Tak jsem se do toho zatím pustil, jako první jsem vyměnil přední karburátor za stejný jako je vzadu,uřízl přední svod od karbecu do válce a prozatímho upravil(navrhnul) jak má vypadat a teď ho nechám navařit nerez trubkou tak jak potřebuji. Ještě vyřešit propojení karburátorů. Vlastně tam půjdou jen dvě lanka, otvírací a zavírací,volnoběh nastavim při štělování až bude vše hotovo.

renda11> ok,tak pak napiš jak to vrčí....

misto vratnyho dej pruzinu ktera ti ty klapky bude zavirat.Ja jsem vratny lanko zrusil.Od nejaky doby to udajne z hlediska bezpecnosti ma byt.Jako ze jedno tazny a druhy vratny aby ti to po ubrani plynu zaviralo klapku karburatoru.Za lanko to dela ta pruzina.Ja jsem to delal hlavne z duvodu abych odstranil co nejvic veci z riditek kvuli vzhledu.Takze i elektrika do riditek.

Bimbo-jsem rád,že to tak píšeš,protože včera jsem tam osazoval ten karburátor a z nějakýho důvodu mi to nechce vracet,rozebral jsem ten domeček plynu,vyčistil a promazal,stejně to nejde jako předtím. Taky mě to napadlo,že bych tam dal pro jistotu pružinu. Tak jsem zase vymyslel vymyšlený, a proto jsou tato fora dobrá.

Výše uvedeno mnoho slov, ale vzorec žádný. Tedy:
Rezonační délka sacího potrubí má vliv na (pře)plnění válce při daných otáčkách. Delší potrubí zlepšuje moment a výkon při nižších otáčkách, kratší naopak. Průměr potrubí částečně ovlivnuje moment také. Obecně větší průměr zlepšuje vysoké otáčky, menší průměr nižší.

rezonanční délka sacího potrubí se počítá: l = v_zvuku / 8n , kde
... v_zvuku, je rychlost zvuku v m/s pro danou teplotu nasávaného vzduchu. Já počítám 345 m/s pro 25 st C.
... n jsou otáčky. Vzorec platí pro 4-takt.

Rezonanční délka se uvažuje od roviny sacího ventilu k otevřenému konci sací trubky v airboxu. Vše se uvažuje při plném otevření šoupěte karburátoru. Tedy jeho vzdálenost od válce na sacím potrubí nemá pro rezonanci velký vliv.
Uvádí se, že větší vzdálenost karbecu = pomalejší reakce na přidání plynu vzhledem k setrvačnosti směsi. Osobně tomu nevěřím. Objem sacího kanálu dlouhého 20cm o průměru 30mm je 141cm2. Tedy např. zhruba jedno nasátí u stopětadvacítky. Tedy pokud by až při dalším nasátí motor zabral s přidaným plynem, půjde při 6000 otáčkách o zpoždění 2 setiny sekundy. Vy to poznáte? Já ne...

Spíše je důležité, že jakákoliv hrana v celém sacím kanálu, i jen změna tvaru (kde se mění rychlost a hustota proudění vzduchu) generuje další odrazy, které moho mít vliv na výsledný efekt rezonance. A proto, jak zde už padlo, je praxe o zkoušení. A každý motor je trochu jiný ...

U zahřátého motoru bych se nebál srážení paliva na delším sacím kanálu. Spíš bych se bál většiho přenosu tepla do nasávané směsi a tím snížení účinnosti plnění. Protože sací potrubí je v úplavu teplého vzduchu od motoru a také teplo vede. Jen start u studeného motoru by mohl být obtížnější.