AKRO> to doufám..ikdyž co sem koukal tak 2T vyfuky maj sváry nezabroušený tak uvidíme..

YOSH_BOY píše: AKRO> to doufám..ikdyž co sem koukal tak 2T vyfuky maj sváry nezabroušený tak uvidíme..

To by byla škoda, snad to zabrousí, nedělalo by to ve finále dobrý dojem ale myslím, že má smysl pro estetiku, aspoň podle toho, jak si hraje s detaily!

Vyfuk by mel byt svareny tak, aby nebyly svary brousene

teď jsem to našel a musel celý přečíst, tak to je borec lidičky, kéž bych uměl a měl to co on

AKRO píše: To by byla škoda, snad to zabrousí, nedělalo by to ve finále dobrý dojem ale myslím, že má smysl pro estetiku, aspoň podle toho, jak si hraje s detaily!

Chlapci, musím Vás zklamat. Svary se nebrousí. Snad pokud se svařuje karoserie a podobně. Rám, výfuky a podobně nikdy. Já jezdíval několikrát svařovat do Kunovic, někde místní část Trávníky. Kluk tehdy tak kolem 30-35 roků, ale svařoval Ještě na netu má dnes někde odkaz, že vaří soukromě. Ten svařoval nostníky na větroně kam se dával přídavný motor. Říkal, že v práci svařoval 3/4 roku do odpadu, než přišel na správný postup. Starší chlap co to dělal dříve to nechtěl nikomu ukázat když odcházel do důchodu. Ten kluk svařoval jako bůh Jako automat Nikdy nezapomenu na ty šikovné lidi kteří pracovali v Aerotechniku a vedle v LETu Kunovice Když jsem chtěl nějaké kvalitní trubky, tak jeden šel se mnou do skladu. Vzal kladívko a klepal na trubky a říkal, ta je špatná, ta je špatná, ta je špatná.. tu ber, ta je super. Potřeboval jsem opravdu ten nejlepší materiál na jeden projekt a tolerance výroby trubek v Chomutově byly různé.

IvoTregr> jo jo znám..co ja jezdím po německu tak se vaří parovod od turbíny kde jde přímo ostrá pára a tam to musí bejt taky na 1000% jak řikám škoda těch sváru..toho si všimne i laik že je vařil nějakej ňouma co tomu nehoví..

Tak on je trochu rozdíl, jestli to svařuje automat nebo člověk! I když, znal jsem pár lidí, co svářeli úžasně!

to jo ale dobrej svářeč umí kresbu stejně hezky jako automat..

Panove jedna dulezita vec...Kolik z vas si zkouselo neco varit tigem? Kolik z vas to zavari lepe jak zde jeho svarec na fotkach?
Kez by aspon jeden....ale neverim tomu...to je cele...

..nádhera

z-x-r píše: Panove jedna dulezita vec...Kolik z vas si zkouselo neco varit tigem? Kolik z vas to zavari lepe jak zde jeho svarec na fotkach?
Kez by aspon jeden....ale neverim tomu...to je cele...

tak já třeba jo..a ikdyby ne tak mám soudnost co vypadá dobře a co ne a zkouškovej svár ti může udělat každej a podle toho si vyberu když už bych stavěl takovej klenot jako tu ukazuje

nedávno jsem psal, že jak bude chvile zveřejním fotky, které jsem nestihl zveřejnit, protože Alex je stachanovec a stále pracuje a po různých diskuzích nalézám další a další foto z jeho projektů. Nyní jen takový kratičký úsek jak oblékal projekt 500 GP. Opraveno. Děkuji za upozornění na chybu od pozorného čtenáře.












tyto fota zveřejnil sice loni na podzim, ale unikly mé pozornosti, protože je dával někomu na australský web aby něco s podobným fanatikem prokonzultovali.

Naposledy editováno 01.02.2012 22:24:27

IvoTregr> já si to tu procházel a výkon toho pána je obdivuhodný. Jenom mně zaráží jedna věc - nehledě na to že znak hondy na nádrži je přeškrtnutý černým fixem - proč tu píšeš o Hondě, když ten motocykl má na hlavě válce viditelné YPVS?

