Chlazení vzduchem x kapalinou
Obojí má svoje výhody a nevýhody, jako vždycky. Vzducháč nemá vodu, tudíž tam nic v zimě nezamrzne. Nemá čerpadlo, z kterého by tekla voda do oleje, když se poškodí gufero. Neutápíš v čerpadle výkon. Máš-li motorku venku v boudě, kde je v zimě -30, nemusíš se bát, že ti něco prdne. Nejsou tam hadice, není chladič vody, nekontroluješ hladinu a bod tuhnutí fridexu. Máš ale podle zatížení a okolní teploty větší rozptyl teplot než u vodníka, takže motor má větší vůle i pro extrémní případy, že jedeš po městě ve vedru a motor se vůbec nechladí. Může a nemusí rychleji degradovat olej, díky vyšším vůlím stoupá hlučnost, s proměnlivou teplotou může motor cestovat v nastavení a pocitově i ve výkonu. Vzducháč bývá vybaven chladičem oleje, takže větší náplň oleje, samozřejmě kus od kusu.
Vodník má stabilnější teplotu, termostatem v okruhu snáz dosáhneš provozní teploty a přídavný větrák zase uchladí motorku při stání ve městě. Teplotu můžeš sledovat a přizpůsobit jízdu, když vidíš přehřátí nebo teprve zahříváš. Máš ale různě složitý chladící okruhy, občas něco vyteče, občas se zavzdušňuje, musíš kontrolovat nemrznoucí kapalinu, dřív to zarůstalo jako trubky u vodovodu, to už asi dnes nehrozí.
Měl jsem oba typy motorek a pokud je vše v pořádku, tak v tom není rozdíl ani v jízdě ani v komfortu a údržbě.