Zkráceně..Indy a Veronika bojují na UGP a Kamil odjel na TT MANX..takže za vodou máme rerezentanty na dvou frontách!...takže snad bude úspěch,klid a pohoda!

Naposledy editováno 15.08.2014 22:02:48

První skupina Kamil,Matys a Olda odjeli včera..a už jsou na místě!

Držím palce na hezký výsledek !!!
Kuwa, hned bych jel....

Bednuuuuu!

vybaleno...zagarážováno






















Naposledy editováno 16.08.2014 07:17:04

držím palce

Tož

Taktéž držím pěsti Hořice minulý víkend byly úžasné

hezký report! dodržujete také pitný režim ?!

2LEKO píše: Zkráceně..Indy a Veronika bojují na UGP a Kamil odjel na TT MANX..takže za vodou máme rerezentanty na dvou frontách!...takže snad bude úspěch,klid a pohoda!

Hodne zdaru soodruzi

Ještě jsem si ani nepřestal lízat všechny bolístky z Hořic, už se přiblížil den D, kdy jsem měl odjet na dlouhou cestu na Manx Grand Prix. Krom toho, že jsem musel (mezi Hořicema a odjezdem) během tří dnů předvést své rodince, jak vzorný jsem tatínek a v práci nenahraditelný pracovník, musel jsem ještě řešit několik nepodstatných maličkostí. Jedna z nich byla, jak se tam dostanu. Druhá, na čem závody pojedu. Michal z Racetracku si pro mě připravil překvapení na poslední chvíli, když se mu nejdřív, bohužel, pár dní před odjezdem porouchalo auto, kterým jsme měli cestovat. Na to jsem měl ještě záložní plán v podání Oldova (věrný mechanik a štědrý sponzor) trošičku již stárnoucího Fiatu.

Oldův táta (Olda senior a majitel dodávky) se tak chopil záchranné akce velmi zodpovědně a jelo se spravovat a ladit lehce unaveného italského dělníka. V tu chvíli přichází první zázrak v našem pohádkovém příběhu. Volá mi kamarád Matys Vlach a ptá se mě, kdy má dorazit se svým zbrusu novým, mega vytuněným MB Sprinterem, který pojme víc motorek, než dokážu za víkend rozbít v Hořicích. A má domácí kino s LCD televizí a třema postelema. Ha, a pak, že je cestování vopruz.

Nicméně tu číhal ještě jeden zákeřnější rébus. Napínavej jako kšandy, úplně jako z televize. Den před odjezdem mi opět volá Michal. Tentokrát s tím, že mi nemůže poskytnout druhou motorku, na které jsem měl jet část tréninků. Na téhle motorce jsem jel MGP jíž v loňském roce a byla perfektně připravená od Kukačky (maestro mechanico) na letošní zápolení na Manu. Myslel jsem, že mě budou omývat, ale já si nikdy na přehnanou hygienu nepotrpím, tak jsem raději začal shánět záložní bajk. Ono jet pouze s jednou motorkou, na tak dlouhou a drahou cestu, by bylo stejně tak rozumný, jako myslet si, že trezor ČNB vyrazíte s trochu větším rozběhem. Jako vyjít to může, ale moc bych na to nesázel. Začalo žhavení telefonů a škemrání a otravování na všechny strany. Potěšilo mě, kolik lidí mi chtělo pomoc a zapojilo se do záchranné akce. Jenže ono jaksi sehnat připravenou eršestku na více než dva týdny, a to do druhýho dne, není moc jednoduchý. Mission více než impossible. Z toho by se rozbrečel i Tom Cruise. Najednou mi volá kámoš z Hořic, Pavel Flégl, aby zjistil, jak se cítím po mém hořickém Waterloo. Když mu vykládám, svůj horor, s ledovým klidem pronese: "Možná bych o něčem věděl." Už se mi po těch nervech nechtělo ani věřit, že by se mohl objevit druhý oříšek pro popelku v naší pohádce. Že se mi to nezdá, potvrdil telefon po deseti minutách, kdy mi Pavel říká, že je to zařízený. Cože? Že by mělo moje celostátní pátrání po volné R6, taky šťastný konec? A kdo že je ten zachránce? Je to Honza Kovář z Hořic, který neváhal (nebo to tak aspoň vypadalo :) ) a R6 okamžitě nabídnul. Dokonce byl ve službě (hasiči jsou fakt super záchranáři), takže na dálku schválil odvoz jeho stroje se slovy: "Jasný v pohodě, jen na ni buď, prosím, hodnej." Tohle vysvobození přišlo, dámy a pánové, v den odjezdu! Neuvěřitelný příběh, viďte.

