Itall>Yper>Ta teorie je pěkná, poučná a asi i správně popsaná. Tady však jsme došli hlavně k tomu, že benzinky asi ne vždy prodávají to, co inzerují a motory se ne vždy chovají podle teoretických předpokladů. Takže je dobré ji znát a v praxi je na... užitečná.
Ale já s tím s Tebou rozhodně souhlasím, protože gauneři se najdou skoro vždy. My Češi máme ve zvyku neustále s něčím či někým vyjebat (sorry) za každou cenu.
To patří ke koloritu tohodle národa.
Důležité je se z toho poučit a napříště se vyvarovat podobných prodejců.
V okamžiku, kdy jde palivo přes "mnoho" rukou (autocisterna - mezisklad - autocistena - pumpa), tak o to víc příležitostí jak něco ošidit, ukrást, zpronevěřit.
Jenom jsem chtěl tou "teorií" poukázat na to, a to nejen já, ale i další přispěvatelé - viz JURAWOOD (napsal to i z praxe), že kupovat do mašiny jiný benzín, než ten předepsaný je zbytečné, protože pocity jsou skutečně jen "placebo".
Navíc tohle vlákno bylo o vlastnostech vysokooktanových benzínů v motorech na BA95.
Věř a víra Tvá Tě uzdraví! lol
Naposledy editováno 08.09.2008 10:29:35
Nelze navíc srovnávat motory aut s motorkovými, které točí v běžném režimu i 5x víc.
Nicméně podpálení ventilů a jejich sedel hrozí po nějakém čase vždy.
Kdybys měl Choperra a chromovými koleny z válců, tak bys to poznal ihned, protože by ti začaly hnědnout z toho, jak se začnou víc přehřívat, protože to vysokooktanové palivo dohořívá ve svodech mnohem víc než při použití paliva správného.
U aut je váha vzduchu a ta sleduje jeho teplotu a rychlost proudění a na základě toho se pak vypočítává, kolik se ho tam dostalo a tomu ECU upravuje, v mezích tolerance, v závislosti na sešláplém plynu, i množství vstřikovaného paliva tak, aby se bohatost směsi pohybovala někde mezi dolní a horní mezí výbušnosti. Protože pod ní a nad ní nikdy nedojde k zážehu paliva a to ať je vydatnost jiskry sebelepší!
Je to jako s kouřením v garáži, kde jsou kanystry s benzínem a jeho výpary. To že někdo zatím nevybouchl když tam hulil ještě neznamená, že by tam těch par bylo málo - tedy pod DMV. Ale naopak tam může být těch hořlavých par tolik, že UŽ k výbuchu, narozdíl od JEŠTĚ, prostě nedojde.
Jsou hořlavé plyny a páry hořlavých kapalin, kde je např. toto rozmezí od 2% - 90% a jsou i takové, kde rozmezí je jen 5% - 15% a nebo ještě menší.
Jinak se snad všichni shodneme na tom, že HTP od Šáde je vůbec kapitola sama od sebe a nemá cenu vést na tohle téma diskuse.
Benzín je budˇv kvalitě "Zimní" a nebo "letní" - možná že právě myslel tyto třídy - toto roční období je rozděleno do dvou základních tříd A a B. Jinak samozřejmě různé státy, v závislosti na jejich geografickém umístění na mapě světa, používají ještě další podtřídy.
V těchto třídách a jejich nuancích je uvedena tzv. těkavost. To je vlastně obsah lehkých složek, které v zimních měsících zajišťují startovatelnost. Jinak ta těkavost není vlastně nic jiného, než tlak par, kdy např. v létě je 45-60 kPa a v zimě 45-70 kPa.
Budu-li vyrábět a distribuovat benzín pro sněžné skůtry v Laponsku, tak se budu řídit další třídou-podtřídou F/F1 kdy tlak par je 70-100 kPa, protože tam by jim asi letní třída způsobovala problémy se starty.
Jinak hlediska Zákona o požární ochraně a Zákona o nebezpečných chemických látkách a přípravcích, je benzín stále hořlavou kapalinou 1.třídy.
Složení směsi u těchto dvou tříd A versus B u nás však není natolik výrazné, aby ovlivňovalo jízdní a výkonové parametry.