L&B píše: Opět se ptám, proč to ten pán dělá?

i já pátrám kdo to vlastně je, jestli se tím živí, proč obětuje stovky hodin práce právě těmto motorkám. Před několika dny jsem našel jak vypadá na videu. Bohužel neuměl jsem nahrát na youtube, tak jsem musel požádat známého a počkat až bude mít čas....
Je to z dřívějšího projektu
z tohoto

postavil toto






sice to nejsou závodní motorky, ale pokud bude zájem uděláme další malý fotoseriál

toto by měl být Alex

IvoTregr> To se mi líbí!Sice ne všechno,ale myšlenku to má dobrou.A taky to musí dobře jet. Yamaha R5-začali s tím kolem roku 1970-kde tehdy byla Jawa? Motor se dá dost dobře "natunit" s tou přední brzdou to bude i brzdit. Člověka by to lákalo, si něco takového postavit na takové to domácí ježdění, ale co STK a naši policajti? Tak se realizejem v závodech klasiků
Tady ukázka, jak zní tento motor v našich podmínkách:

Vše začalo vodním
kluzákem
Dnes už bych asi neuměl říci přesné
datum a místo, kde jsem se seznámil s již
nežijícím Frantou Konečným, blízkým
přítelem a pravou rukou tehdejšího několikanásobného
mistra republiky vodních
kluzáků Faita, žijícího v Brně. Závodníka,
který si svépomocí vyráběl a upravoval
do šífu motory König s převodovkou
vlastní konstrukce, obdobně jako lodní
šrouby a všechny další potřebné díly. Obdivuhodně
brzy jsme se spřátelili s Frantou
Konečným – obdivoval jsem jej pro technické
nadání a vysokou zručnost. Měl v té
době starosti s dokončením stavby rodinného
domu ve Šlapanicích a pro nedostatek
času byl zjevně rád, že jsem projevil
přání zapojit se do zajímavé činnosti a měl
na koho přehodit povinnosti s přípravou
kluzáku. Neustále se mi vracela myšlenka,
že motor používaný na vodě by třeba mohl
být vhodný pro pohon silničního motocyklu.
Až později jsem zjistil, proč se spěchalo
s vývojem a kompletací lodních motorů.
Za několik měsíců zamířil František s celou
rodinou „za kopečky“.
Ale nežli došlo k tajně připravované
cestě, zdařilo se nám chystaný motocyklový
motor nakreslit, vyrobit, spojit jej se
šestirychlostní převodovkou a nacpat vše
do rámu Jawa Junior, včetně celého příslušenství
– nádrže, chladiče, vodního čerpadla,
zapalování vlastní konstrukce a termostatů.
Montáž byla zakončena sedadlem
a nastavením řídítek. Přitom ergonometrické
zákonitosti trojúhelníku sedadlo–
řídítka–stupačky byly pro nás tehdy velkou
neznámou. Se silničním speciálem jsme si
začali navzájem na sebe zvykat.

Jak jsme se kamarádili s Königem
Jak přibývaly roky, pomalu jsem nabýval přesvědčení, že několikaleté
společné snahy postavit rychlý motocykl jsou dávno zapomenuté.
Když mi ale jeden z přátel přinesl Motor Journal a nalistoval
v něm článek od Oldy Prokopa ze Dvora Králové o silničním motocyklu
Jakenta, nevěřil jsem vlastním očím. Je malý zázrak, že jsem
se dožil dnešních dnů a že motocykl, který jsem konstruoval a učil
jej jezdit, zůstal zachován a navíc je plně funkční, jak jsem se později
dozvěděl. Na fotografiích jsem viděl střípky našeho mládí. V následujících
řádcích se pokusím čtenářům přiblížit dobu uskutečňování
snů. Dobu nápadů, četných zklamání z neúspěchů a přelétavých
chvil radosti, když se něco podařilo.

