Ročně najezdím kolem 5000 (pokud zprůměruju poslední tři roky- 3500 na ČZ 180 a pak 4500 km a loni 6500 km). Není problém najezdit hodně pokud má člověk čas a prachy (loni jsem dal za tři dny 2100 km), ale taky není problém nesednout na mašinu několik týdnů- není na benál/ opravy, čeká se než se mašina opraví...(pokud někdo studuje ví, o čem píšu). Počet najetých kilometrů je údaj o hovně (radši bych cestovní mašinu s 80 000 km ježděná jen fakt na dlouhý trasy, než ten samej stroj sice s polovičním nájezdem, ale ježděná hlavně ve městě, na okruhu, samé couračky, studené starty a navíc šoférovaná vemenem...). Spíš jde o psychologický efekt- "málo jetá" = v dobrém stavu. Ono pravidlo neplatí většinou díky přetáčení a nerespektování základních zásad servisu, ale stejně přeci jen člověk koukne do manuálu a řekne si- aha masina má 40 000 Km, v 50 000 km mě čeká tohle a tohle a tohle, tak to radši vezmu něco co má na tachu 32 000 km. A pak se ukáže jak je kdo poctivý a ochotný do motokry investovat a starat se o ní. Pokud někdo preventivně vymění všechno co se dá/ servisuje včas, nic se stát nemusí. Ale pokud se sejdou po sobě dva majitelé, kteří na to serou a navíc je mašina stočená, je skoro jisté, že si druhý/ případný další majitel moc nepojezdí. Bohužel i skutečný stav km nic moc neznamená. Skutečná výhra je pokud majitel při prodeji předloží účty kdy co opravoval. Ale takhle poctivej vůj jsem asi jenom já, abych si všechno schovával a archivoval navíc účtenky za benál, takže nájezd můžu i doložit.
Jde o celkový stav. Sježděné gumy, řetězovka a kotouče v píči může přijít na víc, jak výměna primáru, oleje a seřízení ventilů dohromady. Buď to chce mít z prdele kliku, zkušeného člověka s sebou.V opačném případě jsou to dost draze zaplacené negativní zkušenosti.