Jak jsem psal v předchozích příspěvcích, tak každý značkový prodejce používá vlastní aditiva a jsou i takoví, kteří žádná další aditiva nepřidávají, protože rovnou z výroby již aditiva palivo obsahuje.
Ti, kteří přidávají jsou známí světoví výrobci a distributoři. U nás konkrétně - Shell, Agip, OMV, Jet(Conoco), Aral a naše Benzina. Jejich tanky s aditivy, obsahující zázračnou formuli, jsou umístěny už přímo u výrobců paliv v místě, kde se provádí distribuce, kde je to např. do autocisteren kontinuelně přimícháváno.
Při přechodu z letní na zimní třídu se může vyskytnout, že bude použita tzv. podtřída pro toto přechodové období, které však zpravidla nebývá delší než 4 týdny a kvalita paliva se pak nachází někde mezi těmito dvěma třídami.
Co se týče nájemnců, tak ti neovlivňují nic.¨Ti mají možná z jednoho litru 10 -20 haléřů, ale za kolik se bude prodávat a jak se bude aditivovat, určuje provozovatel té konkrétní značkové sítě. Nájemci žijí z bufetu a ostatního prodeje (taky je to vše pěkně drahé ). Nicméně kdyby jim to nesypalo, tak by to nedělali - dívat se na ně jako na chudáky je přinejmenším zcestné! lol
Pokud se tedy rozhodujete kde nakupovat a srovnáváte ceny a najednou zjistíte, že např. pumpa Rokas a nebo Robin nají benzín za stejnou cenu jako Benzina či Shell a nebo jiná shora uvedená značková síť, byť by to bylo i o nějaký ten fufníček levnější, tak vězte, že je lepší koupit palivo u té značkové, protože tam aditivo prospívající procesu hoření a samotnému motoru je v jiné konstelaci a ve větší dávce! Volba je ale na Vás. (Jinak já nakupuji i u Rokase či Robinu)
A jak jsem psal už předtím - nejezdím tolik, aby mne na cca 15ti litrovou nádrž za týden ten dražší benzín zruinoval.
Jinak Benzinu nemusím, ale to je z čistě osobní zášti a averzi vůči tomu dinosaurovi Unipetrolu, který už dávno vlastně neměl existovat a jehož součástí Benzina je.
Pokud narazíte na špatný benzín, tak to není tím, že by byl tak vyroben, ale tím, že nejsou správně provozovány skladovací zásobníky na čerpací stanici, dýchání do atmosféry není správné, dochází ke kondenzaci vzdušné vlhkosti a tu pak dostanete, nebo v nádrži byla předtím nafta a pan majitel tanky prohodil, nebo se chyby dopustil řidič autocisterny a nebo i obsluha, protože stáčecí místa nejsou správně označena pro dodávku, nebo byl bordel už v samotné autocisterně. Nebo sám pan majitel doslova šidí - viz nálezy ČOI. Těchto praktik se však nedočkáte u značkových pump, protože tam nájemce na takto pančovaném palivu nic nevydělá a provozovatel sítě si to nelajzne!
Kdyby shora jmenovaná společnost patřila Čecháčkům, tak to co píšeš by bylo skutečností pravidelně se opakující (viz doba před 20ti lety), ale v případě vlastnictví společnostmi Agip Petroli a Shell to není pravda. A věř mi, pracuji tady dlouho a právě v oblasti paliv.
Jinak benzín (obecně výrobky z ropy jako nepolární kapaliny) na sebe v žádném případě neváží vodu - nejsou hygroskopické jako např. chlorid sodný - kuchyňská sůl.
Voda se do paliva dostane právě tím, že pumpaři nemají dýchání jejich skladovacích tanků na tzv. rekuperaci par - uzavřený, neatmosférický okruh.
Pokud jde hladina tanku dolů, tak přes neprůbojné pojistky se tam nasává vzduch s vlhkostí. Ta po ochlazení kondenzuje a přechází ve formě kapaliny do tanku. V noci se vzduch přisává i když tank stojí, protože plynná atmosféra ochlazením smršťuje objem a tak nasává vlhkost a ta tam zase kondenzuje a tak pořád dokolečka dokola.
Jinak v létě, i když se to nezdá, je vzdušná vlhkost mnohem větší (víc jak 60% než v zimních měsících - pod 40%).
Naposledy editováno 14.09.2008 14:48:11