Matys, který měl původně jen vyzvednout po cestě z Liberce do Prahy, pneumatiky, nabral ještě onu hořickou kočičku. Mimochodem i s pneumatikama to bylo na poslední chvíli, ale pan Zrucký, prodejce Nissanu a velký znalec veteránů, je velmi spolehlivý a můj černý poklad byl u něj nachystán, přesně podle toho, co slíbil. Moc mu za to děkuju. Mezitím, co měli kluci sraz na přeložení materiálu, co vezl Olda z vysočiny do Matysova vesmírného korábu, já ještě musel dokončovat pár projektů v práci. Bez toho by to asi bylo moc jednoduchý, nebo co. Ke klukům přiložil ještě svůj civilní stroj Milda Jonák, který prokázal v posledních dnech taky velkou dávku nadšení a podpory. Na Man si naplánoval svoji dovolenou, že si to tady se svojí Martinou hezky užijou. Přijedou fandit na závodní týden, takže budeme mít na ostrově veselo :)

Konečně kolem půlnoci vyrážíme. To není možný, neříkejte, že se mi to nezdá. A nebo, že se mi to celý jenom zdálo. Každopádně teď sedím se dvěma super týpkama za velícím můstkem Enterprise (takovou dodávku jen tak nepotkáte) a letíme do jinýho vesmíru. Necháváme všechny starosti za sebou a začínáme se usmívat. Teda aspoň já mám takový pocity. Nechtěl jsem si to připouštět, ale teď mi to naplno dochází. Dyť já mohl o můj vysněný závod sezony dočista přijít. Tolik lidí mi kvůli tomu celou sezonu pomáhá a podporuje mě a já bych jim měl říct: "Sorry, nic nebude?" Už na to nechci myslet a raději si zalezu do postele a díky psychickému i fyzickému vyčerpání usínám téměř okamžitě.

Cesta na ostrov Man proběhla naprosto v pohodě a podle plánu. To je asi první věc za poslední měsíc, která konečně probíhá podle plánu :) Domácí Bowersovi, kteří nám poskytují druhý domov na nás už čekali, ale my prostě museli dát alespoň jedno kolo s dodávkou po posvátném TT Mountain Course. Pak už přišla na řadu zase práce a Olda s Matysem museli do noci připravit alespoň jednu motorku pro první tréninky, které nás měli čekat další den. Volba padla na Supersport, který ještě nebyl zbaven všech následků po Hořicích, ale byla to sázka na jistotu. Bohužel nám první závodní ochutnávku zhatilo počasí a drobné organizační nesrovnalosti. Toho využijeme alespoň k přípravě i Koviho motorky a obě zítra otestujeme na místním krátkém okruhu na letišti v Jurby. Moc nám to pomůžeme, protože budeme vědět, že máme na pondělí stopro nachystáno a budeme o to víc klidnější.

Moc děkujeme za podporu všech sponzorů a fanoušků a budeme se snažit dávat informace v průběhu kvalifikačního týdne. Tentokrát už opravdu stručně :) Díky moc.Kamil

Tak jak to včera dopadlo, závodníci?

