Dnes bych Vám rád vyprávěl o jednom neskutečně talentovaném jezdci, Jmenuje se Johnny Cecotto. Narodil se 25.2.1956 italským emigrantům ve Venezuele. Jeho touhou bylo stát se automobilovým závodníkem.
Ve Venezuele to však nemohl realizovat , protože byl příliš mladý. Takže v roce 1972 kdy bylo Johnnymu teprve 16 let když začal jezdit závodní motocykly.
Jeho otec Giovanni, který byl také bývalý úspěšný motocyklový závodník, koupil synovi nejdříve Hondu CB750cc. Po několika závodech sehnali vhodnější Kawasaki 750cc, ale stále to bylo pro začínajícího šestnáctiletého chlapce velmi obtížné. Přes tento handicap okamžitě začal dosahovat pozoruhodných výsledků. To neuniklo venezuelskému dovozci Yamahy, Pan Andrea Ippolito a okamžitě talentovanému mladíkovi nabídl produkční Yamahu 350cc a začal ho podporovat. Následující rok 1973 vyhrál domácí mistrovství a o rok později to zopakoval. Současně startoval na závodech v okolních zemích a ty dva roky vyhrál celkem 64 závodů. Ještě v roce 1974 získal titul latinsko-amerického šampiona. a protože mu začalo být v Jižní Americe těsno, v témže v roce 1974 zkusil 2 závody mimo kontinent. Nejprve v 200 mil Daytoné skončil celkově na 35. místě a ve své třídě 350cc a byl druhý. Další závod v Evropě jel 200 mil v Imole, kde se jeho Yamaha TZ 750cc porouchala po 5 kolech,
Vrátil se do Jižní Ameriky, ale plánoval návrat. V následujícím roce 1975 vtrhl do závodů Grand Prix jako uragán. Neznámý mladíček s exotické země a na pro něj neznámých tratích začal okamžitě prohánět nejlepší jezdce včetně Agostiniho. Božský Ago ihned poznal, že se zrodil nový šampion a celý svět se učil jméno nového hrdiny. Hned v prvním roce získal titul ve třídě 350cm a sesadit do té doby neporazitelného božského Agostiniho. Jen technické problémy mu zabránili získat titul také ve třídě 250cm. To mu bylo pouze 19 roků by byl nejmladším mistrem světa. Titul mistra světa získal teprve ve třetím roce svého závodění !!!! Mimo motocyklů tříd 250 a 350cm startoval ve formuli 750. Mladík s ohromnou hřívou kudrnatých vlasů, neohromil ale jen svým zevnějškem, ale patřil mezi absolutní smetánku motocyklového nebe a byl idolem fandů na celém světě. Toto postavení si roku 1978 pojistil titulem v právě zavedené třídě brutálně silných sedmsetpadesátek.
V závodech Grand Prix startoval do roku 1980 a slavná vítězství střídala zranění a technické problémy, které mu nedovolil získat další tituly.

Pro další roky se přesunul k milovaným a prozatímně odloženým automobilovým závodům. Tam se dokázal probojovat dokonce do formule 1, ale to je další příběh.