Sukin> taky si to myslím

Tohle je vypocitany prubeh tociveho momentu na jednom zalomeni kliky (tj jednoho valce) v prubehu jednoho pracovniho cyklu. Kdyz to zintegrujes tak dostanes stredni hodnotu nejakejch 30 Nm a to je hodnota kterou bys nameril na brzde. A ted z toho udelame dvouvalec. Jiste uznate, ze kdyz slozim 2 takoveto charakteristiky dohromady jednou posunute o 360 a podruhy o 270 stupnu tak ty prubehy budou vypadat uplne jinak, ale kdyz kazdej z nich zintegrujes tak ti z toho vypadne z obou stredni hodnota 60 Nm. Ale stejne se motor chovat nebude prave z hlediska vibraci nebo rovnomernosti chodu. A toho se treba prave vyuziva u zavodnich stroju, diky nerovnomernemu chodu lze treba presne privest kolo do smyku v pravy cas atd..

PetrVTR_new> Výborně, tohle je vyčerpávající odpověď.

...šedivá je teorie, zelený je strom života .
Všechno souvisí se vším, charakteristika motoru závisí na poměru vrtání a zdvihu, na úhlu rozevření vidlice, na počtu válců atd.
Není nemožné navrhnout třeba podčtverec s dobrým spodkem, ale lepší je pro tento účel zvolit jiný poměr vrtání a zdvihu, výsledek bude zaručeně odlišný.
Úhly rozevření vidlic bývají různé, právě pro získání potřebného průběhu výkonu (krouťáku) pro ten který účel. Někdy se tyto věci mění i v průběhu zkoušek prototypů...Nebývá to proto, že by se to konstruktérům líp kreslilo...
I "záběrové" vlastnosti jedno-, dvou- a víceválců stejného objemu jsou rozdílné. Pokud ale potřebujeme vysoký výkon = otáčky, u velkých hrnců se brzy dostaneme vlivem setrvačných hmot k nepřekročitelné hranici...
Pro velký výkon je potřebná velká objemová účinnost motoru, u atmosférického plnění toho lze dosáhnout většími ventily, na který je potřeba prostor, musíme mít co největší vrtání, jsme-li omezeni objemem, vyjde nám z toho malý zdvih a máme silný podčtverec...špatný průběh výkonu a těžký píst...a jak z toho vybruslit...? Třeba více válcama...zase nemáme "zátah"...a tak furt dokola...