Jestli jsem hledal dobře tak Kamil 20.
http://www.manxgrand...r%20MGP%20Monday.pdf

Naposledy editováno 19.08.2014 15:46:00

Včera jsem se konečně dočkal a mohl se pustit do prvního měřeného tréninku na Manx GP. Motorky jsme měli obě připravený podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí. Sobotní zrušení tréninků nás mrzelo, ale my jsme využili alespoň nedělního testování na motdromu v Jurby. I když motodrom je pro tenhle okruh dost nadnešený slovo. Trať je tu hrbolatá stejně jako na normálních cestách a sem tam najdete náznak obrubníků. Jinak si každý jezdí, jak chce.
Po prvním poněkud rozpačitým seznamování se s tratí a s novou (Koviho) motorkou, jsem nevěděl, co dřív. Jako když byste chtěli odrecitovat milostnou báseň na prvním rande, ale u toho by vám za hlavou pustili kombajn. Každopádně byla motorka dost neklidná, a tak jsme tam otočili pár šroubkama. Při druhý jízdě už to bylo lepší, a tak jsme se do toho nechtěli dál moc vrtat s tím, že nám víc prozradí první skutečná kola při kvalifikacích. Skočil jsem potom ještě na sporta, kterej je po Hořicích v dobrý formě. Na tom jsem byl hned ve svý kůži a tak jsem se trochu pohonil s místníma divočákama. Hned jak jsme dojeli, začalo pršet, takže jsme sbalili a jeli se nacpat rybou do Peelu.
Včera měli kluci dopoledne přece jen ještě nějakou práci na obou motorkách, protože jsme je museli protáhnout současně technickou, aby nám udělali z Koviho náhradního bajku takzvanej T Bike. Jako na tréninky.
Hotovo, uděláno, čekáme na signál. A co se asi tak mohlo stát s počasím? No jasně, do docela hezky vyhlížejícího dne se přitáhly mraky až se začalo stmívat. No nic, na tohle tady jsme už přece zvyklí. Hlavně aby bylo v horách vidět a mohl se tak trénink odjet v pohodě. Postáváme nervózně na pitlane a zdravíme se s různejma známejma obličejema. Zjišťujeme, že se nám někde v časoprostoru ztratil principál, ale to jsou ještě povolený ztráty. Vlastně je to poprvé, kdy nám někdo zmizel z naší mateřské školky. Ostatní kluci jsou se mnou a ruku k dílu přidal i Sam Bowers. Nejmladší zástupce naší Manxské rodiny.
Nervozní jsme všichni už jako psi, když konečně přichází start. První kolo jedu dost opatrně, přesto se snažím se nejen kochat, ale taky trochu topit. Naneštěstí pčijdou brzy žlutý vlajky, který nevěští nic dobrýho. Žádnou odstavenou motorku nebo pád však před Glen Helen nevidím, tak se jede dál. Fouká strašnej vítr až mi to mlátí s motorkou, ale snažím se držet, jak můžu. První skoky dávám v klidu, ale motorka přece jen poskakuje trochu divoce. Navíc jsme asi přecenili převody a nebo to je tím větrem, každopádně nevytočím šestku úplně ideálně. No nic, je to přece jen první seznámení.
Během druhýho kola navíc začalo pršet, tak už nemělo cenu blbnout. Po skončení jsme se dozvěděli, že na trati bylo během prvního tréninku celkem asi osm různých incidentů, tak jsem byl rád, že vše je aspoň u nás v pohodě. Nikdo by neměl mít žádný vážný zranění, což nás taky těší.
Za chvíli vyrážíme na další trénink, do kterýho jsme udělali na náhradní motorce ještě pár změn, ale moc na pilu tlačit nechci. Ještě je brzy, musím se zklidnit. Snad to půjde :)

