nebo transily a dej ho sem. Uvidíme, jestli bude lepší technicky a ekonomicky, než osvědčené tyristory.

1100Virago> ty jsi fakt kreten

Rád bych využil toho, že se tu sešlo tolik odborníků elektro. Neví někdo, co je to zač tady na tom schématu, jak je to tam dvakrát v tom červeném rámečku? Přiznávám to nerad, ale nikdy jsem takovou značku ještě neviděl.

nic takovyho jsem nevidel, ale vzhledem k tomu ze je to na hranici toho bloku - neni to nakej konektor? maji to i ostatni bloky u vstupu/vystupu?

Piny/dutinky samec-samice třeba 25 (blinkry) a blinkr

..tak hlavne k cemu by zrovna tam jakakoliv "soucastka" byla, a navicjeste na obou stranach, taky hlasuju pro konektor

No jo, tyto bazmeky tam jsou, jen mě nenapadlo, že se to tak značí. Díky všem, to bude ono.

Teda vy se dokážete sáhodlouze dohadovat o hovně . Nicméně původní otázka zodpovězena nebyla. Zvýšení odběru proudu pro přídavná světla se samozřejmě projeví na výkonu a spotřebě motoru, protože odtud tu energii bere. Je to ovšem pár watů oproti několika kilowatám na motoru.
Myšlenka, že zkratovací regulátor nepoužitý výkon bez užitku promění v teplo, takže zvýšení odběru neovlivní motor, je imho chybná.
V okamžiku zaregulování, tzn sepnutí tyristorů se cívky vyzkratují (kdyby se jednoduše odpojily, naindukovlo by se na nich vyšší napětí, které by něco poškodilo). Pokud- se cívky vyzkratují, napětí na nich naindukované se blíží nule, tím pádem i výkon při tomto zkratovém proudu je minimální. To napětí určuje odpor cívek a sepnutého tyristoru. jinými slovy, při snížení odběru a tím dosažení požadovaného napětí se výkon alternátoru sníží skokově na nulu a tím se sníží i mechanické zatížení motoru.

To je ono, proto ten regulátor netopí celým výkonem, ale ani cívky se neohřívají tak, jak jsme všichni předpokládaly. Velký proud při nulovém napětí nemůže tvořit výkon. Je to stejné jako velký kroutící moment při nulových otáčkách není žádný výkon.

Borntobewild> člověče to je na Nobelovu cenu za fyziku.. Zkus vrazit hřebík do zásuvky, tím zkratneš cívku v generátoru v elektrárně a podle tebe se teda nic nebude indukovat...
Tvoje úvaha je chybná v tom, že do cívky se neindukuje napětí, ale proud. A ten tam teče i do zkratu, je limitován odporem cívky a kabeláže k ní a uspořádáním magnetického obvodu - magnetickým tokem (závisí na "síle" magnetů a vzduchové mezeře). Většina ztrátového výkonu se samozřejmě vytopí ve vinutí cívky, nikoli v regulátoru, ale ta je na to konstruovaná (teplotní odolnost materiálu statoru, kostry i izolace vodiče je podstatně větší, než polovodičů v regulátoru), navíc je chlazená spolu s motorem..

ynzha>
Předpokládám, že si nemyslíš, že celá elektrická přenosová soustava má podobnou proudovou charakteristiku jako 500 watový alternátor a že to měl být pokus o sarkasmus.
K tomu, že pravdu mám já a ne ty stačí znát ohmův zákon.

..jako s divkou, nejdriv napeti potom proud proud proteka terpve po tom co se naindukuje se napeti, ale urcite neni nulove protoze drat civky ma jaksi odpor...

Mohli byste mi vysvetlit, jak je mozné, ze funguje motor s kotvou na kratko? Na tom závitu do zkratu se nemuze indukovat zadne napětí, nemuze tudiz téct zadny proud a tudiz by se to nemelo ani točit ne? Co na to ohmuv zákon?

assassin>
Tak zrovna asynchronní motor s kotvou nakrátko gunguje jako gnerátor v případě, že je připojen k síti. Je-li jeho rychlost vyšší než rychlost elektromagnetického pole, prou generuje je-li nišší, spotřebovává. Ale myslím, že pokud u něj necháš svorky odpojené a točíš hřídelí, žádné použitelné napětí se neindukuje.

kerut píše: ..jako s divkou, nejdriv napeti potom proud proud proteka terpve po tom co se naindukuje se napeti, ale urcite neni nulove protoze drat civky ma jaksi odpor...

Jasně, že to napětí a tím pádem i proud není nulové. Pokud tyristorem nebo triakem vyzkratuješ vinutí toho alternátoru, klesne okamžité napětí z 14,5V třeba na 0,2V. Ale ten proud se nezvýší z 30A na 2kA, aby výkon zůstal stejný, páč ten alternátor takový proud nevyrobí.
Není to tak, jak tu někdo napsal a ostatní se toho chytli, že zkratovací regulátor veškerý výkon alternátoru, který nespotřebujou světla, baterka a zapalování prostě promění v teplo.
Ten zkratovací regulátor funguje s účinností třeba 90% (to plácám od oka) a 10% přijde nazmar. Možná míň, možná víc. Nemám s tím zkušenosti. Vycházím pouze z fyziky.

Borntobewild píše: assassin>
Tak zrovna asynchronní motor s kotvou nakrátko gunguje jako gnerátor v případě, že je připojen k síti. Je-li jeho rychlost vyšší než rychlost elektromagnetického pole, prou generuje je-li nišší, spotřebovává. Ale myslím, že pokud u něj necháš svorky odpojené a točíš hřídelí, žádné použitelné napětí se neindukuje.

ja se ale neptal na funkci motoru jako generatoru. ja se ptal na funkci motoru jako takoveho.

ta fyzika co popisujes o prispevek vyse mi neni moc jasna... v magnetickem poli se otaci civky a na nich se indukuje napeti - nebo radeji elektricka energie, at se neztratime v tom proudu a napeti... pokud generator dodava energii do spotrebicu, vyrabi treba 300W.... pokud spotrebice nahradim zkratem, tak najednou uz dodava 0W... nebo par watu podle ucinnosti regulatoru? nejak se nam tam deji s tou energii zajimave veci... indukce tedy funguje jen v pripade, ze k vodici pripojim malou zatez? neni to nejaky divny?

Naposledy editováno 04.02.2019 09:05:00

Borntobewild> ja myslim ze kdyz dokazes co jsi napsal podeprit vypoctem , tak dostanes Nobelovku, protoze kdyz to otocis naopak, tak se budes blizit perpetu mobile.
Akorat kdyby to bylo tak snadny, uz to nekoho napadlo.