První „probefahrt“
Protože se v Brně všichni navzájem známe, domluvili jsme si zkušební jízdu na letišti. Františkovi se splnil sen – odzkoušet
vymyšlený a vlastnoručně vyrobený motor.
Událost vidím dodnes živě – zalehnutý
jezdec bez přilby, brýlí a rukavic kolem nás
prolítl s motorem vytočeným do maxima.
Podezíral jsem jej, že k první jízdě vyjel
záměrně bez výbavy – věděl, že lépe zamaskuje
slzy dojetí nad prvními metry samostatné
jízdy. Když udělal obrátku na konci
rozjezdové dráhy a přijel k nám nadšený,
křičel: „Kluci, já zírám, jak to jede, votevřel
jsem hubu a málem mě to roztrhalo pajšl.“
Monstrum zpívající vysoké „C“ nám připravilo
nádherný pocit. Až teprve potom začala
série velkých, mnohdy těžce řešitelných
a neuvěřitelně složitých problémů. Pro plné
využití výkonného motoru bylo nutné ladit
výfuky, nastavit sací šoupátko, zpět k výfukům,
nastavit předstih, opět se vrátit k výfukům
a při tom průběžně nastavovat složení
směsi při různých provozních režimech.
Postrach sousedů
Pro ladění a zkoušení motoru jsme si
svépomocí vyrobili hydraulickou brzdu
a umístili ji ve Šlapanicích do stodoly,
která patřila místní organizaci Svazarmu.
Při zkouškách, na které jsme se každý den
těšili, byl motocykl natvrdo přikurtován
a zadní kolo se odvalovalo po válci namazaném
asfaltem k omezení prokluzu. Pro
pohodlnější starty měl válec elektrický startér.
Měli jsme snahu co nejméně obtěžovat
sousedy v okolních domech hlukem, a proto
jsme upravili dvouplášťový tlumič výfuků
z dvěstělitrového sudu, který byl neskladný
a svými rozměry omezoval pohyb kolem
brzdy. Navíc účinnost byla minimální.
Sousedi nás začali vnímat negativně. Byli
jsme přesvědčeni, že veškeré snahy po odrušení
zapalovací soustavy by šly na úkor
účinnosti, navíc jsme měli v tomto směru
minimum znalostí a zkušeností. Okolním
konzumentům televizních programů jsme
vyráběli na obrazovkách bujné obrazce
obohacené celou sérií barevného spektra.
Po opakovaných pokusech nevydržel jeden
z nejblíže bydlících sousedů a s energií toreadora
a mávající vidlemi namísto mulety
vtrhl do našeho svatostánku a přesvědčil
nás o úmyslu hromadné vraždy, pokud
okamžitě neukončíme destruktivní činnost
okolních televizních přijímačů.
Tvrdě prosazovaný požadavek měl jistě
objektivní oprávnění. Čtyřválcový dvoudobý
boxer o objemu 347 ccm dávající výkon až
70 koní při 10 000 až 12 000 ot/min práskal
v různých intervalech do uší a obrazovek
v blízkém okolí. Dodnes obdivuji vysoce
lidský přístup sousedů, že naši stodolu
v nestřeženém momentě nepodpálili, aby
lehla popelem od základů. Snad jedinou
ochranou nám byla statická přítomnost
opodál stojící sochy sv. Floriána, patrona
hasičů. V tomto momentě mi opět nabíhá
„husí kůže“ při myšlence možného požáru
– v brzdě bylo 150 litrů oleje, který se
v provozu dokázal v kratičké době zahřát
až na teplotu přes 85 °C. Nestalo se, chvála
Bohu.