Kamča super

tak Kamča dojel další tr ,vše v cajku a je spokojený, výsledky zatím neví

tak Kamča 16 s časem 20:29

kamča dnes 5 flek

2LEKO píše: Včera jsem se konečně dočkal a mohl se pustit do prvního měřeného tréninku na Manx GP. Motorky jsme měli obě připravený podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí. Sobotní zrušení tréninků nás mrzelo, ale my jsme využili alespoň nedělního testování na motdromu v Jurby. I když motodrom je pro tenhle okruh dost nadnešený slovo. Trať je tu hrbolatá stejně jako na normálních cestách a sem tam najdete náznak obrubníků. Jinak si každý jezdí, jak chce.
Po prvním poněkud rozpačitým seznamování se s tratí a s novou (Koviho) motorkou, jsem nevěděl, co dřív. Jako když byste chtěli odrecitovat milostnou báseň na prvním rande, ale u toho by vám za hlavou pustili kombajn. Každopádně byla motorka dost neklidná, a tak jsme tam otočili pár šroubkama. Při druhý jízdě už to bylo lepší, a tak jsme se do toho nechtěli dál moc vrtat s tím, že nám víc prozradí první skutečná kola při kvalifikacích. Skočil jsem potom ještě na sporta, kterej je po Hořicích v dobrý formě. Na tom jsem byl hned ve svý kůži a tak jsem se trochu pohonil s místníma divočákama. Hned jak jsme dojeli, začalo pršet, takže jsme sbalili a jeli se nacpat rybou do Peelu.
Včera měli kluci dopoledne přece jen ještě nějakou práci na obou motorkách, protože jsme je museli protáhnout současně technickou, aby nám udělali z Koviho náhradního bajku takzvanej T Bike. Jako na tréninky.
Hotovo, uděláno, čekáme na signál. A co se asi tak mohlo stát s počasím? No jasně, do docela hezky vyhlížejícího dne se přitáhly mraky až se začalo stmívat. No nic, na tohle tady jsme už přece zvyklí. Hlavně aby bylo v horách vidět a mohl se tak trénink odjet v pohodě. Postáváme nervózně na pitlane a zdravíme se s různejma známejma obličejema. Zjišťujeme, že se nám někde v časoprostoru ztratil principál, ale to jsou ještě povolený ztráty. Vlastně je to poprvé, kdy nám někdo zmizel z naší mateřské školky. Ostatní kluci jsou se mnou a ruku k dílu přidal i Sam Bowers. Nejmladší zástupce naší Manxské rodiny.
Nervozní jsme všichni už jako psi, když konečně přichází start. První kolo jedu dost opatrně, přesto se snažím se nejen kochat, ale taky trochu topit. Naneštěstí pčijdou brzy žlutý vlajky, který nevěští nic dobrýho. Žádnou odstavenou motorku nebo pád však před Glen Helen nevidím, tak se jede dál. Fouká strašnej vítr až mi to mlátí s motorkou, ale snažím se držet, jak můžu. První skoky dávám v klidu, ale motorka přece jen poskakuje trochu divoce. Navíc jsme asi přecenili převody a nebo to je tím větrem, každopádně nevytočím šestku úplně ideálně. No nic, je to přece jen první seznámení.
Během druhýho kola navíc začalo pršet, tak už nemělo cenu blbnout. Po skončení jsme se dozvěděli, že na trati bylo během prvního tréninku celkem asi osm různých incidentů, tak jsem byl rád, že vše je aspoň u nás v pohodě. Nikdo by neměl mít žádný vážný zranění, což nás taky těší.
Za chvíli vyrážíme na další trénink, do kterýho jsme udělali na náhradní motorce ještě pár změn, ale moc na pilu tlačit nechci. Ještě je brzy, musím se zklidnit. Snad to půjde :)

no snad jo

Slušnej progres!!! GOOOOO Kamča GOOOOO!!!

Vcera jen jedno kolo..na pohodu a klidek...cas pod 20...pak zasataveno..olej na trati...tak se odjelo jen zavody klasiku

Naposledy editováno 24.08.2014 09:08:19

Kamil super krásné 6. místo v dnešním závodě Junior MGP. Velká gratulace!

Kamil nejrychlejší kolo za 117,490 mph, neoficiálně průměr za závod 115,28 mph, což by při TT stačilo na bronzovou repliku a umístění na konci první čtyřicítky jezdců.