Specifika doby
V dnešní době by k experimentům
se svépomocí vyrobeným motorem byli
potřební movití sponzoři nebo aktivní majitel
menší dílny disponující obráběcími stroji,
rozsáhlými kontakty a otevřeným účtem
ve výrobnách materiálů, v provozu kovaných
pístů a u výrobce zapalovacích komponentů.
Všechno jsme tvořili ve vlastní režii,
ale nikdy bychom nestačili všechno zvládnout
sami. Nikdo by dnes nedělal zdarma
zakázky s přesnými požadavky, obdobně
jako by dnes nikdo nedokázal překonávat
všechny překážky. Až neskutečně se
jeví vzpomínka na Mirka Medka, který si
vyřídil novomanželskou půjčku s ručením
přátel, aby si mohl pořídit silniční yamahu.
V brněnských strojírenských závodech jsme
měli mnoho oddaných příznivců – zručných
řemeslníků, se kterými jsme často konzultovali
problematiku a kteří nám moc fandili
a dokázali za symbolickou „flašku“ vyrobit
doslova všechno, a to ve 100% kvalitě.
Spolehlivé pilíře představoval obráběč kovů
Olda Dvořák, vždy věděl, jaký použít materiál,
který následně zpracoval s hodinářskou
přesností, a jeho bratr Vláďa, specialista
na elektriku a výrobu laminátových
dílů. Při realizaci experimentů jsme dokázali
mnohdy bláznivými nápady zatěžovat
inženýry, konstruktéry a řadu specialistů
na hydrauliku a elektroniku. Prostudovali
jsme stohy odborné literatury, vysokoškolských
skript a vytvořili množství náčrtů,
výkresů, dokladů a přesných výsledků
z měření.
Otazníky, které už
nevyřeším
Největší problémy táhnoucí se celým
obdobím, kdy motocykl Jakenta jezdil
na okruzích, bylo zapalování. Získat tehdy
vhodné tyristory, kus á 400,- Kčs, a diody, to
byl neřešitelný problém, nehledě na cenovou
hladinu. Požadavky na tyristory a diody
byly enormní, bylo potřeba, aby snášely až
1000 voltů zpětného napětí. Na opakované
neúspěšné zkoušky zapalování se také
nedá zapomenout. A těch kopanců, co
jsem utržil. Komplet zapalování s generátorem,
kondenzátory s uzemněním a jiskřištěm
byl na stole, když jsem postřehl, že při
vibracích generátoru impulzů se k sobě
pozvolna přibližují volně ležící vodiče.
Ve snaze zabránit vzájemnému spojení jsem
se natáhl směrem k nim, ale levou rukou
jsem se nevědomky ponořil do improvizovaného
jiskřiště, kde v tento kritický moment
vládlo asi 15 000 voltů v podobě čtyř 12 mm
dlouhých krásně fialových jisker. Výsledek
byl okamžitý – z nosních dírek vylétlo cosi,
co délkou dosáhlo až ke kolenům, všechny
klouby se na moment zadřely, uši se mi
natáhly až k temeni a v očích létaly jiskry
různými směry ještě dlouho potom. I takhle
jsem získával životní zkušenosti a už jsem
si pamatoval poučení: „Kde vládne vysoké
napětí, tam je nutný vysoký respekt!“
Problémy se zapalováním nikdy nekončily,
provázely nás jako nevyléčitelná infekce.
Bylo nebylo?
Uvedené zážitky jevící se dnes jako neskutečné
báchorky představují pouhé procento
skutečně prožitých scén. Byli jsme mladí
a řádně s námi cloumaly emoce. Když se
něco zdařilo, měli jsme důvod jásat. Ale
když jsme nebyli schopni rozlousknout
rébusy narůstající matematickou řadou,
byli jsme svorně smutní a otrávení, navíc
bezradní, protože jsme „prošlapávali“
cestičku, kterou nikdo před námi nešel.
Nikdy nedoceněná snaha mechaniků, aby
všechno „šlapalo“ co nejlépe, byla vždy
citelná po skončení závodů. Vítěz stojící
na „bedně“ přijímal oficiální dekorování,
gratulace soupeřů a nesčetná poklepání
na ramena vyjadřující uznání. Všichni
členové pomocného personálu si pomalu
zvykali, že pokaždé zůstávají v pozadí.
Nestěžuji si, všechno jsme dělali s nadšením
a myšlenkou postavit na závodní trať
nejrychlejší motocykl.

Text výše je vyprávění pana Zdenka Kyselého,konstruktéra JAKENTY

brzda123> D D D D D D D D D D D D :-DD :-DD :-DD :-DD :-DD :-DD :-DD :-DD :-DD :-DD :-DD :-DD :-DD :-DD :-DD :-DD :-DD :-DD :-DD :-DD bohužel lépe to nejde pochválit. :-DD :-DD :-DD :-DD :-DD :-DD :-DD :-DD :-DD :-DD :-DD :-DD :-DD :-DD :-DD :-DD :-DD :-DD :-DD :-DD ještě tak nějaké fotky kdyby byly....

Naposledy editováno 02.02.2012 15:05:12

Ještě jedna důležitá věc.Ve výčtu zasloužilých lidí Zdenek skromně nezmínil sebe.Ale faktickým otcem a hybatelem celýho projektu byl on.Svou zarputilou snahou posouvat věci do úspěšného konce,nadšením a technickou erudicí se postaral o to,že se dílo podařilo.
Zdenek potom byl šéfinženýrem Mirka Medka se SUZUKI 500 v 80 letech.Suzuki udržovali v kondici bez manuálů a dokumentace-jen intuicí a řemeslnou precizností.Vlastně si nemůžu vzpomenout,jestli jsem někdy Zdenka zažil v situaci,kdy by si nevěděl rady.Myslím,že spíš ne.O projektu JAKENTA píše pan Wohlmuth ve své skvělé knize Rychlá řídítka.
Pokládám za velkou čest,že se můžu těšit ze Zdenkova přátelství.I dnes,na prahu 8O tky,je radost s ním posedět.

v úctě Jarek Brzobohatý

to je ono

takže Alex nám zase zveřejnil na čem pracuje:

YOSH_BOY píše: tak já třeba jo..a ikdyby ne tak mám soudnost co vypadá dobře a co ne a zkouškovej svár ti může udělat každej a podle toho si vyberu když už bych stavěl takovej klenot jako tu ukazuje

vyborne..tak mu napis ze mu to udelas lepe a levneji a on te urcite vyuzije...proc by ne...

z-x-r píše: vyborne..tak mu napis ze mu to udelas lepe a levneji a on te urcite vyuzije...proc by ne...

Alex má jak jsem ho citoval dříve alergii na svářeče Divím se, že si nesežene nějaké kvalitní. Takto znehodnotí celý ten skvost na kterém tráví Alex stovky hodin Možná při jeho šikovnosti by sám svařil lépe

nevíte v čem kreslil ty vejfuky ?

Capri píše: nevíte v čem kreslil ty vejfuky ?

můžeš upřesnit otázku? Myslíš jak dělal výpočet výfuku, nebo jak vypočítal velikost jednotlivých dílů, aby díly do sebe sedly? Jsou na oboje programy. Ten co si ti vypočítá rozměry jednotlivých dílů se jmenuje Cone Layout a Alex ho používá. Ono jich bde asi více.. Pokud jde o výpočet výfuku, musel bych se mrknout. Někde v PC ho mám.

Krasne 2T repliky si dela take Wolfgang Hromada z Rakouska.
Akorat jeste malinko narocneji, anzto shani original dily bud ke koupi a nebo podle nich dela co nejpresnejsi repliky. A se 135-ti koniky to uz i pekne jede.

Staci zagooglovat (YZR ´85, Abe Replica apod.)

IvoTregr píše: můžeš upřesnit otázku? Myslíš jak dělal výpočet výfuku, nebo jak vypočítal velikost jednotlivých dílů, aby díly do sebe sedly? Jsou na oboje programy. Ten co si ti vypočítá rozměry jednotlivých dílů se jmenuje Cone Layout a Alex ho používá. Ono jich bde asi více.. Pokud jde o výpočet výfuku, musel bych se mrknout. Někde v PC ho mám.

myslel jsem hlavně program na nakreslení vejfuku a potom aby to vytisklo rozviny všech dílů ale výpočet by mohl bejt taky zajímavej :)

Capri píše: myslel jsem hlavně program na nakreslení vejfuku a potom aby to vytisklo rozviny všech dílů ale výpočet by mohl bejt taky zajímavej :)

Tady máš Cone Layout na výpočet bych se musel někde hrabat a to dá nějaký čas. Pokud to budeš opravdu potřebovat budu hledat, ale jen pro zajímavost se mě nechce. Musím se s mladým učit do školy

IvoTregr píše: Tady máš Cone Layout na výpočet bych se musel někde hrabat a to dá nějaký čas. Pokud to budeš opravdu potřebovat budu hledat, ale jen pro zajímavost se mě nechce. Musím se s mladým učit do školy

super děkuji :) to na ty výpočty nehledej spíš mě to jen zajímalo :)